Radikální změna české protidrogové politiky znepokojuje odborníky

31. 8. 2026 / Albín Sybera

 

Poskytovatelé služeb v oblasti závislostí vyhlásili na 1. června bezprecedentní stávku na protest proti kroku, který vláda provedla 1. července navzdory varováním, že by to mohlo vést ke kolapsu politiky, která zasahuje do několika resortů, včetně zdravotnictví, školství, financí či vnitra.

„Končí tak dvacetiletá praxe,“ uvedl bývalý národní drogový koordinátor a renomovaný mezinárodní odborník na závislosti Jindřich Vobořil.

Česká protidrogová politika si za uplynulých dvacet let vysloužila mezinárodní uznání a země se může pochlubit velmi nízkou mírou výskytu HIV/AIDS mezi uživateli injekčních drog, která podle nejnovější národní zprávy o závislostech činí 4–15 případů ročně. Na předávkování nelegálními drogami a psychoaktivními léky zemře 50–80 lidí, což je v evropském srovnání rovněž příznivý údaj.

Odborníci se obávají, že protidrogová politika se stává obětí populistické rétoriky vlády vedené Babišem, kterou jeho strana ANO sestavila s krajně pravicovou Stranou svobody a přímé demokracie (SPD) a protizelenou a euroskeptickou stranou Motoristé sobě. Vládní koalice od té doby prosazuje směsici kontroverzních opatření pod neoliberálním heslem úsporných opatření, která zahrnuje omezování financování veřejnoprávních médií, útoky na nevládní organizace a čistky ve veřejných institucích zabývajících se životním prostředím a lidskými právy.

Vobořil dále uvedl, že ministerstvo zdravotnictví pod dohledem strany ANO signalizuje „posilování narativu farmaceutického průmyslu“, tedy „narativu zákazů a omezení, kdy bude vše dostupné pouze v lékárnách“, řekl Vobořil.

Vysvětlil, že změny ve vládě jsou součástí širšího zásadního posunu, který se příliš neliší od přepracování protidrogové politiky, k němuž došlo loni v Maďarsku za vlády bývalého premiéra Viktora Orbána.

Další přední český odborník, profesor Viktor Mravčík, epidemiolog a vedoucí výzkumu v neziskové organizaci Podané ruce zabývající se pomocí při závislosti a mezinárodně uznávaný akademik s četnými publikacemi, varoval před populistickou „normativní ideologií“, kterou prosazují členové vlády a někteří policejní šéfové, která doprovází změny ve veřejných institucích a kterou Mravčík popsal jako nic menšího než „kampaň proti moderní regulaci“.

Personální změny, nebo čistky?

Babišova vláda trvá na tom, že změny v politice nebudou mít žádný vliv na služby financované státem.

„V zásadě se nic nemění. Koordinace zůstává na Úřadu vlády … Co se mění, je převzetí agendy. V podstatě ji přebíráme 1:1,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch během veřejného slyšení v červenci, které pořádala horní komora českého parlamentu, Senát, kde mají většinu opoziční strany.

Jednalo se teprve o 33. takové veřejné slyšení v třicetileté historii českého Senátu, při kterém senátoři kritizovali vládní představitele za to, že neposkytli jasné důvody pro rychlé rozebírání stávajícího modelu koordinace protidrogové politiky.

„Samotný převod [agendy v oblasti drog] proběhl ze dne na den,“ poukázala Helena Gherasimová, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů služeb v oblasti závislostí (APAS), která sdružuje 40 českých poskytovatelů služeb v oblasti závislostí.

Gherasimová rovněž poznamenala, že v důsledku tohoto kroku „odešla téměř třetina vládních odborníků na protidrogovou problematiku“. Poslední národní protidrogový koordinátor Pavel Bém „se o rozhodnutí vlády dozvěděl prostřednictvím SMS zprávy od vedoucí Úřadu vlády Tünde Barthaové“, což podle Gherasimové „nenaznačuje, že by šlo o systematický krok“.

Bém, odborník na protidrogovou problematiku a bývalý pražský primátor z neoliberální ODS, byl v červnu v rámci přesunu kompetencí v oblasti protidrogové politiky nahrazen Ditou Protopopovou, a to poté, co byl do své funkce jmenován stávající vládou teprve letos v lednu; zatím není jasné, kdo Béma dlouhodobě nahradí.

Babišova slovensko-maďarská šéfka kabinetu Bartha je českými médii již dlouho považována za osobu s nadměrným neformálním vlivem na personální rozhodování a je podezřívána z spoluvytváření zahraniční politiky vlády a kontaktů s národními konzervativci v zahraničí, včetně její účasti na konzervativní konferenci CPAC pořádané Orbánem v Budapešti v březnu tohoto roku.

