29. 10. 2018
Včerejší den měl být pro nás
všechny svátek……měl, ale nejsem si jistá, jestli byl. Aspoň
pro mne bohužel nebyl. Cítila jsem šok, stud a hanbu, píše Markéta Ryšová.
Vzpomínám na celoroční upoutávky v médiích, kde se dokola opakuje, že letos slavíme 100 let Republiky. Asi jsem hloupá, ale nevím, která republika slaví 100 let.
První republika (Československá republika), která vznikla
v roce 1918 a její období končí rokem 1938? Nebo Druhá
republika, která měla trvání jen jeden rok, protože v roce
1939 došlo k odtržení Sudet a tato republika se rozpadla na
Protektorát Čechy a Morava, Slovenskou republiku a Podkarpatskou
Rus? Či Třetí republika, která také měla krátké trvání, od
roku 1945 -1948? Po roce 1948 vzniká Československá republika a od
roku 1960 -1990 Československá socialistická republika, která se
v roce 1990 turbulentně mění v období pomlčkové války
na Českou a Slovenskou Federativní Republiku. A aby toho nebylo
málo, tato se v roce 1993 definitivně rozpadá.
Takže ať počítám, jak počítám, k 100 letům nedojdu, ani když od roku 1918 počítám nepřerušeně až k datu definitivnímu rozpadu, tj. do 1993. Mohli jsme slavit 75 let. Můžeme slavit 100 let od založení Československé republiky, ale nemůžeme slavit 100 let trvání. Že jsme si to pojmenovali 100 let trvání „Republiky“ nás neomlouvá, klameme. Sebe, své děti.
Včerejší den, tomu nasadil korunu. Odpolední vojenská přehlídka, to jsme demonstrovali co? Sílu? Připravenost? Viděla jsem jen kousek, ale já z toho měla strach a pocit totálního chaosu a neschopnosti.
Vrcholem pak mělo být udílení státních vyznamenání. Prezident (nejsem schopna ho pojmenovat pan prezident) Zeman visící na pultíku předávající vyznamenání. Když jsem si přečetla komu je má předat, neměla jsem žaludek už toto sledovat. Šla jsem raději spát a v hloubi duše jsem plakala. A ani pompézní ohňostroj to už nemohl zachránit.
Diskuse