Postcovidová ekonomika zaznamenává drastický nedostatek pracovních sil

7. 6. 2021

 

List Washington Post nedávno vysvětloval nedostatek pracovních sil v USA tím, že "lidé v Americe podstatnou měrou přehodnotili práci jako takovou". "Chtějí teď dělat se svým životem něco jiného, než co dělali před pamdenií". V Británii jsou zaměstnavatelé podstatnou měrou nuceni zvyšovat platy.

Zdá se, že se chystají dlouhodobé změny a ne všechny budou nevítané, píše John Harris. Všichni víme, jak byla za poslední dvě desetiletí řízena západní ekonomika. Mzdy stagnovaly, rostlo vykořisťování a prekarita. Částečně to bylo umožněno přesunutím výroby do zemí, kde jsou mzdy nízké, jako je Čína. Používají imigrantských pracovníků také snižovalo náklady v maloobchodě, v distribuci, v restauračním sektoru a ve stavebnictví.

Zároveň došlo k oslabení odborů a systémy sociálního zabezpečení nemilosrdně tlačily lidi do špatně placené práce. Kromě toho, rekordně nízké úrokové míry po finanční krizi r. 2008 umožnily lidem si brát obrovské půjčky a hypotéční splátky za byty byly levné, takže nevznikaly tlaky na zvyšování mezd.

Stejně jako krize z roku 2008, pandemie dokázala, že ekonomiky charakterizované těmito rysy jsou plné problémů. A co více, tyto problémy vyvolaly silné napětí, které vedlo k růstu nové pravicové politiky, jejíž vůdci se nyní snaží zastavit globalizaci a volný pohyb obyvatelstva a zcela ignorují lidské i ekonomické dopady tohoto svého úsilí.

Zajímavé ale je, že toxické činy současných populistů ukazují, že ekonomické problémy roku 2021 zřejmě povedou k nevyhnutelným hospodářským změnám. Počet pracovních sil v Číně začal klesat už před deseti lety, a proto tam došlo k růstu platů. Na celém Západě také v důsledku stárnoucího obyvatelstva klesá počet pracovních sil. A covid způsobil další změny v ekonomikách i ve společnostech, dočasně zastavil globalizaci, drasticky snížil porodnost a vyvolal v myslích lidí zásadní otázky o životě a o práci. Všechno to zřejmě do určité míry obnoví vyjednávací sílu zaměstnanců, kterou neměli už léta.

Řetězce restaurací v Británii nyní zvyšují platy svých zaměstnanců o 15 procent, ve stavebnictví se platy zvyšují o 10 procent.

Zvyšování platů je jedním z důvodů, že vznikají obavy z inflace. Ta by náš chatrný ekonomický model destabilizovala (zvedlo by to úrokové míry, destabilizovalo by to měnové kurzy, vyvolalo by to nepokoje na pracovních trzích a vysoce zadlužené občany by to přivedlo k bankrotu). Mnozí lidé na levici by to vítali jako přijatelnou cenu za krok směrem k férovosti a rovnosti, hrozba destabilizace by zřejmě přivedla pravici u moci, aby se pokusila zvyšování mezd blokovat.

Je ale možné, že se věci prostě změní samy. Vzhledem k tomu, že kapitalismus je kapitalismus, nedostatek pracovních sil je směsicí ohromujících čísel a fascinujících změn lidského myšlení, a tak je obtížné rozlišovat mezi pokrokem a chaosem. Avšak uprostřed nekonečného dopadu koronavirové pandemie je možné, že chaoticky vzniká nová ekonomická éra a to, co to bude znamenat pro naše životy, tomu teprve začínáme možná rozumět.

Podrobnosti v angličtině ZDE