Írán výměnou za bezpilotní letouny a rakety požádal Rusko o jadernou technologii

15. 1. 2025

čas čtení 4 minuty
Íránský prezident přijede za několik dní do Moskvy, aby podepsal komplexní dohodu o strategickém partnerství s Vladimirem Putinem. V předvečer tohoto setkání poradce nejvyššího vůdce Íránu opakovaně tajně navštívil Rusko, aby mohl požádat o pomoc při realizaci jaderného programu. Írán v poslední době velmi utrpěl izraelskými akcemi a v důsledku svržení režimu Bašára al-Asada v Sýrii.

Alí Larídžání, hlavní poradce íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, několikrát letěl do Ruska, aby se setkal s vysokými představiteli ve snaze získat pomoc při realizaci jaderného programu a posílení protivzdušné obrany. Teherán počítá s posílením spolupráce v jaderné sféře, kde Rusko dosud pouze pomohlo zajistit provoz jaderné elektrárny, sdělily novinám zdroje v západních zpravodajských službách. "Jak se jejich strategické vztahy prohlubují a Rusko je závislé na íránských raketách a bezpilotních letounech, existují obavy, že Moskva je ochotna překročit své dříve stanovené červené čáry ohledně íránského jaderného programu," řekl The Times západní zpravodajský činitel.

Íránský prezident Masúd Pezeškjan přijede 17. ledna do Ruska na oficiální návštěvu, uvedla v pondělí tisková služba Kremlu (citováno Interfaxem): "Plánuje se diskutovat o vyhlídkách na další rozšíření bilaterální spolupráce, včetně obchodní, investiční, dopravní, logistické a humanitární sféry, stejně jako o aktuálních otázkách regionální a mezinárodní agendy." Na konci rozhovorů Putin a Pezeškjan podepíší dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem, uvedla tisková služba.

Larídžání je bývalým předsedou íránského parlamentu, účastníkem jednání o jaderném programu, vysoce postaveným důstojníkem Islámských revolučních gard, důvěrníkem režimu, který zastupuje Chameneího v obtížných otázkách. Až dosud Moskva, stejně jako jiné jaderné mocnosti, nechtěla, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl novinám William Alberc, výzkumný pracovník Centra Henryho Stimsona ve Washingtonu a bývalý ředitel NATO pro nešíření jaderných zbraní.

Ale možná se Rusko rozhodlo, přibližně v době, kdy mu Írán začal posílat tisíce dronů pro použití na Ukrajině, že šíření jaderných zbraní není tak velkým problémem.

Zatímco Írán nepotřebuje pomoc s výrobou bomby, "nepochybně by měl prospěch z tajné spolupráce s Ruskem," řekl Alberc. Íránští experti podle něj mohou i při krátkých návštěvách ruských jaderných zařízení mnohé vnímat: "Můžete poslat pár íránských vědců do Arzamasu, Penzy – do kteréhokoli z ruských jaderných podniků a oni se budou moci za 24 hodin hodně naučit. Dlouhý pracovní víkend by dal Íráncům spoustu nápadů... Írán se může naučit vyrábět menší, sofistikovanější bombu. Možná megatunovou. Nebo jaderné zařízení, které se vejde do dělostřeleckého granátu."

Podle MAAE, pokud se Írán rozhodne obohacovat uran na úroveň nezbytnou pro použití v atomové bombě, bude schopen získat potřebné množství materiálu během několika dnů nebo týdnů. Podle Alberca je více problémů s nosiči. Může trvat měsíce, než se vyrobí zbytek zbraně a umístí se do vhodné rakety, jako je balistická raketa.

Kromě toho západní zpravodajské zdroje říkají, že Írán se snaží získat nejnovější verzi stíhačky Su-35, aby rozšířil bojové schopnosti svého letectva. Dokonce se uvádí, že taková letadla již byla zakoupena. Teherán chce také obnovit systémy protivzdušné obrany zničené Izraelem během loňských útoků. Rusy dodané protiletadlové raketové systémy S-300 se přitom nedokázaly vypořádat s izraelskými raketami.

Teherán také potřebuje pomoc Moskvy při obnově bojových schopností Hizballáhu, který v důsledku izraelských akcí utrpěl obrovské ztráty. Láridžání požádal o pomoc při zásobování polovojenské skupiny, která také, spolu s Íránem a Ruskem, poskytovala podporu Asadovi v Sýrii. Problémy spojenců na jiných frontách jim však neumožnily pomoci diktátorovi, když se proti němu postavila ozbrojená opozice.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1516

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2025