Nebudu
psát, že jsem něco říkal. Držel jsem ústa a naslouchal českému
odbornému konsensu, že díky očkování a promořenosti bude
podzim bez velkých problémů. Těšil jsem se, až sundáme v říjnu
roušky a budeme následovat Dánsko, které zrušilo všechna
opatření. Byla půlka srpna a časopis Science, jeden ze dvou
nejlepších vědeckých časopisů na světě, přinesl šokující
data z Izraele.
O minulém víkendu jsme opuštěním letního času vstoupili to temné části
roku. Ale jak to vypadá v těch místech naší Zeměkoule, kde s příchodem
zimy nastává extremní temný čas, kdy je po dlouhé měsíce tma po celý
den? V dnešním Rozhovoru Britských listů mluví Jan Čulík s profesorem
Andrejem, Rogačevským, který před několika lety odešel z univerzity v
Glasgow vyučovat ruská studia na norské univerzitě v Tromsø, daleko za
polárním kruhem. Když tam poprvé přijel, byla noc, a trvala dlouhé
týdny... Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální
televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu
i na internetu, od úterý 2. listopadu 2021.
V pondělí 1. listopadu zaznamenala Česká republika výrazný nárůst 7591 dennich nákaz. Hospitalizováno je 1813 osob, to je nárůst od předchozího dne o 310 nemocných. Celkem zemřelo v ČR 30 775 lidí, od předchozího dne je to nárůst o 32 mrtvých. Míra nákazy za posledních 14 dní je v ČR 569 infekcí na 100 000 obyvatel.
Nejpostiženější
jsou Prostějov (773 nákaz na 100 000 obyvatel),
Šumperk (669 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (651 nákaz na
100 000 obyvatel), České Budějovice (604 nákaz na 100 000 obyvatel), Brno venkov
(611 nákaz na 100 000 obyvatel) a Brno-město (571 nákaz na 100 000
Prachatice (480 nákaz na 100
000 obyvatel), Strakonice (473 nákaz na 100 000 obyvatel), Rokycany (472 nákaz na 100 000 obyvatel), Domažlice (427 nákaz na 100
000 obyvatel) a skoro celá Morava. Praha má 384 nákaz na 100 000
obyvatel. ZDE
- Facebook dostatečně nechrání veřejnost před
dezinformacemi ohledně covidu, konstatuje monitorovací organizace
NewsGuard. Dvacet účtů a skupin na Facebooku, šířících lži a
dezinformace ohledně vakcín, získalo za poslední rok 370 000 čtenářů.
Facebook například šíří lži, že "děti jsou vražděny vakcínami, které
jsou nuceny přijímat". NewsGuard posílá svou zprávu Světové zdravotnické
organizaci. ZDE
Zdá se, že Polsko má svou první Savitu Halappanavar. Polská
právnička na svém twitteru informovala, že v
případě, který je podobný utrpení indických žen v Irsku, zemřela
v Polsku nastávající matka poté, co jí lékaři v kritické situaci odmítli provést
potrat. Čekali, až srdce plodu samo přestane bít, a když se tak konečně
stalo, brzy je následovalo srdce matky – žena zemřela na septický šok.
Informaci potvrdily skupiny aktivistů za práva žen a pak o tom psaly i
noviny.
Praha - 2. listopadu 2021: Premiér Andrej Babiš vystoupil včera na klimatické konferenci COP 26 ve skotském Glasgow s kontroverzním projevem. Místo toho, aby jako ostatní evropští státníci představoval a obhajoval cíl na snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, ke kterému se Evropská unie jako celek zavázala, Babiš evropskou klimatickou politiku zpochybňoval a kritizoval. Se svým názorem zůstal mezi evropskými státníky osamocen, podobný názor zastával jen polský premiér Mateusz Morawiecki, který je paradoxně nyní s Babišovou vládou ve sporu kvůli podpoře ilegální těžby v uhelném dole Turów na česko-polské hranici.
V roce
výročí Dantova úmrtí nelze psát o svátku Všech svatých a o
Dušičkách jinak než s myšlenkami na Božskou komedii.
Dantův vesmír byl přehledný, uspořádaný, bylo hned jasné,
jaký má smysl. Všechno v něm se podřizovalo náboženství.
Nebo lépe řečeno: těm učeným představám, které měl
středověký vzdělanec spojené s náboženstvím.
Xi Jinping, Jair Bolsonaro a Joe Biden jsou mezi vedoucími politiky, kteří se v Glasgow v úterý připojí k deklaraci požadující ochranu lesů a pralesů na této planetě, na obrovském území od východní tajgy na Sibiři až po nížinu v Kongu, kde je druhý největší deštný prales na světě.
Aktivisté ovšem varují, aby Bolsonarovi nikdo nevěřil, neboť ten naopak prosazuje pálení Amazonie. Bolsonaro, XI Jinping a Putin se do Glasgow neobtěžovali přicestovat.
Aktualizace: Brazilská delegace se v úterý vůbec nedostavila na svou tiskovou konferenci na summitu CO26, kde měla hovořit o "silné obraně životního prostřední v Brazílii".
Součástí dohody je 5,3 miliardy liber nového financování ze soukromých zdrojů a 8,75 miliard liber ze státních zdrojů na regeneraci zničené půdy, na podporu domorodých komunit a na ochranu lesů a nápravu škod po lesních požárech. Otázka je, zda se tyto peníze dostanou do správných rukou.
Indie přislíbila, že dosáhne nulových emisí až v roce 2070, o 20 let později než ostatní svět, nicméně však Narendra Modi v Glasgow přislíbil pět věcí, mimo jiné, že do roku 2030 bude Indie produkovat 50 procent své energie z obnovitelných zdrojů a emise CO2 sníži do roku 2030 o 1 miliardu tun. Indie má 1,3 miliardy obyvatel a je třetím největším znečišťovatelem ovzduší kysličníkem uhličitým.
Na pondělní projev prezidenta Joea
Bidena na zahajovacím ceremoniálu konference COP26 reagovalo
americké klimatické hnutí
ledově. Varuje, že jeho vznešená
rétorika je bezvýznamná, pokud bude prezident i nadále bránit rozsáhlým
opatřením ke snížení emisí, ukončení
všech nových projektů v oblasti
fosilních paliv a rychlému přechodu na obnovitelné zdroje energie, píše Jake
Johnson na webu commondreams.org
Svědectví Jana Čulíka o životě v Československu sedmdesátých let
inspirovalo Uweho Ladwiga, aby Britským listům poskytl své vlastní
vzpomínky na život v Československu. Napsal je v roce 2017. Vydáváme je na
pokračování. Dnes třetí a poslední část. Německá verze první části je ZDE, druhé části je ZDE, třetí části je ZDE.
