USA omezily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou

5. 3. 2025

 
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje ve své diplomatické ofenzivě a hovoří s řadou evropských lídrů o dalších krocích pro Ukrajinu.

V posledních hodinách hovořil s odstupujícím německým kancléřem Olafem Scholzem a nizozemským premiérem Dickem Schoofem.

Ve svém příspěvku na sociálních sítích ukrajinský prezident uvedl, že se Scholzem vedl „upřímný rozhovor“, a zdůraznil, že Ukrajina potřebuje „nikoli dočasné příměří, ale ukončení války jednou provždy“.

Poděkoval za dosavadní přínos Německa a zdůraznil, že vidí „možnosti rozšíření naší spolupráce v této oblasti“.

Scholz zase prohlásil, že solidarita Německa s Ukrajinou je „nezlomná“, ale uvítal Zelenského záměr jednat prostřednictvím mírového procesu vedeného USA.

Odděleně Schoof uvedl, že s ukrajinským vůdcem hovořil o nizozemském investičním balíčku pro ukrajinský obranný průmysl v hodnotě 700 milionů eur, neboť Nizozemsko „nadále podporuje Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi“.
 
Poradce USA pro národní bezpečnost Waltz  potvrdil „krok zpět“ ve sdílení zpravodajských informací o Ukrajině
 
Poradce USA pro národní bezpečnost Mike Waltz novinářům řekl, že USA „udělaly krok zpět“ a administrativa „přezkoumává všechny aspekty“ svých zpravodajských vztahů s Ukrajinou.

Waltz rovněž uvedl, že USA se aktivně zapojily do rozhovorů s Ukrajinou o posunu jednání o dohodě o nerostných surovinách a potenciální mírové dohodě s Ruskem.


Dánská premiérka podpořila grónského vůdce v otázce budoucnosti ostrova, proti Trumpovým výrokům

Dánská premiérka Mette Frederiksenová podpořila grónského premiéra v prohlášení, že Grónsko není na prodej a o jeho budoucnosti rozhodují jeho obyvatelé.

Řekla, že Dánsko si bude chtít „udržet naše společenství“, ale dodala, že se bude muset vyvíjet, aby bylo „lepší, modernější, postavené na rovnosti a respektu“.

V komentáři pro dánskou televizi TV2 dodala, že „Grónsko nechce nic jiného než být Grónskem“.

Uvedla také, že s Trumpem nemluvila od jejich posledního kontaktu na začátku ledna, po kterém svolala mimořádné rozhovory s politickými představiteli kvůli obavám o Grónsko.

Samostatně grónský ministr financí Erik Jensen řekl vysílací společnosti DR, že výroky amerického prezidenta byly „neuctivé“.

V noci na středu Trump prohlásil, že USA „potřebují Grónsko pro národní a dokonce i mezinárodní bezpečnost“, a dodal: „Myslím, že ho získáme - ať tak či onak, získáme ho.“

Maďarsko doufá ve zrušení amerických sankcí, když se obě země dohodly na Ukrajině, říká ministr zahraničí Szijjártó
 
Maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó vyjádřil naději, že se mu podaří zpochybnit americké sankce uvalené předchozí administrativou Joea Bidena, a prohlásil, že byly „vytvořeny zjevně s úmyslem politické pomsty, aby poškodily Maďarsko a později poškodily budoucí vztahy mezi Maďarskem a USA“.

V projevu po setkání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem Szijjártó vyzdvihl názorovou změnu mezi oběma zeměmi za vlády Donalda Trumpa, kdy se obě strany shodly v otázce sankcí a Ukrajiny.

„Existují opatření zahrnující sankce, které se dotýkají energetické bezpečnosti Maďarska v oblasti získávání zemního plynu a také jaderné energie, ale také sankce proti ministrovi (kabinetu premiéra Antalovi) Rogánovi,“ řekl, citován publikací spojenou s maďarskou vládou.