Navíc Vojtěchova slova ujišťující o kontinuitě státních služeb ostře kontrastují s pokračujícím odchodem zkušených odborníků na drogovou problematiku jen několik dní po slyšení v Senátu, včetně Lucie Kiššové, která nebyla vybrána, aby i nadále vedla své protidrogové oddělení po jeho převedení pod Ministerstvo zdravotnictví.

„Jedná se o oslabení personálu,“ řekl Mravčík o Kiššové, která je považována za jednu z nejzkušenějších odborníků na boj proti drogám, a dodal, že „to vyvolává dojem čistky“.

Nedostatečné financování služeb v oblasti závislostí

Kiššová měla na Úřadu vlády na starosti protidrogovou politiku včetně dohledu nad dotačními programy a v veřejném výběrovém řízení na svou pozici v rámci Ministerstva zdravotnictví neuspěla, a to navzdory Vojtěchovu slibu, že agenda bude převedena v poměru „1:1“.

Kiššové zkušenosti „bude těžké nahradit“, uvedla Gherasimová a poznamenala, že teprve se uvidí, zda budou dotační programy spuštěny na podzim včas, aby pokryly služby v oblasti závislostí v příštím roce.

Gherasimová a další odborníci se obávají dopadu personálních změn na správu dotací a nedostatku financování, s nímž se tento sektor potýká již v posledních letech. Zůstávají ostražití ohledně Vojtěchova slibu zachovat pro příští rok financování ve výši 415 milionů Kč (17,17 milionů EUR).

„Ani s 415 miliony Kč v roce 2026 nebylo možné uspokojit všechny žádosti,“ uvedla Gherasimová a dodala, že „k pokrytí stávající sítě služeb chybělo nejméně 143 milionů Kč“.

Vedoucí tiskového oddělení českého ministerstva zdravotnictví Renata Povolná ve svém prohlášení zdůraznila, že „personální změny ve státní správě jsou samostatnou záležitostí odlišnou od fungování sítě služeb v oblasti závislostí zajišťované jednotlivými poskytovateli“.

Povolná jasně uvedla, že ministerstvo chce zachovat částku 415 milionů Kč pro dotační program „Protidrogová politika“, a dodala, že „v rámci aktuálních jednání o státním rozpočtu usilujeme o další posílení financování služeb v oblasti závislostí“.

„Nechceme měnit to, co funguje, ale pokračovat ve stávající práci a vytvořit stabilní odborné zázemí pro tuto oblast,“ odpověděla Povolná na dotaz ohledně priorit ministerstva. Na otázku ohledně dopadu změn na služby v oblasti závislostí a rizik spojených s vyšší úmrtností a vyšší mírou výskytu infekčních onemocnění zdůraznila, že ministerstvo „nesdílí předpoklad, že samotný organizační přesun agendy by mohl vést ke zhoršení dostupnosti a kvality služeb v oblasti závislostí“.

Ztracené mladé životy

Avšak i stávající úspěšnou síť služeb v oblasti závislostí popsala Martina Richterová Těmínová, ředitelka neziskové organizace Sananim, která od roku 1990 poskytuje služby drogově závislým a jejich rodinám, včetně léčby, péče a resocializace, jako stále „značně nedostatečnou“. Stalo se tak krátce po pádu komunistického režimu v roce 1989 v Československu okupovaném Sovětským svazem, kdy se v zemi začaly zavádět moderní politiky snižování škod a kontroly s cílem čelit přílivu drog ze zahraničí, jako je například heroin.

Síť služeb pro závislé „musí být co nejširší,“ řekla Richterová Těmínová a vysvětlila, že služby, které organizace jako Sananim poskytují, zahrnují „péči o klienta, terapie a sociální pomoc“ a že „nejde jen o“ poskytování legální substituční léčby klientům.

„Musíme se věnovat situacím, kdy přijdou mladí lidé a potřebují okamžitou pomoc, ale není pro ně místo, a to často končí ztrátou životů,“ říká Richterová Těmínová o srdcervoucích situacích, s nimiž se ve své práci setkává.

Ačkoli zatím nejsou k dispozici údaje za uplynulý rok, „je jasné“, že v roce 2025 „jsme byli svědky prudkého nárůstu užívání léčivých a návykových látek mezi mládeží“, což Richterová Těmínová připisuje rozšíření sociálních sítí mezi mladými lidmi, kde vzkvétá nekontrolovaný prodej léčiv a drog.