Česká verze první části je ZDE, druhé části je ZDE.
Epizoda XXIII
června 1973 a později
Už jsem zase tady
V
červnu 1973 jsem odjel do Prahy na české turistické vízum. Jako v
dalších letech znovu a znovu jsem do Československa nejel přes
Norimberk, ale přes Berlín a Drážďany. Jel jsem pak s pár přáteli z
Prahy na dovolenou na Slovensku.
Když jsem
se zaregistroval na pasovém úřadě v Bartolomějské, skoro se zdálo, že
tam na mě čekají. Úředník řekl, že se mnou chtějí mluvit a pokusil se
někoho kontaktovat telefonicky, ale ten nezvedal telefon.
Der erste Teil dieses Textes ist HIER Der zweite Teil dieses Textes ist HIER
Episode
XXIII
Juni
1973 und danach
Da
bin ich wieder
Im
Juni 1973 fuhr ich mit einem tschechischen Besuchervisum nach Prag.
Ich war - wie in den Folgejahren dann immer wieder - auch aus
Kostengründen nicht über Nürnberg, sondern über Berlin und
Dresden in die ČSSR eingereist, um in den nächsten Tagen mit einem
befreundeten Paar aus Prag Urlaub in der Slowakei zu machen.
Autorem tohoto světově uznávaného
projektu, který se nazývá Data Metallogenica a zabývá se
expertním systémem o rudních ložiskách světa na základě
světově unikátní litotéky čili kamenné knihovny
miniaturizovaných vzorků, není nikdo známější než přední
česko-kanadsko-australský geolog a také autor velmi
zajímavé a čtivě psané knihy s názvem Za rudami z Čech až na
konec světa, profesor Petr Láznička M.Sc., PhD..
Pane, profesore, vaše kniha vyšla
v loňském roce, ale od té doby se těší velkému zájmu čtenářů
nejen z řad odborné, ale i laické veřejnosti. Čekal jste takový
úspěch, když jste ji pro všechny zájemce chystal?
Otázka klimatické změny, vážení diváci a
zejména diskurzu, přístupu české společnosti k ní, který, jak se zdá,
je vysoce ovlivněn nedávnou historií a řekněme, jakýmsi posunem, jenž se
zdá být v České republice více vyhraněný než řadě dalších vyspělých
zemí. O těchto souvislostech a zejména o energetice a ve spojení s
klimatickou změnou si dnes budeme povídat s Jankem Piňosem, dlouholetým
velmi houževnatým ekologem a v současnosti zmocněncem pro otázky
jaderné energie z organizace Zelený kruh. Dobrý den, pane Piňosi.
Až pětině seniorských domácností hrozí bytová nouze z
důvodu zvýšených výdajů na energie
Praha,1. listopadu 2021 – V souvislosti s krachem dodavatelů
energií a s tím spojenými zvýšenými náklady na elektřinu a
plyn hrozí, že bude více než 200 tisíc seniorských domácností
v České republice ohroženo bytovou nouzí. Rostoucí ceny energií dopadnou
podle analytiků nejvýrazněj na ně.
Boris Cvek:
Co
dokáže jeden byznysplán, který neměl nikdy být tolerován ze strany
ochrany spotřebitele, práva a státního zájmu. Pokud vím, tak podle
šetření Hospodářské komory byly u Bohemia Energy stovky firem, včetně
firem zemědělských (topení v kravínech zdražené o stovky procent, to
musí být likvidační).
"Řada
firem nyní řeší nečekaně vysoké zálohy na energie. Náklady na elektřinu
jim u dodavatelů poslední instance vzrostly o stovky procent. Některé
podniky to může položit.
V neděli 31. října zaznamenala Česká republika 2749 nákaz
(o víkendech bývají v ČR statistiky nízké). Hospitalizováno je 1503
osob, to je nárůst od předchozího dne o 86 nemocných. Celkem zemřelo v ČR
30 775 lidí, od předchozího dne je to nárůst o 22 mrtvých. Míra nákazy
za posledních 14 dní je v ČR 522 infekcí na 100 000 obyvatel.
Nejpostiženější
jsou Prostějov (741 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (600 nákaz na
100 000 obyvatel), České Budějovice (538 nákaz na 100 000 obyvatel),
Šumperk (469 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice (480 nákaz na 100
000 obyvatel), Strakonice (438 nákaz na 100 000 obyvatel) Brno venkov
(553 nákaz na 100 000 obyvatel) a Brno-město (517 nákaz na 100 000
obyvatel), Šumpert (455 nákaz na 100 000 obyvatel), Rokycany (428 nákaz
na 100 000 obyvatel), Olomouc (426 nákaz na 100 000 obyvatel),
Praha-východ (420 nákaz na 100 000 obyvatel), Domažlice (399 nákaz na
100 000 obyvatel) a skoro celá Morava. Praha má 357 nákaz na 100 000
obyvatel. ZDE
- Povinné nošení roušek ve veřejné dopravě v době špičky snížilo míru nákazy o 93,5 procent:
"Mandatory wearing of masks [on public transport]… during peak hours reduced infection rates by 93.5%…"https://t.co/Wech2sOCSl
-
Globální počet mrtvých překročil 5 milionů. Vyplývá to z údajů Johns
Hopkins University, Někteří experti, včetně odborníků ze Světové
zdravotnické organizace, se však domnívají, že skutečný počet mrtvých je
asi dvakrát až třikrát vyšší. Počet mrtvých na covid-19 daleko
překračuje počet mrtvých na jiné virové infekce v 21. století a většinu
virových infekcí z 20. století s výjimkou španělské chřipky.
Skupina G20 nechává na holičkách chudé a zranitelné země.
Neschválila klimatický plán, který by zajistil přežití lidí, konstatují
čelní představitelé na summitu COP 26 v Glasgow.
Politikové
zastupující více než miliard lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi globálním
oteplováním konstatovali, že jsou "nesmírně znepokojeni" a že čekali od
summitu G20 v Římě daleko víc.
A to jsem si naivně myslel, že jen za rudých komárů bylo potřeba číst a poslouchat mezi řádky.
Začal
lov. Začal závod. Začal běh o „já to nebyl“. Závodí, běží, loví. Avšak
nikoli něco dobrého k šípkové omáčce, ale loví se škodná v okolí hlavy
státu. Loví se v minulosti. Co, kdo, kdy, kde, jak a proč. Na lov se
konečně vydala policie a tajná služba. Co jim tak dlouho trvalo? Spali
jako šípkoví Růženci a čekali na polibek smrti? Bude to však těžký lov.
