Francouzské volby: Macronovi centristé by mohli ztratit moc, v parlamentních volbách se prosazují levičáci

14. 6. 2022

čas čtení 5 minut
 

Prezidenta Macrona  čeká nepřehledný souboj, pokud se mu nepodaří získat absolutní většinu ve druhém kole voleb

V prvním kole hlasování si dobře vedla aliance vedená tvrdě levicovou stranou Jeana-Luca Mélenchona.


Nová aliance francouzské levice vyvíjí ve druhém kole parlamentních voleb tlak na uskupení Emmanuela Macrona, který se snaží udržet parlamentní většinu.

Macronovi centristé by ve finále příští neděli mohli přijít o desítky křesel ve francouzském Národním shromáždění poté, co se silně prosadila historická aliance levicových stran, kterou vede tvrdě levicová Francie neohrožená Jeana-Luca Mélenchona se socialisty a zelenými.

 
"Ještě před několika měsíci se v televizi vedly debaty o tom, zda je levice mrtvá a skončila," řekla Clémentine Autainová, která v Seine-Saint-Denis u Paříže pravděpodobně znovu vyhraje volby za alianci známou jako Nová lidová ekologická a sociální unie neboli Nupes. "Upřímně řečeno, toto spojenectví je úspěch." Podle ní je nyní pro levici klíčové pokusit se přivést k volbám mladé lidi a lidi s nízkými příjmy, kteří k volbám nepřišli.

Macron, který byl v dubnu znovu zvolen prezidentem proti Marine Le Penové, potřebuje pro své uskupení většinu v dolní komoře parlamentu, aby měl volnou ruku pro své návrhy na zvýšení věku odchodu do důchodu, snížení daní a změny v systému sociálního zabezpečení.

Macronovým centristům a jejich spojencům, kteří kandidují pod hlavičkou uskupení Ensemble (Společně), se stále předpovídá, že získají největší podíl křesel v 577členné sněmovně. K zajištění absolutní většiny však potřebují 289 křesel. Průzkumy jim předpovídají 255 až 295 křesel, což znamená, že jasná většina není zaručena.

Dobře si vedlo také Le Penovo krajně pravicové Národní shromáždění, které pravděpodobně navýší počet svých křesel, a to i přes historicky nejnižší volební účast, která v celé Francii činila pouhých 47 %.

Nedělní výsledek bez absolutní většiny pro Macronův tábor by mohl vést k nepřehledným tahanicím, kdy se bude snažit rozšířit své centristické spojenectví o nové strany nebo uzavírat individuální dohody o každém zákonu, například s pravicovými oponenty, jako jsou Les Républicains. Mohlo by také dojít k přebudování vlády.

Macronovi centristé dopadli v nedělním prvním kole parlamentního hlasování hůře než při jeho prvním zvolení před pěti lety v roce 2017.

"Není to jednoznačně skvělý výsledek," řekl Mathieu Gallard, ředitel výzkumu agentury Ipsos, v rozhlasové stanici France Inter. "Macronovo uskupení navíc ztratilo 3,9 milionu hlasů oproti výsledku z prvního kola prezidentských voleb."
Reklama

Podoba budoucího parlamentu bude nyní záviset na konečném hlasování 19. června.

Několik Macronových ministrů svádí těsné boje o voličské hlasy s levicí a v případě prohry budou muset z vlády odejít. Patří mezi ně i Amélie de Montchalinová, ministryně životního prostředí, která bojuje v Essonne nedaleko Paříže. Šéf Macronovy strany, ministr státní služby Stanislas Guerini, stejně jako ministr pro Evropu Clément Beaune, bojují v těsných soubojích v různých oblastech Paříže.

Montchalin udal tón ostrého boje proti levici, když v jedné televizní stanici řekl, že levicová aliance jsou extremisté, kteří chtějí "anarchii" a "nepořádek" a oslabit francouzské instituce. Élisabeth Borneová, premiérka, která bude zřejmě zvolena v Normandii, prohlásila, že Mélenchonova levicová aliance znamená "rozchod s Evropou, fascinaci autoritářskými režimy" a sbližování s Ruskem.

Nupes zaznamenal v prvním kole taktický převrat. Skutečnost, že poprvé po 25 letech spojili své síly a postavili ve volebních obvodech jednotnou kandidátku, znamená, že výrazně zvýší své zastoupení v parlamentu. Více než zdvojnásobí počet svých mandátů a podle odhadů získají 150 až 210 křesel, čímž se stanou největší opoziční silou v parlamentu.

Čtyři poslanci za levici, včetně tří mladých kandidátek, byli zvoleni hned v prvním kole v oblasti Paříže, protože aliance získala podporu v městských centrech a jejich okolí.

Pokrok  strany Le Penové byl výrazný. Oproti posledním parlamentním volbám v roce 2017 zvýšila počet svých hlasů o více než 1,2 milionu.

Krajní pravice by mohla získat až 40 křesel, zatímco v roce 2017 jich získala osm. To by byl historický úspěch, protože stranu Le Penové tradičně brzdí nedostatečné poměrné zastoupení v parlamentu a v systému hlasování podle pořadí hlasů se potýká s problémy. Více než 15 křesel by Le Penové zajistilo oficiální skupinu v parlamentu, větší viditelnost při vystupování a zařazování témat na pořad jednání, jakož i zásadní finanční zdroje navíc. V některých departementech, jako je Pas-de-Calais na severu a Vaucluse na jihu, se strana probojovala do druhého kola ve všech volebních obvodech. Podporu získala také na severovýchodě země.

Pravicová strana Les Républicains a její spojenci se umístili na čtvrtém místě podle podílu hlasů a doufají, že si udrží 33 až 80 křesel. To je pokles oproti více než 300 poslancům před 20 lety za vlády Jacquese Chiraca nebo 100 křeslům, které pravice a její spojenci drželi na konci minulého parlamentu. Skupina by však mohla hrát důležitou roli, pokud Macronovi centristé nezískají většinu a budou hledat nová spojenectví.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
6825

Diskuse

Obsah vydání | 16. 6. 2022