V odborné veřejnosti panuje všeobecná obava, že změny prosazené Babišovou radikální vládou a hlasitě podporované vedoucím policejní jednotky Národního centra pro kontrolu drog Jakubem Frydrychem by mohly vyvolat podobnou krizovou situaci, jakou představuje opioidová krize v USA.

„Pokud se dostupnost substituční péče a služeb harm reduction zhroutí v důsledku nejistoty ohledně jejich financování, mohlo by to samo o sobě vést k významnému nárůstu úmrtí, a to až na několik set ročně, a připravit půdu pro vstup nebezpečnějších syntetických látek na trh,“ předpověděla Gherasimová.

Její slova zopakovali jak Vobořil, tak Mravčík, kteří poukázali na mezinárodní akademické studie, včetně těch, které sestavili Vobořil, Mravčík a Kiššová, a argumentovali, že právní regulace psychoaktivních látek zavedená v České republice potlačuje nelegální prodej a chrání zranitelné skupiny obyvatelstva.

„Ztráta důvěry v odbornost“

Rétorika vlády signalizuje prudký odklon od inovativních přístupů založených na výzkumu směrem k zavádění zjednodušujících opatření založených na prohibici, za která se zasazuje Frydrych, což by mohlo vést ke zrušení stávající regulace nízkorizikových psychoaktivních látek a omezeného domácího pěstování konopí pro osobní potřebu.

„Rétorika ‚boje proti drogám‘ je stále živá, protože nabízí snadnou odpověď na složitý problém a právě tím oslovuje Babišovy voliče,“ řekl Gherasim pro IntelliNews a poznamenal, že v odborných kruzích je takový přístup „z minulého století“.

Richterová Těmínová uvedla, že je jí líto, jak populistický přístup k agendě protidrogových služeb „přispěl ke ztrátě důvěry v odbornost“ mezi českou veřejností, což jde ruku v ruce s nárůstem „populistické hospodské politiky“, za kterou je Babišova čtvrtá vláda kritizována také po zaměření se na environmentální politiku a agendu lidských práv.

„Zkušenosti ze zemí, které nejvíce vsadily na represi, ukazují, že přísnější tresty nesnižují počet uživatelů, ale pouze je vytlačují do rizikovějšího prostředí a zvyšují počet úmrtí,“ vysvětlila Gherasimová.

Doplnila, že „slibované vítězství“ v boji proti drogám „není možné“, protože „lidé tyto látky užívali a budou je užívat“ a že „naším úkolem je vytvořit takový systém, v němž by lidé závislí na těchto látkách měli šanci přežít, uzdravit se a nepředstavovat riziko pro sebe ani pro své okolí“.

Prohibice namísto prevence

Frydrych je známým zastáncem přísnějších omezení drog, včetně kanabinoidních látek, s nimiž má podle nejnovější výroční zprávy o závislosti zkušenosti asi třetina dospělé populace v zemi.

„Z policejní operace Korund máme důkazy, že mnoho produktů s CBD na trhu nejen poškozuje zdraví kvůli nečistým přísadám, ale často se také pouze vydává za CBD, zatímco se jedná o dosud neregulované látky,“ napsal Babiš 17. srpna na své facebookové stránce.

Babiš sdílí velkou část svých politických prohlášení se svými sledujícími na Facebooku, dominantní sociální platformě na českém internetu, kde v jednom ze svých posledních příspěvků, v němž se zasazoval o větší omezení drog, vyzval k větší „kontrole“ „CBD jako látky“.

Babišovi oponoval Vobořil, který pod příspěvkem poukázal na to, že „hlavním problémem nejsou deriváty CBD, ale zcela syntetické kanabinoidy, které s CBD nemají nic společného“, a varoval, že návrhy podporované Babišem by mohly vést k tomu, že produkty s CBD budou „nedostupné pro mnoho seniorů a zdravotně postižených“, kteří je používají k léčebným účelům.

Na tiskové konferenci Babiš uvedl, že se jeho vláda zaměří na kratom, ale CBD nezakáže, přičemž poznamenal, že „lidem pomáhá a je součástí léčivých extraktů“. Frydrych již dříve argumentoval, že CBD se používá k výrobě syntetických drog, jako jsou HHC nebo Delta-8 THC, které se na trh často dostávají z Číny.

