18212

Putin vyvolal nový antikoloniální boj. Tentokrát je terčem Moskva

25. 4. 2022

čas čtení 7 minut

Dějiny balancují na hraně. Nikdo neví, jakým směrem se vydají. Možná ruské impérium, poslední a nejstrašnější z evropských říší, padne. Nebo možná tento úder vstřebá a přežije, jako přežívá a rozšiřuje se od 17. století. Byli byste blázni, kdybyste očekávali jeho rozpad. Hřbitovy Eurasie jsou plné těch, kteří tak učinili, píše Nick Cohen.

A přesto dech beroucí hrdinství ukrajinského odporu a šílený sebeklam putinovského režimu umožňují odpůrcům Ruska od Sýrie po Střední Asii a od Gruzie po Moldavsko klást si tu nejrevolučnější otázku: "Co kdyby?"

Rozhovor Britských listů 487. Povede výrazné zvýšení počtu exekucí k destabilizaci České republiky?

22. 4. 2022

čas čtení 1 minuta


Radek Hábl, expert na exekuce v České republice, s kolegy v posledních dnech zaznamenali meziroční nárůst exekucí v ČR o 11 procent. Celkem je exekucemi v ČR postiženo asi půl druhého milionu lidí, ale to ještě nejsou všechny exekuce, některé se statisticky nezaznamenávají. Z devíti procent chudých před pandemií stoupl jejich počet nyní na šestnáct procent. A to se ještě neprojevilo horentní zdražování energií, hypoték, potravin a všeho, které nás v následujících měsících čeká. Radek Hábl v rozhovoru s Janem Čulíkem upozorňuje, že až k pětinásobnému nárůstu cen energií dojde zřejmě letos na podzim. Šířící se drsná chudoba povede k vážné destabilizaci České republiky, přesně podle Putinova záměru - pokud se vláda nevzchopí a nezačne proti tomu razantně jednat. Tento Rozhovor Britských listů vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 22. dubna 2022.


18536

Charkovský deník: Pod bombami

25. 4. 2022 / Andrij Petrovič Krasňaščich

čas čtení 14 minut

 

Humanismus

K čemu je nám teď humanismus? Vyprchává ve mně, když vidím na fotografiích mrtvoly charkovských občanů pod troskami zničených domů nebo na ulici, někoho, kdo šel pro voduě, vedle něhož leží láhev, nějaká paní stála ve frontě před obchodem. Když vidím rozbombardované centrum Charkova, z něhož po druhé světové válce zbylo jen málo, a to, co ta nedokončila, dorazí ti, kteří nás nazývají "fašisty" a "nacisty". Moje ukrajinská rusky mluvící matka říká: "Jsou horší než fašisté". Humanismus je pro ni také věcí předválečné minulosti. "Měli by je zastřelit," říká moje matka o zajatcích, kteří rozstříleli Charkov a pak se vzdali naší armádě. Samozřejmě my nesmíme střílet vězně, ale moje matka má právo to říct. Každý den po tři týdny žije ona, my, Charkov od sirény k siréně, a kdykoliv siréna zazní, někdo umírá, někdo je bombardován. Každý večer říkáme "Dobrou noc" a ta slova teď znějí jinak - se strachem. A  "Dobré ráno" taky.

Americký ministr zahraničí Blinken v Kyjevě: "Rusko selhává" ve svých válečných cílech

25. 4. 2022

čas čtení 15 minut

- Máme důkazy o znásilnění některých ukrajinských žen před jejich zabitím, tvrdí lékaři

Soudní lékaři provádějící posmrtné prohlídky těl v masových hrobech severně od Kyjeva sdělují, že našli důkazy, že některé ženy byly před zabitím ruskými jednotkami znásilněny.

"Máme již několik případů, které naznačují, že tyto ženy byly před zastřelením znásilněny," řekl Vladyslav Pirovskij, ukrajinský soudní lékař, který s týmem koronerů provedl desítky pitev obyvatel z Buče, Irpinu a Boroďanky, kteří zemřeli během měsíc trvající ruské okupace oblasti.

