Přes
50 profesorů a další čtyři stovky vědců žádají Andreje Babiše, aby
výběrem ministra životního prostředí nerozšlapal své předvolební sliby
Více
než 50 profesorů a profesorek a další čtyři stovky docentů a vědců
přírodovědných oborů, práva či politologie signovalo a zaslalo otevřený dopis
Andreji Babišovi. Žádají jej, aby svým rozhodnutím, kdo má vést
Ministerstvo životního prostředí, nezničil to, co na tomto resortu ANO v
období let 2014 až 2021 odpracovalo. Signatáři varují, že rozklad
ministerstva, který Motoristé sobě suverénně anoncují, není v jeho zájmu
ani v zájmu občanů.
Většina anglických univerzit krachuje. To proto, že konzervativní vláda předchozích 14 let je přestala řádně financovat a nechala je, aby svůj provoz financovaly z horentního školného pro zahraniční studenty. Pak zahájila xenofobní boj proti "imigrantům", včetně zahraničních studentů, takže univerzity přišly o tento příjem. Současná labouristická vláda v této politice pokračuje. Na právě proběhlém sjezdu rozpadající se Konzervativní strany argumentovala její šéfka Kemi Badenoch, že studovat anglickou literaturu je zbytečný nesmysl. Útoky na nejvzdělanější občany v zemi (jak to dělá i Trump) jsou fašismus. (JČ)
S prohlubující se finanční krizí dochází k dalšímu propouštění tisíců zaměstnanců na univerzitách
Podle
nové analýzy odborové organizace University and College Union (UCU)
univerzity v Británii vloňském roce oznámily celkem více než 12 000
propuštěných zaměstnanců.
Členové UCU budou koncem tohoto
měsíce hlasovat o možné celostátní stávce v souvislosti s nabídkou 1,4%
zvýšení platů, která byla učiněna v létě.
Podle Úřadu pro studenty se nyní předpokládá, že čtyři z deseti anglických univerzit jsou ve finančním deficitu.
Jo
Grady, generální tajemnice UCU, označila škrty za „brutální“ a
dodala, že zaměstnanci jsou „demoralizovaní, vyčerpaní a rozzuření“ a že
dopad pocítili i „podceňovaní a špatně obsluhovaní“ studenti.
V
britském rozhlase uvedla, že „nic nemůže nahradit stabilní financování
ze strany vlády“ k řešení finančních problémů a že současný model „ničí
vysokoškolské vzdělávání“.
„Budu muset ve čtyřiceti letech bydlet u své matky“
Evropská komise se rozhodla vytvořit interní skupinu, která bude prověřovat informace zveřejněné médii o špionážních operacích Maďarska v Bruselu a pokusu o zpravodajský nábor zaměstnanců EU. Oznámil to mluvčí Evropské komise Balázs Ujvári v Bruselu.
V Kyjevě byly hlášeny silné výbuchy, když rakety a drony zasáhly energetickou infrastrukturu a zranily devět lidí
Ukrajinské
hlavní město se v pátek brzy ráno ponořilo do tmy kvůli tomu, co
letectvo označilo za „masivní útok“, když Rusko bombardovalo kyjevskou
infrastrukturu, přerušilo dodávky vody a energie a způsobilo požár ve
výškové bytové budově.
Donald Trump oznámil, že všichni rukojmí budou „velmi brzy“ propuštěni a Izrael stáhne své jednotky na dohodnutou linii
Izrael
a Hamás se dohodly na první fázi „mírového plánu“ v Gaze, který přináší
zastavení nepřátelských akcí v tomto zdevastovaném území a dosud
největší naději na definitivní ukončení krvavého dvouletého konfliktu,
který si vyžádal desítky tisíc obětí, destabilizoval velkou část
Blízkého východu a vyvolal protesty po celém světě.
Donald Trump
oznámil dohodu na své sociální síti Truth Social s tím, že všichni
rukojmí zadržovaní v Gaze budou brzy propuštěni a Izrael stáhne své
jednotky na dohodnutou linii jako první krok k „silnému, trvalému a
věčnému míru“.
V únoru 2025 poskytl spisovatel László Krasznahorkai rozhovor americkému literárnímu časopisu The Yale Review, ve kterém hovořil zejména o Ukrajině. Na otázku, co si myslí o totální válce Ruska proti Ukrajině, odpověděl, že se ve skutečnosti opakuje 1. světová válka.