Vobořil zůstává skeptický ohledně diskutovaných regulačních návrhů současné vlády a pro IntelliNews uvedl, že očekává, že „lidé kolem Adama Vojtěcha a Thünde Barthy“ budou „prosazovat prohibiční politiku“. Obává se, že takový obrat „bude mít za následek chaos“, a vysvětlil, že stávající politika snižování škod v Češsku byla úspěšná například při „vytlačování heroinu“, zatímco přísnější prohibiční politika by mohla posílit nelegální trhy, z nichž by mohly těžit země nepřátelské vůči Češsku, jako je Rusko.

Vobořil poznamenal, že „náš soused Rusko nám vyhrožuje jadernou válkou a my uvažujeme, zda mu prostřednictvím šedé ekonomiky nepřidáme ještě nějaké peníze“ .

Nově nastupující pracovníci, kteří nahrazují odcházející odborníky na drogovou politiku, připomínají „zdravotní policii“, dodal Vobořil.

Těmínová Richterová také zůstává skeptická a poznamenává, že Protopopová je „odbornice na duševní zdraví, ale nemáme tušení, jakým směrem by drogovou politiku vedla“.

Protopopová, rodačka z Bratislavy, je již dlouho v centru pozornosti investigativních médií poté, co v roce 2015 předložila zdravotní zprávu o Andreji Babišovi ml., která měla zabránit jeho výpovědi v kauze zpronevěry dotací pro projekt „Čapí hnízdo“, v níž stojí před soudem Babiš st. Manžel Protopopové, ruský bývalý cyklista Petr Protopopov, měl v roce 2017 odvézt Babiše ml. na Ruskem okupovaný Krym, což Babiš ml. později popsal jako únos, jak vyplývá z vyšetřování Bellingcatu.

Ideologické boje, nebo cynický byznys?

Pozornost, kterou premiér Babiš začal věnovat prohibici drog, také vyvolala u poskytovatelů služeb v oblasti závislostí obavy ze stigmatizace drogově závislých.

„Rodiny našich klientů mlčí, protože už tak jsou stigmatizovány,“ svěřila se Richterová Těmínová serveru IntelliNews na základě svých zkušeností a dodala, že se nyní posiluje „represivní pohled, že klienti jsou za svou drogovou závislost zodpovědní“.

Pracovnice v oblasti léčby závislostí, která si nepřála být jmenována, kritizovala vládní rétoriku a pro IntelliNews uvedla, že podle svých zkušeností se jen zřídka setkala s drogově závislým, který by se nepotýkal s vážnými osobními problémy, včetně „sexuálního zneužívání v dětství“.

Gherasim rovněž poukázal na zřetelný paradox, že zatímco vláda usiluje o zásadní změny v úspěšné protidrogové politice, mlčí o jiných návykových látkách, které mají katastrofální ekonomické dopady.

„Pokud jde o skutečnou zátěž, největší reálné riziko pro českou společnost z dlouhodobého hlediska představují legální látky, nikoli nelegální drogy,“ řekla IntelliNews s odkazem na nejnovější zprávu o závislostech v roce 2025, podle níž „kouření nás stojí 100–170 mld. Kč ročně, alkohol dalších 50–57 mld. Kč, zatímco nelegální drogy způsobují škody ve výši 6–7 mld. Kč“.

Frydrych byl Mravčíkem otevřeně kritizován za svůj červnový komentář „Drogy nejsou normou“, který vyšel v internetovém zpravodajském portálu Lidovky a v němž Fridrich vyzval k návratu „zdravého rozumu“ do protidrogové politiky a uvedl, že „největším problémem je mírný slovník při popisu rizik spojených s drogami“.

Mravčík odpověděl ve svém vlastním komentáři, že „šéf protidrogové policie by neměl vystupovat jako inkvizitor prohibičního režimu“, a poukázal na to, že se Frydrych „vystavuje do role ctnostného obránce normality ve společnosti“ a odvolává se na „chimérický svět bez drog“.

Nelegální trh „se plně integroval do každodenní digitální i pouliční reality,“ argumentoval Mravčík při popisu současné situace.

„Jsem pro regulaci,“ řekla Richterová Těmínová, ale „musí být promyšlená, aby neposilovala nelegální trh“ a aby „represe a zákazy neměly dopad na mladé lidi, které je třeba chránit“.

Upozornila na kanál na Telegramu zprostředkující prodej drog, na kterém bylo v časných ranních hodinách připojeno 300 lidí, a na rozmanitost darknetů, u nichž se obává, že by mohly dostat další impuls, pokud by kontrolovaná substituční péče byla ovlivněna vládními změnami a posilováním prohibičních praktik.

Původně vyšlo v Intellinews ZDE