Putin opět nepřemluvil Siho k výstavbě nového plynovodu

11. 9. 2026

čas čtení 2 minuty
Další setkání mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, které se konalo 31. srpna na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Biškeku, nepřineslo pokrok v otázce klíčové pro Kreml – výstavbě plynovodu Síla Sibiře-2, který má nahradit Gazpromu ztracený evropský trh.

Jednání o novém plynovodu s kapacitou 50 miliard kubických metrů ročně, který se Putin rozhodl přejmenovat na "Síla Bajkalu", byla přerušena, uvedly zdroje obeznámené se situací pro South China Morning Post.

"Není žádný pokrok ohledně ceny," vysvětlil jeden z komentátorů. Čína chce, aby ruský plyn stál stejně jako pro ruské občany – asi 50 dolarů za tisíc kubických metrů, nebo alespoň podle domácí ruské ceny pro průmyslové spotřebitele – asi 120–130 dolarů.

Rusko má však podle zdroje SCMP jiná očekávání: navrhuje začít od ceny, kterou Peking platí za plyn z plynovodu Síla Sibiře-1. Cena je 250–260 dolarů za tisíc kubických metrů a již zahrnuje slevu přibližně 40 % oproti smluvním cenám Gazpromu pro ostatní zákazníky v zemích mimo SNS (420 dolarů za tisíc kubických metrů).

Fakt, že Si a Putin budou znovu diskutovat o dlouho zadrhnutém projektu, jehož první smlouva byla podepsána už v roce 2006, byl sdělen těsně před summitem SCO ruským prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem. Nicméně v oficiálním prohlášení po setkání nebylo o plynovém projektu ani slovo.

Šéf ruského ministerstva energetiky Sergej Civiljov, který doprovázel Putina na cestě do Biškeku, po jednáních uvedl, že projekt je "ve finální fázi přechodu k výstavbě." Ruské úřady však taková prohlášení učinily od začátku roku 2022 nejméně desetkrát, vypočítali analytici Vector Capital.

V září 2022 Putin tvrdil, že hlavní parametry dohody o plynovodu již byly dohodnuty, včetně cenových podmínek, a v březnu 2023 tehdejší šéf Ministerstva energetiky Alexandr Novak oznámil uzavření smlouvy "do konce roku". Od té doby Novak ještě čtyřikrát řekl, že dohoda je "ve finální fázi" a brzy ji podepíšou.

Není důvod, aby Čína spěchala s rozhodnutím vybudovat nový plynovod, protože její vyjednávací pozice "sílí každý den," řekl Alexej Čagadajev, výzkumník z New Eurasian Strategies Centre. Gazprom de facto nemá kam uložit plyn, který dříve pumpoval do Evropy – až 200 miliard kubických metrů ročně. Nyní je export společnosti přibližně 70–80 miliard kubických metrů ročně, což je pro Rusko minimum od poloviny 80. let. V Evropě Maďarsko, Slovensko a Řecko nadále nakupují plyn Gazpromu, ale tyto toky se mohou v roce 2027 kvůli plynovému embargu EU zastavit.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
123

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2026