"Nemůžeme poskytnout více podrobností, protože kolegové stále shromažďují údaje a stále máme stovky těl k vyšetření," řekl.

Pirovského tým denně ohledává asi 15 těl, z nichž mnohá jsou zohavená. "Je tu mnoho ohořelých těl a silně znetvořených těl, která prostě nelze identifikovat," řekl. "Obličej může být rozbitý na kusy, nelze ho dát dohromady, někdy tam není vůbec žádná hlava."

Řekl, že těla některých žen, která ohledali, vykazovala známky toho, že oběti byly zabity střelbou z automatické zbraně - v zádech měly až šest děr po kulkách.
Forenzní experti s těly civilistů zabitých v Búče

Oleh Tkalenko, vyšší státní zástupce pro Kyjevskou oblast, uvedl, že podrobnosti o údajných znásilněních byly předány jeho úřadu, který prověřuje okolnosti, jako jsou místa a věk obětí.

"Případy znásilnění jsou velmi citlivou a delikátní záležitostí," řekl Tkalenko. "Soudní lékaři mají specifický úkol kontrolovat genitálie obětí ženského pohlaví a hledat známky znásilnění."

Zahraniční koroner pracující severně od Kyjeva, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že některá těla "jsou v tak špatném stavu, že není snadné najít známky znásilnění a sexuálního zneužití. Ale v několika případech žen, o kterých se domníváme, že byly před vraždou znásilněny, shromažďujeme důkazy."


- Ukrajina informuje, že "neexistuje dohoda" o humanitárním koridoru z elektrárny Azovstal

Ukrajina nedosáhla dohody s Ruskem o vytvoření humanitárního koridoru pro civilisty, kteří by mohli opustit obléhané město Mariupol, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.

Stalo se tak poté, co Rusko oznámilo příměří, které má umožnit odchod civilistů ukrývajících se v obléhané ocelárně Azovstal. 

18448

Ukraine as Russia: What some Russians think

25. 4. 2022 / Andrej Rogačevskij

čas čtení 5 minut

In his July 2021 article “On the Historical Unity of Russians and Ukrainians” President Putin made a claim that raised quite a few brows. He said: “Ukrainians and Russians are one and the same nation” and “it is precisely its partnership with Russia that makes Ukraine’s genuine sovereignty possible”. The world has witnessed how he has moved from words to action in February 2022 and what has happened in Ukraine since. It was as if Denmark would assert that Danes and Norwegians were the same, and invaded Norway under this pretext. Yet how novel is Putin’s statement and where does it originate from? I shall attempt a very brief historical overview of the concept that twins Russia and Ukraine, from a distinctly Russian perspective.

18448

Ukrajina jako Rusko: Co si myslí někteří Rusové

25. 4. 2022 / Andrej Rogačevskij

čas čtení 6 minut

Prezident Putin ve svém článku "O historické jednotě Rusů a Ukrajinců" z července 2021 uvedl tvrzení, které vyvolalo nemalé pozdvižení. Napsal, že: "Ukrajinci a Rusové jsou jeden a tentýž národ" a "právě partnerství s Ruskem umožňuje skutečnou suverenitu Ukrajiny". Svět byl svědkem toho, jak v únoru 2022 přešel od slov k činům a co se od té doby na Ukrajině děje. Jako kdyby Dánsko tvrdilo, že Dánové a Norové jsou totéž, a pod touto záminkou napadlo Norsko. Jak neotřelé je však Putinovo prohlášení a odkud pochází? Pokusím se o velmi stručný historický přehled pojmu, který spojuje Rusko a Ukrajinu, a to z výrazně ruské perspektivy.

18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

16780

Emmanuel Macron obhájil post francouzského prezidenta

25. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta

Centristický prezident Emmanuel Macron byl v neděli v druhém kole znovuzvolen, když získal 58,2 % hlasů, zatímco jeho ultrapravicová vyzyvatelka Marine Le Penová 41,8 %. Došlo k tomu po výrazně polarizované volební kampani, v níž se ultrapravici podařilo zatím nejvíce přiblížit převzetí moci v zemi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Blahopřání Francii, kde 42 procent voličů hlasovalo pro tohle:

24. 4. 2022

čas čtení 3 minuty


 

Putinova služebnice dostala ve Francii 42 procent? Sakra, to opravdu děsí...