Hradní sebranka je dobře zaštítěna hradními právníky. I takovými, kteří
pro Klause patlali Klausovu amnestii pro zvlášť otrlé kriminálníky.
Dobrý den, vážení televizní diváci.
Dneska máme v Rozhovoru Britských listů opravdu závažné téma. Jde o
život, řekl bych a jsem rád, že to vysíláme na Regionální televizi, na té
kabelovce, protože právě doufám, že se to dostane k těm lidem v tom
Jihomoravském kraji, kterých se dotýká, protože jde, abych to řekl
rovnou, přibližně o 20 čtverečních kilometrů v té oblasti, kterou
zasáhlo tornádo, kdyby tam lidé vstoupili, tak mohou být v nebezpečí
života. Vysvětlíme to. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana
inženýra Oldřicha Maděru, velkého odborníka, mezinárodně uznávaného na
elektrické nebo energetické záležitosti a zejména na vysokonapěťové
sítě. Dobrý den, pane Maděro, mohl byste vysvětlit, o co vlastně jde?
Tak si myslím, že by jsme se měli trošku
zamyslet nad poněkud neuvěřitelnými politickými událostmi v České
republice v těchto dnech, vážení televizní diváci, pozvali jsme si
redaktory kolegy z Britských listů Bohumila Kartouse a Albína Syberu.
No, tak, jedna věc, na kterou na kterou jsem chtěl poukázat v tomto
stručném úvodu: my víme, už asi tři neděle, že z kruhů toho lékařského
konsilia prezidentského, protože v Čechách se neudrží nic utajené a mně
ale to připadá jako v podstatě obscénní, že tady vzniká v té zemi prostě
dvojí klasa občanů. Jednak jsou to ti novináři, kteří mají informace,
ale oni je utajují, protože jako by se nemohlo říct vlastně, co tomu
prezidentovi je. A potom jsou ti normální lidé, kteří zůstávají v
nevědomosti, a tohle by asi nemělo podle mě existovat. Samozřejmě jsou
tady různé etické otázky, na kolik se jaké podrobnosti o onemocnění
prezidenta mají zveřejňovat. Ovšem je to veřejná osobnost. No a potom
samozřejmě nebudu tady opakovat všechno, co se v posledních dnech děje, i
když si myslím, pánové, jak ten pan vedoucí té prezidentské kanceláře
Mynář, vlastně co si myslel, že to udrží prostě takhle neměnné? Já
nevím, snad řadu týdnů nebo měsíců, pane Kartousi, co si o tom myslíte?
Já teda tomu vlastně skoro nerozumím.
Dobrý den, vážení televizní diváci, 1. října
2021 dostal spisovatel Jaroslav Rudiš, který žije v Berlíně, velmi
významnou cenu. Je to Záslužný řád spolkové republiky Německo, udělil mu
ji Frank-Walter Steinmeier a tu cenu dostal za to, že Jaroslav Rudiš
přispívá k porozumění mezi Českou republikou a Německem svými
literárními díly. Já si myslím, vážení televizní diváci, že to je
opravdu docela zásadní mezník, zásadní věc, protože v dnešní době už
nemáme takovou situaci, která paradoxně existovalo v sedmdesátých nebo v
osmdesátých letech, kdy čeští spisovatelé, kteří byli tedy v
Československu zakázáni, byli globálně známí. Já se pamatuji, že někdy v
osmdesátých letech tak kolem roku 1985 tehdy britský deník Guardian,
měl ještě ten obrovský formát, takový ten světový formát, a tam měli
jednu velkou stránku vždycky, Čtení na léto, a já to otevřel a viděl
jsem, že asi osmdesát procent těch doporučovaných autorů bylo českých. V
tomto globálním deníku. Václav Havel, Bohumil Hrabal, Milan Kundera,
Josef Škvorecký. Tak to zmizelo a dneska se v podstatě o české
literatuře ve vnějším světě toho příliš neví, takže si myslím, že je
velmi významné, že čelnou německou cenu udělovanou německým prezidentem
dostává český autor. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme kritika,
pana Petra Fischera, který je velmi obeznámen se situací v Německu nejen
politickou, ale i kulturní. A já bych se ho chtěl zeptat, pane
Fischere, co to tam ten Jaroslav Rudiš v tom Berlíně dělá, že to má
takový obrovský význam.
Když už je o něčem řeč, nezaškodí pořádně si ujasnit, jakým jazykem o dané věci vlastně hovoříme a co vyjadřuje. Současné české řeči o "levici" se nicméně vyznačují tak chronickým sentimentalismem a antiintuicionismem, že to doslova bije do očí.
Dobrý den, vážení televizní diváci, v dnešním
Rozhovoru Britských listů máme pana Martina Vrbu, publicistu, který je
také aktivistou ekologického hnutí Extinction Rebellion. Proč jste
členem tohoto hnutí?
Martin Vrba:
Tak dobrý den. Díky za
pozvání, proč jsem členem hnutí Rebelie proti vyhynutí, jak už ten název
napovídá, to vyhynutí znamená masové vymírání druhů v geologických
dějinách naší planety už v pořadí šesté. Tentokrát způsobené lidskou
aktivitou. Rebelie proti vyhynutí je zkrátka klimatickým a ekologickým
hnutím, které se tomu snaží zabránit a jak víme z vědeckých studií a
zpráv, tak času je na to málo, a tudíž se domnívám, že nenásilná
občanská neposlušnost je v takové situaci adekvátním prostředkem, jak na takovou situaci upozornit.
Zelené
organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od
předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů,
které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní
boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných
bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za
předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných
turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo
hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat
na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.
Kulturně elity se roky těšily, až vyroste generace nezatížená minulým režimem. Teď jsou strašně překvapení, že se nebojíme říkat slova jako kapitalismus, a to i v negativním slova smyslu. Přitom na západě je taková debata součástí mainstreamu.https://t.co/DxgENvY47G
Tento článek vyšel v Britských listech původně 1. listopadu 2021.
Existuje mýtus o lidstvu, který nemá žádné opodstatnění v důkazech, píše George Monbiot. Že totiž vždycky uděláme všechno pro své přežití. Jiné biologické druhy to dělají, lidstvo ale ne.
