Kde se bere zuřivá víra v nesmysly? A jak lidi z toho probudit?
17. 12. 2017
/
Jan Čulík
čas čtení
8 minut
Performance Milana Kohouta
Motto:
"Rasy existují a mají
různé přednosti a nedostatky. To bychom totiž popírali genetiku."
Toto nám napsal čtenář, který se označil za univerzitního profesora... Neuvěřitelné.V reakci na
článek, v němž varuji, že si Češi neuvědomují, do jak obrovské míry poškodilo Okamurovo mezinárodní setkání fašistů v Praze dobrou pověst České republiky (Jiří Pehe poznamenal na Twitteru, že i v této věci matou česká média veřejnost: psala, že prý je to shromáždění "proti migraci", kdežto světový tisk upozorňuje na pražské srocení neonacistů a fašistů):
jsem dostal asi pět mailů, v nichž čeští občané zuřivě vyjadřují své přesvědčení, že "nikdy nedopustí, aby se země jejich - českých - předků" stala obětí "probíhající muslimské invaze".
Je to nesmysl, vymyšlený a zkonstruovaný za účelem vydělávání zisků neseriozními středoevropskými médii. Ve stejnou blbost zjevně věří jen v Polsku a v Maďarsku.
Je ovšem zjevně velmi obtížné vyvést z tohoto bludu lidi, v nichž podvodná česká média vyvolala upřímný strach. Je mi také jasné, že v ČR, stejně jako jinde ve střední Evropě dlouho existuje třaskavá směs, kterou stačí jen zapálit a společnost drtivou měrou propadne fašismu.
Součástí této směsice je budování izolovaného, defenzivního
národovectví, od začátku českého národního obrození, kdy "vlastenci"
opustili předtím běžné pojetí, že Čechem je ten, kdo žije na území Česka
(toto pojetí je dnes běžné v západních demokraciích, povšimněte si jak
skotská vláda zdůrazňuje, že kdokoliv dnes žije na území Skotska, ať
přicestoval z Prahy nebo z Vratislavi, je Skot) a začali považovat za
člověka jen ty jedince, kteří hovoří česky.
Součástí obranně
národoveckého, xenofobního postoje bylo samozřejmě i vyhnání Němců z
Československa a z Polska po druhé světové válce a předtím za nacistů
vyvraždění židů, takže Češi ztratili ponětí o tom, jaké to je žít v
multikulturní společnosti.
Přitom před druhou světovou válkou se
mluvilo v ČR běžně česky i německy, dokonce existovala charakteristická
pražská němčina, typický pražský německý přízvuk. Mluvit v Praze oběma
jazyky bylo naprosto běžné, v Československu vycházel německý tisk.
Historička
Mary Heimannová jednou při promítání českých filmů z první Republiky
československé poukázala na to, že je zajímavé, jak pečlivě český
meziválečný film vyzmizíkoval tuto multikulturnost. Přestože se v
pražských ulicích hovořilo běžně oběma jazyky, většina českých
meziválečných filmů neobsahuje jediné německé slovo. (Výjimkou je snad
jen film Voskovce a Wericha Hej rup, kde se v sekvenci odehrávající se v
noclehárně pro bezdomovce chvíli mluví německy.)
Dále je
součástí směsice dlouhodobý, hluboce zakořeněný rasismus u mnoha občanů
české společnosti, kteří iracionálně zastávají názor, že lidé, kteří
nemají bílou kůži, jsou z jakýchsi důvodů jim méněcenní. Ve skutečnosti
je to často obráceně. Viz nedávná epizoda v pražské tramvaji, kdy místní
primitivové zmlátili vysoce kvalifikovaného černošského počítačového
programátora a držitele doktorského titulu v oboru počítačových věd.
Rád taky poslouchám alibistická tvrzení některých Čechů, že "s Vietnamci", "s Ukrajinci" či "s Rusy" "nemá česká společnost žádné problémy". Zcela zjevně to není pravda, viz protiruská nenávist ve většině pražských sdělovacích prostředků. Co se týče toho, jak "Češi nemají problémy s Vietnamci" ("rákosníky"), zeptejte se nějakého Vietnamce, co si o tom myslí, dovíte se hodně.