"Marine Le Pen se nevzdává," tvrdí polská propagandistická televize, dříve televize veřejné služby. Máme snad očekávat, že její dav zaútočí na Palais Bourbon tak jako to udělal dav pro Trumpa? Anebo ta televize prostě nemůže zkousnout, že kamarádka Morawieckého prohrála?


Proevropský centrista Emmanuel Macron vyhrál druhé funkční období francouzského prezidenta a stal se tak prvním lídrem, který ve Francii po 20 letech podruhé zvítězil ve volbách, a to po napínavé kampani, v níž podle prvních odhadů porazil krajně pravicovou Marine Le Penovou v poměru 58,2 % ku 41,8 %.

Macron, který má promluvit ke svým příznivcům na vítězném shromáždění u Eiffelovy věže, porazil Le Penovou s nižším rozdílem než 66 %, které proti ní získal v roce 2017. Volební účast byla rovněž nižší než před pěti lety, přičemž zdržení se hlasování se odhaduje na 28 %.

Le Penové se podařilo zajistit krajní pravici historicky největší výsledek ve francouzských prezidentských volbách poté, co v kampani hovořila o krizi životních nákladů a slíbila zákaz nošení muslimských šátků na veřejných místech a nacionalistická opatření, která by při hledání práce, bydlení, dávek a zdravotní péče upřednostnila rodilé Francouze před ostatními. Označila to za "zářivé vítězství samo o sobě" a dodala: "Myšlenky, které reprezentujeme, dosahují vrcholů."


42 procent voličů levicového kandidáta Mélenchona hlasovalo pro Macrona, o 10 procent více než v roce 2017. 17 procent jich hlasovalo pro Le Penovou, o 10 procent více než v roce 2017



Volby prohrál i slovinský populista Janez Janša:

K tomu píše Albín Sybera ZDE



Macron, Le Penová a Francie - co bude dál?

25. 4. 2022

čas čtení 5 minut

Zde je dlouhé a velmi dobré vlákno o dlouhodobějších důsledcích výsledku pro Francii a Evropu od Casa Muddeho z University of Georgia v USA, předního odborníka na populismus.

Stručně: je to složité. Dnešní večer je samozřejmě obrovskou úlevou a dobrou zprávou, ale parlamentní volby budou ve Francii kritické pro příštích pět let a nikdo asi nedokáže předpovědět, kde bude Macronovo centristické hnutí - a Le Penová po její třetí porážce -  v roce 2027.
 
Cas Mudde: Právě jsem udělal svůj (jeden) rozhovor pro média, což mi umožnilo trochu si utřídit myšlenky. Tady jsou. 🧵

 

V osobní rovině obrovská úleva. Ne že bych si nemyslel, že se to stane, ale taky jsem si myslel, že se brexit a Trump NEstanou, takže...

-ANO, v těchto volbách bylo v sázce MNOHEM víc. Vítězství Le Penové by uvrhlo Francii pravděpodobně do patové situace (soužití) a bylo by děsivé pro cílové komunity - bez ohledu na to, jaká skutečná politika by následovala.

16780

Co čeká Emmanuela Macrona po jeho znovuzvolení francouzským prezidentem?

25. 4. 2022

čas čtení 4 minuty

 

Macrona čeká druhé funkční období přinejmenším stejně náročné jako první, ne-li náročnější
 
Emmanuel Macron přiznal, že musí znovu navázat kontakt s voliči, kteří zůstali stranou nebo pro něj hlasovali jen proto, aby zablokovali Le Penovou

Emmanuela Macrona, který si po nedělní výhře nad svou krajně pravicovou soupeřkou Marine Le Penovou zajistil dalších pět let v Elysejském paláci, čeká druhé funkční období přinejmenším stejně náročné jako to první, ne-li náročnější. Zde se podíváme na některé klíčové výzvy a priority znovuzvoleného prezidenta:

Zajištění většiny a jmenování vlády

Parlamentní volby ve Francii se konají 12. a 19. června a Macronova strana La République en Marche (LaREM) a její spojenci potřebují získat většinu 289 poslanců v 577členné dolní komoře parlamentu.