„Zahájili jsme nezbytné právní postupy týkající se všech tří otázek a státní tajemník nás ujistil o naprosté otevřenosti, pokud jde o to, abychom tato odvetná opatření co nejdříve nechali za sebou,“ byl citován.

Szijjártó uvedl, že tlumočil podporu Maďarska Trumpovu návrhu mírových rozhovorů o Ukrajině.

    Shodli jsme se také na tom, že opakovaná prohlášení o nutnosti pokračovat ve válce co nejdéle nejsou strategií a jsou také nebezpečným postojem, protože čím déle válka v našem sousedství pokračuje, tím větší je nebezpečí eskalace.

Ministr rovněž tvrdil, aniž by nabídl další důkazy, že „v Evropě, zejména v její západní části, probíhají nějaké intriky proti Donaldu Trumpovi a jeho mírovému plánu“.

Blokáda pomoci ze strany USA by mohla být zrušena, pokud rozhovory s Ukrajinou pokročí, říká americký poradce pro národní bezpečnost Waltz

Prezident Donald Trump zváží obnovení pomoci Ukrajině, pokud budou uspořádány mírové rozhovory a přijata opatření na budování důvěry, uvedl ve středu poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, informovala agentura Reuters.


Rusko uvěznilo Brita na 19 let za boj za Ukrajinu

Brit, který byl zajat při bojích na straně Ukrajiny během její ofenzívy v ruské Kurské oblasti, byl odsouzen k 19 letům za mřížemi.

Ruský Vyšetřovací výbor v prohlášení na svých internetových stránkách uvedl, že James Scott Rhys Anderson byl shledán vinným z „teroristického činu“ a jednání jako žoldák poté, co byl v listopadu zajat při bojích v Kurské oblasti.

Brit byl údajně zajat ruskými silami během bojů na Ukrajině.


V projevu v Dolní sněmovně britský premiér Keir Starmer zdůraznil, že je třeba zajistit „trvalý mír“ na Ukrajině, a prohlásil, že:

    Cílem zajištění trvalého míru - a obrany jakékoli dohody, pokud k ní dojde - je zabránit konfliktu a zajistit mír.

    Způsob, jak zajistit, abychom měli mír, je zajistit, aby existovaly záruky pro jakoukoli uzavřenou dohodu, protože nejjistějším rizikem, že dojde ke konfliktu, je to, že si Putin bude myslet, že může porušit jakoukoli dohodu, která může být uzavřena.

Starmer byl také nepřímo dotázán na zprávy o tom, že USA omezují sdílení zpravodajských informací o Ukrajině, a neodpověděl na to přímo, ale místo toho řekl, že:

    Vždy jsem jasně říkal, že musíme zajistit, aby USA, Spojené království, Evropa a Ukrajina spolupracovaly, ale nesmíme si vybírat mezi USA a Evropou.

    Nikdy jsme to historicky nedělali a nebudeme to dělat ani nyní.

Starmer však také nenápadně kritizoval amerického viceprezidenta JD Vance za jeho úterní výroky  na adresu evropských vojáků, když v úvodu zasedání v parlamentu vzdal hold britským vojákům padlým v Afghánistánu a zdůraznil, že „tito muži bojovali a zemřeli za svou zemi, ... bojovali za Británii po boku našich spojenců“.

V Iráku a Afghánistánu podle něj zahynulo 643 osob a mnoho dalších bylo zraněno.

Francouzský prezident Macron „zvažuje“ novou návštěvu USA s ukrajinským ministrem Zelenským a britským ministrem Starmerem, uvedl jeho mluvčí


Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje další návštěvu USA, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a britským premiérem Keirem Starmerem, uvedl mluvčí francouzské vlády v komentáři, o němž informovala agentura Reuters.

Rusko vnímá Zelenského dopis Trumpovi jako „pozitivní“, tvrdí Kreml

Rusko vnímá pozitivně úterní  prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je ochoten jednat o válce, uvedl ve středu Kreml.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však uvedl, že není jasné, jak by to mohlo fungovat, protože Ukrajina má zákonný zákaz vyjednávat s Ruskem, poznamenala agentura Reuters.

