Pandemie po česku
24. 9. 2020 / Daniel Veselý
Ilustrace: Jáchym Bohumil KartousČlověk se ani příliš nemůže divit tomu, že česká společnost reaguje na hrozbu pa...24. 9. 2020 / David Marenčák
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
Bez nároků na úplnost či přesnost, dopustil jsem se úvahy, co se výhledově asi stane s tábority popření.
Jak napovídá průzkum ppm
factum, antirouška i jenchřipečka jsou relativně menšinovým
táborem. O to horší je skutečnost, že na základě jejich hysterčení na sítích
Babiš zařízl roušky už od prvního září.
Nečekají nás žádné dobré časy, to je jisté. Zástupci výdělkářů
už započali palebnou
přípravu, celí jurodiví, že o výši mezd budou zase rozhodovat
zaměstnavatelé (jako by tomu bylo kdy jinak), i ten ztracený prostor pro
ždímání produktivity že prý zase najdou.
Pandemie je na vzestupu ve většině zemí, bez ohledu na to,
jaký oligarcha, histrión či neoliberální pohůnek kde vládnou. Nebude to dobré
ani v zemích, které se nevydaly cestou španělské chřipky a po první vlně
nezačaly zakládat antirouškové
ligy a sepisovat petice.
Podmnožiny táboritů v podobě ezo-nazi, dezinfo scény, jakož i pravicový mašíbl jsou celkem jasné, většina pomatených ultras se bude držet popření a nejblbějších konspirací navždy, i kdyby jim „s covidem“ vymřela půlka rodiny.
Nejdřív počnou tichnout egoleštiči a přihřívači polévek
s nadstandardním přístupem do médií – mimooboroví lékaři, komedianti,
politici a jiní strážci „ještě normálního světa“, což už započalo od konce
abecedy, když hodil zpátečku Žaloudík.
S dalším přibýváním omezení a opatření, s remcáním a lokálními
excesy, se vrátí naplno i nošení roušek,
mimo jiné i proto, že i těm největším tlučhubům dojde, že v tom
pytli s obušky to opravdu byly a jsou to nejmenší zlo.
Bohužel to bude v době, kdy samotné, ani s mytím
rukou a distancováním, nic pořádně nezmohou.
To povede k zesílení jančení zbývajících, o to zarputilejších egoleštičů a
přihřívačů, kteří se tu více, tu méně budou přiklánět k ezo-nazi-dezinfo
ultras, od kterých budou přebírat část informačního plevele coby argumentů
(EDIT: při převodu myšlenek do textu a hledání ilustrativních odkazů jsem
zjistil, že k tomuto posunu už zřejmě dochází
nyní)
Během několika týdnů se mnohým rouškovým disidentům i rýmičkářům sevřou půlky
nebo povolí svěrače, to podle nátury.
Tím se podtrhne formálně zavedený či nezavedený lockdown neboli uzamčení a
také potřeba hledání viníků. A jak
diktuje tradice, sotvakdy půjde o skutečně zodpovědné osoby, ať už z podněcování
stupidity a popření nebo chaotickým krokům, nekoncepčnosti, pasivitě,
absentující komunikační strategii nebo z jiných chyb ve dlouhé, předlouhé
řadě.
Očekávám i takovou křivdu, že z probíhající tragédie budou viněni ti,
kteří před ní varovali od začátku, protože prý měli varovat lépe, více a vůbec,
prostě někoho přesvědčit.
Celkově bude prozření z popření a kocovina z touhy „normálně žít“ menšinovým proudem, který rád poteče kanalizací. Pochopitelně se neomluví za svůj omyl (téměř) nikdo. Ti se zbytky svědomí jen zmlknou, případně začnou promazávat své staré příspěvky na sociálních sítích.
Nejspíš u většiny lidí dojde ke všem fázím, jakými si prošlo
téma globálního oteplování a jiné, skutečně palčivé problémy dneška:
1) úplné popření – hoax, hysterie, neexistuje
2) smlouvání – existuje, ale my za to nemůžeme
3) hněv – no dobře, můžeme, ale už je pozdě
4) lhostejnost – nějak bylo, nějak bude
Další podskupiny jechnřipečky, jako je například částečně antibabiš, si hodí korunou podle toho, jestli se odloží volby a jak dopadnou. Předpokládám, že se neodloží a dopadnou tak, jak všichni očekávají. Oligo-sedlák to vyhraje, antibabišovi nezbyde nic jiného, než přejít do druhé fáze a jako v případě většiny socioekonomických problémů naší zemičky rozjedou další kolo nábožné víry, že s deinstalací Babiše zmizí všechny problémy světa a u toho točit klikou rozvrzaného flašinetu. Flašinet bude hrát tu jejich – „volič je blbec a koblihožrout“.
Tvrdé jádro mašíblu i rýmečkářů bude však nadále tropit
povyk a ze všech sil se snažit dokázat, že mluví za většinu společnosti.
Konzervativní jelimani budou nadále bránit
normální svět, který nikdy neexistoval a každá, opatřením
postižená skupina se bude snažit překřičet tu druhou, že ona je nejdůležitější
na světě a jí patří soucit a především dotace, ale jako obvykle nejvíce
dostanou ti s nejsilnější lobby a nejlepšími konexemi – potřebnost a
záslužnost budou hrát poslední housle.
Největší duševní veletoč předpokládám u skupiny, která popření zastává z důvodů čistě egoistických. Skupina lidí, která do jisté míry problém reflektuje, na nějaké úrovni chápe, že bude ničit životy a zabíjet, ale vinou kognitivního biasu optimismu se domnívá, že se jich to netýká.
To v kombinaci se sobectvím vede k racionalizacím, popření až lžím a manipulacím, s nevyřčeným podtextem – „ať chcípnou, stejně by umřeli“. Časem se rozšíří a budou přibývat případy, kdy covid doživotně poškodí či zabije mladého člověka (v přímém přenosu jako v USA zde, zde a zde), mediálně slavného popírače a jinou obdobnou figuru, která otřese jejich sebestřednou bohorovností. Domnívám se, že nejkrutějšími vymahači nových drsných opatření, udávání apod. budou lidé právě z této skupiny.
Hořkou nadějí je, že tato skupina je nejpočetnější a pokud
poklesne průměrný věk „s covidem
umrlých“ a v každé pětitisícovce bude všeobecně znám případ „takovej
mladej, nikdy nebyl nemocnej a umřel s covidem“, ztratí táborité popření převážnou
část podpory zpruzelých, co chtějí
normálně žít.
Někde kolem tisíce mrtvých se to začne pozvolna měnit, u sta tisíc aktivních
případů se ukáže, kolik jsme ještě schopni zbrzdit a jestli nebojujeme proti
covidu, ale s covidem.
Diskuse