Islamistická většina terorizuje hinduisty a křesťany, ale Západ to přehlíží

14. 8. 2024

Selektivní citlivost Západu by konečně měla otevřít oči vůči stavu věcí, který se projevuje nejen v Bangladéši, dříve známém jako Východní Pákistán, ale i v Pákistánu a jinde.

Bangladéšská krize by měla působit jako opožděný budíček. Musí nás upozornit na skutečnost, že k brutálnímu porušování lidských a občanských práv dochází po celé jižní Asii – a zejména v zemích, kde převládá muslimská většina a kde vládnou islamisté.

Vzhledem k tomu, že Afghánistán samozřejmě není ničím jiným než novodobou teokratickou dystopií a darebáckým státem, který přerušil vazby se zbytkem světa, je nejvyšší čas, abychom se blíže podívali na to, co se děje v Pákistánu.

Koneckonců, v poslední době jsme svědky toho, jak v evropských městech vlaje mnoho pákistánských vlajek, kde muslimští přistěhovalci, kteří se objevili v zemích EU jako žadatelé o azyl, nyní volají po tom, aby bylo na starém kontinentu uplatňováno právo šaría. Vidíme to na posledních nepokojích ve Velké Británii, kde Pákistánci hrají ústřední roli.

Je nezbytné, aby si Západ uvědomil, že mnoho lidí, kteří přicházejí do Evropy jako nelegální migranti, kteří tvrdí, že utíkají před nebezpečím, a požadují, abychom respektovali jejich práva, sdílí hodnoty prostředí, které vykazuje nulovou toleranci k rozmanitosti a vůbec žádný zájem o multikulturalismus nebo inkluzivitu.

Je také důležité, aby státy, které kryjí a podporují vyloučení, útlak a násilí jako kulturní a institucionální charakteristiky, byly pohnány k odpovědnosti.

Loni v březnu se v Paláci OSN v Ženevě konala mezinárodní konference, jejímž cílem bylo upozornit na porušování lidských práv a stíhání hinduistů v Pákistánem spravovaném Džammú a Kašmíru a v regionu Gilgit Baltistán. Bohužel, ale ne překvapivě, nevzbudil velkou pozornost a publicitu.

Situace v Balúčistánu je také zoufalá. Podle Asijské komise pro lidská práva se násilná zmizení stala rutinní záležitostí a úřady ji akceptují jako běžnou praxi orgánů činných v trestním řízení.

Před téměř dvěma desetiletími byly některé z těchto hledisek poprvé zdůrazněny v komplexní zprávě EU zveřejněné v roce 2007. Od té doby se však citlivost v této věci v Bruselu neprosadila.

Naopak, EU je druhým největším obchodním partnerem Pákistánu a významným dárcem prostřednictvím mnoha nevládních organizací, zatímco členské státy EU, jako je Řecko, podepsaly s Pákistánem dohody s cílem usnadnit přistěhovalectví pracovníků do Evropy. Pro tuto spolupráci nebyly stanoveny žádné reálné podmínky.

Z nějakého důvodu se pronásledování hinduistů v jižní Asii trochu podobá čistkám křesťanů na Blízkém východě nebo v Africe. Všichni se shodneme, že je to špatně, a pak se díváme jinam.

Ve skutečnosti se slogan "všechny oči upřené na Gazu" zdá být docela přesný. Všechny oči jsou tam, kam jim woke establishment přikazuje, aby se dívaly. Nikdo nesleduje místa, jako je Pákistán, Nigérie nebo Bangladéš – alespoň ne do té doby, než vypukne totální masakr.

Takže až se situace v Bangladéši uklidní, což se v tuto chvíli naštěstí zdá, nezapomínejme, že na životech hinduistů a křesťanů nezáleží jen tehdy, když se jejich ztráta dostane do zpráv. Je třeba vyvíjet tlak na vlády, aby nevinní lidé přestali trpět.

A mějme na paměti, že přistěhovalecké komunity v Evropě, jako je ta pákistánská, nejsou v pozici, kdy by na nás mohly ukazovat prstem v otázkách práv a svobod.

Zdroj v angličtině: ZDE