Putin ČR fackuje. A ta mu leze někam

25. 9. 2020 / Karel Dolejší

Otevřený dopis expertů vyzývá k ukončení česko-ruských konzultací, jejichž údajným cílem je "náprava vztahů". Tyto vztahy poškodila ruská strana tím, že se zuřivě obula do kauzy přemístění Koněvova pomníku v Praze, vypustila zprávu o příjezdu agenta s ricinem, jehož terčem měli být Rusku nepohodlní čeští politici, a absurdně obvinila novináře a poradce agentury Roskosmos Ivana Safronova ze špionáže pro ČR. Poté byl úkolem "napravit" vztahy pověřen Zemanův člověk, šéf zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák.

Experti namítají, že už neadekvátní personální pokrytí rozhovorů z ruské strany jasně signalizuje, že Kremlu ve skutečnosti na žádné nápravě nezáleží. To co chce je česká poslušnost a rezignace na samostatné rozhodování v záležitostech, do kterých hodlá Moskva Praze mluvit. A z druhé strany fakt, že česká strana nepřidělila rozhovory s Ruskem ministerstvu zahraničí (v čele s "prozápadním" Petříčkem), ale zmocnil se jich o své vůli Zemanův Hrad, zase ukazuje, že vstřícnost bývalé české gubernie má jednoznačně přednost před hájením vlastních zájmů a suverenity.

Otrava Alekseje Navalného představuje zásadní zlom v německo-ruských, a tím do značné míry i v evropsko-ruských vztazích. Přitom výmluvám Kremlu, jimž vévodí verze, podle níž se Navalnyj novičokem údajně otrávil sám (a dobrovolně si přivodil děsivé svalové křeče, při nichž hrozí zástava dýchání a zástava srdce...), už dávno nikdo nevěří. Berlín - a s ním i Brusel - musí čelit faktu, že Rusko patří ke stejné kategorie "darebáckých států" bezohledně a libovolně vraždících lidi stejně doma i na cizím území, jako je třeba Írán. Lidi, kteří nejsou "teroristé", s nimiž není ve válce a kteří se nedopouštějí násilí.

Jinak řečeno, že pro Moskvu jsou všeliké dohody a mezinárodní právo cárem papíru.

A z toho plyne paradox nemožného Jindrákova úsilí. Praha se prý Jindrákovým prostřednictvím snaží docílit jakýchsi dohod s Ruskem, třebaže je dobře známo, že se Rusko v Evropě chová jako revizionistická mocnost a na žádných dohodách mu nesejde. Že se dokonce často ani neobtěžuje "nepohodlné" dohody vypovídat (i Donald Trump dělá aspoň to), ale prostě je poruší a ignoruje, jakoby nikdy neexistovaly.

ČR má ve skutečnosti jedinou reálnou šanci na uspořádání vztahů s Ruskem. Rozhodně nesmí přistupovat na moskevskou hru na dvoustranná jednání obcházející mezinárodní instituce, ale měla by se v tomto ohledu důsledně opírat o multilaterální fóra - Evropskou unii, OBSE či Severoatlantickou alianci. Tyto instituce nejsou vůči Moskvě v pozici pohrdané exkolonie a ta si proto nemůže vůči nim ani zdaleka tolik dovolovat. A pokud se Moskva bude pokoušet vyhrožovat na jejich půdě, mohou vůči ní podle potřeby jednat i z pozice síly.

Místo aby Česká republika pomáhala vyrábět zbraně, které na ni míří - a iniciativně lezla Rusku někam právě ve chvíli, kdy Putin vysílá "bratrskou pomoc" do Běloruska, jež se chystá spolknout. 

0
Vytisknout
4827

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2020