Čí zájem by hájil ve sporu o peníze z rekultivačního fondu?
Miliardář Pavel Tykač ušetřil více než jednu miliardu korun za rekultivace velkolomu Československé armády, ale v rozporu z původní dohodou chce dát obcím jen polovinu . Navíc chce od této částky odečíst přepálenou cenu za poskytnuté pozemky.
Takové krácení současný ministr životního prostředí Petr Hladík odmítá.
Nový ministr tak bude muset tvrdě hájit zájem státu a obcí postižených
těžbou, které mají ušetřené peníze dostat na rozvoj. Petr Macinka ovšem
byl až do včerejška manažerem a tiskovým mluvčím Institutu Václava
Klause, jehož hlavní sponzor je právě Pavel Tykač. Na místě je tedy otázka, čí zájem by v roli ministra hájil.
Studie Britské normalizační instituce (BSI) provedená v sedmi zemích zjistila, že čtvrtina šéfů věří, že práci na vstupní úrovni jejich firem lze automatizovat, aby se snížily náklady
Mladí lidé vstupující na pracovní trh čelí apokalypse při hledání zaměstnání, protože vedoucí pracovníci investují víc do umělé inteligence (AI) než do nových zaměstnanců, vyplývá ze studie globálních vedoucích pracovníků.
Šéfové upřednostňují automatizaci pomocí AI, aby zaplnili mezery v dovednostech a mohli snížit počet zaměstnanců, místo aby školili mladší členy personálu, zjistila zpráva Britské normalizační instituce (BSI).
Moedrátor z Tel Avivu, Channel 4 News, čtvrtek 9. října 2025, 19 hodin: Takto to končí, ne velkým třeskem, ale tichým šepotem. Avšak vydrží
příměří a lze dosáhnout dlouhodobého míru po dvou letech smrti, ničení a
bolesti? Dobrý večer z Hostage Square v Tel Avivu. V den, kdy byla
dohoda uzavřena, se toto místo proměnilo v místo oslav, úlevy, vyčerpání
a bolesti, když si lidé uvědomili, že po více než dvou letech se jejich
blízcí vrací domů. Všechny tyto pocity panovaly i v Gaze, kromě zmatení
z toho, co teď, kde a jak žít a kdo bude vládnout, a strachu, že už
viděli příměří přicházet a odcházet. Bude to tentokrát jiné? Příměří
oficiálně začíná zítra a izraelské síly se stahují, aby Hamás mohl začít
shromažďovat rukojmí. Donald Trump je v regionu očekáván v neděli a
rukojmí by měli být vráceni do pondělí, jakmile Izrael propustí
palestinské vězně. Zdá se však, že nejvýznamnější vězni, jako je Marwan
Barghouti a další vůdci Hamásu, nebudou vydáni. Dnes večer, po dvou
letech, které změnily svět, závisí naděje na tom, zda všechny strany
dohodu dodrží a zda se na ni nejmocnější muž světa bude i nadále
soustředit.
Prezident Trump říká, že je na cestě na Blízký východ,
kde zdejší klienti čekají na zprávu, že izraelská vláda dohodu
ratifikovala. První fáze procesu, jehož cílem je ukončit tuto
devastující dvouletou válku. Úplné příměří vstoupí v platnost během
příštích 24 hodin. Do Gazy bude denně vjíždět minimálně 400 nákladních
vozů s humanitární pomocí. V pátek izraelské jednotky zahájí částečný
odchod, ale zůstanou v více než 50 % pásma. Očekává se, že Hamás do
pondělí propustí zbývající rukojmí. Izrael také propustí stovky
palestinských vězňů a zadržených. Některé z nejobtížnějších otázek, jako
například kdo bude po válce vládnout v Gaze, však zatím nejsou
vyřešeny. V naší první zprávě dnes večer je tu náš zahraniční
korespondent Paraic O'Brien.
Americkmu odborníku na antifašismus bylo na letišti zakázáno odletět do Španělska
Profesor Rutgers University, který vydal knihu o antifašismu, byl u odletové brány informován, že jeho cesta byla zrušena
Profesor
Rutgers University, který vyučoval kurz o antifašismu, byl ve středu
večer podle médií zablokován při odletu z USA do Španělska, několik
hodin poté, co Donald Trump uspořádal v Bílém domě kulatý stůl, na
kterém zdůraznil "ničivý" dopad antifa – neboli „antifašistických“ –
krajně levicových aktivistů.
