Bělorusko: Informační operace Kremlu zesilují podmínky vhodné pro ruskou intervenci

2. 9. 2020

Běloruská opozice vyvíjí nový týdenní rytmus protestů. V pondělí 31. srpna v Bělorusku nedošlo k významným protestům (i když v neděli 30. srpna byly protesty obrovské.) Rozsah protestů v pracovních dnech během posledních dvou týdnů klesal z pravidelných celostátních protestů se stovkami tisíc účastníků na roztříštěné protesty primárně v Minsku, s desítkami účastníků, píšou George Barros a Mason Clark.

Obnovené potlačování protestů a zatýkání od 26. srpna a neschopnost protestujících nahradit chybějící práci patrně protestující odradila. Opozice patrně bude všední dny využívat primárně k plánování a přípravě velkých nedělních protestů.

Kreml podniká kroky k tomu, aby běloruská média dostal pod přímou kontrolu, místo aby je potlačoval. 31. srpna jmenovala Komsomolskaja pravda ruskou novinářku Marinu Bunakovovou šéfredaktorkou běloruské edice. Bunakovová v minulosti pracovala v hlavní kanceláři listu v Moskvě. Běloruské bezpečnostní síly zastavily tisk běloruské KP přinejmenším ve dvou po sobě následujících dnech, zřejmě protože přinášela zprávy příznivé pro protilukašenkovské protesty. List vlastní byznysmen Grigorij Běrežkin napojený na Kreml, který v minulosti přebíral vlastnictví médií kritických ke Kremlu. Předtím Kreml převzal kontrolu nad běloruskou televizí. Patrně bude dál usilovat o kontrolu běloruských médií, aby prosadil své rámcování krize v Bělorusku.

30. srpna Kreml vyslal do Minsku svůj třetí tajný let, potenciálně s personálem. Pasažérský letoun An-148 náležející ruskému ministerstvu pro mimořádné situace přiletěl z Moskvy do Minsku 30. srpna v 13:33 minského času. Letoun strávil přibližně hodinu v Minsku, než ve 14:37 odletěl a přistál v Moskvě 15:45. Nemůžeme potvrdit, kdo nebo co letem do Běloruska dorazilo, ale sledujeme vzorec příletů letounů Kremlu představující nové přípravy pro intervenci v Bělorusku. Ruský mediální personál se poprvé objevil v Bělorusku 19. srpna poté, co 18. srpna v Minsku přistál letoun ruské FSB. Putin oznámil existenci záložních policejních sil připravených intervenovat v Bělorusku 27. srpna, poté co týž letoun FSB navštívil Minsk 26. srpna. Kreml zřejmě udržuje lety do Minsku, aby tam odesílal klíčový personál a potenciálně vybavení.

Kreml krizi zlehčuje a dál viní z protestů NATO a Západ. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov 31. srpna zopakoval, že podle Kremlu je situace v Bělorusku pod kontrolou a Kreml ještě nenasadí policejní zálohu. Putin a Lukašenko zřejmě téma vyslání ruských sil diskutovali 30. srpna telefonicky. Ruské ministerstvo zahraničí 28. srpna obvinilo místopředsedu výboru estonského parlamentu pro zahraniční vztahy, že se snaží v Bělorusku vyvolat "barevnou revoluci" - a falešně ho obvinilo, že vyzývá NATO a USA k intervenci.

Kremelská média stále častěji diskutují výhody ruské intervence v Bělorusku. Kreml využíval podobné postupy k ospravedlnění intervence na Ukrajině v roce 2014. Nyní stále více připravuje ruskojazyčný mediální prostor k legitimizaci potenciální intervence.

Lukašenko navrhl novelizaci ústavy, čehož se Kreml zřejmě pokusí využít. Peskov prohlásil, že Kreml je připraven pomoci Bělorusku sdílením svých zkušeností s psaním ústavních dodatků - což je odkaz na změnu ústavy schválenou v červenci. Rusko má šanci usilovat o ustanovení, která by mu poskytla práva na strategické vojenské základny v Bělorusku a dále institucionalizovala společný unijní stát. Vznik neomezené svobody pohybu ruských sil v Bělorusku zvýší schopnost ohrozit Suwalskou průrvu a geograficky tak izolovat členy NATO Lotyšsko, Litvu a Estonsko od zbytku aliance.

Lukašenko zvyšuje tlak na státní podniky, aby ukončily stávky. Běloruské úřady 27. srpna donutily vedení ropné rafinérie Naftan, aby přijalo "opatření k omezení nákladů kvůli minimalizaci dopadu nepříznivého vnějšího prostředí na výkon společnosti". Zřejmě jde o eufemismus zakrývající propuštění lídrů stávky. Stávkové hnutí vyhrocuje problémy běloruské ekonomiky závislé na ropě a trpící poklesem cen komodit. Lukašenko zřejmě bude dál cíleně zavírat lídry stávek a nutit státní podniky, aby propustily stávkující.

Telegramový kanál Nexta dál vystupuje za stahování investic ze státu. 30. srpna publikoval instrukce pro učitele a studenty, jak stávkovat. Nexta tvrdí, že běloruský vzdělávací systém je zkorumpovanou prodlouženou rukou Lukašenkova režimu a žádá rodiče, aby děti posílali do soukromých škol nebo vzdělávali doma. Většina běloruských rodin zřejmě nemá dost zdrojů na to, aby posílala děti do soukromých škol nebo je učila doma. Nexta zřejmě nepřiměje většinu Bělorusů k bojkotu státních škol.

Lukašenko a informační operace Kremlu se mohou zaměřit na náboženské rozdíly v Bělorusku. Pohraničníci odmítli 31. srpna vpustit do země arcibiskupa Tadeusze Kondrusiewicze, který stojí v čele běloruské katolické církve. Kondrusiewicz, který se vracel z Polska, je běloruským občanem a v minulosti se vyslovil proti policejní brutalitě. K římskokatolické církvi se hlásí přibližně 6 % Bělorusů. Lukašenko a Kreml mohou falešně spojit katolíky s aktivitami sponzorovanými NATO a využít historických předsudků východních Slovanů proti katolicismu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1863

Diskuse

Obsah vydání | 8. 9. 2020