Jak se Anglie dál propadá do komunismu: Zákaz politické satiry na BBC

1. 9. 2020 / Jan Čulík

Anglie se propadá do komunismu: Boris Johnson chce zrušit státní úřad pro dohled nad regulérností voleb, plánuje zrušit pravomoc soudů analyzovat a revidovat rozhodnutí ministrů a jeho nový mafián jmenovaný do čela BBC chce zakázat v BBC protivládní politickou satiru.

Už jsem tady mnohokrát psal o tom, s jakým nadšením Angličané, kteří nikdy nezažili komunismus, zavádějí do mnoha aspektů svého života autoritářskou a svobodu omezující praxi. Je to zvláštní, protože zřejmě existuje něco v lidské mentalitě, že lidi na své spoluobčany zavádějí totalitní praktiky.

Dnešní čeští antikomunisté, kteří konstruují z politických a mocenských důvodů lživý narativ o tom, že čtyřicet let komunismu v Československu bylo temnou dírou děsivého, urputného, absolutního útlaku, nevědí, že to nebyl problém komunistického režimu. V obdobích, kdy komunistický režim nebyl liberální (jak byl v šedesátých letech, kdy se mohlo i volně cestovat na Západ), se československý komunismus vyžíval v drobných byrokratických příkořích, ztěžujících zbytečně lidem život.
 

Pozoruhodné je, pozoruji za desetiletí života v Británii, s jakým nadšením především Angličané (Skoti méně, Skotsko je, zdá se daleko rozumnější a evropštější zemí než Anglie) zavádějí různá byrokratická omezení z komunistické praxe.

Britské ministerstvo vnitra je posedlé nenávistí k cizincům a donutilo například britské univerzitní profesory, aby mu udávali zahraniční studenty, pokud nechodí pravidelně na přednášky. Univerzity mají povinnost každých několik týdnů londýnskému ministerstvu vnitra posílat zprávy, potvrzující, že zahraniční studenti, kteří dostali povolení k pobytu na studentské vízum, na přednášky chodí. V demokracii mají být jednotlivé instituce a jejich moc od sebe navzájem odděleny. Bylo charakteristickým rysem právě komunistického režimu, že všechno ovládal stát a všechno bylo spojené se vším - když jste si rozezlili svého šéfa a vyhodili vás z práce, už vás nikde v zemi nevzali. Kolegové akademikové si dělají legraci, že by ministerstvo vnitra jim mělo poskytnout uniformy imigračních úředníků, když po nich chce tuto práci. Je to velmi zoufalá legrace.

Už Margaret Thatcherová zavedla komunistický princip vydírání soukromých podniků státní mocí, když zavedla opatření, podle něhož jsou letecké společnosti tvrdě pokutovány, pokud dopraví do Británie žadatele o azyl bez britského víza. Udělala si tedy i ze soukromých leteckých společností imigrační úředníky-otroky.

Před několika lety se v Londýně konala antimonarchistická demonstrace. Chtěli se jí účastnit i lidé z jiných anglických měst. Jeli na demonstraci vlakem z venkova, ve vlaku měli protimonarchistické transparenty. Policie je zatkla a zadržela bezdůvodně na dobu 24 hodin, takže se demonstrace nemohli účastnit. Toto je přesně metoda, kterou používal proti disidentům československý komunistický režim, například když přijel do Prahy na státní návštěvu francouzský prezident Mitterand, StB dočasně zatkla po dobu jeho návštěvy všechny čelné disidenty, aby se s ním nemohli setkat. Hovořil jsem o zatčení těch antimonarchistických demonstrantů s někdejším reportérem České televize v Londýně Ivanem Kytkou. Sdělil mi, že řekl jednomu londýnskému policistovi, že touto akcí anglická policie převzala praktiky komunistického režimu v Československu. Byl překvapen, nevěřil.

Britské ministerstvo vnitra v poslední době také odebralo britské státní občanství několika mladým lidem, kteří se z pošetilosti přidali na Blízkém východě k Islámskému státu. To je také přesně komunistická praxe - režimu se nelíbili disidenti, tak mnohé z nich (třeba novináře Karla Kyncla) z Československa vyhostili a sebrali jim státní občanství. Nejsem proti tomu, aby byli stoupenci terorismu či Islámského státu postaveni před soud, pokud spáchali trestné činy. Sebrat jim státní občanství je však komunistická nehoráznost.

