Proč to vláda dělá?

9. 12. 2011 / Vojtěch Merunka

čas čtení 8 minut

Proč pravicovým politikům, zastávajícím ideály liberalismu, svobody jedince a volné společnosti bez regulací, tolik vadí, že si někdo koupí za svoje sociální dávky pivo nebo cigarety? Já bych to jako zneužívání neoznačoval, vidím v tom jen projev svobodné vůle nebo ne? A když si, jak se s oblibou říká "sociálně potřebný", za ty sociální dávky vyplacené státem koupí vstupenky na Matějskou, aby se pobavil, na fotbal, nebo nedejbože erotickou hračku, tak to je také zneužívání jako nákup cigaret? Zneužívá socka dávky, když jde do kina nebo na koncert? A vůbec, uvědomuje si konzervativní neoliberální vláda fakt, že také učitelé, policisté nebo hasiči, zkrátka všichni, kteří jsou také živeni ze státního rozpočtu, mohou svoje "dávky" zneužívat? Co když si třeba učitel nebo policista, který nedávno na ulicích demonstroval za zvýšení své mzdy, koupí pornokazety, doutníky a kaviár? Asi by s tím měla vláda něco dělat, takže navrhuji sockarty všem!

Teď vážně. Z problému zneužívání sociálních dávek a projektu sockaret si trojkoalice udělala mediální fetiš. Nebudu zde do detailu rozebírat, že jedna podvodná privatizace nebo předražená zakázka, odliv výdělku velkých podniků do zahraničních daňových rájů nebo praní ukradených peněz ve švýcarských bankách nebo ... nebo ... nebo ... stojí náš chatrný státní rozpočet víc než 10 000 vyplacených sociálních dávek "nepřizpůsobivým vyžírkům a lenochům". Na dlouhodobě vybudovanou pověst naší vlády to už velký vliv nemá.

Nejde jen o ty "zneužívané dávky", ale i o podobně fetišizovanou potřebu "spoluúčasti" na všem možném (zdravotnictví, školství). Do světa se roztrubuje poučka, že zaváděním technologie sockaret, v jiných případech systému regulačních poplatků nebo systému odloženého školného nebo zvyšováním nepřímých daní atd., se má zabránit "plýtvání", aby zbylo více na takzvané "potřebné". Kdo je ale potřebný víc, než ti, kterým se bere z jejich pohledu nejvíce? Podle této zvrácené logiky bychom mohli třeba všem chudým lidem, kteří nevlastní dobře vyzbrojenou osobní ochranku a musí se spoléhat na služby státu (nově se tomu už začíná říkat parazitovat), zakázat osobní vlastnictví motorových vozidel, protože se jejich auta "zneužívají" a dokonce i kradou. Nebo chudině omezit počet dětí, protože budou chtít parazitovat ve státních školách. Podobně pitomých příkladů lze vymyslet celou řadu.

Jistě, plýtvání je problém. Ale proč se záměrně dává hnědé rovnítko mezi člověka, který dostane peníze neoprávněně (nějakým podvodem v rozporu se zákonem) a člověka, který nepodvádí, na své peníze má nárok, ale kupuje si alkohol a cigarety? Mezi těmi lidmi přece ve svobodné demokratické společnosti žádné rovnítko není!

Ten, kdo peníze neukradl, si za ně může pořídit co chce. Nebo by chtěla naše zahnědlá pravice kontrolovat lidem všechno? Už se objevily názory, že by příjemci dávek nesměli volit, měli být koncentrováni ve speciálních táborech, směli kupovat (jíst, pít, oblékat si) jen omezený sortiment zboží a podobné vymoženosti (ZDE). Tohle jsme v Evropě už několikrát zažili.

Tomu, kdo peníze ukradl, ty peníze nepatří, měl by je vrátit a měl za to by být řádně potrestán. My dnes nemáme policii a úřady, aby tak činily? Dnešní podoba zákonů neříká, kdo za jakých podmínek dávky dostává? To musíme čekat, až si za ty ukradené peníze koupí cigarety? A co když si cigarety nikdy nekoupí? Co když peníze utratí jinak?

