Rusko: "Pravda o roce 1991 se dnes nikomu nehodí"

5. 4. 2023

Není důvod si myslet, že ruský lid chce nyní převzít nová břemena ve jménu znovuvytvoření Sovětského svazu nebo sjednocení ruského světa. Právě naopak, jakkoli někteří vůdci uvnitř i vně ruské vlády říkají něco jiného.

Bělověžské dohody o rozdělení SSSR vedly k neočekávanému objevu: Ukázalo se, že SSSR nikdo nepotřebuje. Hlasovala pro ně i KSSS, která usilovala o roli vlastenecké ruské strany, a tím o rozpad SSSR. SSSR tedy zemřel, protože nedokázal vyřešit materiální problémy obyvatelstva.

Nejdůležitější věcí, která se jasně ukázala, bylo, že během 74 let komunistického experimentu jsme nevytvořili jedinou ekonomickou nebo politickou instituci, kterou demokratické a tržně orientované Rusko potřebovalo. A také se ukázalo, že navzdory tomu, co Moskva tvrdila, nikdy nedošlo k žádnému "dobrovolnému spojení národů".

V posledních letech se také ukazuje, že tato pravda o roce 1991 se dnešním ruským politikům nehodí do krámu. A to nejen proto, že Rusové neradi slyší pravdu o sobě, ale také kvůli zásadní lenosti v myšlení a kvůli přesvědčení, že lze vyvinout nějaké hrdinské úsilí, které vše vyřeší - a že poté už se nikdo nebude muset snažit.

Vláda i levice chtějí návrat k tomuto hrdinskému skoku, ale nejsou jediní, kdo se nechce postavit pravdě z roku 1991 tváří v tvář. Liberální opozice také nechce, protože je oddána myšlence, že Rusové jsou i dnes neodmyslitelně imperialisty, přestože rok 1991 ukazuje pravý opak.

Sovětský člověk z roku 1991 neměl žádný imperiální syndrom, tvrdí Cipko. Nepotřeboval impérium, které mu způsobilo nedostatek a nutilo ho žít s prázdnými regály obchodů. A proto obyvatelstvo RSFSR a především Moskvané následovali ty, kteří tvrdili, že je čas přestat krmit Ukrajinu a Kavkaz.

Je nesmyslné tvrzení, že Rusko žije, dokud může rozšiřovat své území. Imperiální vědomí v přesném slova smyslu se v Rusku nemohlo objevit - protože říše postrádala mnoho rysů, které charakterizují klasickou říši, a protože Rusové v metropoli nebyli jejími pány, ale otroky.

Ve skutečnosti se imperiální syndrom nemohl objevit, protože neexistovalo jádro imperiálního syndromu, národní vědomí v přísném slova smyslu. Antibolševický vůdce Anton Děnikin měl pravdu, když řekl, že "pouze ruského rolníka zbaveného národního uvědomění mohli bolševici svést".

Dnes Putin tvrdí, že v roce 1991 byl ruský svět rozhozen různými směry, ale pravdou je, že to byli sami Rusové, kdo svrhl ruský svět. A to vyvolává otázku: Pokud ruský lid neměl povědomí o ruském světě v roce 1991, odkud se vzalo 30 let po rozpadu SSSR?

„Nevěřím, říká Cipko, že hodnota impéria je tak hluboce zakořeněna v povědomí Rusů, že ho to nutí zapomenout na své hlavní problémy: Ruskou chudobu, nerozvinutý systém zdravotnictví a to, jak můžeme žít bez obrazu budoucnosti.

Myšlenka všemocného impéria je tak abstraktní, že nemůže nahradit touhu Rusů zjistit, co bude zítra s jejich platem, cenami zboží, které potřebují, a tak dále. Mluvit o novém impériu je jen způsob, jak přimět Rusy, aby na tyto věci nemysleli.

„Zdá se, že lidé zapomínají na rok 1991, aby si nevzpomněli na ty problémy, které vedly k rozpadu SSSR a které dodnes nebyly vyřešeny. Proto bychom si neměli klást otázku o znovuzrození Ruska v hranicích SSSR.

Je velmi důležité mít na paměti, že nikdy nedošlo k dobrovolnému sjednocení Velkorusů, Malorusů a Bělorusů. Ruská říše je sjednotila. U žádného z těchto tří národů nikdy neexistovalo vědomí ruského světa jako něčeho cenného, s historickými výhodami.

Před třiceti lety Rusové nebyli schopni zachovat zemi, i když k tomu byly všechny nezbytné podmínky kromě jedné: Západ nepomohl Gorbačovovi vyřešit problém prázdných regálů, i když Západ sám byl rozdělen ohledně toho, zda to udělat a zda podpořit rozpad SSSR.

Navzdory tomu všemu si Cipko nemyslí, že současný konflikt mezi tzv. Anglosasy a Rusy je něco, co bude trvat věčně, nebo že současné nepřátelství mezi západním světem a Ruskou federací budou také navždy zachován.

Ale Rusové všech kategorií se nejprve musí naučit a aplikovat lekce z roku 1991 - a především vidět, že ruský lid, na rozdíl od některých jeho vůdců, nemá zájem nést břemeno jakýchkoli nových imperiálních systémů. Chce žít svůj vlastní život a co nejvíce ho zlepšovat.

Zdroj v ruštině: ZDE