Ještě k projevu u premiéra Fialy: zvuk dobrý, některé tóny falešné

28. 6. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 10 minut
 
Pokud předseda vlády vyhlásí "mimořádný" projev, který dostane pozornost v hlavním vysílacím čase veřejnoprávní stanice, počítám, že je potřeba brát naprosto vážně každé jeho slovo. Petr Fiala to navíc se slovy umí - usiluje o precizní volby slov, což ovšem neznamená, že řekne vše jasně a jednoznačně. Pokud chce něco nedopovědět nebo jen naznačit, učiní tak.

Je též potřeba poznamenat, že o mimořádnou mediální pozornost (kterou dostal) požádal v době, kdy hnutí STAN, součást vládní koalice, stíhá jeden karambol za druhým a určité odvedení pozornosti bokem je i pro celou koalici úlevou. A přesto že v dalším textu spíše kritizuju, považuju celkově projev za dobrý; je úlevné po osmi letech utrpení s blábolivým chaotem poslouchat korektně a přesně formulujícího intelektuála.


 
První a možná vůbec nejfalešnější tón zazněl hned k úvodu, kdy předseda vlády obvinil minulou vládu s rekordního zadlužování. Je bohužel pravda, že právě jeho rodná strana se na citelné části tohoto systémového (!) schodku podílela též při snížení daní z příjmů, nenápadně schovaného do zrušení superhrubé mzdy. Tato stomiliardová sekera do rozpočtu, která bude nyní sekat rok co rok, navíc přinesla extra příjmy bohatším z nás, nikoli těm, kteří jsou v nouzi. Bohužel tak platí, že "rozpoutat nevídanou drahotu", jak uvádí premiér, pomohlo většinově nejen tehdy vládnoucí hnutí ANO, ale i tehdy opoziční ODS. Je mně líto, vládní kolegové, tohle byl fail jako žádný jiný.

Velká část proslovu se věnovala energetice a cenám energií - po zásluze, je to obrovské téma, které až existenčně zasahuje do životů našich spoluobčanů. Naše závislost na ruských fosiliích je obrovská, ale slušelo se dodat, že ČR má v tomto ještě jeden nemalý hříšek. A to, že závazné plány EU k přechodu na klimatickou neutralitu vnímá zhruba jako "je čááás, 2055 je daleko, bůhví jak to celé dopadne, a nejhůř to Němci nějak vyřeší za nás". Zatímco západní země vědí, jak obrovský úkol to je a šlapou do toho naplno, my jsme ještě kloudně nezačali. A bohužel zrovna strana předsedy vlády na to netlačila ani v minulých obdobích, kdy byla v opozici, ani nepřekypuje aktivitou nyní, když je u vlády (podobně jako většina dalších koaličních partnerů, upřímně řečeno).

V tom, jak má být obří energetický problém řešen, navrhuje předseda vlády především opatření, která nás zásobí dostatkem fosilních paliv (plyn a ropa) z jiných zdrojů než ruských, což je krátkodobě v pořádku, a prosazuje "dostavbu" Dukovan, což je mimochodem hezký eufemismus - ve skutečnosti se jedná o stavbu celé nové jaderné elektrárny, zgruntu a zbrusu, byť v rámci areálu té stávající. "Dostavba" to není ani náhodou - to jen abychom se nemýlili. Ale budiž.

Sympaticky zní, že stát podpoří bezemisní zdroje, byť tedy premiér výslovně říká, že "pilířem" bude jádro, "to je jasné", říká. Jenomže tady je pár falešných tónů. Jádro tu bude odhadem za dvacet let - je to plán strategický a dlouhodobý, krátkodobý efekt bude nulový, či záporný (výstavba jaderky je proklatě "emisní"). A i po spuštění nové jaderky bude ještě dlouho trvat, než celý ten špás i se započtením stavby se dostane emisně kumulativně na nulu - možná že se zrovna bude psát onen rok 2055...

Petr Fiala zmiňuje (což je dobře), že "masivně podpoříme" výstavbu fotovoltaických elektráren a "budeme podporovat" využívání tepelných čerpadel, též "podpoříme investice do úspor". I zde vnímám pár slabších tónů. Za prvé by bylo velmi vhodné být konkrétní, nebo aspoň trochu konkrétnější než se schovávat za "budeme podporovat". To může znamenat všechno a nic. V těchto oblastech už máme velmi slušně zmapováno, co je možné, co je v našich silách a jaký máme potenciál (např. střešní plochy, možnosti pro tepelná čerpadla). V takto kritické chvíli - jsme čtyři měsíce od ruské agrese, tedy dostatek času na přesné počty - už měl předseda vlády sázet přesnější čísla. Instalovaný výkon takový a takový, do tehdy do tehdy, investiční/projektová podpora v takových a takových řádech, energetické úspory přes čerpadla a zateplování takové a takové. Tohle nejsou žádné novinky a vláda to má spočítané (nemá-li, tím ovšem hůře).

Ve výčtu energetických opatření chybí větrné elektrárny - jako by tento fenomén neexistoval. Přitom ČR vůbec nemá špatné podmínky, srovnatelné s Rakouskem (3300 MW instalované kapacity, 10% celkové produkce elektřiny). Těch 10% by se nám SAKRA hodilo. Chápu: tohle není populární věc - jsme tak hrdí na naši krásnou mírně zvlněnou krajinu, na obří řepkové lány od obzoru k obzoru bez živé bytosti, na lesní pouště po řádění kůrovce, takže ne ne ne, žádné větrníky tu nechceme. Bezemisní zdroje "podpoříme", ale, zdá se, ne zas tak moc...

