Cop15: bylo dosaženo dohody o zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2030

19. 12. 2022

 
Na mimořádném plenárním zasedání, které začalo v neděli večer a trvalo více než sedm hodin, se země dohadovaly o konečné dohodě. Nakonec se v pondělí kolem půl čtvrté ráno místního času objevila zpráva, že dohoda byla uzavřena.

Vyjednavač Demokratické republiky Kongo zřejmě zablokoval konečnou dohodu předloženou Čínou, když na plenárním zasedání řekl, že nemůže podpořit dohodu v její současné podobě, protože nevytváří nový fond pro biologickou rozmanitost, který by byl oddělený od stávajícího fondu OSN, globálního fondu pro životní prostředí (GEF). Čína, Brazílie, Indonésie, Indie a Mexiko jsou největšími příjemci finančních prostředků z GEF a některé africké státy chtěly v rámci konečné dohody více peněz na ochranu přírody.

O chvíli později však čínský ministr životního prostředí a předseda Cop15 Huang Runqiu naznačil, že dohoda je hotová a schválená, a plénum propuklo v potlesk.

Vyjednavači z Kamerunu, Ugandy a Demokratické republiky Kongo vyjádřili nedůvěru, že se dohodu podařilo prosadit. Kongo uvedlo, že proti dohodě formálně vzneslo námitky, ale právník OSN prohlásil, že tomu tak není. Kamerunský vyjednavač dohodu  označil za "podvod",   Uganda prohlásila, že došlo ke "státnímu převratu" proti Cop15.

Uprostřed klesajícího počtu hmyzu, okyselujících se oceánů plných plastového odpadu a bezuzdné nadměrné spotřeby zdrojů planety v souvislosti s tím, jak lidstvo bohatne a jeho populace stoupá nad 8 miliard, by dohoda, pokud bude realizována, mohla znamenat zásadní změny v zemědělství, obchodních dodavatelských řetězcích a úloze domorodých komunit v ochraně přírody.

Dohoda byla vyjednána během dvou týdnů a zahrnuje cíle chránit do konce desetiletí 30 % planety pro přírodu, reformovat dotace ve výši 500 miliard dolarů, které poškozují životní prostředí, a obnovit 30 % poškozených suchozemských, vnitrozemských, pobřežních a mořských ekosystémů planety.

Vlády se rovněž dohodly na naléhavých opatřeních k zastavení lidmi způsobeného vymírání známých ohrožených druhů a k podpoře jejich obnovy.

Dohoda navazuje na varování vědců, že lidé způsobují počátek šestého masového vymírání na Zemi, což je největší ztráta života od dob dinosaurů.

Steven Guilbeault z Kanady, bývalý bojovník za životní prostředí, který se stal ministrem, uvedl, že dohoda je "odvážným krokem vpřed k ochraně přírody".

"Ještě před šesti měsíci jsme nevěděli, zda vůbec budeme schopni uspořádat tuto konferenci, a tím méně, zda budeme schopni přijmout tento historický dokument. A to bylo možné jen díky spolupráci všech zemí, které jsou zde dnes večer přítomny," řekl.

Vlády v předchozích desetiletích nikdy nesplnily cíl, který si v oblasti ochrany přírody stanovily, a dohoda  byla předmětem velkého úsilí o změnu letitého selhávání, apatie a ničení životního prostředí.

Jako na klimatickém summitu Cop27, který se konal minulý měsíc v Egyptě, byly rozpory ohledně peněz hlavním sporným bodem v posledních hodinách jednání. Členské státy EU, Velká Británie a další země globálního severu prosazovaly v konečném textu ambiciózní cíle v oblasti ochrany přírody, přičemž spoluhostitelská Kanada prohlásila, že úspěch summitu závisí na hlavním cíli chránit do konce desetiletí 30 % Země pro přírodu, známém jako 30 do roku 30. V tomto ohledu se však v roce 2012 podařilo dosáhnout cíle, který byl v roce 2012 stanoven.

Země globálního jihu, včetně Brazílie, Indonésie a Demokratické republiky Kongo - zemí s velkou rozmanitostí, kde se nacházejí tři největší deštné pralesy na světě - chtěly, aby se vlády dohodly na vytvoření nového fondu pro biologickou rozmanitost, který by byl součástí montrealského paktu a z něhož by se platily nové cíle ochrany přírody.

V závěrečné dohodě se země rozhodly vytvořit nový fond v rámci hlavního stávajícího mechanismu OSN pro financování biologické rozmanitosti - globálního nástroje pro životní prostředí - a zavázaly se k budoucím jednáním o samostatném fondu. Bohaté země se dohodly, že do konce desetiletí poskytnou na biologickou rozmanitost pomoc ve výši 30 miliard dolarů, což by mělo představovat výrazné zvýšení současné úrovně.

Ačkoli dohoda není právně závazná, vlády budou mít za úkol prokázat svůj pokrok při plnění cílů pomocí národních plánů pro biodiverzitu, podobných národně stanoveným příspěvkům, které země používají k prokázání pokroku při plnění Pařížské dohody o klimatu.

Pozorovatelé vyjádřili zklamání nad slabšími formulacemi, než se očekávalo, pokud jde o spotřebu a používání pesticidů, které jsou významnými faktory úbytku biologické rozmanitosti. V dohodě se neobjevil termín "nature positive", o němž někteří vědci tvrdili, že by byl ekvivalentem klimatického termínu "net zero" v oblasti biologické rozmanitosti.