Výbuchy v plynovodu Nord Stream mohou být předzvěstí nové fáze hybridní války s Ruskem, varují politici EU

29. 9. 2022

čas čtení 6 minut
 

Norsko zviditelní přítomnost armády u svých instalací pro těžbu ropy a zemního plynu. Evropská unie obviňuje Rusko z podezření ze sabotáže 



Norský premiér prohlásil, že jeho armáda bude od nynějška viditelnějšít na ropných a plynových zařízeních. Politici napříč Evropou varovali, že podezření ze sabotáže dvou plynovodů Nord Stream by mohlo předznamenat novou etapu hybridní války zaměřené na zranitelnou energetickou infrastrukturu s cílem podkopat západní podporu Ukrajiny.

Jonas Gahr Støre na tiskové konferenci řekl, že Norsko posílí svou vojenskou přítomnost u norských zařízení poté, co se země stala největším evropským dodavatelem zemního plynu.

Dodal, že jakýkoli útok na pobřežní zařízení člena NATO bude řešen společně se spojenci.

 
Od pondělí proudí do Baltského moře velké množství zemního plynu třemi samostatnými úniky na dvou plynovodech Nord Stream, které byly vybudovány za účelem dodávek ruského plynu do Evropy. Seismologové zaznamenali v pondělí ráno a večer ve švédských a dánských vodách, kde plynovod prochází kolem ostrova Bornholm, výbuchy, které naznačují, že úniky byly úmyslné.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs na sociálních sítích napsal, že "se zdá, že vstupujeme do nové fáze hybridní války", aniž by uvedl, kdo je podle něj za to odpovědný. "Sabotáž na plynovodech Nord Stream I a II musí být klasifikována jako nejzávažnější bezpečnostní a ekologický incident v Baltském moři," dodal.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová prohlásila: "Předpokládaný sabotážní čin na plynovodech v Baltském moři opět jasně ukázal, jak jsme závislí na kritické infrastruktuře - včetně té pod hladinou." Vyzvala však k opatrnosti při identifikaci pachatelů, dokud probíhá vyšetřování.
 

Opoziční politici v Německu byli přímočařejší. Roderich Kiesewetter, poslanec za konzervativní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) uvedl, že útok na ropovod nese znaky "hybridního válečného přístupu", který Rusko uplatňuje v posledním desetiletí s cílem "rozdělit Evropskou unii nikoli vojenskými, ale sociálními a diplomatickými prostředky".

"Musíme se ptát, kdo má zájem na zničení této infrastruktury," řekl Kiesewetter, člen zahraničního výboru Bundestagu. Zatímco v zájmu USA, států střední a východní Evropy a Pobaltí bylo, aby Nord Stream 2 nebyl nikdy aktivován, argumentoval tím, že akt státem sponzorované sabotáže ze strany spojence NATO by byl spojen s příliš velkým rizikem záporné politické reakce.

"Rusko má naopak zájem vyslat nám signál: hrozit, že by mohlo způsobit podobné škody na plynovodech mezi Alžírskem a Francií, na našich elektrických vedeních nebo podmořských optických kabelech [...] Považuji za pravděpodobné, že za tímto útokem stálo Rusko."

Kreml odmítl charakteristiku  incidentu na Nord Streamu jako ruského "teroristického útoku" jako "hloupou a absurdní". Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve středu uvedla, že Rusko hodlá svolat zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli poškození dvou podmořských plynovodů Nord Stream.

Norsko vyjádřilo znepokojení nad řadou nedávných pozorování neidentifikovaných dronů nebo letadel uvnitř bezpečnostních ochranných zón, které obklopují ropná a plynová zařízení. Jeho ministr energetiky Terje Aasland v úterý uvedl, že Oslo koordinuje bezpečnostní otázky s norskými ozbrojenými silami, policií a provozovateli ropného a plynárenského průmyslu.

Společnost Gassco, norský státní provozovatel plynovodů, který provozuje asi 9 000 kilometrů plynárenské infrastruktury, uvedla, že sdílí informace o incidentu na Nord Streamu s dánskými a švédskými orgány.

"Od začátku války na Ukrajině jsme již přezkoumali a posílili naše bezpečnostní opatření," uvedl její viceprezident pro provoz systému Alfred Skår Hansen. "Naše potrubí je postaveno tak, aby vydrželo více než sto let a odolalo obrovské síle, takže ke skutečnému poškození byste potřebovali velký útok."

Německá ministryně vnitra ve středu uvedla, že země se musí po úniku  plynu z plynovodu připravit na dříve "nepředstavitelné" hrozby pro svou energetickou bezpečnost.

"Musíme se přizpůsobit scénářům, které byly dříve nepředstavitelné," řekla Nancy Faeserová. "To vyžaduje silné bezpečnostní orgány s potřebnými zdroji a pravomocemi."

Nord Stream je od začátku války Kremlu na Ukrajině středobodem sporu mezi Ruskem a Evropou o dodávky energie, ale není hned jasné, kdo bude mít ze zničení plynové infrastruktury prospěch.

Projekt Nord Stream 2, který německé vlády po léta prosazovaly navzdory varováním východních sousedů, byl krátce před začátkem války zastaven kancléřem Olafem Scholzem.
 
Ačkoli se objevily výzvy politických stran z krajní pravice i levice k otevření plynovodu v době, kdy se nad Evropou na podzim vznáší energetická krize, německý obrat v této věci v blízké budoucnosti je za současného rozložení politických sil v zemi velmi nepravděpodobný, a to i v případě, že by plynovod zůstal nedotčen.

Nord Stream 1, jehož prostřednictvím byla až do jara letošního roku uspokojována značná část evropské poptávky po plynu, byl ruským státním plynárenským gigantem Gazprom postupně přiškrcen a od začátku září neproudí do Německa žádný plyn.

"Tento útok, pokud to byl útok, neměl žádný přímý dopad na trh s plynem, jednoduše proto, že plynovody v té době žádný plyn neproudil," řekl Lion Hirth, profesor energetické politiky na Hertie School, soukromé univerzitě v Berlíně.

"Gazprom hrál v posledním roce a půl monopolní hru s cenami plynu, ale ta už prakticky skončila, protože už snížil toky téměř na nulu."

"Pokud by se zjistilo, že Rusko je připraveno jít tak daleko, že zničí plynovody, které spoluvlastní, pak je otázkou, kam je ochotno jít dál," řekl Hirth. "A to je velmi znepokojivá myšlenka."

Americké zpravodajské služby letos v létě varovaly německou vládu před možným útokem na plynovody v Baltském moři, uvedl už dříve Der Spiegel. S odvoláním na zdroje obeznámené s touto problematikou   časopis uvedl, že CIA vydala takové varování  před několika týdny.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5004

Diskuse

Obsah vydání | 4. 10. 2022