Velmi zajímavou a nejspíš pro všechny i překvapivou zprávou byl opatrně oznámený záměr "získat pod kontrolu celou síť klíčových elektráren". I zde ale mělo být dořečeno - pokud to tedy není okamžitý nápad, který se zrodil před několika dny - jak to chce stát provést. Výkup od ČEZu a umístění do státní firmy (bratru za 200 miliard, kde je vezmeme)? Co s distribuční částí ČEZu, co s jeho "zelenou" částí - prodáme, abychom se zahojili? Bez tohoto "jak" je zásadní informace o majetkové transformaci české energetiky velmi neúplná. Ví premiér, jak to chceme dělat? (Moc možností totiž není, asi tři. Už by mělo být jasno a sděleno).

Opatření proti drahotě: další velké téma. Zde nechci vysloveně kritizovat za falešné tóny, jen se zkrátka domnívám, že přístup zvolený vládou (a je jasné, že dominujícími hráči jsou zde ministři za ODS, tedy premiér a ministr financí) není moc dobrý. PLOŠNÉ úlevy, jako je kompletní škrtnutí příspěvků na zelenou energii (což zaplatí stát ze svého "solárním baronům") jsou totiž extrémně drahé, takže nemohou být velké. Zjednodušeně řečeno, buď dáme deset tisíc všem, přičemž pro 20% obyvatel to bude "boží smilování", ale úplně je to nezachrání, dalších 30% poděkuje a bude rádo, a 50% si polepší, ale v zásadě se bez těchto peněz obejde bez uskrovnění - nebo cíleně zamíříme na ty, kteří opravdu už jsou existenčně nad propastí a nedovolíme, aby tam (bez svého zavinění) spadli. Ano, s tím, že ostatní tu tíhu ponesou. Premiér to říká jasně: "nechceme nikoho znevýhodňovat", což ale je totéž, jako kdyby řekl "dáme to všem stejně bez ohledu na to, jak moc podporu potřebují či nikoli".
Vnímám však, že toto je vědomý přístup koalice, která je většinově zřetelně pravicová, která zastává přístup "každý svého štěstí strůjcem" a sociální citlivostí zrovna nepřekypuje. (Je bohužel realitou, že jako Piráti v ní nemáme dostatečně silný hlas, abychom prosadili proti většině přístup opačný). Bohužel si myslím, že tento postup není dobrý, že si vláda spíše na sociální problémy zadělává (a bude ji to mimochodem stát v budoucnu více, ne méně peněz!) a kromě toho si na hruď maluje obrovský terč, do kterého se budou konkurenční strany velmi snadno trefovat. Pořád jsou totiž nějaké volby.

Nechci se na premiérově proslovu točit v tom smyslu, že budu kritizovat "co všechno neřekl"; kdyby měl postihnout všechna velká témata, hovoří tři hodiny. Přesto je ale trochu smutné, že pokud věnoval tolik prostoru energetice, neutrousil jediné slovo směrem ke klimatické změně, která je s energetikou spojena jako její siamské dvojče. Bohužel, duch otce zakladatele v této straně někde stále straší.

* * *

Na okraj ještě několik opatření, která u zmiňovaných zásadních problémů (ceny, inflace, energie, chudoba) nezazněla, ale zaznít měla a mohla, protože to jsou důležité kroky k řešení:

1) Nebát se v éře inflace šplhající k 20% navyšovat minimální mzdu. Je to jemný regulativní krok, který nikomu nesype peníze z traktoru, ale který jednak vrací lidi s velmi nízkými mzdami zpátky k žití, odvrací je od braní si (těžko splatitelných) půjček, a který je ostatně v éře vysoké inflace jen férový. Výš ceny - výš mzdy a platy.

2) Nebát se víc říznout do stále vyhroceného problému exekucí, vracet další desítky či stovky tisíc osob, kteří žijí v podstatě "mimo systém", splácejí nesmyslně vysoké příslušenství i u nízkých dluhů, fungujících v šedé ekonomice a státu nic nepřinášejících, zpět do normální společnosti.

3) Radikálněji (zákonnými úpravami a následně praktickými kroky) sekat obchod s chudobou, který vlastně jen přesměrovává peníze státu (!) do rukou spekulantů s chudinskými byty, aniž to chudým sebeméně pomůže.

4) V oblasti energetiky pak jednoduše schválit zákon, který už leží nějakou dobu v parlamentu (!), a který bude stanovovat FÉROVÉ, trhu odpovídající výkupní ceny přebytků z domácích fotovoltaik a jiných drobných zdrojů elektrické energie. Současné ceny (halíře za kWh) jsou výsměchem; tržní ceny znamenají, že najednou z běžné střešní fotovoltaické instalace může získat majitel domku 30-40 000 Kč ročně. A najednou už ani nebude potřeba to podporovat ze státního, protože se to každému domkáři za pár let splatí. (Ale to by se velkoenergetické lobby moc nelíbilo, že?)

1
Vytisknout
3675

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2022