Proč u nás zřejmé věci nefungují jak mají a místo toho se vymýšlejí nové komplikované zákony a musí se investovat do drahé fízlovské technologie? Myslím, že máme tato možná vysvětlení:

  • Projekt této superzakázky na výrobu a distribuci sockaret a provoz příslušného informačního systému dá někomu parádní zisk. Už dlouho víme, že český kapitalismus dává některým podnikatelům komfort podnikat bez rizika, s pomocí zákonů napsaných lobbyisty na míru tak, že zisk jde do soukromé kapsy, ale náklady zatáhne stát. Na toto téma se v médiích už diskutuje (ZDE). Mimochodem, s takzvaným odloženým školným na vysokých školách to může být podobné.
  • Protože to identifikuje závislé. Dřív k označení podlidí stačila jednoduchá žlutá nášivka na oblečení, dnes budeme mít sofistikovanější elektronickou kartu, zítra se možná dočkáme nastřelování čipového implantátu rovnou do těla. Zvýší se napětí mezi příslušníky chudnoucí střední třídy a těmi ještě chudšími pod nimi. Ti chudší budou viditelnější a zranitelnější. Ti těsně nad nimi, kteří práci ještě mají, v nich budou vidět příčinu svých problémů. A podle přísloví "Když se dva perou, třetí se směje" bude mít elita větší klid k odklánění peněz. Na toto téma se už také v médiích diskutuje (ZDE).
  • Je tu ale ještě jedno zajímavé a doposud nepovšimnuté vysvětlení, proč to vláda dělá. Je to motiv kombinující neschopnost i neochotu řídit stát normálním způsobem. Z toho plyne zákeřnost a zbabělost využívající technologii jako zbraň. Česko má ustrašené úředníky, policisty a soudce, kteří se ze všech možných důvodů vyhýbají zodpovědnosti a bojí se v terénu zakročit, i když by měli a mohli. Takoví státní zaměstnanci sockarty uvítají, protože po zavedení sockaret už nebudou muset dělat vůbec nic nepříjemného. Díky sockartám a jejich informačnímu systému nebude vadit, pokud se skuteční potížisté nespravedlivě smíchají v jedné skupině kontrolovaných podlidí s občany, kteří se společnosti provinili jen tím, že jsou chudí. Nyní bude možné pěkně v bezpečí zákeřně zasáhnout libovolného druhého člověka pomocí kliknutí v programu na obrazovce počítače. Pěkně sterilně a na dálku. Jako bezpilotní bombardér. Já jsem jim nic neudělal, to udělal počítač. V tom jsou Češi mistři. Do terénu se nebude muset jít. Nikdo se těm lidem nebude muset koukat do očí. Nikdo se s nimi nebude muset špinit. Protivyžírkovská technologie to zařídí za ně. Nikdo nebude mít výčitky, když někoho ten systém zlikviduje neoprávněně. Ano, všem dobře známé humanitární bombardování. Profesionální voják, kterému je osmnáct, bezpečně sedí v teple u monitoru, má čisté ponožky, vedle sebe hrnek kafe a svačinu. A na dálku ovládá bomby, které přesně i nepřesně padají na tu muslimskou, srbskou, ... chamraď. Tam, někde daleko na mapě. On nezabíjí, on tímto způsobem pomáhá potřebným. Počítačová hra.

Rozpor slov a činů naší (proti)korupční a rozpočtově (ne)zodpovědné vlády již dávno překonal drsnou satiru povídek ze starého mocnářství Jaroslava Haška. Každý týden se se znepokojující pravidelností vynořuje nový a nový průšvih některého dalšího člena trojkoalice a vesměs to je lepší než posledně. Snad je v tom nějaký ďábelský záměr přebíjet a tímto způsobem neřešit starší aféry pomocí jiných, novějších afér, zvyšovat chaos, zavádět sockarty a poplatky a postupně posunovat veřejné mínění víc a víc dohněda. Kdo to nevidí jako problém a nechce změnu, tak na ďáblově kolotoči jede taky. Anebo by se na něm strašně rád občas svezl. Mnoho lidí si řekne: když můžou oni, tak proč ne taky já? A kolotoč odklánění peněz a destrukce veřejného sektoru se točí dál. Pohání ho mravní bída reforem naší vlády.

0
Vytisknout
10759

Diskuse

Obsah vydání | 9. 12. 2011