Británie instalovala na svých ulicích a silnicích 4 miliony průmyslových kamer, které mají schopnost číst státní poznávací značky projíždějících vozidel. Všechny jízdy automobilem v Británii jsou tak nyní registrovány. Policie si libuje, jak jí to pomáhá v boji proti zločinnosti. Angličany ani nenapadne, že je takováto míra dohledu šokující. Například v Německu by se tohle nikdy nemohlo stát - Němci mají příliš silnou zkušenost s diktaturami a vědí, o co jde.

Ale tohle všechno ještě nic není. Tyto excesy byly součástí nevinné, rajské éry, než se dostal k moci zločinec Boris Johnson a jeho mafie. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová právem varovala v roce 2016, že pokud zvítězí brexitéři v referendu o brexitu, londýnská vláda bude tak ultrapravicová, že si to nedovedeme představit. (Referendum o brexitu bylo zřejmě zmanipulováno vážným ruským vlivem a ruskými penězi, Johnsonova vláda to však odmítá vyšetřovat.)

Situace v Británii se vážně zhoršuje. Po konfliktu s Johnsonovým Rasputinem, jeho hlavním, maniakálním poradcem Dominicem Cummingsem, byl z funkce šéfa britské státní služby vyhozen Sir Mark Sedwill. Nyní byl nahrazen Johnsonovým kamarádem. Sedwillův odchod je jedním z mnoha rezignací činitelů britské státní služby v posledních týdnech. Johnson a Cummings udělují mnohamilionové kontrakty svým kamarádům, bez veřejné soutěže. Britská instituce Electoral Commission, Státní volební úřad, vyjádřil mírné znepokojení nad neregulérnostmi referenda o brexitu. Boris Johnson nyní oznámil, že chce tento Státní volební úřad zrušit. Loni na podzim rozhodl britský Nejvyšší soud, že Johnsonovu suspendování parlamentu na mnoho týdnů je nezákonné a neplatí. Johnson nyní plánuje zrušit právo soudů analyzovat a kritizovat rozhodnutí ministrů. A nejnověji se dovídáme, že další Johnsonův kumpán, nový šéf společnosti BBC, chce zakázat vysílání protivládní satiry.


K tomu píše na Twitteru Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch: Nový šéf BBC varuje satiriky, aby nedělali vtipy proti vládě a proti její probrexitové politice, a aby nezesměšňovali konzervativce či Donalda Trumpa... Děsivé rozhodnutí zpolitizovat satirické pořady a zotročit je tak, aby sloužily vládnoucí straně.

Hrozba umělecké svobodě je děsivým signálem, a nechápe (pravděpodobně záměrně) podstatu politické satiry, která se vždycky zaměřuje proti lidem u moci a proti jejich politické strategii. Co chce nový šéf BBC? Vtipy o lidech, kteří nejsou u moci?

A vůbec, co je to je "pravicové komediální pořady". Má někdo nějaké příklady?

Soudě podle tohoto článku, "pravicové komediální pořady" znamenají útočit na bezmocné a ne na mocné. Vtipy o chudých lidech, invalidech a obětech sexuálních útoků. To skutečně chce nový šéf BBC? Hnus.

Ukázka pravicového komického pořadu:

Interiér, zprostředkovatelna práce

Úředník: Zrušili jsme váš invalidní důchod, protože si nemyslíme, že jste zase takový invalida.

(Smích obecenstva)

Janet: Ale já potřebuju peníze na přežití.

(Smích obecenstva)

Janet: Prosím. Prosím vás, pomyslete na mé děti.

(Smích obecenstva)

Úředník: Na ně jsem myslel. Jestliže do prdele umřou, nebudu jim muset žádné dávky platit!

(Publikum se divoce směje a tleská, hýká jak psi a má pěnu u úst. Začne spontánně skandovat "Parazit, parazit, parazit", zatímco se Janet snaží z úřadu odejít a úředník jí odkopne berle.)






0
Vytisknout
3730

Diskuse

Obsah vydání | 3. 9. 2020