Mark Bray, historik, který v roce
2017 vydal knihu Antifa: The Anti-Fascist Handbook (Antifa:
Antifašistická příručka) a vyučoval kurzy o antifašismu na univerzitě v
New Jersey, se pokoušel nastoupit na letišti Newark do letadla
směřujícího do Evropy, když mu u odletové brány bylo sděleno, že
rezervace pro něj a jeho rodinu byly zrušeny.
Myslím, že je jasné, proč Babiš tak spěchá s novou vládou. Je to součást tlaku na prezidenta. Chce ukázat, že on maká, že většinu má, dokonce 108, a že prezident musí jmenovat. I proto Babišovi ta krajní pravice, kromě toho, že je s ní jedna ruka přes Orbána, tak vyhovuje. Co by taky prezident mohl dělat jiného? Blokovat sněmovní většinu a držet zemi bez vlády? Jmenovat nějakého svého premiéra proti sněmovní většině?
Češi
to opět dokázali. Sestava ve Sněmovně (která postaví budoucí vládu)
není dobrá, ale ani není příšerná. Stejně jako ve volbách předchozích a
ve všech před nimi. Je to metafora češství: nejsme vynikající a nejsme
příšerní. Už 35 let, nebo možná pár set.
Kdo se
děsí výsledků voleb a budoucí vlády, tak se měl děsit celé předchozí
roky, protože bylo zřejmé, že to takto dopadne (šance na opačnou koalici
byla fakt mizivá). Ale ono to opravdu nedopadlo příšerně. Podívejte se
na metaanalýzu řady výzkumů preferencí (dle Mandaty.cz): třem antisystémovým stranám přisuzovala okolo 47 mandátů. Dostali 28.
To
jednak dramaticky snižuje jejich sílu a jednak to ukázalo, že česká
společnost není proruská, není protidemokratická nebo zřetelně
protizápadní, jak by bylo možné usuzovat z “nálad” na sociálních sítích.
Kdosi to řekl velmi dobře: boti z trollích továren nemají volební
právo. Tohle dnes ve vítězném ANO dobře vědí.
Příběh ruské invaze na Ukrajinu byl příběhem narušených očekávání a divokých výkyvů ve výkonnosti. Na začátku války většina NATO považovala Rusko za nezastavitelný kolos, který je připraven rychle porazit Ukrajinu. Místo toho byly ruské síly zastaveny a zatlačeny zpět, píše Dara Massicot.
Oslavy 31.
výročí 17. listopadu se jako obvykle nesly v komicky nostalgickém duchu, v
bezobsažných frázích a připomínkách jakéhosi zlatého věku české demokracie, jenž
stojí v ostrém kontrastu vůči temnému autoritářství minulého režimu.
Jistěže, lidé kvitovali nově nabyté svobody, uvítali možnost cestovat na Západ či
podnikat a tak podobně, jenže není to po tolika letech zatraceně málo? Letošní
oslavy navíc proběhly v době, kdy koronavirová krize na kost obnažila
systémové vady a slabiny západního společenství. Značí to rovněž fakt, že česká
společnost – a především její intelektuální klaka – není schopna žádné sebereflexe,
což je vždy cesta do pekel.
Bývalý ústavní soudce David Uhlíř, kterého si ministryně spravedlnosti Eva Decroix vybrala sama a dobrovolně jako koordinátora pro řešení Blažkovy bitcoinové kauzy, byl před volbami mlčenlivý. Nechtěl ublížit demokratům. Ale teď… a má vlastně mluvit? Máme demokracii stavět na tutlání špíny? To by se asi tzv. demokratům líbilo. Angažování Uhlíře a jeho umlčení nebylo nic jiného.
Ať se snaží i ostatní státy dekarbonizovat, Evropa to sama nezvládne!
To je pravda. A ony se snaží. Poslední souhrná zpráva od Ember Energy:
1)
Vítr a slunce pokryly 109% nové poptávky v první polovině roku 2025.
Celosvětově. Všimněte si růstů slunce vs vítr - fotovoltaiky jasně
vedou.
2) Obnovitelné zdroje POPRVÉ v dějinách vyrobily víc elektřiny než uhlí. Též celosvětově.