Víme, že naše životy stoprocentně závisejí na složitých přírodních systémech: na atmosféře, na proudech oceánů, na půdě, na síti života na této planetě. Odborníci na složité systémy vědí, že se ty systémy chovají důsledným způsobem. Jejich chování odpovídá určitým matematickým pravidlům. Za normálních podmínek se systém sám reguluje a udržuje stav rovnováhy. Do určité míry zvládá tlak. Ale pak se najednou překlopí, mine bod zvratu a padne do nového stavu rovnováhy, který je často nemožné zvrátit.
Tání ledovců, lesní požáry, sucha, smrtící
vlny veder, záplavy,
hurikány, ztráta biologické
rozmanitosti. To vše jsou příznaky destabilizace planety,
které se kolem nás neustále
dějí.
To jsou věci,
o kterých informujete. Někdy.
Klimatická krize je
však mnohem víc než
jen to. Pokud chcete skutečně
informovat o klimatické krizi,
musíte také informovat o zásadních otázkách
času, holistického myšlení a spravedlnosti.
Papiere
sind nicht alles und Zusagen erst recht nicht...
Formal
meinte ich, gute Gründe für die Erteilung einer zeitlich begrenzten
Daueraufenthaltsgenehmigung zu haben. Meine tschechische Frau
gewährte mir Unterkunft in ihrer Wohnung, die Sprachschule
bestätigte mir, mich als Lehrer für deutschsprachige Konversation
zu beschäftigen. Ich hatte somit ein Dach über dem Kopf, könnte
auch vom Einkommen meiner Frau leben, doch vor meinem Arbeitsantritt
wirkte der nicht wirklich existente Stempel, der besagte, dass ich
"Reichsdeutscher" sei.
Svědectví Jana Čulíka o životě v Československu sedmdesátých let
inspirovalo Uweho Ladwiga, aby Britským listům poskytl své vlastní
vzpomínky na život v Československu. Napsal je v roce 2017. Vydáme je na
pokračování. Dnes druhá část. Německá verze první části je ZDE, druhé části je ZDE.
Formálně jsem tím
myslel, že mám dobré důvody pro vydání povolení k přechodnému
trvalému pobytu. Moje česká manželka mi poskytla ubytování ve
svém bytě a Jazyková škola potvrdila, že budu pracovat jako
lektor německé konverzace. Měl jsem tedy střechu nad hlavou a
mohl žít i z příjmu manželky, ale než jsem nastoupil do práce,
zapůsobilo ve skutečnosti neexistující razítko, že jsem „říšský
Němec“.
V neděli dopoledne odvysílala televize BBC v pravidelném pořadu
Marr (obdoba českého pořadu Václava Moravce) při příležitosti zahájení klimatického summitu COP 26 v Glasgow (v britských médiích se nemluví skoro vůbec o ničem jiném) delší rozhovor s
klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou. Ta mluvila velmi rozumně.
Jen části tohoto rozhovoru jsou k dispozici na internetu ve
fragmentech:
Andrew Marr: Požádali vás, abyste na klimatické konferenci v Glasgow COP 26 promluvila?
Greta Thunberg: Já nevím. Je to velmi nejasné. Ne oficiálně.
Když
jste vedoucím politikem nejmocnější země na světě, máte obrovskou
odpovědnost. A když Spojené státy dnes rozšiřují svou infrastrukturu
fosilních paliv, je to jasný signál, že nepovažují klimatickou krizi za
nouzovou situaci.
Ale potřebujeme více reprezentace z globálního
jihu. Není to férové, když například jedna země vyšle obrovské množství
delegátů. A pak jiná země skoro vůbec není zastoupena. Už to vytváří
nerovnováhu. A klimatická spravedlnost je v jádru celé této krize stejně
jako klimatická nespravedlnost. A pokud budeme ignorovat historickou
odpovědnost zemí na globálním severu a pokud to budeme při samotné
vyjednávání ignorovat, nebudeme mít úspěšný výsledek.
Samozřejmě
nejde jen o mně. Mnoho lidí se asi obává, že když pozve příliš mnoho
"radikálních" mladých lidí, způsobí to, že by vypadali špatně.
Ivermektin, lék proti parazitům u domácích zvířat a u dobytka, především od srpna 2021 používají oběti dezinformací ve Spojených státech. Osoby, které ho braly proti covidu, si způsobily vážnou otravu, informuje časopis New England Journal of Medicine, ZDE.
V poslední době publikovaly
Britské listy velké množství článků zabývajícími se
přechodem České republiky k obnovitelným zdrojům energie (OZE).
Na webové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu je možné
nalézt Státní
energetickou
koncepci
ČR (dále
jen SEK). Je to dokument z roku 2014, tedy 7 let starý. Podle mého
názoru tento dokument již naprosto nevyhovuje současným podmínkám
a novým trendům a vede ČR mezi energeticky zaostalé země.
Výsledky podobných teorií a pokusů jsme pocítili již dnes na
svých peněženkách.
Vystudoval jsem obor výroba, rozvod a využití elektrické energie.
Můj obor se tedy týká podstatného segmentu energetické bilance
ČR. Navíc přechodem na obovitelné zdroje a na elektromobilitu
podíl elektrické energie na celkové spotřebě energie zřejmě
dramaticky stoupne. 21. století bude zcela určitě stoletím
elektrické energie.
(Pozn. JČ: Odpůrci obnovitelné energie neustále namítají, že "slunce pořád nesvítí a vítr pořád nefouká". Tak zaprvé, vítr skoro pořád fouká, ale hlavně, zde je nesmírně důležité mezinárodní propojení energetických sítí, závisejících na zdrojích z obnovitelné energie. Vždycky někde slunce svítí a někde fouká vítr. Proč nezaplnit Saharu solárními panely? A Severní moře větrníky? Atd.)
Prudké
zvyšování cen elektřiny a plynu zaskočilo prakticky každého, včetně
velkých obchodníků. Co je jejich příčinou, jak se budou vyvíjet dál a
jak se z toho můžeme poučit?
Nejdříve
si však řekněme, co příčinou růstu cen není. Hledat viníka v “Green
Dealu” je pošetilé; jednak je to plán (nebyl dosud spuštěn), ale i pokud
bychom jej vnímali šířeji přes emisní povolenky, jejich přímý vliv je
malý. Za jednoho z viníků bývá někdy označováno i Německo kvůli svému
(ohlášenému a postupně realizovanému) uzavírání jaderných elektráren, to
má ale zcela jinou příčinu - Německo odchází od jádra kvůli
bezpečnosti, nikoli “neekologičnosti”.
