V evropském automobilovém průmyslu je do roku 2040 ohroženo 726 000 pracovních míst
20. 7. 2026
čas čtení
6 minut
Situace v evropském automobilovém průmyslu je kritická kvůli probíhající transformaci pohonných jednotek v osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech, kvůli slabým faktorům týkajícím se lokality a silné mezinárodní konkurenci. Podle studie současná legislativa EU, která urychluje přechod na čistě bateriově poháněné osobní automobily do roku 2035, povede ke ztrátě přibližně 726 000 pracovních míst (-45 procent) a ztrátě přibližně 95 miliard eur (-38 procent) na tvorbě hodnoty v sektoru výroby pohonných jednotek v Evropě do roku 2040 ve srovnání s rokem 2025, pokud nebudou přijata rozhodná protiopatření.
Gesamtmetall,
Südwestmetall a bayme vbm: „Technologická otevřenost a rámcové
konkurenční podmínky jsou zásadní." Drtivá většina z nich se v příštím
desetiletí, do současného cílového roku EU 2035, vyřeší. Ztráty v
německém automobilovém průmyslu budou neúměrně vysoké. Studie tyto
ztráty kvantifikuje na přibližně 54,2 miliardy eur v přidané hodnotě
(-64 procent), přičemž největší podíl bude připadat na dodavatele (-35
miliard eur / -80 procent přidané hodnoty).
Technologicky neutrálnější
regulace – například taková, která plně zohledňuje efekt obnovitelných
paliv na snížení emisí CO2 – by pokles výrazně zpomalila, i když by mu v
konečném důsledku nezabránila.
Pokud se toto výhodné období využije k
důslednému posilování konkurenceschopnosti odvětví, lze dalším ztrátám
zabránit. Toto jsou klíčová zjištění studie „ELAB2040: Tvorba hodnot a
zaměstnanost v automobilovém průmyslu", kterou vypracoval Fraunhoferův
institut pro průmyslové inženýrství IAO, a kterou si objednaly
organizace Gesamtmetall, bádensko-württemberské a bavorské
zaměstnavatelské svazy pro kovoprůmysl a elektrotechniku, Südwestmetall a
bayme vbm, jakož i vbw – Asociace bavorského hospodářství.
Studie využívá různé scénáře k ilustraci dopadu regulačních požadavků na zaměstnanost a tvorbu hodnot v evropském automobilovém průmyslu, konkrétně v sektoru pohonných jednotek.
Studie využívá různé scénáře k ilustraci dopadu regulačních požadavků na zaměstnanost a tvorbu hodnot v evropském automobilovém průmyslu, konkrétně v sektoru pohonných jednotek.
Výše uvedené údaje se vztahují
k aktuálním předpisům EU pro vozový park, které stanoví, že emise –
měřené u výfuku – musí být do roku 2035 sníženy o 100 procent (ve
srovnání s rokem 2021); to by znamenalo, že od roku 2035 by mohla být
nově registrována prakticky pouze vozidla na baterie.
Ani navrhované
snížení cíle emisí CO2 na 90 procent, přičemž zbývajících 10 procent
bude kompenzováno zelenou ocelí nebo obnovitelnými palivy (tzv.
automobilový balíček z prosince 2025), nezastaví ztrátu přidané hodnoty a
zaměstnanosti. Je to proto, že podíl vozidel se spalovacími motory,
která budou stále způsobilá k registraci ve 30. letech 21. století, je
příliš malý na to, aby udržel výrobu v závodě v EU.
Dokud budou výrobní podmínky v EU ve srovnání s USA a zejména s Čínou nekonkurenceschopné, dlouhodobé ztráty spojené se spalovacími motory nemohou být kompenzovány nárůstem počtu bateriově elektrických vozidel. Podle studie jsou pro zmírnění nebo dokonce zvrácení tohoto poklesu klíčové dva vývoje:
Dokud budou výrobní podmínky v EU ve srovnání s USA a zejména s Čínou nekonkurenceschopné, dlouhodobé ztráty spojené se spalovacími motory nemohou být kompenzovány nárůstem počtu bateriově elektrických vozidel. Podle studie jsou pro zmírnění nebo dokonce zvrácení tohoto poklesu klíčové dva vývoje:
Zaprvé,
předpisy EU pro vozové parky musí zaručit skutečnou technologickou
neutralitu, aby bylo možné více času na transformaci a posílení
konkurenceschopnosti.
Za
druhé, zásadní je důsledné zaměření na rámcové podmínky příznivé pro
investice a inovace. To zahrnuje mimo jiné cílenou pomoc energeticky
náročným odvětvím, reformy trhu práce a rozhodné snížení byrokracie.
Pouze tímto způsobem lze v Evropě a Německu dlouhodobě udržet
zaměstnanost a tvorbu hodnot. Studie ukazuje, že za takto
optimalizovaných podmínek by ztráty na tvorbě hodnot vyplývající z
postupného ukončování technologie spalovacích motorů do roku 2040 mohly
být nejen kompenzovány, ale i výrazně nadměrně kompenzovány.