3) Během
posledních tří let se ZDVOJNÁSOBILO množství energie ze solárních
zdrojů, dosahuje 2000 TWh. Za bezmála polovinou z tohoto růstu stojí
Čína. (Zdůrazňuji, jde o objem výroby, ne instalovanou kapacitu).
Zdá se, že naděje ruských představitelů na dohodu s Donaldem Trumpem o Ukrajině, které byly doprovázeny řečmi o návratu západních společností a bezprostředním zrušení sankcí, se definitivně zhroutily.
Už druhé volební období se česká politika bude muset obejít
bez levicové strany v Poslanecké sněmovně. Dvě tradiční levicová uskupení
se přitom tentokrát ve snaze vrátit se zpátky do poslaneckých lavic nakonec spojily
pod hlavičkou slepence Stačilo!, Ani tak však opět nepřekonaly volební práh 5
procent. Zisk 4,3 procenta pro Stačilo! byl menší, než dosáhla v únorových
německých volbách Bündnis Sahra Wagenknecht. Právě spolek někdejší političky
Die Linke by se dal považovat za politického blížence Stačilo! Zásadní rozdíl
v německém a českém výsledku „konzervativní levice“ spočívá v tom, že
v Německu se do parlamentu dostala jak sociální demokracie (SPD), tak Die
Linke. V českém prostředí je tedy na místě se ptát, jestli voliči
projevili nezájem o „konzervativní levici“, nebo o levicovou politiku jako
takovou.
Americký prezident může uvalit cla, požadovat vyšší příspěvky do NATO nebo dokonce prohlásit Norsko za nepřítele, říká analytik
Několik
hodin před oznámením letošní Nobelovy ceny míru se norští politici
připravovali na možné dopady na vztahy mezi USA a Norskem, pokud cena
nebude udělena Donaldu Trumpovi.
Norský Nobelův výbor ve čtvrtek
výslovně uvedl, že rozhodnutí o tom, kdo bude jmenován laureátem ceny
míru za rok 2025, padlo v pondělí, několik dní předtím, než Izrael a
Hamás souhlasily s příměřím v rámci plánu amerického prezidenta pro
Gazu.
Vzhledem k časovému rámci a složení nezávislého
pětičlenného výboru se většina odborníků na Nobelovu cenu a norských
pozorovatelů domnívá, že je velmi nepravděpodobné, že by Trump cenu
získal, což v zemi vyvolává obavy z toho, jak bude reagovat na to, že
byl tak veřejně přehlédnut.
V Česku žije podle
Zprávy o vyloučení z bydlení asi 12 000 lidí bez střechy nad hlavou – žijí v
parcích, na nádražích, pod mosty. Za anonymními čísly se ale skrývají konkrétní
lidé, kteří mají vlastní příběh, jméno, bolesti i naděje. Mnozí z těchto lidí umírají
předčasně, zbytečně – kvůli podchlazení, nedostatečné zdravotní péči, často
jako přímý důsledek toho, že dlouhodobé bydlení nikdy neměli, nebo o něj
přišli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během projevu v Evropském parlamentu ve francouzském Štrasburku 8. října označila invazi ruských dronů do vzdušného prostoru zemí EU za "hybridní válku". Video zveřejnila na sociální síti X.
Drony začaly neustále kroužit nad jedinou továrnou v Belgii, kde mezinárodní obranná společnost Thales vyrábí a skladuje výbušniny pro své 70 milimetrové rakety. Tajná výroba se stala dalším vojenským zařízením v Evropě, v jehož blízkosti byly v posledních týdnech zaznamenány neidentifikované drony. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen k nejnovějším událostem uvedla: "Je načase nazývat tyto věci pravými jmény. Je to hybridní válka."
děkujeme mnoha čtenářům, kteří nás finančně podporují. Opravdu si
toho vážíme. V srpnu 2025 jste nás podpořili opravdu výjimečnou částkou192 623,04Kč, výdaje byly 129 837,50 Kč, zůstatek koncem července byl85 129,61Kč. Několik přispěvatelů poskytlo Britským listům relativně velké částky, ale zároveň vyjádřili obavy., aby to nevedlo k poklesu příspěvků od ostatních přispěvatelů, protože jejich příspěvek může být jen jednorázový. DĚKUJEME VŠEM!!