Rozkaz k
odchodu od jádra totiž přišel po Fukušimě, kdy si země řekla, že dvě
velká varování (prvním byl Černobyl) opravdu stačí a není vhodné čekat
na třetí havárii, která by mohla nastat třeba i v jejich zemi. Důvodem
tedy nebyla dekarbonizace ekonomiky - naopak, elektrická energie z dříve
postavených a běžících jaderek je všude, i v Německu právem vnímána
jako (téměř) bezemisní.
Babiš dělá vše pro to, aby letošní kolaps zdravotnictví byl horší než ty, co způsobil on. Data ukazují, že uspěje. Volič má krátkou paměť a jednoduché myšlení – mrtvé i ekonomický rozvrat přičte na vrub nové vládě. Babiš neusiluje o post prezidenta, ale o pád vlády a nové volby.
Někteří politici si kupují hlasy seniorů za vyšší důchody, jiní je chtějí zavírat doma. Zajímavé je, že ještě žádného nenapadlo zvýšení důchodů jako odměnu za očkování. Přitom to je ten populismus, který by mohl být i prospěšný pro celou společnost....https://t.co/XBxFQ9eqiA
V sobotu 30. října zaznamenala Česká republika 5057 nákaz (přestože o víkendech bývají v ČR statistiky nízké). Hospitalizováno je 1417 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 753 lidí, od předchozího dne je to nárůst o 17 mrtvých Míra nákazy za posledních 14 dní je v ČR 503 infekcí na 100 000 obyvatel.
Nejpostiženější jsou Prostějov (650 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (576 nákaz na 100 000 obyvatel), České Budějovice (526 nákaz na 100 000 obyvatel), Šumperk (469 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice (435 nákaz na 100 000 obyvatel), Strakonice (432 nákaz na 100 000 obyvatel) Brno venkov (547 nákaz na 100 000 obyvatel) a Brno-město (496 nákaz na 100 000 obyvatel). Rokycany (418 nákaz na 100 000 obyvatel), Domažlice (403 nákaz na 100 000 obyvatel) a skoro celá Morava. Praha má 354 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE
-
Reakce Švédska na koronavirovou pandemii byla pomalá a přípravy na boj
proti pandemii byly nedostatečné, konstatovala komise vyšetřují reakci
švédských úřadů na pandemii.
Piráti
přicházejí s návrhy na lepší ochranu spotřebitelů v energetice. Inspiraci
čerpají v bankovnictví a telekomunikacích
Praha 29. října 2021 – Skokový růst cen energií se v Česku dotýká více
než 3 milionů obyvatel. Piráti nechtějí dopustit, aby za selhání vlády,
Energetického regulačního úřadu a spekulace obchodníků vydaly rodinné rozpočty
desítky miliard korun navíc a propadly se do energetické chudoby. Piráti proto
navrhují legislativní změny na ochranu spotřebitele, které fungují na podobných
mechanismech jako v bankovním a telekomunikačním sektoru. Zvládání cenového
skoku má pomoci také zvýšení slevy na daňového poplatníka a posílení
meziresortní spolupráce ministerstev financí, průmyslu a obchodu a práce a
sociálních věcí. Cestou k dlouhodobému udržení cenové stability jsou efektivní
investice do snížení spotřeby a nových obnovitelných zdrojů, které snižují
závislost na dovozu fosilních paliv.
Prezident republiky Miloš Zeman obdržel řadu gratulací ke státnímu svátku 28. října.
Výběr z gratulací:
U příležitosti oslav státního svátku České republiky bych Vám i českému
lidu rád vyjádřil své srdečné blahopřání a popřál Vám mír a blahobyt.
Přeji českému lidu štěstí založené na lidských, morálních a duchovních
hodnotách, za které se modlím. Úpěnlivě žádám
Boha, aby měl pro Vás i všechny obyvatele České republiky dostatek
Božího požehnání.
V autech se používají slitiny hliníku a hořčíku, na hořčík má
monopol Čína.
Bezprostředním problémem je, že čínské továrny jsou nyní
částečně uzavřeny kvůli celostátnímu nedostatku energie. Po krizi
polovodičů další snížení příjmů lidí i podniků, píše Radek Mokrý. Zdroj ZDE
Více
než 95 procent evropského hořčíku pochází z Číny, ale země kvůli
celostátnímu nedostatku energie snižuje produkci. Čína je zdaleka
největším světovým producentem, což znamená, že pro menší producenty,
jako je Rusko a Izrael, by bylo těžké zasáhnout. V každém autě je 150 až
200 kilogramů hliníku a hliníko-hořčíkových slitin. -
Dvě plavidla britského námořnictva byla uvedena do stavu
vysoké pohotovosti pro případ, že by se francouzští rybáři pokusili
zablokovat britské přístavy
Francie hrozí, že zastaví britský
vývoz do Evropy vlnou byrokratických celních požadavků v důsledku toho,
že Británie neposkytla více než stovce francouzských rybářských člunů
povolení rybařit v britských pobřežních vodách. Francie obviňuje Downing
Street, že se "záměrně rozhodla" ekonomicky poškodit francouzské
pobřežní komunity.
Školy a služby, které nejsou klíčové, byly v Moskvě uzavřeny. Ukrajina také zavádí nová omezení
Rusko
a Ukrajina zavádějí na regionální úrovni nová protikoronavirová
opatření a úpěnlivě žádají své občany, aby se nechali očkovat. Oběma
zemím se totiž nepodařilo zvládnout velké vlny pandemie v důsledku nízké
proočkovanosti obyvatelstva. Jak Rusko, tak Ukrajina, hledají způsoby
jak přesvědčit své občany, aby se nechali očkovat. Plně očkováno je jen
asi 30 procent Rusů a jen 16 procent Ukrajinců.
Do
jaké míry se ze současné situace okolo spolupracovníků Miloše
Zemana stalo vděčné mediální téma je možná dobře vidět na
zařazení Petra Kellnera naseznamu
osob, které mají v lednu
dostat nejvyšší státní ocenění.
Naprosto
oprávněná kritika Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého se
stala obligátním folklórem mnoha městských médií a v některých
případech oslavou údajného vítězství demokracie nad
iliberálním pojetím politiky autoritářů jako je Vladimir Putin
či Viktor Orbán.
200. výročí narození Karla Havlíčka Borovského (31. 10. 1821-29. 7. 1856)
Skloubení
novinářského řemesla a literární tvorby se u Karla Havlíčka
Borovského ukázalo jako mimořádně šťastné. Komentátoři
nejnovějšího dění jej připomínají dodnes, protože – výročí
nevýročí – jeho slova potřebujeme stále. Havlíčkův přínos
pro českou literaturu (a kéž by i pro české myšlení) polovinu
19. století daleko překročil. Tento vklad se opírá o některé
stavební kameny – buď svého času naprosto průkopnické, nebo v
autorově dílně zručně vybroušené.
