Čína umlčuje studenty v amerických kampusech

16. 12. 2022

čas čtení 5 minut
Studenti a vědci z Číny, kteří kritizují režim v Pekingu, mohou čelit rychlé odvetě ze strany svých spolužáků a čínských úředníků, kteří obtěžují jejich rodiny doma. Americké univerzity zasahují jen zřídka, upozorňuje Sebastian Rotella.

V bukolickém kampusu Purdue University v Indianě, hluboko v srdci Ameriky a 7 000 mil od svého domova v Číně, si Č'-chao Kchung myslel, že se konečně může vyjádřit.

V návalu adrenalinu loni tento postgraduální student zveřejnil na disidentských internetových stránkách otevřený dopis, v němž chválil hrdinství studentů zabitých při masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.

Odveta byla podle něj rychlá a děsivá. Z Číny mu volali rodiče a plakali. Příslušníci ministerstva státní bezpečnosti, obávané civilní špionážní agentury, je varovali před jeho aktivismem ve Spojených státech.

"Řekli nám, abychom tě donutili přestat, jinak budeme mít všichni problémy," řekli jeho rodiče.

Pak ho začali pronásledovat další čínští studenti na Purdue, označovali ho za agenta CIA a vyhrožovali, že ho nahlásí velvyslanectví a MSS.

Kchung, který vystupuje pod přezdívkou Moody, již přijal pozvání od mezinárodní skupiny disidentů, aby promluvil na nadcházející internetové vzpomínkové akci k výročí masakru na náměstí Nebeského klidu. Nebyl si jistý, zda to má udělat, a tak se zapojil do zkoušek na akci na Zoomu.

Během několika dní se u dveří jeho rodiny opět objevili důstojníci MSS. Rodiče ho prosili: Žádné veřejné projevy. Žádná shromáždění.

Moody si uvědomil, že nezáleží na tom, kde je. Čínská vláda ho stále sledovala a stále mu nařizovala. Těsně před výroční akcí se neochotně rozhodl, že svůj projev nepřednese.

"Myslím, že o zkouškách na Zoomu věděla čínská komunistická strana," řekl. "Myslím, že někteří čínští studenti v mé škole jsou členy ČKS. Mohu říci, že to nejsou jen studenti. Mohli by to být špioni nebo informátoři."

Podle amerických představitelů národní bezpečnosti, akademiků, disidentů a dalších odborníků se s tím, jak režim čínského prezidenta Si Ťin-pchinga sahá za hranice, aby kontroloval své občany, ať už jsou kdekoli, zintenzivňují jeho útoky na akademickou svobodu. Čínští zpravodajští důstojníci monitorují univerzitní kampusy po celých Spojených státech pomocí online sledování a řady informátorů motivovaných penězi, ambicemi, strachem nebo autentickým vlastenectvím. Komentář ve třídě o Tchaj-wanu nebo projev na shromáždění o Tibetu může mít za následek odvetná opatření proti studentům a jejich příbuzným doma.

Studenti, kteří se nepodřizují "názorům a ideologii Komunistické strany Číny", řekl Mike Orlando, který vede americké Národní kontrarozvědné a bezpečnostní centrum, "riskují, že se stanou terčem pronásledování". Čínské snahy o "potlačení svobody projevu a diskuse na amerických univerzitách jsou znepokojivé", řekl.

Na Brandeis University nedaleko Bostonu se loni čínští studenti zmobilizovali, aby sabotovali internetový panel o zvěrstvech páchaných na Ujgurech v oblasti Sin-ťiangu. Diváci přerušili právničku vystudovanou na Harvardu, když se snažila popsat osud svého bratra v koncentračním táboře, přes jeho tvář na obrazovce načmárali "bullshit" a "fake news" a zazněla čínská hymna. Ke zděšení účastníků vedení univerzity incident neodsoudilo.

Na univerzitě v Georgii se jeden z postgraduálních studentů stal kořistí důstojníka čínské zpravodajské služby, který na něj po telefonu vyvíjel nátlak, aby se stal špionem a donášel na své kolegy disidenty v Americe. Když student rozhovory zveřejnil, čínské bezpečnostní složky doma obtěžovaly jeho rodinu.

"Je to skutečné: Strach z neustálého sledování, z ohrožení," řekl Čchuang-čchuang Čchen, student práv na Univerzitě svatého Jana v New Yorku, jehož disidentská chatovací skupina na šifrované platformě Telegram byla hacknuta. "Pokud jsou v jedné třídě více než tři nebo čtyři čínští studenti, bojíte se mluvit. Čínský student je čínskou vládou rozhodně vnímán v dobrém, když někoho nahlásí."

Americké orgány činné v trestním řízení se snaží reagovat, protože velká část cenzury a obtěžování se odehrává v šedé právní zóně. Oběti jsou často vystrašené nebo nevěří, že jim někdo může pomoci. A správci univerzit nejsou vždy ochotni zasáhnout, protože to znamená riskovat lukrativní finanční toky. Podle údajů ministerstva školství obdržely americké univerzity od roku 2013 z pevninské Číny dary v hodnotě více než 1 miliardy dolarů - od jednotlivců, firem i vládních organizací. To nezahrnuje školné placené čínskými studenty, jejichž počet v USA v roce 2019 dosáhl 370 000. Složitost svobody projevu a politiky identity navíc způsobuje, že se správci ještě více zdráhají čelit čínskému státnímu vlivu.

Celý text v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
4379

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2022