Nová zpráva OSN ukazuje, že závislost na fosilních palivech je "receptem na trvalý klimatický chaos"

15. 9. 2022

čas čtení 5 minut

V úterý zveřejněná zpráva, kterou koordinuje Světová meteorologická organizace, uvádí, že současné celosvětové úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu je žalostně nedostatečné. Zpráva varuje, že bez urychlených opatření budou fyzické a socioekonomické dopady stále ničivější, píše Jenna McGuire.

Zpráva s názvem United in Science 2022 uvádí, že koncentrace skleníkových plynů nadále rekordně narůstá a že celosvětové závazky na snížení emisí do roku 2030 musí být sedmkrát vyšší, aby byly v souladu s cílem 1,5 °C stanoveným v Pařížské dohodě.

"Letošní zpráva United in Science ukazuje, že dopady na klima směřují do neprobádaných oblastí zkázy," uvedl generální tajemník OSN António Guterres. "Přesto každý rok zdvojnásobujeme tuto závislost na fosilních palivech, i když se její příznaky rapidně zhoršují."

Bylo zjištěno, že posledních sedm let bylo nejteplejších v historii, zatímco objem tepla v oceánech v letech 2018-2022 byl vyšší než v kterémkoli jiném pětiletém období. Mezitím míra oteplování oceánů v posledních dvou desetiletích výrazně vzrostla.

V závěru zprávy se uvádí, že počet katastrof souvisejících s klimatem se za posledních 50 let zvýšil pětkrát, což způsobilo denní ztráty ve výši 202 milionů dolarů.

"Povodně, sucha, vlny veder, extrémní bouře a lesní požáry se zhoršují a se znepokojující četností lámou rekordy," uvedl Guterres. "Vlny veder v Evropě. Kolosální záplavy v Pákistánu. Dlouhotrvající a velká sucha v Číně, na Africkém rohu a ve Spojených státech. Na novém rozsahu těchto katastrof není nic přirozeného. Jsou daní za závislost lidstva na fosilních palivech."

Kromě sledování extrémních meteorologických událostí se zpráva zabývá potřebou dalšího výzkumu globálních bodů zvratu, mezi něž patří tání polárních ledovců v Grónsku a Antarktidě.

Mezi další globální body zvratu zmíněné ve zprávě patří vysychání amazonského deštného pralesa, které způsobí kaskádovité globální a místní dopady, a také trvalé regionální sucho po celém světě, které ovlivní globální cyklus uhlíku a naruší kupříkladu monzuny.

Kombinace účinků vyšších teplot a vlhkosti v některých regionech by mohla v příštích několika desetiletích dosáhnout nebezpečné úrovně, s fyziologickými body zvratu nebo prahovými hodnotami, za nimiž již není možné bez technické pomoci vykonávat lidskou práci venku.

Podle zprávy jsou města, v nichž žije 55 % světové populace, zodpovědná až za 70 % emisí způsobených lidskou činností a jsou velmi zranitelná vůči dopadům změny klimatu, jako je zvýšený výskyt přívalových srážek, zrychlený vzestup hladiny moří, akutní a chronické pobřežní záplavy a extrémní horka.

Zpráva vyzývá města k zavedení inkluzivního, naléhavého a rozšířeného úsilí o zmírnění dopadů, aby se zvýšila adaptační kapacita miliard obyvatel měst. Vyzývá také rozvinuté země, aby respektovaly rozhodnutí z Glasgow a poskytly nejméně 40 miliard dolarů ročně na adaptaci na změnu klimatu méně rozvinutým a chudším zemím, přičemž potřeba finančních prostředků na adaptaci by měla do roku 2030 vzrůst na nejméně 300 miliard dolarů.

"Zpráva je ostudnou připomínkou toho, že zlepšování odolnosti je opomíjenou polovinou klimatické rovnice," uvedl Guterres. "Je skandální, že rozvinuté země nebraly adaptaci vážně a zbavily se svých závazků pomoci rozvojovým zemím."

Přestože méně než polovina zemí světa oznámila existenci systémů včasného varování před více riziky (MHEWS), podle zprávy se jedná o účinná adaptační opatření, která zachraňují životy, snižují ztráty, škody a náklady. Systémy včasného varování jsou obzvláště slabé v Africe, v málo rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech.

Hlavní mezinárodní prioritou stanovenou OSN je zajistit, aby v příštích pěti letech byli všichni na Zemi chráněni prostřednictvím MHEWS, což bude vyžadovat spolupráci politických představitelů a finančního sektoru.

Guterres rovněž vyzval k revoluci v oblasti obnovitelných zdrojů energie a naléhavě apeloval na všechny vládní představitele, aby drasticky snížili emise uhlíku.

"Skupina G20, která je zodpovědná za 80 % celosvětových emisí, musí jít příkladem. Nesmí se stavět žádné nové uhelné elektrárny, přičemž země OECD musí uhlí postupně vyřadit do roku 2030 a všechny ostatní země do roku 2040," uvedl Guterres.

"Současný volný pohyb fosilních paliv musí skončit hned. Je to recept na trvalý klimatický chaos a utrpení," dodal. "

Zdroj v angličtině ZDE

 

 

1
Vytisknout
4528

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2022