Přibližně 150 kreseb pražského spisovatele Franze Kafky,
získaných v roce 2019 z trezoru švýcarské banky po mnoha letech právních
sporů, bylo ve čtvrtek poprvé zpřístupněno veřejnosti. Surrealistické
kresby jsou často hravé a podle kritiků neodpovídají existenční depresi,
která čiší z Kafkových literárních děl.
Kniha Kafkových kreseb vyjde v Německu v nakladatelství CH Beck 2. listopadu 2021 a na jaře pak i v USA.
Nemělo to chybičku, Klaus perlil od začátku do konce. Čelíme dle něj světovému spiknutí s cílem nám sebrat svobodu. Nebezpečí si uvědomuje jen hrstka bdělých, jako je Klaus.
Boris Cvek:Jak
čtu na Seznamu, Václav Klaus st. mudruje u příležitosti dnešního výročí
o světě, který "vybojovaly předchozí generace", o světě, kterémi hrozí,
že bude přetvořen podle představ současné generace. Já tedy nevím, o
čem přesně VK mluví, jestli o normalizaci, kterou jeho generace
vybojovala proti sovětské okupaci, nebo jestli o západní Evropě a USA. V
každém případě svět, který vznikl ve svobodné části Evropy po druhé
světové válce, byl svět, který vznikl podle představ nové generace a
velmi, velmi se lišil od světa předválečného. Tento svět západní Evropy
se od války až dodnes stále vyvíjel a vyvíjí. Nevím, zda se to líbí té
generaci, která ho "vybojovala" (a která by to byla?), ale rozhodně ho
od začátku ten svět postavila jako svět, který se neustále mění a
neustále stojí na objevování nových vědeckých poznatků, zyšující se
rovnosti a férovosti, boji proti předsudkům a diskiriminaci. Podařilo se
tak udělat svět, se kterým se lidé, kteří dodnes zůstávají mentálně
hluboce v normalizaci s celým jejím nihilismem, prostě nemohou vyrovnat.
Měla by EU přijímat další země? Má současná EU kapacitu absorbovat další členské státy? I to se diskutovalo v rámci Konference o budoucnosti Evropy se zástupci České republiky, Německa a Rakouska. Tématem bylo rozšiřování EU s ohledem na státy Západního Balkánu. Vztahy se západním Balkánem jsou součástí procesu stabilizace a přidružení zahájeného v roce 1999. Týká se zejména Severní Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Kosova.
Vážení televizní diváci, měli, jsme nedávno v
České republice volby a dochází k určitým změnám. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana Václava Žáka, politologa. Já bych se chtěl
zeptat, co si myslí, že bude, a jakým způsobem bude tato vláda zastávat
zájmy občanů. Budou v té vládě opravdu
zájmy občanů dobře zastávány? Pan Žák si myslí, že možná se žádná taková
katastrofa neděje, ale povídejte, pane Žáku, co bude teď?
Ve středu 27. října zaznamenala Česká republika 5824 nákaz je to od předchozího dne pokles o 450 denních nákaz. Hospitalizováno je 1277 osob, je to denní nárůst o 131 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 648 lidí, je to denní nárůst o 41 mrtvých.
Počet
nákaz v jednotlivých okresech stále stoupá. Nejpostiženější jsou
Prostějov (565 nákaz na 100 000 obyvatel),České Budějovice (540 nákaz na
100 000 obyvatel), Ostrava (485 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice
(421 nákaz na 100 000 obyvatel), Brno venkov (447 nákaz na 100 000
obyvatel). Praha má 318 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE
-
Evropa je nyní jediným regionem, kde stoupá počet nákaz i úmrtí na
covid. Za poslední týden stoupl v Evropě počet nákaz o 18 procent,
stoupl za poslední tři týdny už napotřetí. Počet úmrtí stoupl o 14
procent.
- Desetitisíce vakcín firmy AstraZeneca v Austrálii
prošly a je nutno je zlikvidovat, navzdory opakovaným a nevyslyšeným
žádostem, aby bohaté země poslaly své vakcíny do chudých zemí.
Francie hrozí Británii, že jí vypne dodávku elektrického proudu
V
důsledku idiotství brexitu vznikl mezi Johnsonovou vládou a Francií
ostrý konflikt ohledně přístupu pro francouzské rybáře do britských
pobřežních vod
V důsledku brexitu poklesne britský HDP dlouhodobě o 4 procenta, zatímco pandemie způsobí jeho pokles o 2 procenta
(V satirickém pořadu rozhlasu BBC The News Quiz
jeden komentátor nedávno ironicky poznamenal, vzhledem k tomu, jak
brexitéři šíří mýtickou představu, jakou jedničkou byla Británie za
druhé světové války, kdy zvítězila jediná [!! - to samozřejmě není
pravda] nad nacismem, že to, co by brexitéry opravdu nyní učinilo
šťastným, hlavně ty, kteří se narodili až po druhé světové válce, takže
válku nezažili [ti Angličané, kteří válku zažili, jsou důraznými
stoupenci členství Británie v EU, samozřejmě] by bylo, kdyby Británie
zahájila proti Evropě válku. Byl to věštec! Už je to tady!)
Podobně, jako jsme to od léta zaznamenali nejprve ve Skotsku (kde končí školní letní prázdniny v polovině srpna, o čtrnáct dní dříve než v Anglii), návratem školáků do škol se koronavirus intenzivně rozšířil ve školách a odtud se pak šíří mezi rodiče a prarodiče, které vážně poškozuje. Ovšem i mezi teenagery se občas vyskytne vážný průběh covidu, někdy i úmrtí, i když většina dětí sice infekci šíří, ale nemá žádné příznaky.
Tatáž situace je nyní v ČR především na Moravě.
Petr Bittner k tomu píše:
Aby mohlo dítě do školky, musí být očkováno proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, tetanu, záškrtu, černému kašli, obrně, hemofilu b a žloutence typu B. Nejsem odpůrce očkování, jen mi to nejde dohromady s tím, že současně paní učitelka v té samé školce dneska nemusí být očkovaná proti Covidu-19, životu nebezpečné a silně nakažlivé nemoci, která je tady a teď, dávno ve fázi globální pandemie, zabila u nás za rok 30 tisíc lidí a prokazatelně ohrožuje i děti, přičemž tu máme dostupnou vakcínu, která podle posledních výzkumů snižuje riziko šíření nákazy očkovaným člověkem až o 65 %.