Prosíme, v podpoře neustávejte - potřebujeme na provoz normálně přibližně 90
000 Kč měsíčně. VELMI si vážíme vaší trvalé podpory.
Apelujeme na čtenáře, aby nám každý měsíc poslali oněch dvě stě korun. Prosíme všechny o pravidelnou podporu 200 Kč měsíčně.
Finančních příspěvků od čtenářů si nesmírně vážíme, víme velice dobře, jak špatně na tom mnozí občané v ČR jsou. A neomlouvejte se, že přispíváte (údajně) málo, vážíme si každé koruny.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v
pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa
banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917
Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na
adresu redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně
registrovaný spolek (občanské sdružení) poskytujeme potvrzení o přijetí
příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.
Po sérii nedávných incidentů chce německá vláda posílit policejní pravomoci k sestřelování bezpilotních letounů. Mezitím ministr financí Lars Klingbeil varoval před škrty, které mají zalepit rozpočtový schodek, píše Matt Ford.
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Česko
Praha/Brusel – 9. října 2025: Evropský
parlament včera v odpoledním hlasování potvrdil návrh Evropské komise
na další oslabení základních podmínek současné Společné zemědělské
politiky a šel dokonce ještě dále, když podpořil
destruktivní návrhy svého zemědělského výboru.
Europoslanci a europoslankyně
odhlasovali mimo jiné zrušení preventivní ochrany eroze půdy, tzv. Dobrý
zemědělský a environmentální stav půdy - DZES 5, který se
na
české úrovni dojednával několik let a
teprve letos v létě se začal zavádět do praxe. Vedle toho odhlasoval
europarlament také zrušení povinnosti dodržovat základní environmentální
standardy pro čerpání zemědělských
dotací v oblastech Natura 2000, které se vyhlásily s cílem chránit
nejcennější a nejvíce ohrožené druhy a přírodní stanoviště Evropy.
Ruská vláda se rozhodla zastavit velké výdaje z Fondu národního blahobytu, který aktivně využívala k látání rozpočtových děr, když od začátku války utratila téměř dvě třetiny svých likvidních aktiv.
Zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na 22 % a také snížení prahu pro příjem z podnikání pro její platbu z 60 milionů rublů ročně na 10 milionů povede k prudkému nárůstu cen zboží na tržištích, uvedla Asociace účastníků trhu elektronického obchodování (AUREC).
Ruský prezident uvedl, že protivzdušná obrana mířila na ukrajinský dron
Vladimir
Putin uvedl, že za sestřelení ázerbájdžánského letadla v prosinci, při
kterém zahynulo 38 lidí, je zodpovědná ruská protivzdušná obrana. Jedná
se o jeho první přiznání odpovědnosti za tuto havárii.
Putin ve
čtvrtek uvedl, že rakety vypálené Ruskem na ukrajinský dron explodovaly
poblíž letadla společnosti Azerbaijan Airlines letícího z Baku, které se
25. prosince 2024 připravovalo na přistání v Grozném, hlavním městě
ruské republiky Čečensko. Ukrajinské drony pravidelně útočí hluboko v
ruském vnitrozemí.
Vlna znárodňování soukromých společností, která ovlivnila aktiva v hodnotě 50 miliard dolarů a stala se největším přerozdělením majetku v Rusku od 90. let, vyvolala otázky ze strany centrální banky.
Rusko prudce zvýšilo nákupy benzínu z Běloruska, aby se vyrovnalo s rostoucím nedostatkem pohonných hmot, který již pokryl více než dvě desítky regionů. V září se dovoz běloruského benzínu zvýšil 4x oproti srpnu, až na 49 tisíc tun. Během měsíce bylo také na ruský trh dodáno 33 tisíc tun motorové nafty z Běloruska.
Od železničního průmyslu a automobilového průmyslu až po metalurgii, uhlí, diamanty a cement, největší ruské průmyslové společnosti jsou nuceny snížit pracovní dobu nebo počet zaměstnanců uprostřed zpomalující se ekonomiky, stagnující domácí poptávky a klesajícího exportu.
Vlna nuceného propouštění a přesunu zaměstnanců na kratší pracovní týden zasáhla ruskou metalurgii, jedno z klíčových nesurovinových odvětví, které představuje téměř 20 % veškeré průmyslové produkce v zemi.