První kolo prezidentských voleb přineslo téměř úplný rozpad francouzských vládních stran, kdy pravicoví Les Républicains a socialisté získali každý méně než 5 %, a vznik tří rovnocenných bloků: radikální levice, Macronův různorodý střed a krajní pravice.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozhovor Britských listů 485. O vraždění na Ukrajině v kontextu zvěsti Velikonoc

15. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta




"Osvoboďme se od strachu! Člověk už vykoupen byl!" To je podle faráře Richarda Vlasáka poslání Velikonoc, o němž hovoří s Janem Čulíkem v tomto velkopátečním Rozhovoru Britských listů. Vysílá se na Regionální televizi od Velkého pátku dne 15. dubna 2022.

17282

Západ musí znovu investovat do odstrašování

25. 4. 2022

čas čtení 6 minut

Ruský útok na Ukrajinu vyvolává otázku pro Německo a NATO: Jak lze Putina odradit od další agrese? Odpověď může vzejít ze zkušeností s jadernou rovnováhou během studené války, napsal hlavní komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster.

18047

Proč bude kritickým faktorem v bitvě o Donbas opotřebení jednotek?

25. 4. 2022

čas čtení 8 minut

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině Rusko stále bojuje o dosažení svých cílů. Jeho pokusy dobýt nebo dokonce obklíčit Kyjev a Oděsu selhaly. Nyní znovu zaměřuje své úsilí na obklíčení ukrajinských sil kolem oblasti Donbasu na východní Ukrajině. Ale rostoucí opotřebení ohrožuje jeho schopnost dosáhnout i tohoto druhotného cíle. Když válka vstupuje do další fáze, kdo bude mít navrch?, ptá se bezpečnostní analytik Rob Lee.

Rozhovor Britských listů 484. Ukrajinci zvítězí, pokud je bude Západ účinně podporovat

12. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta



Je načase se znovu podívat na brutální situaci ve válce na Ukrajině, vzniklé v důsledku nesmyslné, iracionální a kruté ruské vojenské agrese. Jak vypadá situace na frontách k 11. dubnu 2022? O tom hovoří Jan Čulík se zbrojním analytikem a redaktorem Britských listů Karlem Dolejším. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 12. dubna 2022.

18663

Ve Slovinsku vítězí ekologicko-liberální Hnutí Svoboda, porazilo populisty

25. 4. 2022

čas čtení 5 minut

Volební místnosti se ve Slovinsku uzavřely v 19 hodin. Celostátní volební komise začala vyhlašovat dílčí neoficiální výsledky parlamentních voleb. Po sečtení 81,23 procenta hlasů vítězí Hnutí Svoboda se ziskem 33,55 procenta hlasů. Následuje SDS [populistického premiéra Janeze Janši] s 24,61 procenty. Data z paralelních voleb RTV Slovinsko rovněž předpovídají vítězství strany Hnutí Svoboda. Tam s 35,8 procenta hlasů, informuje Aljaž Potočnik.

Matka, babička, dítě. Všechny tři o těchto pravoslavných Velikonocích Putin zavraždil

24. 4. 2022

čas čtení 15 minut

Putin zabil v Oděse novinářku Valerii Glodan a její tříměsíční dceru. Valeriina matka byla také usmrcena. Pak šel Putin do kostela na oslavu pravoslavných Velikonoc.



- Ukrajinci si tuto neděli připomněli pravoslavné Velikonoce modlitbami za obránce země a za ty, kteří čelí zoufalým podmínkám v Mariupolu.

Do katedrály svatého Volodymyra v Kyjevě Ukrajinci přinesli košíky, které jim požehnali kněží.

- Vysoký ukrajinský vyjednavač a prezidentův poradce Mychajlo Podoljak vyzval Moskvu, aby v neděli přistoupila na "skutečné velikonoční příměří".

"Rusko neustále útočí na mariupolský Azovstal. Místo, kde jsou naši civilisté a vojáci, je zasypáno těžkými leteckými bombami, dělostřeleckou palbou a intenzivním soustřeďováním sil a techniky pro útok," uvedl Podoljak na Twitteru.