To, že vláda dopustí takový stav, který ohrožuje děti a zhoršuje dopady pandemie na celou společnost, je projevem politické zbabělosti.
Jestli nejste očkovaní, okamžitě se nechte naočkovat. Okamžitě!!!
Protože jsme blbí, a ti co řídí stát asi ještě blbější. Vakcíny
snižují riziko nutnosti hospitalizace asi 4x, jenže když budeme
ignorovat počty nakažených a necháme epidemii jet o 14 dnů déle než
loni, nemocnice se zaplní, píše Jaroslav Flégr.Tento článek je velmi důležitý. ČTĚTE.
Milý Micíku, v pondělí bylo 4262
nakažených, 1055 v nemocnici. Čísla se už dlouho za 7 dnů přibližně
zdvojnásobují. Takže kdyby tento týden nebyl státní svátek, tak bychom
příští týden měli deset tisíc nakažených a následující týden by padl
český rekord v počtu nakažených za jeden den. Tipuji, že padne stejně,
svátek-nesvátek.
Brusel
27. října 2021
– Společné nákupy plynu, přímá pomoc ohroženým ale také větší důraz na
obnovitelné zdroje a diverzifikaci. To je ve zkratce podle pirátských
europoslanců řešení aktuální krize kolem vysokých cen energií. Roste
hlavně cena plynu, která ovlivňuje cenu elektřiny.
Změna legislativy ohledně emisních povolenek podle europoslanců rychlý
efekt nepřinese.
Aktualizace: Americký žalobce sdělil britským soudcům, že by Assange mohl být vězněn v Austrálii, pokud mají britské soudy obavy ze strašného stavu amerických věznic. Žalobce také odmítl odbornou analýzu britského psychiatra, varující, že Assange má vážné psychické problémy a po deportaci do amerických věznich by spáchal sebevraždu. To bylo důvodem, proč předchozí soudní řízení deportaci Assangeho do USA zakázalo. Americký žalobce si také stěžoval, že podání u předchozího soudního řízení nezaznamenalo skutečnost, že Assange má sexuální poměr se Stellou Moris, členkou jeho právního týmu, a zplodil s ní dvě děti. To prý znamená, že by nespáchal sebevraždu. Assangeovi obhájci varovali, že procedura převedení Assange do australských věznic z věznic amerických by trvala mnoho let, takže by musel zpočátku být Assange v amerických věznicích po dlouhá léta. - Obránci lidských práv dlouhodobě varují, že odsouzení Juliana Assange by bylo vážnou ranou pro investigativní novinářskou práci na celém světě. ZDE
Vězněný zakladatel serveru
WikiLeaks Julian Assange se minulý týden opět
dostavil k londýnskému soudu,
kde probíhá jednání
o jeho případném vydání do Spojených států. V lednu britská
soudkyně zablokovala Assangeovo vydání do USA, ale Spojené státy se proti tomuto rozhodnutí odvolaly. Assangeovi v USA na základě
zákona o špionáži hrozí až
175 let vězení za zveřejnění
tajných dokumentů odhalujících americké válečné zločiny. Assange byl v
Anglii vězněn dva a půl roku; předtím strávil
více než sedm let na ekvádorském
velvyslanectví, kde
získal politický azyl.
V pátek
svolala levicová organizace Progresivní Internacionála shromáždění Belmarshského
tribunálu, který je pojmenován podle věznice, kde je Assange držen. Lidový tribunál je vytvořen podle vzoru Russellova tribunálu pro válečné
zločiny, který v roce 1966 založili
filosofové Bertrand Russell, Jean-Paul Sartre a další, aby vyšetřili
válečné zločiny USA ve Vietnamu. Po zbytek hodiny budeme
vysílat úryvky z Belmaršského tribunálu, počínaje
britským spisovatelem Tariqem Alim, který v 60. letech působil v Russellově tribunálu pro válečné zločiny, říká
v relaci Democracy Now! Amy Goodman
Podle přední charitativní organizace bojující proti chudobě vynakládají země s nižšími příjmy pětkrát více prostředků na dluhy než na řešení dopadů změny klimatu a snižování emisí uhlíku.
Údaje Jubilee Debt Campaign ukazují, že 34 nejchudších zemí světa vydává ročně 29,4 miliardy dolarů (21,4 miliardy
Kč) na splátky dluhů ve
srovnání s 5,4 miliardy dolarů (3,9 miliardy
Kč) na opatření ke snížení dopadů klimatické nouze, píše v Guardianu Phillip Inman
Na 15. konferenci smluvních
stran v Kodani v roce 2009 se "rozvinuté
země" zavázaly, že
do roku 2020 uvolní 100
miliard dolarů ročně "na
řešení potřeb rozvojových zemí", a tento závazek
byl o rok později oficiálně schválen
jako součást dohod z
Cancúnu.
Tento závazek
je sice poněkud svévolný a zdaleka neodpovídá skutečným potřebám
zranitelných zemí, ale stal
se důležitým měřítkem, podle něhož se měří
celkový závazek
rozvinutých zemí k opatřením v oblasti klimatu, informuje web carbonbrief.org
Izraelská
vláda v pátek prohlásila
šest lidskoprávních
organizací působících na okupovaném
palestinském Západním břehu Jordánu
za teroristické
organizace, informuje Al Jazeera English.
Vláda premiéra Naftaliho Bennetta a ministra zahraničí Bennyho Gantze tak zařadila
Izrael do velké tradice
moderních blízkovýchodních
diktatur. Zatímco pro židy je Izrael zraněnou demokracií, pro 5 milionů Palestinců
bez státní příslušnosti, které okupuje, je jednoznačnou vojenskou juntou. Není tedy divu, že se začal chovat jako jiné vojenské junty v regionu.
Pokud chcete vědět, jaké občanské
politiky se režim na
Středním východě nejvíce
bojí, podívejte se na nenásilné aktivity, které označuje za
"terorismus", píše Juan Cole
Vědci
z výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ a jejich
spolupracovníci začali poskytovat rozhovory o důležitých otázkách naší doby. Věnují
se nejen problémům spojeným
s ozbrojenými konflikty, ale hlavně různým relevantním společenským, kulturním,
civilizačním, právním, politickým či ekonomickým rozporům, jež jsou rovněž
předpoklady a příčinami různých dalších střetů. Dosud bylo na platformě Spotify uveřejněno v podcastu šest rozhovorů: Globální konflikty
a lokální souvislosti.
