Profesor Nicholas Stern: Ekonomové vážně podcenili hodnotu životů mladých lidí

26. 10. 2021

čas čtení 3 minuty
 
Mnoho ekonomických analýz klimatické krize "brutálně podceňuje hodnotu životů mladých lidí a budoucích generací," varoval v úterý před klimatickým summitem v Glasgow profesor Nicholas Stern.

Ekonomové neberou v úvahu "obrovská rizika a potenciální ztráty na životech", k nimž může dojít v důsledku klimatické krize. Také brutálně podcenili rychlost, jíž klesají náklady na čisté technologie, na solární a větrnou energii. Náklady na obnovitelné zdroje energie dramaticky poklesly a 75 procent globálních emisí je nyní pokryto přísliby národních vlád, že zavedou kroky k snížení emisí na nulu.

 

Profese ekonomů také nechápe základní princip "diskontování", tedy způsob, jímž ekonomické modely ohodnocují budoucí kapitál a životy ve srovnání s jejich životy dnes. "Znamená to, že ekonomové brutálně podcenili životy mladých lidí a budoucích generací. Ti jsou nejvíce ohroženi zdrcujícími dopady klimatické krize. Diskontování je aplikováno takovým způsobem, že je to v podstatě diskriminací podle data narození."

"Přechod k nulovým emisím se může stát výrazným katalyzátorem nové formu růstu - růstu jednadvacátého století. Tento růst bude efektivnější co do zdrojů, bude produktivnější a zdravější a více bude ochraňovat naši biodiverzitu."

Sternovy výroky jsou založeny na jeho akademickém článku,  který vydal k 15. výročí zásadní Sternovy analýzy hospodářských dopadů klimatické krize, která byla zveřejněna v roce 2006. V té tehdy Stern argumentoval, že náklady způsobené nečinností vůči klimatické krizi budou daleko větší než náklady na zásahy proti klimatické krizi a že klimatická krize je největším selháním volného trhu za celou lidskou historii.

Od vydání této původní zprávy stouply emise uhlíku o 20 procent a Stern sžíravě kritizuje nekompetenci ekonomických analýz,  podle nichž jednají vlády. "Velkopanské postoje vůči rizikům a nezaznamenávání velmi rychlého technického pokroku, znamená, že užívané ekonomické modely jsou hluboce zavádějící," řekl Stern. Teorie diskontování nemá vazbu na své etické základy a nezaznamenává riziko, že globální oteplování způsobí zchudnutí budoucích generací.

Konkrétních politických kroků od roku 2006 bylo velmi málo, protože přetrvává "škodlivá" představa, že akce proti globálnímu oteplování omezují hospodářský růst, a také v důsledku globální finanční krize, která odvedla pozornost a snížila příjmy středních vrstech, čímž se stala politika daleko "konfliktnější".

"Ekonomickou otázkou je nyní: jak zvládneme radikální transformaci, kterou během nadcházejících dvaceti až třiceti let musíme v ekonomice provést? Jak podpořípe ona dvě až tři procenta dodatečných investic, která potřebujeme? Což jsou velmi cenné investice, nejsou to náklady."

Je zapotřebí celé řady strategií, včetně uvalení ceny na uhlík, regulace, norem pro výrobky, investicí do výzkumu a reformy kapitálových trhů. Kritickým faktorem je poskytnují rozsáhlých levných financí k financování přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, především v rozvojových zemích.

Stern se přímo podílel na vyjednání příslibu 100 miliard dolarů ročně pro financování kroků proti klimatické krizi od bohatých států v Kodani r. 2009. Avšak tento příslib dosud nebyl realizován a je klíčovou součástí summitu COP 26.  

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

1
Vytisknout
2407

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2021