Krize na Blízkém východě: Íránský vyjednavač říká, že „se nepodvolíme žádným hrozbám“

13. 4. 2026

„V intenzivních rozhovorech na nejvyšší úrovni za posledních 47 let se Írán v dobré víře zapojil do jednání s USA s cílem ukončit válku,“ napsal. „Ale když jsme byli jen pár centimetrů od ‚Islamabadské dohody‘, narazili jsme na maximalismus, měnící se pravidla a blokádu. Žádné ponaučení. Dobrá vůle plodí dobrou vůli. Nepřátelství plodí nepřátelství.“

Mohammad-Bagher Ghalibaf, předseda íránského parlamentu, se také zapojil do debaty a připomněl Bílému domu rostoucí ceny benzínu v USA.

„Užijte si současné ceny u čerpacích stanic,“ napsal. „Díky takzvané ‚blokádě‘ budete brzy nostalgicky vzpomínat na benzín za 4–5 dolarů.“

Libanonský Červený kříž uvedl, že v neděli zasáhl jejich jednotku útok izraelského dronu, při kterém zahynul zdravotník.

„Dnes večer, při provádění humanitární mise na místě na silnici do města Beit Yahoun, se týmy Libanonského Červeného kříže staly přímým terčem izraelského dronu, což mělo za následek smrt zdravotníka Hassana Badawiho, zranění dalšího zdravotníka s lehčími zraněními a jejich převoz do vládní nemocnice v Tebnine,“ uvádí se v prohlášení.

Podle ministerstva zdravotnictví bylo od začátku poslední války mezi Izraelem a Hizballáhem při izraelských útocích v Libanonu zabito 2 055 lidí. Mezi mrtvými je 252 žen, 165 dětí a 87 zdravotnických pracovníků. Dalších 6 588 lidí bylo zraněno.

Centrální velitelství USA oznámilo, že v pondělí zahájí blokádu íránských přístavů

Centrální velitelství USA (Centcom) oznámilo, že v pondělí ráno zahájí blokádu Hormuzského průlivu.

„Síly Centcomu začnou 13. dubna v 10:00 východního času provádět blokádu veškerého námořního provozu vstupujícího do íránských přístavů a z nich vycházejícího, v souladu s prohlášením prezidenta.

„Blokáda bude uplatňována nestranně vůči plavidlům všech národů vstupujícím do íránských přístavů a pobřežních oblastí nebo z nich vyplouvajícím, včetně všech íránských přístavů v Perském zálivu a Ománském zálivu. Síly Centcomu nebudou bránit svobodě plavby plavidlům procházejícím Hormuzským průlivem do a z neíránských přístavů.“

Trump dříve uvedl, že plánuje zahájit blokádu průlivu ve snaze převzít kontrolu nad touto strategickou vodní cestou od Íránu v návaznosti na neúspěšná mírová jednání mezi oběma zeměmi v Pákistánu.

Britský premiér Keir Starmer dnes odpoledne telefonoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby projednali pokračující regionální krizi na Blízkém východě.

Podle prohlášení z Downing Street se oba lídři údajně zaměřili na nutnost okamžitého uklidnění situace. Starmer zdůraznil potřebu „trvalého příměří“ a oba státní představitelé se shodli, že taková dohoda musí zahrnovat i Libanon, aby byla zajištěna skutečná regionální stabilita.

Lídři rovněž zdůraznili klíčovou roli Hormuzského průlivu pro udržení globálního obchodu a energetické bezpečnosti. Zavázali se k mobilizaci široké mezinárodní koalice na ochranu svobody plavby.

Íránský prezident Masoud Pezeškian tvrdí, že dohoda s USA je dosažitelná, pokud „americká vláda opustí svůj totalitarismus“.

„Pokud americká vláda opustí svůj totalitarismus a bude respektovat práva íránského národa, jistě se najdou cesty k dosažení dohody,“ napsal Pezeškian.

Jeho prohlášení navazuje na nedělní telefonický rozhovor, který Pezeškian vedl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, v němž údajně uvedl, že Teherán je připraven uzavřít dohodu k zajištění „trvalého regionálního míru“, za předpokladu, že budou respektovány národní zájmy Íránu.

Neúspěch jednání o ukončení války USA s Íránem vyvolal příval ostře stranických politických reakcí, přičemž přední republikáni vyzývali Donalda Trumpa, aby „dokončil práci“, zatímco přední demokraté varovali, že obnovení nepřátelských akcí by pro prezidenta bylo katastrofální.

