Zelenskyj také uvedl, že společnost SpaceX Elona Muska byla zodpovědná za náhlé omezení rychlosti, s jakou terminály Starlink na Ukrajině fungovaly, což ztěžovalo operace dronů na frontových liniích i některé mise protivzdušné obrany.

„Byla to výzva americké vlády, aby se rychlost omezila,“ řekl. „A technicky vzato to provedla společnost SpaceX.“

Dva lidé byli zabiti a nejméně 17 zraněno, když Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzájemných útocích na energetickou infrastrukturu druhé strany poté, co selhalo Trumpovo krátkodobé a jednostranně vyhlášené „energetické příměří“.

Trump se stále více snaží o uvolnění napětí s Moskvou, podepsal dohodu o dovozu nafty z Ruska a zrušil sankce, pro které drtivou většinou hlasovaly obě komory Kongresu. Zelenskyj se k Trumpovým krokům staví stále kritičtěji, protože USA vyvíjejí na Ukrajinu tlak, aby přestala útočit na rafinérie v Rusku a rychle ukončila válku podle Putinových podmínek.

„Chceme mu věřit a doufám, že své rozhodnutí změní,“ řekl Zelenskyj o Trumpovi. „Protože si myslím, že to jsou samé chyby a nám to nepomůže. A nepomůže to ani Spojeným státům.“

Zelenskyj v neděli uvedl, že hovořil se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, dvěma Trumpovými vyslanci pověřenými ukončením války na Ukrajině, a to v rámci „prakticky nepřetržité komunikace“ Ukrajiny s Trumpovou administrativou.

Americký ministr financí Scott Bessent však v neděli v samostatném rozhovoru pro NBC uvedl, že Zelenskyj jednal „bezohledně“, když obvinil Trumpovu administrativu z toho, že stojí za omezením služby Starlink.

„Prezident Trump a ministr Rubio kategoricky prohlásili, že to nikdo z Trumpovy administrativy neudělal,“ řekl Bessent. „A myslím si, že je od prezidenta Zelenského velmi bezohledné vznášet takové obvinění.“

Dodal: „Prezident Zelenský by měl být velmi opatrný při vydávání takových prohlášení, která nejsou pravdivá.“

V neděli večer Trump prohlásil, že Zelenskyj nechce, aby skončila více než čtyřletá válka jeho země s Ruskem. Na své platformě Truth Social napsal, že právě vyjednává mír mezi Ruskem a Ukrajinou a dosahuje „velkého pokroku“, ale tvrdil: „Zelenskému je to jedno, a upřímně řečeno, s těmi všemi penězi, které mu, jak je známo, dává Evropa… on nechce, aby tato válka skončila, a pravděpodobně to nikdy nechtěl.“

Ukrajina obnovila útoky na rafinérie v Rusku a v neděli zaútočila na jeden z hlavních ropných terminálů v zemi.

Jedna osoba byla zabita a 15 zraněno během noci poté, co Ukrajina nasadila více než 1 000 dronů k útokům na ruská ropná skladiště, logistická zařízení a datová centra v rámci jednoho ze svých dosud největších leteckých bombardování.

Petrohradský guvernér Alexander Beglov v neděli uvedl, že v noci vypukly požáry v městském ropném terminálu, ropném skladu a průmyslových skladech. Terčem útoku se stalo také logistické centrum patřící ruskému maloobchodnímu řetězci Ozon a datové centrum místní technologické společnosti VK, což obě společnosti potvrdily.

Alexander Drozdenko, guvernér Leningradské oblasti obklopující Petrohrad, uvedl, že bylo sestřeleno 145 dronů a po náletu zůstalo bez elektřiny asi 20 000 lidí. „Nadále odrážíme rozsáhlý útok [bezpilotních letounů],“ napsal na Telegramu.

Obavy, že by se konflikt mohl rozšířit až k hranicím NATO, se v neděli ráno opět přiživily poté, co Litva vyzvala obyvatele ve střední a ⁠severní části země, aby se na přibližně jednu hodinu ukryli poté, co do jejího ⁠vzdušného prostoru vletěl neidentifikovaný létající objekt.

Během rudého poplachu byly do oblasti vyslány stíhačky NATO a letiště v Kaunasu, nedaleko druhého největšího litevského města, bylo dočasně uzavřeno, uvedlo národní krizové centrum.

