Britský ministr obrany odstoupil z funkce kvůli sporu se Starmerem ohledně nedostatečných vojenských výdajů Británie

11. 6. 2026

 

Healey odhalil, že Starmer plánoval zvýšit výdaje na obranu mezi příštím rokem a rokem 2030 pouze o 0,08 procentního bodu HDP – z 2,6 % na 2,68 % – a argumentoval, že k řešení této výzvy je třeba dosáhnout 3 % v roce 2030.

Vláda se zavázala zvýšit výdaje na 3,5 % HDP do roku 2035 v souladu s cílem NATO. Starmer také vyjádřil ambici zvýšit financování na 3 % HDP v příštím volebním období. Zveřejnění plánu Dip bylo naplánováno na dnešek, ale bylo odloženo.

„Vy jste nebyli schopni a ministerstvo financí nebylo ochotno vyčlenit prostředky, které národ potřebuje k obraně země v této době rostoucích hrozeb,“ napsal Healey.

„Nemohl bych přijmout dohodu o rozpočtu na obranu, která našim silám neposkytuje prostředky, které potřebují. Nyní mi nezbývá jiná možnost, než podat rezignaci na funkci ministra obrany.“

Upozornil na výslovné varování premiéra z minulého týdne, že podle britských zpravodajských služeb by mohlo dojít k útoku Ruska na zemi NATO již v roce 2030.

Rovněž odhalil, že se o konečných plánech Starmera a ministryně financí Reevesové ohledně vojenských výdajů dozvěděl teprve v pondělí. Dodatečná podpora byla „odložena na konec“, zatímco „tlak operací a nutnost urychlit bojovou připravenost je v prvních dvou letech“, napsal.

„Bez ministerstva obrany, které by této situaci odpovídajícím způsobem čelilo, jsem nucen činit rozhodnutí, která by snížila bojovou připravenost našich sil a zvýšila riziko pro personál v operacích a mohla by snížit bezpečnost země.“

Healeyho rezignace přichází v pro Starmera obzvláště nepříznivou dobu. Premiér se příští týden setká se spojenci z G7 ve Francii a ve čtvrtek se konají doplňovací volby v Makerfieldu, jimiž se snaží dostat do parlamentu Starmerův konkurent na funkci premiéra. Poté Starmer odcestuje do Ankary na summit NATO, kde bude počátkem července diskutovat o závazcích v oblasti obrany.

Vztahy v kabinetu byly vážně poškozeny vleklým sporem ohledně Dipu, přičemž tato patová situace vedla k jedněm z nejhorších vnitřních sporů od doby, kdy se Labouristická strana dostala k moci. Několik ministerstev souhlasilo se snížením svých kapitálových rozpočtů o přibližně 1 %, aby pokryla dodatečné vojenské výdaje.

Ve svém dopise Healey napsal: „Při financování Dipu si plně uvědomuji zátěž, kterou to klade na kolegy v jiných ministerstvech, a to jak nyní, kdy jste požadovali přesun výdajů do obrany, tak i v budoucnu. Jsem velmi vděčný těm kolegům, kteří to podpořili, a oceňuji, jak těžká musela být jejich rozhodnutí.“

Healey byl jedním z několika ministrů vlády, kteří minulý měsíc soukromě naléhali na Starmera, aby zvážil svou pozici a udělal to, co je správné pro zemi a stranu, tedy aby odsotupil, aby se zabránilo chaotickému boji o vedení. Ačkoli byl dříve považován za potenciálního kandidáta, jeho spojenci to ve čtvrtek vyloučili.

Premiér bude chtít co nejdříve jmenovat nového ministra obrany, přičemž se předpokládá, že v úvahu přicházejí ministr pro bezpečnost Dan Jarvis a ministr pro ozbrojené síly Al Carns. Carns však popsal Dip jako nevhodný pro daný účel a uvedl, že by jej Starmer měl znovu otevřít.

Starmer v únoru loňského roku souhlasil se zvýšením výdajů na obranu na 2,5 % hrubého domácího produktu v přesvědčení, že to bude stačit k financování slibů učiněných ve strategickém přezkumu obrany, na kterém se v té době pracovalo.

Tato revize byla zveřejněna loni v červnu, aby se časově shodovala s meziresortní revizí výdajů, která potvrdila téměř 20 miliard liber navíc pro ministerstvo obrany na pět let. Představitelé obrany však během několika měsíců uvedli, že k financování těchto závazků budou v příštích čtyřech letech potřebovat dalších 28 miliard liber.

Healey nakonec požádal ministerstvo financí o přibližně 18 miliard liber, ale Reevesová několik týdnů odmítala schválit částku vyšší než 12 miliard liber. Nakonec Starmer vyvinul silný tlak na ministryni financí, aby souhlasila s dodatečnými výdaji ve výši přibližně 15 miliard liber.

Tyto výdaje měly být částečně financovány z úspor jiných ministerstev, která měla snížit své kapitálové rozpočty přibližně o 1 %, přičemž se zaměřila zejména na energetiku a dopravu, protože jejich kapitálové rozpočty jsou relativně vysoké.

Zdroj v angličtině ZDE