Kde se bere zuřivá víra v nesmysly? A jak lidi z toho probudit?

17. 12. 2017 / Jan Čulík

čas čtení 8 minut
Performance Milana Kohouta

Motto:
"Rasy existují a mají různé přednosti a nedostatky. To bychom totiž popírali genetiku."
Toto nám napsal čtenář, který se označil za univerzitního profesora... Neuvěřitelné.


V reakci na  článek, v němž varuji, že si Češi neuvědomují, do jak obrovské míry poškodilo Okamurovo mezinárodní setkání fašistů v Praze dobrou pověst České republiky  (Jiří Pehe poznamenal na Twitteru, že i v této věci matou česká média veřejnost: psala, že prý je to shromáždění "proti migraci", kdežto světový tisk upozorňuje na pražské srocení neonacistů a fašistů):



jsem dostal asi pět mailů, v nichž čeští občané zuřivě vyjadřují své přesvědčení, že "nikdy nedopustí, aby se země jejich - českých - předků" stala obětí "probíhající muslimské invaze".

Je to nesmysl, vymyšlený a zkonstruovaný za účelem vydělávání zisků neseriozními středoevropskými médii. Ve stejnou blbost zjevně věří jen v Polsku a v Maďarsku.

Je ovšem zjevně velmi obtížné vyvést z tohoto bludu lidi, v nichž podvodná česká média vyvolala upřímný strach. Je mi také jasné, že v ČR, stejně jako jinde ve střední Evropě dlouho existuje třaskavá směs, kterou stačí jen zapálit a společnost drtivou měrou propadne fašismu.



Součástí této směsice je budování izolovaného, defenzivního národovectví, od začátku českého národního obrození, kdy "vlastenci" opustili předtím běžné pojetí, že Čechem je ten, kdo žije na území Česka (toto pojetí je dnes běžné v západních demokraciích, povšimněte si jak skotská vláda zdůrazňuje, že kdokoliv dnes žije na území Skotska, ať přicestoval z Prahy nebo z Vratislavi, je Skot) a začali považovat za člověka jen ty jedince, kteří hovoří česky.

Součástí obranně národoveckého, xenofobního postoje bylo samozřejmě i vyhnání Němců z Československa a z Polska po druhé světové válce a předtím za nacistů vyvraždění židů, takže Češi ztratili ponětí o tom, jaké to je žít v multikulturní společnosti.

Přitom před druhou světovou válkou se mluvilo v ČR běžně česky i německy, dokonce existovala charakteristická pražská němčina, typický pražský německý přízvuk. Mluvit v Praze oběma jazyky bylo naprosto běžné, v Československu vycházel německý tisk.

Historička Mary Heimannová jednou při promítání českých filmů z první Republiky československé poukázala na to, že je zajímavé, jak pečlivě český meziválečný film vyzmizíkoval tuto multikulturnost. Přestože se v pražských ulicích hovořilo běžně oběma jazyky, většina českých meziválečných filmů neobsahuje jediné německé slovo. (Výjimkou je snad jen film Voskovce a Wericha Hej rup, kde se v sekvenci odehrávající se v noclehárně pro bezdomovce chvíli mluví německy.)

Dále je součástí směsice dlouhodobý, hluboce zakořeněný rasismus u mnoha občanů české společnosti, kteří iracionálně zastávají názor, že lidé, kteří nemají bílou kůži, jsou z jakýchsi důvodů jim méněcenní. Ve skutečnosti je to často obráceně. Viz nedávná epizoda v pražské tramvaji, kdy místní primitivové zmlátili vysoce kvalifikovaného černošského počítačového programátora a držitele doktorského titulu v oboru počítačových věd.

Rád taky poslouchám alibistická tvrzení některých Čechů, že "s Vietnamci", "s Ukrajinci" či "s Rusy" "nemá česká společnost žádné problémy". Zcela zjevně to není pravda, viz protiruská nenávist ve většině pražských sdělovacích prostředků. Co se týče toho, jak "Češi nemají problémy s Vietnamci" ("rákosníky"),  zeptejte se nějakého Vietnamce, co si o tom myslí, dovíte se hodně.