Oliver Zander, generální ředitel společnosti Gesamtmetall: „Studie opět dokazuje, že řešením je sociálně tržní hospodářství. Je úkolem tvůrců politik stanovovat cíle, ale cestu k jejich dosažení musí nechat konkurenci. Centrálně plánované přístupy a arogance plánovačů, kteří se domnívají, že dokáží lépe posoudit, které technologie zvolit, opakovaně selhávají kvůli nákupním rozhodnutím spotřebitelů. Každý, kdo si myslí, že to může ignorovat, způsobuje trvalé škody občanům Evropy a Evropě jako průmyslové lokalitě. Ničí prosperitu a ohrožuje politickou stabilitu."
Oliver Barta, generální ředitel bádensko-württemberské zaměstnavatelské asociace Südwestmetall: „Nemůžeme zastavit technologickou transformaci v automobilovém průmyslu a s ní spojené důsledky. Bádensko-württembersko je obzvláště postiženo, protože toto odvětví má klíčový význam pro zaměstnanost a prosperitu ve státě. Studie ELAB však nyní ukazuje, jak lze tento přechod učinit méně náhlým. Získaný čas můžeme využít k vytvoření rámcových podmínek, které umožní budoucí inovace a investice v Německu, a tím kompenzovat ztráty vyplývající z postupného vyřazování spalovacích motorů. Zodpovědnost zde nesou všichni: Brusel s předpisy, které zmírňují dopady technologických změn; evropští a němečtí tvůrci politik s rozhodnými reformami pro větší konkurenceschopnost a inovace; a pokud jde o náklady, sociální partneři. Nikdo si nemůže dovolit ztrácet další čas."
... Bertram Brossardt, výkonný ředitel bavorských zaměstnavatelských svazů pro odvětví kovoprůmyslu a elektrotechniky (bayme vbm): „Studie působivě zdůrazňuje, že naše požadavky na technologickou otevřenost a konkurenční rámcové podmínky jsou správnými opatřeními pro zachování německého a evropského automobilového průmyslu a dodavatelů automobilového průmyslu. Čím rychleji Brusel zasáhne, tím více lze dosáhnout. Méně regulační byrokracie, větší flexibilita a nižší náklady jsou přesně nástroje potřebné k posílení evropské ekonomiky jako celku. Pokud se jí podaří opět plně využít svůj inovační potenciál, bude to přínosem pro všechny. To platí i pro Německo: Pokud si chceme zachovat tvorbu hodnot v rámci našich hranic, a nejen v rámci EU, je ještě mnoho co dělat nad rámec současného reformního balíčku německé vlády."
Oliver Zander, generální ředitel společnosti Gesamtmetall: „Studie opět dokazuje, že řešením je sociálně tržní hospodářství. Je úkolem tvůrců politik stanovovat cíle, ale cestu k jejich dosažení musí nechat konkurenci. Centrálně plánované přístupy a arogance plánovačů, kteří se domnívají, že dokáží lépe posoudit, které technologie zvolit, opakovaně selhávají kvůli nákupním rozhodnutím spotřebitelů. Každý, kdo si myslí, že to může ignorovat, způsobuje trvalé škody občanům Evropy a Evropě jako průmyslové lokalitě. Ničí prosperitu a ohrožuje politickou stabilitu."
Oliver Barta, generální ředitel bádensko-württemberské zaměstnavatelské asociace Südwestmetall: „Nemůžeme zastavit technologickou transformaci v automobilovém průmyslu a s ní spojené důsledky. Bádensko-württembersko je obzvláště postiženo, protože toto odvětví má klíčový význam pro zaměstnanost a prosperitu ve státě. Studie ELAB však nyní ukazuje, jak lze tento přechod učinit méně náhlým. Získaný čas můžeme využít k vytvoření rámcových podmínek, které umožní budoucí inovace a investice v Německu, a tím kompenzovat ztráty vyplývající z postupného vyřazování spalovacích motorů. Zodpovědnost zde nesou všichni: Brusel s předpisy, které zmírňují dopady technologických změn; evropští a němečtí tvůrci politik s rozhodnými reformami pro větší konkurenceschopnost a inovace; a pokud jde o náklady, sociální partneři. Nikdo si nemůže dovolit ztrácet další čas."
... Bertram Brossardt, výkonný ředitel bavorských zaměstnavatelských svazů pro odvětví kovoprůmyslu a elektrotechniky (bayme vbm): „Studie působivě zdůrazňuje, že naše požadavky na technologickou otevřenost a konkurenční rámcové podmínky jsou správnými opatřeními pro zachování německého a evropského automobilového průmyslu a dodavatelů automobilového průmyslu. Čím rychleji Brusel zasáhne, tím více lze dosáhnout. Méně regulační byrokracie, větší flexibilita a nižší náklady jsou přesně nástroje potřebné k posílení evropské ekonomiky jako celku. Pokud se jí podaří opět plně využít svůj inovační potenciál, bude to přínosem pro všechny. To platí i pro Německo: Pokud si chceme zachovat tvorbu hodnot v rámci našich hranic, a nejen v rámci EU, je ještě mnoho co dělat nad rámec současného reformního balíčku německé vlády."
Zdroj v němčině ZDE Připravil Milan Lelek
-1
1012
Diskuse