Vyzval Rusko, aby okamžitě otevřelo humanitární koridor pro civilisty a dohodlo se na "zvláštním kole jednání", které by usnadnilo výměnu vojáků a civilistů.

 
- Odhady ruských ztrát:
 

Rusko-ukrajinská válka: při raketovém útoku na Oděsu zahynulo dítě, sděluje Zelenskij; ukrajinský prezident se v neděli setká s Antony Blinkenem

23. 4. 2022

čas čtení 7 minut


- Volodymyr Zelenskij měl silná slova k sobotnímu raketovému útoku na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, při kterém zahynulo nejméně osm lidí a 18 bylo zraněno.

Uvedl, že Oděsu dnes zasáhlo sedm raket.

"Zemřelo tříměsíční dítě," řekl Zelenskyj. "Zabili tříměsíční dítě. Válka začala, když byl tomuto dítěti jeden měsíc. Dokážete si vůbec představit, co se děje? Jsou to prostě parchanti. Prostě bastardi. Nemám jiná slova, která bych v této souvislosti mohl použít. Jsou to prostě bastardi."

_ Zelenskij: Jestliže Putin ztratil kontakt s realitou, může použít jaderné zbraně.
"Je to možné?" řekl na tiskové konferenci 23. dubna. "Je. Myslím si to? Upřímně řečeno, nechci si to myslet."




- Ženy a děti prosí o pomoc na videu z obleženého Azovstalu

Podle záběrů, které se objevily z obléhané ocelárny Azovstal v Mariupolu, ženy a děti konstatují, že jim "docházejí síly" a potřebují urychleně evakuovat na území kontrolované Ukrajinou.

Na videu, které bylo natočeno ve čtvrtek, nejmenovaná žena říká, že potraviny a voda již téměř došly a lidé jsou "na pokraji hladu".

Veškeré zásoby, které jsme si s sebou přivezli, docházejí. Brzy nebudeme mít dost jídla ani pro děti.

Jsme tady a potřebujeme pomoc. Jsme v epicentru událostí a nemůžeme se dostat ven. Mé dítě je třeba evakuovat do klidné oblasti a ostatní také. Prosíme o záruky bezpečí pro naše děti."

"Chci jít domů, živý. Chci vidět slunce"



- U Chersonu byli zabiti dva ruští generálové - ukrajinské ministerstvo obrany

U Chersonu byli zabiti dva ruští generálové, uvedlo zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany. Další je v kritickém stavu.

Ukrajinská armáda v pátek zasáhla velitelské stanoviště ruské 49. armády poblíž okupovaného regionálního hlavního města Chersonu.

18497

Dosavadní dodávky těžké výzbroje Ukrajině - (neúplný) přehled

23. 4. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

30752
  • Navzdory podvodníkům formátu německého kancléře Scholze, který kromě jiného bezostyšně tvrdí, že jeho sabotování vojenské pomoci údajně směřuje k "vyhýbání se konfliktu mezi NATO a Ruskem" a "brání jadernému konfliktu", Západ nyní poskytuje Ukrajině skutečně rozsáhlou pomoc v oblasti dodávek těžké výzbroje, aniž by to jakkoliv vedlo ke "třetí světové válce".

18530

Ruská invaze na Ukrajinu je jen "začátek", varuje Zelenskij

23. 4. 2022

čas čtení 8 minut

 
Ruská invaze na Ukrajinu je pouze začátek a páteční komentáře vysokého ruského velitele naznačují, že Moskva zaútočí i na další země, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ve svém nejnovějším nočním projevu.

    To jen potvrzuje to, co jsem říkal mnohokrát: ruská invaze na Ukrajinu byla zamýšlena jen jako začátek, pak se chtějí zmocnit dalších zemí

Rustam Minnekajev, úřadující velitel ruského centrálního vojenského okruhu, v pátek uvedl, že novým cílem Ruska je získat kontrolu nad jižní Ukrajinou, což mu umožní přístup do Podněstří, proruského separatistického regionu Moldavska.

