Channel 4 News: NAZA: Film, který šokoval izraelskou společnost. Hloubkový rozhovor s jeho tvůrci
18. 10. 2026
Politika masového zabíjení nebyla omylem. Byla pevně zakotvena v armádní strategii.
A jde o to číslo, tu další číslici – přijatelný počet civilistů, které můžete zabít.
Snažili se tento filmový počin vykreslit jako zradu, jako krvavou pomluvu.
Moderátor Channel 4 News: Rachel Yuvalová, moc vám děkuji za tento rozhovor. Je to úžasně silný film a viděli jsme reakce po celém světě, od nejdelších ovací v Benátkách v historii až po velmi ostré odsouzení ze strany izraelské vlády, k čemuž se za chvíli dostaneme. Chtěl bych ale, abyste mi vysvětlila podstatu tohoto filmu, která pro mě byla jakousi kombinací odtažité, umělou inteligencí řízené logiky, touhy po pomstě po 7. říjnu a naprostého pohrdání lidským životem. Jak byste shrnula svůj vlastní film ? Nejporve vaše vlastní hodnoty?
Ano, je to obtížná otázka, protože film obsahuje mnoho prvků a je těžké jej shrnout do jedné věty. Ale pro mě by to možná mohlo být – v jistém smyslu je to film o dehumanizaci. A existují různé způsoby, jak lidské bytosti ztrácejí svou lidskost v očích těch, kteří na ně útočí nebo je zabíjejí. A vy jste některé z nich zmínil. Zmínil jste algoritmický způsob vedení války, pozorování lidí z dálky, sledování lidí přes počítačové obrazovky. Dalším aspektem je skutečně atmosféra v izraelské společnosti a armádě po masakru, který spáchal Hamás 7. října. A já bych sem přidala ještě třetí prvek, a to způsob, jakým desítky a desítky let kontroly, vojenské kontroly a vojenské okupace nad jinou skupinou lidí vytvářejí dehumanizaci, která je nevyhnutelná a která neustále narůstá. A myslím, že to vše zkoumáme a zkoumáme také to, jakým způsobem tyto jevy ovlivnily vojenskou politiku vůči pásmu Gazy po 7. říjnu.
Moderátor: Rachel, bylo to tak, že informátoři, lidé, kteří s vámi mluvili, se na vás obrátili, protože si při odposlouchávání rozhovorů z budov, které bombardovali, najednou uvědomili, že na druhém konci jsou skuteční lidé? Že to nebyla jen čísla. Nebyly to jen vedlejší ztráty. Byli to skuteční lidé, plačící mimina, děti, které se mezi sebou hádaly, normální rodinný život, který odposlouchávali a který pak měli moc ukončit?