Ruský zemědělsko-průmyslový komplex každoročně opouští 150 000 zaměstnanců, což brání realizaci plánů na zvýšení produkce. Uvedla to šéfka ministerstva zemědělství Oksana Lut, která již dříve požádala ministerstvo práce o pomoc s reklamní prací v ruském zemědělském průmyslu, který trpí poklesem výnosů v důsledku meteorologických překvapení a nedostatku lepšího semenného materiálu ze zahraničí.
Ivan Klíma, který zemřel ve věku 94 let, si do třetí dekády 21.
století nesl vzpomínky na čtyři roky strávené v nacistickém
koncentračním táboře. Toto dětství, od 10 do 14 let, prožil v „vzorovém“
táboře v Terezíně, kde židé umírali spíše na podvýživu než na
vyhlazování.
To zanechalo v mysli a díle českého spisovatele
nesmazatelnou stopu, protože ho to naučilo, že „život může být přetržen
jako kus provázku“. Stejně jako jeho čtyřicetiletý boj s represivním
komunistickým režimem, který ničil českou kulturu až do sametové
revoluce v roce 1989, vedené jeho přítelem a spoludisidentem Václavem
Havlem.
V důsledku války a ekonomického napětí voliči trestají
vlády, které podle nich upřednostňují vzdálené záležitosti.
Podpora hlavních politických stran v Evropě se rozpadá
v důsledku rostoucí vlny nacionalismu, protože voliči stále více požadují, aby
jejich vlády upřednostňovaly domácí záležitosti.
To možná nestačí k ukončení války na Ukrajině, která Evropu
v roce 2026 přijde na 50 miliard dolarů, které si nemůže dovolit. Možná však
jsme svědky začátku konce jednoty v Evropě, soudí na webu Responsible
Statecraft Ian Proud.
Konkrétně doufá,
že se podaří zvýšit tempo výroby 12 typů raket, které chce mít k dispozici,
včetně raket Patriot, Standard Missile-6, THAAD a raket vzduch-země, informuje
na webu Responsible Statecraft (RS) Stavroula Pabst.
Plán se snaží najít rovnováhu mezi vytvořením podmínek pro
příměří a vyjednáním trvalého ukončení války, ale zůstávají zde složité
otázky, upozorňuje Andrew Roth
Pro Donalda Trumpa by
mírová dohoda – nebo dokonce trvalé příměří mezi Izraelem a Hamásem –
mohla být největším diplomatickým úspěchem jeho prezidentství.
Podrobnosti
a postup dohody o ukončení izraelské války v Gaze zůstávají nejasné,
ale prohlášení o záměru ze strany Izraele i Hamásu je významné. Dohoda s
politickou podporou arabských států a dalších regionálních mocností
představuje nejlepší šanci na ukončení války od března, kdy bylo
porušeno příměří a Gaza se vrátila do krvavé války, která si vyžádala
téměř 68 000 mrtvých, z nichž většina byli civilisté.
V důležitých ohledech obsahuje Trumpův autoritářský styl
znaky totalitarismu, protože se snaží zajistit, aby existoval pouze jeden
přípustný způsob uvažování.
Američané určitého věku jsou dobře obeznámeni s pojmem
totalitarismus – režimem nebo formou vlády, která vykonává totální
kontrolu nad všemi aspekty života ve společnosti. Byli jsme bombardováni
varováními o totalitním Sovětském svazu a nacistickém Německu. George Orwell ve
svém románu 1984 ukázal svět, ve kterém lidé nemohli uniknout
vševidoucímu oku „Velkého bratra“. Pokud se chovali způsobem, který strana
považovala za podezřelý nebo podvratný, byli podrobeni vymývání mozků nebo
zlikvidováni, připomíná Ted Morgan.
Na první
pohled by se mohlo zdát, že jde jen o bulvární historku: devatenáct
tureckých celebrit – zpěváků, herců, influencerů – je povoláno k
výslechu a krevnímu testu kvůli podezření z užívání drog. V zemi, kde se
o podobných věcech obvykle mlčí, vzbudila tato aféra pozornost a
pobavení. Ale pod touto zprávou se skrývá něco hlubšího: obraz
společnosti, která se snaží definovat sama sebe mezi modernitou a
tradicí, mezi globalizovanou kulturou a autoritářským dohledem.