Zelenskij poznamenal, že v Moldavsku Rusko tvrdí, že byla porušena práva rusky mluvících obyvatel.

    " I když, upřímně řečeno, územím, na kterém by se Rusko mělo starat o práva rusky mluvících, je Rusko samotné. Tam, kde není svoboda slova, není svoboda volby. Kde prostě neexistuje právo na nesouhlas. Kde bují chudoba a kde lidský život nemá žádnou cenu. Do té míry, že k nám přicházejí, jdou do války, aby ukradli alespoň něco, co připomíná normální život.

    Víte, že kdysi mluvili o svém největším snu: vidět Paříž a zemřít. A jejich chování je teď prostě šokující. Protože jejich snem je teď ukrást záchod a zemřít."

 
- Moldavsko po Minnekajevových výrocích vyjádřilo "hluboké znepokojení" a předvolalo si ruského velvyslance.

Rozhovor Britských listů 486. Jak vyřešit stoprocentní závislost ČR na ruském plynu?

19. 4. 2022

čas čtení < 1 minuta



O tom hovoří Bohumil Kartous s Oldřichem Sklenářem, analytikem Asociace pro mezinárodní otázky. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 19. dubna 2022.



18660

K dějinám Západu a co to vlastně Západ je

22. 4. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

30750
Nedávno jsem v Lidových novinách četl rozhovor s panem kardinálem Dukou, v němž tvrdil, že Západ je definován Jeruzalémem, Athénami a Římem. Co vlastně jména těch měst znamenají? Asi má jít o symboly židokřesťanské (Jeruzalém) a antické (Athény a Řím) kultury. Jenže starověk opravdu není Západ. V čem by se pak Západ lišil od Byzance? Asi jen tím Římem.

16578

Šlendrián a Pandrhola

22. 4. 2022 / Petr Haraším, Pavel Haraším

čas čtení 12 minut

 



Lubo Volný z ruského bloku vyzval na sociální síti všechny své tři fanoušky k akci. Ředitelce školy, která odstavila z výuky morálně závadnou učitelku, mají psát vlastenecké proruské názory. „Napište fašistické ředitelce školy... co si o ní myslíte,“ prosí pan Lubomír. Zároveň také prosí o zaslání trocha peněz na jeho konspirační účet. Přeci nebude konspirovat zdarma!

Co nového se urodilo v rodinné kuchni u Klausů doma? Václav starší pohovořil u čínských nudlí o ruském masakru v Buči: "Já nevím, neživím se sledováním obrázků. Určitě jsou tragické, na druhé straně by bylo dobře vědět, co z toho je skutečně autentická fotografie a co nastylizovaná propaganda". Jako ekonom stál za nic, a jako ruský šváb stojí za dvakrát totéž. Když Václava v prognostickém ústavu AV cvičila KGB, dával pan Vašek bedlivý pozor. Psal si do rudého deníčku faktické poznámky. Teď mu bývalá píle přijde vhod.

17202

Vrací se Slovinsko do středu EU?

22. 4. 2022 / Albín Sybera

čas čtení 12 minut

30755

 

Zdá se, že po volebních vítězstvích Viktora Orbána a Aleksandara Vučiće ze začátku dubna,  je cena útěchy pro EU ve Slovinsku za dveřmi.

V pondělí se na nejsledovanější komerční stanici ve Slovinsku, POP TV, konala jedna z klíčových debat za účasti lídrů osmi stran, které si vedly nejlépe v předvolebních průzkumech. Včetně premiéra Janeze Janši,

Když se štáb studia chystal na přímý přenos, úřadující premiér Janša jako poslední zaujal pozici u svého stojanu. Když Janša procházel kolem stojanu, kde Luka Mesec, lídr levicové opoziční strany Levice vyřizoval SMS na svém mobilu, tak Janša zavrtěl hlavou a gesty přes televizní studio naznačoval, že pozornost jeho rivala je někde jinde.

