 
Dělnická třída je třída lidí námezdně pracujících. Potřebuje svou politickou stranu
26. 10. 2021 / František Řezáč
čas čtení
3 minuty
V závěru rozhovoru s Václavem Žákem je zmínka o sociální demokracii, 
Jmenovitě o ČSSD. 
Také v rozhovoru s dalším politologem Jiřím Pehe se 
klade přímo otázka: Jak to bude po volbách v ČR bez centristické 
levice?
Myslím si, že je v první řadě třeba si vyjasnit pojmy, především
 vidět rozdíl mezi malou českou politickou stranou ČSSD a 
sociální demokracií jako ideou či hnutím, které se touto ideou 
inspirovalo, tedy hnutím dělnickým.  
ČSSD je pro mnoho 
komentátorů vyřízena, tak ji vyřiďme taky hned na začátku. 
V "Česku", 
jak vidíme na mnoha příkladech, není obtížné zorganizovat  "politickou 
stranu" a získat hned v příštích volbách skoro pět procent hlasů voličů,
 potřebných ke vstupu do poslanecké sněmovny. Také není problémem se 
nějaké už existující strany zmocnit a přizpůsobit ji obrazu svému. Dejme
 tomu udělat z původně dělnické strany stranu tzv. centristické levice. 
To se stalo právě s ČSSD. Příklad nám dává jeden z protagonistů takového
 "vykuchání", někdejší ministr za ČSSD Jan Mládek: 
Kandidatura
 ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové do čela ČSSD 
nevyvolává u některých dříve vysoce postavených sociálních demokratů 
nadšení. „Pokud ČSSD převezme Jana Venezuela tak to je pro ČSSD 
definitivní Konečná,“ napsal na Twitteru Jan Mládek, zdroj 
idnes.cz. Ach, jak vtipné... 
Tento pán kdysi šéfoval Masarykově dělnické 
akademii a prosadil její přejmenování na, považme, Masarykovu demokratickou
 akademii. 
Vivisekce? ANO, přesně tak! Zkratka MDA zůstala, obsah se 
vytratil. 
ČSSD se zmocnili relativní mladíci s univerzitními tituly, v 
oblecích s kravatami a dovedli ji až do područí kapitalistického 
oligarchy. 
Jenže sociální demokracie není jen Hamáček, jak si myslí 
mnozí "politologové", hlavně ti amatérští. 
Kdybychom byli jízliví, tak 
bychom je poučili, že sociální demokracie bude mít brzy spolkového 
kancléře v Německu, v Rakousku je to jen otázka delšího časového 
horizontu.
 Tedy v sousedních zemích, kde v minulosti vzniklo to 
zatracované, ba nenáviděné dělnické hnutí. Kdo si ho spojil, tak jako 
někteří naši politici i politologové, pouze s komunistických hnutím či u
 nás konkrétně s KSČ, s tím se bavit nemusíme. Je vedle jako jedle. 
Ať 
si to naštuduje, pokud se nebojí takových strašáků, jako byli Karel Marx
 a Bedřich Engels. Jejich definice dělnické třídy není jen představou 
"makáčů s krompáčem", ale je to charakteristika třídy námezdně pracujících,
 jejichž zástupcem v politice by měla být také strana, která si chce 
říkat sociálně demokratická. 
Ale to si ta strana musí sama zasloužit. 
Jestli to dokáže ČSSD s "Janou Venezuelou" či KSČM s Kateřinou Konečnou 
či nějaká "nová" levice, jako je například Die Linke v Německu, není 
zase až tak důležité. 
Hamáčkové a mládkové to určitě nebudou...
 P.S. Fotka je z rozhovoru televize SRF, kde se skutečně řeší 
budoucnost levice bez předsudků. Dostupné na YouTube. Téma je Karel Marx
 a krize kapitalismu.
 
10904
 
 
Diskuse