Moderátor z Tel Avivu, Channel 4 News, středa 8. října 2025, 19 hodin: Američané se zapojují do jednání, Trumpův zeť a jeho zvláštní
vyslanec, zatímco obě strany naznačují, že jsou optimistické ohledně
průlomu. Izraelské síly pokračují v zabíjení Palestinců, dokud nebude
dohoda uzavřena, zatímco stovky tisíc lidí zůstávají v Gaze v naději, že
konec je blízko.
Dobrý večer z Tel Avivu, kde izraelské zdroje
údajně vyjadřují opatrný optimismus, že dohoda s Hamásem o příměří v
Gaze a propuštění rukojmích je na dosah. I Hamás ve svých prohlášeních
uvádí, že dochází k pokroku. Katarský premiér a šéf turecké rozvědky
dorazili do egyptského města Šarm aš-Šajch ve stejný den jako Jared
Kushner, Trumpův zeť a zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Egyptský
prezident navrhl, aby Donald Trump přijel na podpisovou ceremonii, a
spekuluje se, že přijede do Izraele, aby pozdravil rukojmí, pokud budou
propuštěni. Ještě však zbývá vyřešit mnoho otázek, zejména místo a
načasování stažení Izraele z Gazy, osoby, které Hamás chce, aby byli propuštěni, výměnou za izraelské rukojmí, a rozsah odzbrojení Hamásu.
Optimismus
a tvrzení o pokroku ze strany různých stran, ale žádný pevný časový
rámec pro ukončení jednání v Šarm aš-Šajchu. Je tu se mnou náš
zahraniční korespondent Paraic O'Brien. Jaká je nejnovější situace?
div> Reportér: Krishnane, když jsme včera večer mluvili, byla nálada z těchto jednání v Egyptě rozhodně
pesimistická. To se změnilo. Mnoho reportáží, mnoho citovaných
bezpečnostních úředníků z Kataru, Turecka, Egypta, Izraele a Hamásu nyní
hovoří o skutečném pokroku, kterého bylo dnes dosaženo.
Dva chlapci, kteří byli zachráněni z trosek v Gaze a jižním Libanonu, si společně budují nový život.
Čekají s úsměvem a jasnýma očima, když uvidí dva zabalené sešity se Spider-Manem.
Ali, který je odvážnější, i když mu jsou teprve tři roky, svůj sešit hned rozbalí.
Šestiletý
Omar se jednou rukou neohrabaně snaží otevřít plastový obal a tváře mu
zčervenají rozpaky. Ali bez váhání natáhne ruku, rozbalí zápisník a
položí ho Omarovi zpět na klín.
Brzy bude mít Omar stejně jako Ali protézu ruky a malé rituály dětství, jako je otevírání dárků, budou opět možné.
Chlapci nejsou bratři, ale žijí spolu, jako by byli.
Nová zpráva dokládá, jak byla americká podpora zásadní
pro to, co mnoho odborníků nyní nazývá genocidou.
Zpráva zveřejněná Quincy institutem a projektem
Costs of War Project na Brownově univerzitě zjistila, že USA od začátku války v Gaze poskytly Izraeli
vojenskou pomoc v hodnotě 21,7 miliardy dolarů.
Izraelská reakce, při které zahynuly desítky tisíc Palestinců, byla řadou
nezávislých odborníků popsána jako genocida, píše William Hartung.
Benjamin Netanjahu se tento týden zmínil o „komunitě“, která
šíří preferované zprávy v amerických médiích – a tito lidé si vydělávají opravdu
královské sumy.
Na pátečním setkání proizraelských médií izraelský
premiér Benjamin Netanjahu narážel na skupinu izraelských influencerů.
„Musíme se bránit. Jak se bránit? Našimi influencery. Myslím, že byste s nimi
také měli mluvit, pokud máte příležitost, s touto komunitou, jsou velmi
důležití.“
Být placen Izraelem za příspěvky na sociálních
médiích je také velmi lukrativní. Podle dosud nezveřejněných dokumentů jsou
tito vlivní lidé pravděpodobně placeni kolem 7 000 dolary za jeden příspěvek na
sociálních médiích, jako jsou Tik Tok a Instagram – a to jménem Izraele, píše
na webu Responsible Statecraft Nick Cleveland-Stout.