Odvolával se na Zelenského dekret z roku 2022, který vylučuje jednání s prezidentem Vladimirem Putinem.

Kereakci se připojil i běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který nabídl, že bude hostit rusko-ukrajinské rozhovory, jichž by se mohli zúčastnit i američtí představitelé.

Akcie zbrojovek prudce stoupají poté, co se budoucí partneři Německa ve vládě, CDU/CSU a SPD, dohodli na výrazném uvolnění německé fiskální svěrací kazajky

Index evropských leteckých a obranných firem vzrostl o 3,3 %. Akcie německých společností Thyssenkrupp, Hensoldt, Rheinmetall a Renk vzrostly o 5 až 12 %. Britská společnost BAE Systems, největší evropská obranná skupina, vzrostla o 3,3 %.



'Ne Američané, ne Dánové - my jsme Gróňané,' vyčítá Trumpovi grónský premiér.

Grónský premiér Múte B. Egede v noci reagoval na komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa a odmítl jeho zájem s tím, že „Grónsko patří Gróňanům“.

„Nejsme Američané, nejsme Dánové, protože jsme Gróňané. To by měli Američané a jejich představitelé pochopit,“ uvedl v příspěvku na Facebooku.

„Nejsme na prodej a nelze si nás jen tak vzít,“ dodal.

Egede trval na tom, že „o budoucnosti země budeme samozřejmě rozhodovat my v naší zemi“.

Dánský vicepremiér a ministr obrany Troels Lund Poulsen v noci na středu reagoval na Trumpovy výroky o Grónsku a zdůraznil, že je pozitivní, že americký prezident uznal právo ostrova na sebeurčení.

Ministr zahraničních věcí Lars Løkke Rasmussen se k jeho komentáři připojil a uvedl, že tato část Trumpových poznámek je „nejdůležitější“.

Rasmussen uvedl, že poznamenal, že Grónsko chce „uvolnit vazby s Dánskem“, ale není si jistý, zda to chce udělat proto, aby se místo toho stalo součástí USA. Před předčasnými volbami, které se na ostrově uskuteční příští týden, se však odmítl blíže vyjádřit.

Ne všichni jsou však stejně diplomatičtí: Martin Lidegaard, předseda Dánské sociálně liberální strany neboli Radikale, označil Trumpovy výroky za „naprosto neuctivé“, i když zároveň poznamenal, že jsou „méně bombastické“ než dříve.

Budoucí partneři v příští německé vládě uvedli, že budou usilovat o uvolnění pravidel pro zadlužování, aby umožnili vyšší výdaje na obranu.

Vítěz  voleb Friedrich Merz, který se snaží sestavit koaliční vládu se středolevicovými sociálními demokraty, uvedl, že obě strany navrhnou vyjmout výdaje na obranu přesahující 1 % hrubého domácího produktu z pravidel, která omezují možnost vlády půjčovat si peníze.

Uvedly také, že budou usilovat o zřízení obrovského fondu ve výši 500 miliard eur (533 miliard USD), z něhož by se v příštích 10 letech financovaly výdaje na německou infrastrukturu.

„Vzhledem k narůstající situaci ohrožení je nám jasné, že Evropa - a s ní i Spolková republika Německo - musí nyní velmi rychle vyvinout velké úsilí, aby velmi rychle posílila obranyschopnost naší země a evropského kontinentu,“ řekl Merz novinářům na narychlo svolané tiskové konferenci.

Merz také uvedl, že chce dosáhnout okamžitého schválení balíčku pomoci Ukrajině ve výši tří miliard eur, který se již několik týdnů odkládá.

Přislíbil, že pokud jde o obranu, „ve světle hrozeb pro naši svobodu a mír na našem kontinentu“ udělá „vše, co bude třeba“.