V čele republikánského útoku stála bývalá velvyslankyně při OSN z Trumpova prvního prezidentského období, Nikki Haleyová. V nedělním pořadu CNN State of the Union řekla, že současné dvoutýdenní příměří je zkouškou nervů.

„Je to jako hra na nervy,“ řekla. „Jde o to, kdo ustoupí první. Íránský režim doufá, že Trump ustoupí. Dnes ukázal, že to neudělá.“

Haley narážela na Trumpovu hrozbu, kterou vyslovil několik hodin poté, co maratónská mírová jednání v Pákistánu skončila bez výsledku, že americká armáda zablokuje Hormuzský průliv, aby zabránila Íránu těžit z kontroly nad tímto úzkým námořním průchodem. Vyzvala Trumpa, aby „zasáhl Írán tam, kde to bolí“, a dodala, že to, co „Írán skutečně srazí na kolena, je ekonomický tlak“.

V pořadu This Week na stanici ABC vyzval americký senátor Ron Johnson – republikán z Wisconsinu – Trumpa, aby zaujal tvrdý postoj. Obhajoval úplné odstranění íránského režimu a připustil, že tento úkol „může být dlouhodobější“.

Šéf íránského námořnictva Šahram Irání v neděli označil hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa zablokovat Hormuzský průliv za „směšnou“, poté co maratónská jednání mezi Teheránem a Washingtonem v Pákistánu nepřinesla dohodu o ukončení konfliktu, informuje AFP.

„Stateční muži námořních sil armády Islámské republiky Írán sledují a dohlížejí na všechny pohyby agresivní americké armády v regionu. Hrozby amerického prezidenta zablokovat Írán na moři... jsou velmi směšné a legrační,“ uvedl podle státní televize.

Donald Trump prohlásil, že USA začnou blokovat Hormuzský průliv ve snaze převzít kontrolu nad touto strategickou vodní cestou od Íránu poté, co selhala mírová jednání mezi oběma zeměmi v Pákistánu. Stoupají proto znovu ceny ropy.

Americký prezident také pohrozil bombardováním íránských zařízení na úpravu vody, elektráren a mostů, čímž zopakoval dřívější výhrůžku, pokud Teherán nesouhlasí s ukončením svého jaderného programu – klíčového sporného bodu mezi oběma stranami.

Trumpovo překvapivé oznámení o blokádě přišlo poté, co v neděli ráno zkrachovala 21hodinová přímá mírová jednání mezi USA a Íránem v Islámábádu.

JD Vance, viceprezident a vedoucí amerického týmu, uvedl, že Írán odmítl vzdát se možnosti vývoje jaderných zbraní, zatímco íránští delegáti prohlásili, že Washington musí udělat více, aby si získal jejich důvěru.

Zprávy z několika zdrojů uvádějí, že cílem JD Vance v jednáních s Íránem bylo nastínit americké „červené linie“ a hledat prostor pro vyjednávání. Íránští delegáti však nemohli souhlasit se všemi uvedenými červenými liniemi.

Robert Malley, hlavní vyjednavač íránské jaderné dohody z roku 2015, se vyjádřil v reakci na „červené linie“, které USA údajně podrobně popsaly během včerejších jednání.

Mezi tyto hranice patří: ukončení veškerého obohacování uranu, demontáž všech hlavních zařízení na obohacování uranu a úplné otevření Hormuzského průlivu bez vybírání mýtného za průjezd.

Malley na tyto požadavky reagoval na sociálních sítích a napsal: „Kdyby to byly skutečné červené linie, mohli si tu cestu ušetřit.“

Malley dříve vedl oddělení pro Blízký východ v Radě národní bezpečnosti za vlády Obamy a stal se klíčovým vyjednavačem při uzavírání jaderné dohody s Íránem.

Hooman Majd, íránsko-americký novinář a politický komentátor, rovněž reagoval na seznam červených čar a uvedl: „Není možné, aby Írán někdy ustoupil v každém z těchto bodů (pokud je vůbec zvažuje).

„Realisticky vzato tedy buď se Trump rozhodne vrátit k jednání a bude ochoten nabídnout kompromisy, nebo se vrátí k válce se všemi důsledky, které z toho vyplynou.“

Zdroj v angličtině ZDE