S
kým jsme si volali, psali, kdy jsme se připojovali k internetu. Český
stát prostřednictvím operátorů sbírá data o každém. Podle dubnového
rozhodnutí soudu je to však nelegální. Na problematiku upozorňuje nový
web.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) se jako jediná v Česku dlouhodobě
zabývá ochranou soukromí a digitálními právy. Sběr tzv. provozních a
lokalizačních údajů o naší elektronické komunikaci, kterému se říká
"data retention", patří mezi hlavní témata IuRe již od roku 2005. Právě
tehdy byl zákon nařizující plošný sběr informací o každém vlastníkovi
telefonu schválen.
"O
pár let později, v roce 2011, se nám povedlo dosáhnout toho, aby byla
právní úprava zrušena ústavním soudem. Vláda však zhruba po roce přijala
upravená pravidla a sběr dat pokračoval," přibližuje historii data
retention advokát a výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.
Od osvícenství fungoval pokrok jako sekulární krédo Západu.
Po staletí byly naše společnosti definovány přesvědčením, že budoucnost musí
zastínit přítomnost, stejně jako přítomnost musí předčit minulost. Taková
optimistická víra nebyla pouze kulturní nebo institucionální, ale
všezahrnující: všechno se mělo zlepšit. V tomto způsobu uvažování nebylo místo
pro ztrátu.
Dnes je tato civilizační víra vážně ohrožena. Ztráta se
stala všudypřítomným stavem života v Evropě a Americe. Formuje kolektivní
horizont naléhavěji než kdykoli od roku 1945 a proniká do politického,
intelektuálního a každodenního života. Otázkou již není, zda se ztrátě lze
vyhnout, ale zda společnosti, jejichž představivost je svázána s „lepším“ a
„více“, se mohou naučit snášet „méně“ a „hůře“. Odpověď na tuto otázku bude
určovat směřování 21. století, píše v New York Times sociolog Andreas
Reckwitz.
Téměř čtvrt století poté, co Pentagon zadal společnosti
Lockheed Martin zakázku na vývoj programu Joint Strike Fighter Program pro
letoun F-35, vláda konečně přiznala, že tento letoun nikdy nesplní ambiciózní
sliby společnosti Lockheed, které byly prezentovány k prodeji tohoto projektu za dva
biliony dolarů téměř 20 zemím po celém světě, píše Dan Grazier.
Američtí vojenští plánovači se domnívají, že v regionu je
rozmístěno dostatek amerických sil k obsazení přístavů a letišť ve Venezuele.
Prezident Donald Trump zrušil diplomatické snahy o dosažení
dohody s venezuelským prezidentem Nicolasem Madurem, jak informoval list New York Times, což je krok, který
otevírá cestu k další eskalaci vojenských akcí USA a zvyšuje pravděpodobnost
pokusu Bílého domu o změnu režimu ve Venezuele, míní na webu Antiwar Dave
DeCamp.
Tato brutální válka proti Palestincům nejenže vypustila
izraelské démony, ale také odhalila pravou tvář našich vlastních režimů,
které potlačují humanitární aktivismus, píše Jonathan Cook.
Výročí
jsou často důvodem k oslavám. Kdo by si ale v říjnu 2023 dokázal
představit, že nyní budeme připomínat druhé výročí genocidy, kterou jsme
24 měsíců každý den podrobně dokumentovali na svých telefonech?
Genocidy, kterou bylo možné kdykoli zastavit, kdyby se tak rozhodly USA a
jejich spojenci.
Jedná se o výročí tak hanebné, že nikdo z
mocných nechce, aby se na něj vzpomínalo. Naopak nás aktivně povzbuzují,
abychom zapomněli, že k genocidě dochází, a to i v jejím vrcholném
období. Neúnavné zločiny Izraele proti obyvatelům Gazy se v našich
zprávách již téměř neobjevují.
„Toto musí skončit hned teď,“ prohlásila organizace
Amnesty International. „Lidstvo už to nemůže déle snášet.“
V úterý, kdy genocida Izraele v Gaze vstupila do třetího roku,
odsoudili obhájci lidských práv po celém světě to, co jeden představitel OSN
nazval „nevýslovným utrpením“ palestinského lidu a spoluvinou Spojených států a
dalších zemí, a zároveň vyzvali k okamžitému příměří a propuštění všech
rukojmích zadržovaných oběma stranami, informuje na webu Common Dreams Brett
Wilkins.