Letouny NATO nebyly kvůli zatažené obloze schopny objekt vizuálně identifikovat a nepokusily se jej sestřelit, uvedlo centrum.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí později vyjádřilo lítost nad možným odkloněním svých dronů do litevského vzdušného prostoru v neděli, což podle něj mohlo být způsobeno ruskou elektronickou válkou.

„Omlouváme se za jakékoli narušení, rizika a obavy, které to mohlo způsobit,“ napsal mluvčí Heorhii Tykhyi na X. „Zavázali jsme se sdílet všechny relevantní informace s našimi litevskými partnery, abychom objasnili všechny okolnosti incidentu.“

Mezitím místní úředníci v jihoukrajinském městě Záporoží uvedli, že při ruských útocích zahynula jedna žena a nejméně dva další lidé byli zraněni, včetně šestileté dívky. Podle Mykhaila Semikina, šéfa regionální vojenské správy v Záporoží, byly při útoku poškozeny dva bytové domy, 18 automobilů a jedna vzdělávací instituce.

Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem se prohlubuje, přičemž americký prezident kritizuje Ukrajinu za její útoky na ruskou ropnou infrastrukturu, a to navzdory pokračující ruské agresi.

Trump minulý týden oznámil „energetické příměří“ – s nímž ani jedna ze stran předem nesouhlasila –, které však rychle ztroskotalo, protože Moskva pokračovala v útocích na ukrajinskou energetickou síť a Kyjev nakonec obnovil útoky na ruské ropné rafinerie.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho jednotky protivzdušné obrany přes noc sestřelily po celé zemi 1 015 ukrajinských dronů. Agentura TASS citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který uvedl, že Rusko reaguje systematickými útoky velkého rozsahu.

„Kyjevský režim klade odpor, ale to nemůže změnit průběh událostí,“ řekl v odpovědi na otázku, jak by Rusko mohlo reagovat na kyjevský útok na Petrohrad.

V sobotu Rusko oznámilo, že v noci provedlo rozsáhlý útok zaměřený na největší ukrajinskou ocelárnu ve městě Kryvyi Rih a na plavidla využívající přístav v Oděse. Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení uvedlo, že jeho síly zasáhly také rozvodnu elektřiny v severozápadním městě Žytomyr a další ocelárnu v Záporoží.

V rámci nejnovějšího úsilí Trumpovy administrativy o zmírnění napětí s Ruskem oznámil americký prezident v pátek, že pozastaví rozsáhlý nový balíček sankcí namířený proti ruské ekonomice, a sdělil Kongresu, že pozastavení legislativy schválené oběma komorami je v národním zájmu.

Trump zatím neposkytl podrobnosti o tom, jak se rozhodl ohledně dalších sankcí vůči Rusku.

„My na to přijdeme a vy na to přijdete taky,“ řekl novinářům v sobotu na benefiční večeři ve svém sídle na Floridě. „Ale je to velmi dobré rozhodnutí a bude to rozhodnutí, které je dobré pro zemi a myslím, že i pro svět.“

V nedělním příspěvku na X Zelenskyj uvedl, že za týden od Trumpova oznámení o energetickém příměří Rusko zaútočilo na ukrajinský energetický, ropný a plynárenský sektor 76krát.

Dále uvedl, že jen během předchozí noci byly napadeny energetické objekty ve čtyřech ukrajinských regionech a desítky tisíc rodin jsou stále bez elektřiny. Obvinil Rusko, že se snaží způsobit výpadek proudu.

„Amerika by si měla uvědomit, že Rusko v reakci na zmírnění sankcí či dohody nepodniká žádné reciproční kroky,“ řekl. „Naopak, každý signál, který jim nabízí příležitost vydělat peníze, berou jako důkaz, že se jim sázka na válku vyplácí a že mohou pokračovat v boji.“

Zelenskyj také zdůraznil, že válka pokračuje kvůli ruské invazi – nikoli proto, že by se Ukrajina bránila. „Je to Rusko, na které musí být vyvíjen tlak, aby měl mír šanci. Děkuji všem, kteří to chápou a pomáhají,“ řekl.

Ukrajinské drony v posledních měsících opakovaně vletěly do vzdušného prostoru NATO v pobaltském regionu. Kyjev uvedl, že byly svedeny z kurzu ruským rušením signálu. Takové incidenty vyvolaly obavy, že by se ruská válka na Ukrajině mohla rozšířit.

Zdroj v angličtině ZDE 

Vytisknout