Jsem tak rád, že Havel zemřel před 11 lety
18. 12. 2022 / Fabiano Golgo
čas čtení
5 minut
Bylo
to 18. prosince 2011. Zavolal mi zástupce šéfredaktora Lidových novin
David Šorf a požádal mě, zda bych mohl být komentátorem živého
kanadského vysílání o smrti Václava Havla. Zpráva o jeho úmrtí nebyla
překvapivá, několik dní předtím jsme ho viděli v televizi, jak ho
navštívil dalajláma, a jeho tělo bylo evidentně extrémně zesláblé, tvář
měl děsivě vyhublou a vtaženou do sebe, barva pleti dávala jasně najevo,
že mu není dobře. Úkol syntetizovat Kanaďanům, kdo je tato složitá
postava, byl náročný.
O několik dní později
jsem totéž musel dělat mnoho hodin v kuse, během Havlova pohřbu. Tehdy
bylo možné ponořit se do méně známých (v zahraničí) kontroverzí a
rozporů v Havlově osobnosti a životopisu. Většina cizinců má na něj
jednorozměrný pohled, nerealisticky z něj dělá bezchybného superhrdinu,
ale já jsem měl tu čest být jedním z mála nečeských občanů, kteří měli
možnost porozumět Havlovým slovům bez nutnosti překladu, a jako
šéfredaktor zpravodajských časopisů a novin jsem viděl zblízka každý
krok jeho politického působení a chtě nechtě jsem díky bulvárním médiím
nahlédl i do jeho osobního života.
Podobně
jako Michail Gorbačov je i Havel doma vnímán spíše méně hrdinsky,
zatímco v zahraničí je zbožšťován. Zatímco v akademickém světě a na
nejvyšších eskalátorech politiky byl Havel považován za lempla, pro
Čechy zlidověl vlastním přičiněním a popostrčením ze strany TV Nova a Blesku.
Stejně
jako u každého, s kým se příliš sblížíme, začnou po čase negativní
aspekty zastiňovat ty pozitivní a náš úsudek se rozostří mechanismem
přežívání lidského druhu, který se více soustředí na to, co je špatné, než
na to, co je dobré.
Náš profesor na univerzitě
žurnalistiky v New Yorku přerušil výuku, abychom mohli sledovat
zpravodajství CNN o pádu Berlínské zdi. Pak po vánočních svátcích jsme
se měli rozdělit do skupin a natočit reportáže o různých zemích, kde se v
předchozích týdnech zvedla železná opona. Byl jsem součástí skupiny,
která měla na starosti Československo.
Tehdy
jsem poprvé se setkal s Havlem, jeho knihami, divadelními hrami,
rozhovory při návštěvě Spojených států v roce 1968, dopisy Olze,
reportážemi z Rádia Svobodná Evropa. Teprve mnohem později jsem o něm
získal další informace, když jsem si pořídil předplatné The Prague Post a
nakonec našel anglický servis Českého rozhlasu. Úplný obraz jsem si
udělal až po několika desetiletích života v Praze.
Nehledě
na Havlovy kontroverzní obchody s Lucernou a jeho zhoršené vztahy s
bratrem, jeho netrpělivost při svatbě s Dagmar Veškrnovou (pouhý rok po
smrti milované Olgy a na nemocničním lůžku - takovou pikantní scénu by
nevymyslely ani mexické telenovely), jeho podporu George W. Bushe ve
válce proti Iráku (někteří kritici k tomu přidávají i jeho podporu
takzvaného humanitárního bombardování Kosova/Srbska Billem Clintonem,
ale já si myslím, že Havel učinil správně, jinak by Slobodan Miloševič
pokračoval ve své politice vražedné populistické xenofobie), v konečném
účtování je Havel stále nejlepším českým prezidentem od dob Tomáše
Garrigua Masaryka.
Nebudu se rozepisovat o
Havlově životě a politické biografii, protože české publikum je o něm
dostatečně informováno a každý má svůj názor. Smyslem tohoto článku je
pouze připomenout, že před 11 lety Havel zemřel. A jak jsem rád, že už
nežije, aby neviděl, co se stalo s jeho národem. Aby si neuvědomil,
že pokus dovést Čechy zpět do Evropy a na vrchol světové politiky
selhal. Že jeho příkladu etické politiky nikdo nenásledoval. Že se tolik
Čechů dívá radějí na Východ a opět se nechává obelhávat Kremlem.
Naštěstí
se Havel nedožil rozpínání sil, neúcty k lidské důstojnosti, podpory
xenofobie a nesnášenlivosti, které na Pražský hrad přinesl Miloš Zeman.
Nedožil se toho, že se jeho bývalý spoluvězeň Dominik Duka stal
kardinálem nejvíce odtrženým od křesťanských hodnot v dějinách a stal se
hlasatelem protikřesťanských předsudků a nenávisti. Havel byl zachráněn
před tím, aby viděl, jak se mnozí z těch, kteří ho dříve obdivovali,
stávají fanoušky krajně pravicové populistické politiky a Putinovými
obhájci.
Havel byl zachráněn před tím, aby
viděl, že celých těch pět let, které strávil ve vlhkých celách, jež mu
podlamovaly zdraví, aby pomohl Čechům osvobodit se od lží a manipulací
mocných, bylo zbytečných.
Jednou se mi na akci
Freedom Forum 2000 podařilo zeptat Havla na to, zda je pro přímou
lidovou volbu prezidenta. Pronesl jen: "Pak bychom se měli připravit na
prezidentství Vladimíra Železného". Ale to je téma na jiný článek...
12361
Diskuse