Rasově a genderově vyvážený konvent Trumpových republikánů

28. 8. 2020 / Kristian Vagenknecht

čas čtení 6 minut

Jestli vás něco na probíhajícím letošním Republikánském národním konventu konzervativní GOP v Severní Karolíně opravdu zaujme, tak je to překvapivá snaha republikánů o co nejvyšší rasovou a genderovou diverzitu vystupujících hostů. Konzervativní komentátor Saagar Enjeti dokonce řekl, že rozvrh řečníků je natolik rasově a genderově diverzifikovaný a zároveň je na něm tolik ekonomických libertariánů, že republikáni začínají vypadat spíš jako light verze Demokratické strany, tj. kombinace fiskální konzervatismu + sociální liberalismu.

Již předem avizovaný důraz přitom republikáni kladou zejména na hosty původem ze zemí, jako jsou Kuba či Venezuela. To je jen další součást jejich snahy ukázat, že „socialistické“ duo demokratů Biden-Harris ohrožuje Ameriku a její hodnoty, což chtějí republikáni prezentovat právě na „zkušenostech“ těchto řečníků.  Floridský byznysman kubánského původu Maximo Alvarez tak dokonce ve svém projevu srovnával Joea Bidena s Fidelem Castrem.

Avšak za nejbizarnější projev v této kategorii lze označit projev prokurátorky latinského původu Kimberly Guilfoyle, která se dle svých slov cítila jakožto dcera svých imigrantských rodičů povinna na konventu bránit tzv. americký sen. Guilfoyle však nakonec nezaujala ani tak obsahem svého sdělení, který lze prostě shrnout do již zmíněného varování před údajným socialismem demokratů, jenž zničí Ameriku a sebere jejím občanům svobodu a prakticky všechno trochu americké, což Guilfoyle zkombinovala s neustálým vyzdvihováním americké velikosti. Řečnila totiž tak dramatickým a agresivním tónem, že při projevu téměř řvala, a tím i ten vcelku jednoduchý obsah svého sdělení zcela zastínila. Levicový komentátor Kyle Kulinski k tomu poznamenal, že komukoli, kdo nebyl přímo z GOP a kdo již nebyl  přesvědčený o správnosti jejích hodnot a idejí, to muselo připadat jako šílené divadlo. Dodal, že by se chtěl s Kimberly Guilfoyle potkat, protože by rád věděl, kdo je její dealer.

Paradoxní přitom je, že kandidát demokratů na prezidenta Joe Biden je zleva kritizován za své někdejší pokusy osekat veřejné výdaje na sociální zabezpečení a někdy se dokonce říká, že při pohledu na jeho dlouhou politickou kariéru je to vlastně jen umírněný republikán. Naproti tomu jeho „running mate“ Kamala Harris loni při debatách o návrhu na zavedení všeobecného zdravotního pojištění „Medicare for All“ podle mnohých jen ukázala, že jediné, čemu je skutečně loajální je leda tak americký korporatismus. I přesto však spojení Demokratické strany se socialismem nechybělo ve většině vystoupeních na konventu.

Vysoká diverzita hostů na konventu je dále zjevným pokusem alespoň do jisté míry setřást z prezidenta Trumpa negativní auru rasisty a sexisty, k čemuž ostatně republikány tlačí i kampaň samotných demokratů. Stačí jen připomenout moment z posledních voleb 2016, kdy se v pořadu The View afroamerická a demokratům nakloněná moderátorka Whoopi Goldberg otevřeně pustila do svého hosta, slavného neurochirurga Bena Carsona, za to, že jako Afroameričan podporuje rasistu, jakým je Donald Trump. Sám Ben Carson, dnes již Trumpův ministr bytové výstavby, bude přitom na letošním konventu řečnit také.

Afroameričtí řečníci, jako senátor Tim Scott nebo demokrat z Georgie Vernon Jones, si pak osvojili tvrzení, že Trump za poslední čtyři roky dokonce vybudoval „nejvíce inkluzivní ekonomiku v americké historii“. Opírají se přitom o fakt, že nezaměstnanost Afroameričanů a Hispánců byla před pandemií rekordně nízká. To je však do jisté míry zkreslené, jelikož neberou v potaz další fakt, že nezaměstnanost těchto menšin soustavně klesala prakticky po celou dobu Obamovy administrativy – dále pak průzkumy, ve kterých příslušníci menšin vyjadřují opačný názor a zejména mezirasovou příjmovou nerovnost, o dalších datech nemluvě. Jako politické heslo se to však jeví dostatečné.

Scottův neoliberálně laděný projev se pak stejně jako mnoho dalších soustředil na to, co všechno menšinám nabízí ekonomická svoboda, volný trh a víra v americký sen. Tento projev byl přitom tak optimistický, že by člověk málem zapomněl, že americká ekonomika nyní čelí největšímu poklesu od Velké deprese.

A ačkoli se dle mého názoru jednalo o přinejmenším nejlepší vystoupení toho večera, nelze přehlédnout kontrast těchto Scottových myšlenek a hlavní „message“ Trumpovy kampaně z roku 2016, která stála kromě omezování imigrace a sociálního konzervatismu, právě na odporu k fetišizaci politiky volného trhu. Právě to mu pomohlo získat hlasy tzv. bílé „working class“ (pracující třídy) v klíčových státech v tzv. Rust Beltu, bez nichž by volby nemohl vůbec vyhrát. Ukazuje se tak, že Trump jako prezident Republikánskou stranu zase tolik nezměnil, spíše ona začala měnit jeho.

Zmínit je třeba i projevy bývalého černošského hráče NFL Jacka Brewera a Trumpovy bývalé velvyslankyně při OSN indoamerického původu Nikki Haley, o níž se mluví jako o možné budoucí kandidátce na prezidentku pro rok 2024. Ta na konventu explicitně prohlásila, že Amerika podle ní rasistická rozhodně není, čehož je důkazem i úspěšný život její rodiny v Jižní Karolíně. A i přesto, že její projev patřil k těm nejlepším na republikánském konventu, tak lze těžko říct, zda tyto proslovy mohly vůbec přitáhnout nějaké voliče, které by Trump už neměl.

Nutno však dodat, že Trumpovi asi nic z výše řečeného mezi samotnými menšinami při volbách příliš nepomůže, avšak mnoho bílých voličů se bude při volbách alespoň cítit více konformně a udrží si čisté svědomí, pokud ho volit budou.

0
Vytisknout
7591

Diskuse

Obsah vydání | 3. 9. 2020