No a k tomu pak přispívá naprosto nesmyslná konstrukce z posledních dvou tří let, že se prý připravuje či probíhá "invaze muslimů do Evropy", kteří ji chtějí ovládnout.

Ano, jistě, toto byla propaganda obskurní patologické vražedné organizace, zvané Islámský stát, která je známá především brutálním vražděním muslimů a kterou představitelé muslimů po celém světě mnohokrát odsoudily. (Islámský stát nemá nic společného s islámem, založili ho ateističtí operativci tajných rozvědek bývalého režimu Saddáma Husajna.)  Západní armády spolu se státy na Blízkém východě tuto vražednou organizaci v posledních měsících téměř zcela zlikvidovaly, takže její propaganda už je zcela neúčinná. Jediné, co zbytky těchto extremistů a teroristů mohou udělat, je, že se jim podaří tu a tam v Evropě spáchat individuální atentát. I to je v poslední době nesmírně nepravědpodobné, vzhledem k tomu, že evropské policejní sítě jsou dnes schopny drtivou většinu těchto útoků předem neutralizovat.

Nevím, jak by se dalo zmanipulovaným českým občanům vysvětlit, že strašák "muslimské invaze do Evropy" neexistuje a že muslimové žijí v mnoha zemích západní Evropy desítky let, v Británii už od devatenáctého století, a jejich příspěvek do západní společnosti je veskrze pozitivní.

S lidmi, zmanipulovanými iracionálním strachem, se těžko argumentuje. Potíž je, že Češi, kteří jednají pod vlivem manipulativních nesmyslů šířených českými médii, si sami škodí. Česká republika bohužel už mezinárodně ztratila pověst tolerantní, humánní, slušné demokratické země.

Paradoxně je to dnes velmi podobné ve Velké Británii v souvislosti s nesmyslem zvaným brexit. Poslouchal jsem v sobotu pravidelný "phone-in", pořad, v němž veřejnost telefonuje do studia, v rozhlase BBC. Hlavním tématem bylo, zda 11 konzervativních poslanců, kteří minulou středu v Dolní sněmovně způsobili při hlasování prohru konzervativní vládě a donutili ji připustit, aby předložený "zákon o brexitu" byl podroben dlouhodobému kritickému zkoumání poslanců, než se o něm bude hlasovat, jsou "hrdinové nebo zrádci". Poté, co na tyto poslance útočí britský bulvární ultrapravicový tisk, totiž dostávají četné výhrůžky smrtí. Měli by prý být "pověšeni jako zrádci".

Byl jsem ohromen, když jsem v pořadu BBC slyšel celou řadu zuřivých stoupenců brexitu, kteří skutečně - a zcela iracionálně - označovali tyto poslance za zrádce. "Evropská unie je nedemokratická, nepřátelská a nacistická, musíme osvobodit náš velký národ a osamostatnit se. Teprve pak bude dobře."

Jsou to úplně stejné nesmysly, také vyvolané podvodným bulvárním tiskem, jimž tito Angličané věří ke své osobní škodě stejně úporně jako Češi, věřící v "muslimskou invazi do Evropy".

Rozdíl je snad jen v tom, že lidí, věřících v Anglii, že "Evropská unie je zosobněním zla a Británie ve své velikosti se musí osvobodit a stát se samostatnou mocností na mezinárodní scéně, jako tomu bylo v minulosti" je podstatně méně než Čechů bojících se neexistující "muslimské invaze" a jejich počet klesá.

Je mi líto české společnosti, která byla po čtyřiceti letech komunismu vždycky křehká a bylo jasné, že nezvládne dobře politické ani ekonomické otřesy. Teď se to ve střední Evropě projevuje bohužel ještě daleko silněji než jinde.

Problémem jsou lži a nesmysly a strach, šířené neskrupulózními médii, v něž tolik Čechů nekriticky věří. Vznikla establishmentová kultura, založená na iracionálních pitomostech. Víra v ní je u mnoha českých občanů nesmírně pevná.

Jak jim otevřít oči, k jejich vlastnímu prospěchu, nevím.

0
Vytisknout
14248

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2017