No
a k tomu pak přispívá naprosto nesmyslná konstrukce z posledních dvou
tří let, že se prý připravuje či probíhá "invaze muslimů do Evropy",
kteří ji chtějí ovládnout.
Ano, jistě, toto byla propaganda
obskurní patologické vražedné organizace, zvané Islámský stát, která je
známá především brutálním vražděním muslimů a kterou představitelé
muslimů po celém světě mnohokrát odsoudily. (Islámský stát nemá nic společného s islámem, založili ho ateističtí operativci tajných rozvědek bývalého režimu Saddáma Husajna.) Západní armády spolu se
státy na Blízkém východě tuto vražednou organizaci v posledních měsících
téměř zcela zlikvidovaly, takže její propaganda už je zcela neúčinná.
Jediné, co zbytky těchto extremistů a teroristů mohou udělat, je, že se
jim podaří tu a tam v Evropě spáchat individuální atentát. I to je v
poslední době nesmírně nepravědpodobné, vzhledem k tomu, že evropské
policejní sítě jsou dnes schopny drtivou většinu těchto útoků předem
neutralizovat.
Nevím, jak by se dalo zmanipulovaným českým
občanům vysvětlit, že strašák "muslimské invaze do Evropy" neexistuje a
že muslimové žijí v mnoha zemích západní Evropy desítky let, v Británii
už od devatenáctého století, a jejich příspěvek do západní společnosti
je veskrze pozitivní.
S lidmi, zmanipulovanými iracionálním
strachem, se těžko argumentuje. Potíž je, že Češi, kteří jednají pod
vlivem manipulativních nesmyslů šířených českými médii, si sami škodí.
Česká republika bohužel už mezinárodně ztratila pověst tolerantní,
humánní, slušné demokratické země.
Paradoxně je to dnes velmi
podobné ve Velké Británii v souvislosti s nesmyslem zvaným brexit.
Poslouchal jsem v sobotu pravidelný "phone-in", pořad, v němž veřejnost
telefonuje do studia, v rozhlase BBC. Hlavním tématem bylo, zda 11
konzervativních poslanců, kteří minulou středu v Dolní sněmovně
způsobili při hlasování prohru konzervativní vládě a donutili ji
připustit, aby předložený "zákon o brexitu" byl podroben dlouhodobému
kritickému zkoumání poslanců, než se o něm bude hlasovat, jsou "hrdinové
nebo zrádci". Poté, co na tyto poslance útočí britský bulvární
ultrapravicový tisk, totiž dostávají četné výhrůžky smrtí. Měli by prý
být "pověšeni jako zrádci".
Byl jsem ohromen, když jsem v pořadu
BBC slyšel celou řadu zuřivých stoupenců brexitu, kteří skutečně - a
zcela iracionálně - označovali tyto poslance za zrádce. "Evropská unie
je nedemokratická, nepřátelská a nacistická, musíme osvobodit náš velký
národ a osamostatnit se. Teprve pak bude dobře."
Jsou to úplně
stejné nesmysly, také vyvolané podvodným bulvárním tiskem, jimž tito
Angličané věří ke své osobní škodě stejně úporně jako Češi, věřící v
"muslimskou invazi do Evropy".
Rozdíl je snad jen v tom, že lidí,
věřících v Anglii, že "Evropská unie je zosobněním zla a Británie ve
své velikosti se musí osvobodit a stát se samostatnou mocností na
mezinárodní scéně, jako tomu bylo v minulosti" je podstatně méně než
Čechů bojících se neexistující "muslimské invaze" a jejich počet klesá.
Je
mi líto české společnosti, která byla po čtyřiceti letech komunismu
vždycky křehká a bylo jasné, že nezvládne dobře politické ani ekonomické
otřesy. Teď se to ve střední Evropě projevuje bohužel ještě daleko
silněji než jinde.
Problémem jsou lži a nesmysly a strach,
šířené neskrupulózními médii, v něž tolik Čechů nekriticky věří. Vznikla
establishmentová kultura, založená na iracionálních pitomostech. Víra v
ní je u mnoha českých občanů nesmírně pevná.
Jak jim otevřít oči, k jejich vlastnímu prospěchu, nevím.
14209
Diskuse