Můžete si je poslechnout zde:
V úterý 26. října zaznamenala Česká republika další rekordní denní počet
6274 nákaz. Je to denní nárůst o 2012 infekcí.
Hospitalizováno je 1146 osob, je to denní nárůst o 91 osob. Celkem
zemřelo v ČR 30 648 lidí, je to denní nárůst o 19 mrtvých.
Nejpostiženější jsou České Budějovice (505 nákaz na 100 000 obyvatel),
Ostrava (461 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice (433 nákaz na 100
000 obyvatel), Prostějov (482 nákaz na 100 000 obyvatel), Brno venkov
(419 nákaz na 100 000 obyvatel). Praha má 292 nákaz na 100 000 obyvatel.
ZDE
- Rusko oficiálně registrovalo 1123 denních mrtvých.
- Polsko poprvé od dubna zaznamenalo více než 8000 denních nákaz.
- Počet nákaz v ČR se za týden zdvojnásobil na 6274, informuje i Guardian.
Svět se nechopil příležitosti napravit svou ekonomiku po
covidové pandemii a čelí katastrofálnímu nárůstu teploty o nejméně 2,7
stupňů Celsia, jestliže jednotlivé země neposílí svou klimatickou
strategii, konstatuje analýza OSN.
Tato analýza, zveřejněná v
úterý, varuje, že současné přísliby akcí proti globálnímu oteplování by
snížily emise uhlíku do roku 2030 jen o asi 7,5 procenta, což je daleko
méně než snížení o 45 procent, jehož je podle vědců nutno, aby
globální teplota nestoupla o více než 1,5 stupňů Celsia, což je cílem
glasgowského summitu, který začíná v neděli.
Jako
vizuální vandal se někdy cítí uznávaný český vizuální
umělec, dříve grafik a typograf, jehož začátky se nacházejí v
kreativní grafice a ve veřejném prostoru v podobě graffiti. Je
znám pod několika nicky tedy takzvanými writerskými přezdívkami,
z nichž nejznámější jsou 2Rock, Key a Tron, Michal Škapa.
Pane
Škapa, jak vzpomínáte na své úplné začátky v tvorbě graffiti
byly spíše legální nebo ilegální?
Dieses
ist der Beginn einer Episodenfolge, mit der ich den BL-Lesern einen
gewissen Einblick in meine Alltagserfahrungen als Westdeutschen geben
will, der in der zweiten Hälfte der 60er und den 70ern in und
zwischen Hamburg und Prag lebte, in einer Zeit der streng bewachten
Landesgrenzen.
Toto je začátek série epizod,
kterými chci čtenářům BL poskytnout určitý vhled do mých každodenních
zážitků západního Němce, který žil v v druhé polovině 60. a 70. let mezi
Hamburkem a Prahou, v době přísně střežených státních hranic. (UL)
Co předcházelo
V
roce 1951 jako Hamburčan jsem s otcem poprvé navštívil jeho rodiče,
kteří žili ve východním Berlíně. Bylo to po měnové reformě provedené
Západním Německem jako prostředek k oddělení Západního a Východního
Německa a v důsledku reakce na blokádu Berlína ruskou armádou. Tehdy – v
roce 1951 – existovaly SRN a NDR sotva dva roky, ale až v roce 1961
byla postavena zeď, která uzavírala Západní Berlín, a mezi oběma
německými státy ještě tehdy neexistoval žádný pás smrti. Bylo to před
povstáním východoberlínských dělníků (1953) a před oficiálním založením
Bundeswehru (1955) a východoněmecké Národní lidové armády (1956). Při
pozdějších návštěvách jsem jezdil přes přísně střežené nádraží v
Berlíně-Friedrichstrasse a dozvěděl jsem se o takzvaném "Paláci slz", o
hale odjezdů o tamním hraničním přechodu. Znal jsem tato místa
dostatečně dobře, když jsem v Hamburku v roce 1966 potkal jednu Češku...
Zprivatizované anglické vodárenské společnosti (ve Skotsku jsou
naštěství vodárny vlastněné státem, Skoti by nikdy neprodali své rodinné
stříbro!), které od své privatizace za vlády Margaret Thatcherové
vyplatily svým akcionářům dividendy ve výši mnoha desítek miliard liber,
aniž by řádně investovaly do vodárenské infrastruktury, nejsou nyní v
době častých dešťů schopny zabránit tomu, aby nevypouštěly do anglických
řek a mořských pobřežních vod chemicky neupravené výkaly z kanalizace.
Mimo jiné je to proto, že po brexitu nejsou tyto vodárenské společnosti
schopny dovážet z Evropské unie potřebné chemikálie, které se normálně
používají pro zneškodnění výkalů před jejich vypouštěním do řek.
More storage tanks could have been installed Chemicals could have been bought and storage But That costs money
Rozdělením 41 miliard korun, které poskytla Evropská unie pro české kraje postižené těžbou a spalováním uhlí, se dnes zabývá vláda při jednání o Plánu spravedlivé územní transformace. Polovina prostředků je určena na velké strategické projekty krajů, univerzit a firem, velké firmy budou moci těžit i z druhé poloviny zdrojů. Po naléhání nevládních organizací ale plán obsahuje také aktivity k zapojení veřejnosti do spravedlivé transformace. Dalším krokem bude dialog s Evropskou komisí a následně finální schválení dokumentu na přelomu roku.
Vážení, diváci Britských listů, zdravím
vás. Je tady se mnou dnes velmi zajímavý host, bývalý redaktor Deníku Referendum. Kampaňér Platformy pro environmentální a sociální otázky. V
minulosti jsme tady s Janem Čulíkem hovořil o tom, jak je česká
politika svým způsobem zacyklená v atmosféře a kleptokratických vztazích
sahajících až do osmdesátých let, a vzhledem k tomu, že Josef Patočka
publikoval řadu textů o české energetice, o vlivu českých společností na
českou energetiku, tak bych si tady možná dovolil tímto navázat a
zeptat se, zda je možné, že v současné české společnosti velké
společnosti oligarchické jako například Sev.en Energy nebo EPH Daniela
Křetínského jsou do určité míry tvarovány velkým těžkým průmyslem
Československa sedmdesátých-osmdesátých let.
Naše ministerstvo školství nyní předělává rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání (dříve osnovy). To je vcelku přelomová věc. Dovoluji si proto tímto otevřeným textem právě TEĎ oslovit všechny minulé i budoucí zainteresované. Jakýmsi návodem pro práci na přerodu výuky, který se má začít uplatňovat ve školách od roku 2024, je dokument „Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030“, více tady https://velke-revize-zv.rvp.cz/.