Etiopie: Rok po mírové dohodě v Tigraji přetrvává porušování práv

8. 11. 2023

Organizace Human Rights Watch, Evropská unie a 10 zahraničních vlád uvedly, že porušování práv v druhé nejlidnatější africké zemi pokračuje navzdory mírové dohodě dosažené 2. listopadu 2022 v Pretorii.

Dvouletý konflikt mezi silami loajálními vládě premiéra Abiye Ahmeda a Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou zabil podle Spojených států půl milionu lidí, přičemž všechny strany byly obviněny ze zvěrstev, jako jsou masakry a znásilňování.

Dohoda zprostředkovaná Africkou unií ukončila boje v Tigraji, ale střety od té doby vypukly i v jiných částech země, zejména v regionu Amhara, jehož síly během války podporovaly federální jednotky.

"Zatímco etiopská vláda a její mezinárodní partneři vychvalují obrovský pokrok dosažený v uplynulém roce, civilisté v konfliktních oblastech stále nesou hlavní nápor zvěrstev," uvedla zástupkyně ředitele HRW pro Afriku Laetitia Baderová.

HRW uvedla, že eritrejské síly, které během konfliktu podporovaly Abiyho, "prováděly zabíjení, sexuální násilí, únosy a drancování, bránily humanitární pomoci a bránily práci pozorovatelů Africké unie" po uzavření mírové dohody.

"Organizace spojených národů a zainteresované vlády by měly pokračovat v tlaku na etiopskou vládu, aby splnila své závazky a zajistila ochranu civilistů a stanovila jasná kritéria pro zajištění přístupu obětí ke spravedlnosti," dodala.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken minulý čtvrtek ocenil "významný pokrok", kterého bylo dosaženo od dosažení dohody, ale uznal "výzvy, které přetrvávají".

"Eritrejské síly se musí zcela stáhnout. Jak Etiopie, tak Eritrea se musí zdržet provokací a respektovat nezávislost, suverenitu a územní celistvost všech zemí v regionu," řekl.

Asmara následně odsoudila "pomlouvačnou kampaň" a obvinila Washington a evropské země z toho, že využívají Eritreu jako "snadný politický boxovací pytel".

"Žádné důsledky"

Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell vyzval etiopskou vládu, aby "provedla vyšetřování všech obvinění z porušování a zneužívání lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva a stíhala odpovědné osoby".

Sedmadvacetičlenný blok podepsal minulý měsíc s Etiopií rozvojovou dohodu v hodnotě 27 milionů eur (650 milionů dolarů) ve snaze normalizovat vztahy po konfliktu v Tigraji.

Brusel však neobnovil rozpočtovou pomoc Etiopii, která byla pozastavena v prosinci 2020, měsíc po začátku války.

"Další pokrok v oblasti odpovědnosti a spravedlnosti je rozhodující pro... normalizaci," řekl Borrell.

Obavy vyvolalo také rozhodnutí federální vlády vyhlásit na začátku srpna v Amharsku šestiměsíční výjimečný stav, přičemž Mezinárodní komise expertů na lidská práva v Etiopii podporovaná OSN varovala před nárůstem porušování lidských práv v regionu.

Etiopská komise pro lidská práva (EHRC) - nezávislý federální státní orgán - minulé pondělí uvedla, že použití těžkých zbraní a letecké bombardování v Amharsku zabilo, zranilo a vyhnalo z domovů mnoho civilistů.

Odsoudila také "popravy zatčených civilistů" bezpečnostními silami a atentáty a únosy místních civilních vůdců ozbrojenými skupinami.

Mluvčí etiopské vlády Legesse Tulu kritizoval zprávu za to, že je "založena na nespolehlivých prvcích a postrádá nestrannost" a že "nebere v úvahu kontext".

Řekl, že úřady od vyhlášení výjimečného stavu zadržely asi 3 000 podezřelých.

HRW hovořila s čtyřiadvacetiletou ženou v zóně Severní Gondar v Amharsku, která řekla: "Lidé jsou zabíjeni a zatýkáni. Věci jsou mnohem horší. Právě teď se necítím bezpečně. Nikdo se necítí v bezpečí."

Napětí vzrostlo poté, co Abiyho vláda v dubnu oznámila, že rozpouští regionální síly po celé zemi, což vyvolalo protesty amharských nacionalistů.

Bader vyzval země, které podporují etiopské příměří, aby neodvracely zrak, protože "minulí porušovatelé práv opakují vzorce zneužívání bez následků".

"Je třeba udělat více"

Velvyslanectví 10 zemí, včetně Británie, Austrálie, Norska, Kanady a Japonska, uvítala dohodu s Tigrají jako "významný úspěch", ale varovala, že je třeba udělat více pro ochranu a realizaci míru tváří v tvář "neustálému porušování lidských práv".

Lidskoprávní organizace vyjádřily znepokojení nad zrušením komise pro lidská práva podporované OSN minulý měsíc, přičemž Amnesty International to označila za zradu obětí zvěrstev.

Situaci na místě v Amharsku nebo Tigraji není možné ověřit, protože přístup médií je silně omezen.

Přestože služby včetně bankovnictví, elektřiny a internetu byly v některých částech Tigraje v uplynulém roce obnoveny, podle Mezinárodní organizace pro migraci zůstává v celém regionu vysídlen milion lidí.

Zdroj v angličtině: ZDE