Rozhovor Britských listů 483. Jak reaguje česká vláda na ukrajinskou krizi

8. 4. 2022

čas čtení 1 minuta


Kdo řeší ukrajinskou krizi v ČR  líp, vládní úřady nebo občanská společnost? A jak to bude s ukrajinskými dětmi ve školách? Jak se bude vyvíjet vztah české společnosti k ukrajinským uprchlíkům? A co zdražování potravin a energií, které způsobuje Putinova válka a které česká vláda, zdá se,  neřeší? O všech těchto otázkách hovoří Jan Čulík s politologem Jiřím Pehem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. dubna 2022.




16578

Na Úřadech práce ČR se v současné době bojuje o "důstojnost" úředníků a sociálních pracovníků v pomáhajících profesích….

22. 4. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 7 minut

"Lidstvo se možná vyvíjí k organizaci mravenců, jisté a stálé organizaci bez citů"

(Eugéne Ionesco)


Milé kolegyně a kolegové (nejen) v sociální oblasti, nenechme se prosím nechat opět politiky rozdělit a podpořme oprávněné nároky pracovníků a pracovnic ÚP ČR a alespoň solidárně se pojďme společně postavit za případnou "stávku" těchto "vyčerpaných a vyšťavených" kolegyň a kolegů na Úřadech práce ČR. Oni skutečně jako první potřebují z nás všech zvýšení naprosto ostudných "almužen", kterého se jim za tak náročnou práci dostává…


18573

O znásilnění civilizace

22. 4. 2022

čas čtení 5 minut

  • Znásilnění civilizace, o němž svět v roce 1945 přísahal, že je už nikdy nedovolí, se opakuje na Ukrajině, píše Orhan Dragaš.

18658

Tocquevillovo pojetí vlastenectví v kontextu dnešní války

22. 4. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 6 minut

30750
Vracím se v posledních měsících ke knihám, které mne formovaly někdy před 25 lety. Tak kupříkladu na podzim jsem začal číst Thúkydidovy Dějiny peloponéské války. Při jejich dočítání mne zastihla ruská invaze na Ukrajinu. Kdo sleduje můj Facebook, ví, že pravidelně vybírám úryvky z toho, co právě čtu, a komentuji je. Jednou bych chtěl napsat nějaký ucelený článek pro Britské listy nejen o Thúkydidových Dějinách. Třeba také o knize Demokracie v Americe od francouzského šlechtice Alexise de Tocqueville, kterou jsem začal číst před pár týdny. Taky vysoce aktuální kniha.

Rusko-ukrajinská válka: satelitní snímky ukazují masové hroby v Mariupolu; humanitární koridory zůstávají uzavřené

22. 4. 2022

čas čtení 15 minut


- Jak je možné, že při setkáním s ministrem obrany Šojguem se napuchlý Putin držel po celých 12 minut stolu? Nevadí Rusům zveřejňovat tato videa, z nichž vyplývá, že zřejmě není v dobrém zdravotním stavu?

 

- Putin v pátek nevypadal vůbec dobře. Lidé si zejména povšimli jeho shrbené pozice a skutečnosti, že se po celých 12 m inut setkáním se Šojguiem přidržoval stolu.



- Nejméně pět odvodních středisek vojáků v Rusku bylo podpáleno






- Starosta Mariupolu sděluje, že ruská nákladní auta sbírala mrtvoly a házela je do masových hrobů

- Rusko "uspořádá na jihu Ukrajiny fingované hlasování o nezávislosti
- Ruské síly obviněny z tajného pohřbívání civilistů v Mariupolu


- Satelitní snímky  ukazují masové hroby u Mariupolu

Rusko skrývá důkazy o svých "barbarských" válečných zločinech v Mariupolu tím, že pohřbívá mrtvoly civilistů do nového masového hrobu, uvedl ve čtvrtek starosta města. Americká společnost pro satelitní snímkování zveřejnila fotografie nového masového hrobu.

Starosta Vadym Bojčenko uvedl, že ruská nákladní auta posbírala mrtvoly z ulic přístavního města a převezla je do nedaleké vesnice Manhuš. Poté byly tajně naházeny do hromadného hrobu na poli vedle starého hřbitova v osadě, řekl.

    Útočníci důkazy o svých zločinech tají. Hřbitov se nachází poblíž čerpací stanice na levé straně okružní silnice. Rusové vykopali obrovské zákopy široké 30 metrů. Vhazují do nich lidi."

"Těla mrtvých přiváželi po náklaďácích a prostě je naházeli na hromady," uvedl na Telegramu Bojčenkův pobočník Piotr Andrjuščenko.

V hrobech může  být až 9 000 mrtvých, uvedla ve čtvrtek mariupolská městská rada v příspěvku v komunikační aplikaci Telegram.

Starosta odhadl, že od zahájení útoku ruských sil na město v prvních dnech invaze Vladimira Putina bylo zabito více než 20 000 obyvatel Mariupolu. Většina těl byla podle něj nyní odvezena, některá byla zlikvidována v mobilních krematoriích.

Ve čtvrtek americká společnost Maxar Technologies zveřejnila snímky něčeho, co vypadá jako masový hrob v této oblasti. Podle společnosti Maxar bylo toto místo v posledních týdnech rozšířeno a obsahuje více než 200 nových hrobů.

18299

Válka na Ukrajině donutila Německo, aby se ptalo, zda desetiletí jeho zahraniční politiky nebyla založena na sebeklamu

22. 4. 2022

čas čtení 15 minut

  • Během posledních několika týdnů němečtí politici a novináři diskutovali o otázce německé viny a odpovědnosti za válku – včetně katastrof v Buče a Mariupolu. Nejtěžší otázky byly adresovány německému prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi, který roky pěstoval zvláštní vztah mezi Ruskem a Německem, upozorňuje Dmitrij Vačedin.

18530

Zelenskij: 120 000 civilistů nemůže opustit Mariupol

22. 4. 2022

čas čtení 4 minuty

 

- Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je přibližně 120 000 civilistů blokováno při odchodu z obléhaného města Mariupol.

V reakci na výroky ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, že ruské síly kontrolují většinu Mariupolu, Zelenskyj uvedl, že Rusko ovládá většinu tohto  přístavního města, ale v jeho části zůstávají ukrajinské jednotky.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko uvedl, že na evakuaci z města stále čeká asi 200 lidí, ale do čtvrtečního  odpoledne žádný autobus nepřijel.

Podle něj malý konvoj autobusů evakuoval lidi z Mariupolu  ve středu a nyní míří do města Záporoží.

Podle něj není možné přesně potvrdit, kolik civilistů je stále uvnitř ocelárny Azovstal.

16510

Blíží se už konečně vykopnutí lháře Borise Johnsona z premiérské funkce?

22. 4. 2022

čas čtení 5 minut

Autorita Borise Johnsona je poškozena, protože jeho vlastní poslanci říkají "jeho koncert už skončil"

Boris Johnson utrpěl ponižující ránu své autoritě poté, co poslanci Dolní sněmovny ve čtvrtek podpořili oficiální vyšetřování, které má prověřit, zda lhal parlamentu, a vysocí představitelé Konzervativní strany ho nově vyzvali k rezignaci.

Premiér bude nyní vyšetřován výborem Dolní sněmovny kvůli tvrzení, že uvedl poslance v omyl ohledně mejdanů v Downing Street během covidového lockdownu  - což je podle ministerského kodexu potenciální důvod pro rezignaci.

Tento krok přišel poté, co se vláda pokusila vyšetřování odložit, ale o několik hodin později uprostřed odporu poslanců učinila obrat.

Jak italská televize šíří Putinovu propagandu

22. 4. 2022

čas čtení 5 minut



Tento týden zahájil Vladimir Putin novou ofenzivu na východní Ukrajině a prezident Volodymyr Zelenskij prohlásil, že jde o "rozhodující" bitvu o jeho zemi. Je-li však Donbas novou frontovou linií fyzické války, v západní Evropě se v současnosti odehrává rozhodující bitva informační války, píše Natalia Antelava z Coda Story.

Kombinace taktiky ruské informační války, přirozených limitů naší pozornosti a pochybné politiky technologických gigantů ze Silicon Valley změnila globální náladu ohledně ukrajinské války.

Nikde není tato změna tak zjevná a důsledná jako v Evropě.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 Kč,  výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
20973