Ruská agrese na Ukrajině: Trump tvrdí, že dohoda o ukrajinských minerálech je blízko, zatímco USA a Rusko jednají o příměří

24. 3. 2025

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal prohlásil, že pokračující ruské útoky na jeho zemi ukazují, že Moskva chce pokračovat ve svém teroru navzdory částečnému příměří dohodnutému minulý týden. Uvedl, že mezi „oběťmi“ posledního útoku jsou i děti.

Moskva má podle zpráv zájem na obnovení dohody, která umožňovala Ukrajině vyvážet obilí z jejích přístavů, aniž by byla napadena. Pokud by byla dohoda obnovena, Rusko by vyváželo zemědělské produkty a hnojiva přes Černé moře a získalo by úlevu od sankcí uvalených západními zeměmi.

Moskva a Washington se domnívají, že mají společnou představu o potřebě směřovat k urovnání, které by ukončilo válku. Podle agentury Reuters je však stále třeba dořešit mnoho různých aspektů.

Nedělní rozhovory mezi Ukrajinou a USA byly technické, týkaly se infrastruktury a bezpečnosti lodní dopravy, ale byly „produktivní a soustředěné“ a kyjevská delegace zůstává v Saúdské Arábii. Podle ukrajinského poradce Serhije Leščenka by se mohla uskutečnit další jednání s USA.

Podle Kremlu zůstává v platnosti pozastavení úderů proti ukrajinské energetické infrastruktuře, které bylo dohodnuto v telefonickém rozhovoru Putina a Trumpa minulé úterý. Podle místních představitelů a záchranných služeb bylo v neděli při náletech z více než 140 bezpilotních letounů po celé Ukrajině zabito nejméně sedm lidí.


Trump opět předpovídá „brzkou“ dohodu s Ukrajinou o nerostných surovinách

Donald Trump uvedl, že očekává, že dohoda mezi USA a Ukrajinou o sdílení příjmů z ukrajinských kritických nerostných surovin bude podepsána brzy.

Americký prezident také novinářům shromážděným v Bílém domě při setkání se svým kabinetem řekl, že Spojené státy jednají s Ukrajinou o možnosti, aby americké firmy vlastnily ukrajinské elektrárny, napsala agentura Reuters.

V pondělí byl na Ukrajině zabit válečný zpravodaj hlavních prokremelských ruských novin Izvestija, oznámil list.

    Zpravodaj Izvestijí Alexandr Fedorčak byl zabit v zóně speciální vojenské operace,“ uvedly Izvestie, přičemž použily propagandistický termín Moskvy pro její invazi do jižního souseda a následnou tříletou válku.

Muž byl zabit v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, uvedla agentura France-Presse (AFP).


Donald Trump již dříve, minulou středu, řekl Volodymyru Zelenskému, že USA by mohly vlastnit a provozovat ukrajinské jaderné elektrárny v rámci příměří.

Ukrajinský prezident po jejich telefonátu uvedl, že „jsme hovořili pouze o jedné elektrárně, která je pod ruskou okupací“, přičemž měl na mysli Záporoží, největší evropskou jadernou elektrárnu.

Vladimir Putin i Zelenskyj by nebyli pro a Trumpova představa není reálná.

Jaderná elektrárna má takový význam, že ji Rusko obsadilo během prvního měsíce bojů a od té doby zůstává na frontě. Výroba elektřiny byla zastavena v září 2022 - je prostě příliš nebezpečná a příliš mnoho předválečných zaměstnanců uprchlo. Všech šest reaktorů je od dubna loňského roku v režimu studené odstávky (běží pod bodem varu).

Odborníci na Ukrajině spekulují, že Trumpův zájem o Záporoží je dán tím, že Kyjev USA sdělil, že by se jednalo o zdroj levné místní energie, která by mohla být využita k napájení těžebních a zpracovatelských závodů v rámci dohody o těžbě vzácných zemin a minerálů, kterou doufá podepsat s Bílým domem.

Rozhovory v Rijádu se zatím skládaly ze setkání americké delegace s ukrajinskými představiteli v neděli a s ruskými představiteli dnes.

Diskuse se soustředily především na omezené příměří, které by umožnilo zajistit bezpečnost lodní dopravy využívající Černé moře směrem na Ukrajinu a z ní, ale Donald Trump před chvílí v Bílém domě uvedl, že přijdou na řadu i další otázky, protože prosazuje zastavení tříleté války Ruska proti Ukrajině, uvedla dále agentura Reuters.

Mluvíme teď o území. Mluvíme o demarkačních liniích, Mluvíme o elektřině, o vlastnictví elektráren. Někteří lidé říkají, že Spojené státy by měly vlastnit elektrárnu... protože máme odborné znalosti,“ řekl.

V posledních dnech se hovoří především o tom, zda by mohlo dojít k pozastavení útoků na energetickou infrastrukturu, což by pak vedlo k dočasnému příměří a nakonec k mírové dohodě.


Agentura Reuters uvádí, že ruský raketový útok na Sumy - správní středisko severovýchodní Sumské oblasti na Ukrajině - zranil nejméně 74 lidí.

K útoku údajně došlo kolem 14:00 místního času  a podle úřadujícího starosty Artema Kobzara byl zaměřen na obytné oblasti a infrastrukturní zařízení.

Šéf sumské oblastní správy Volodymyr Artyukh, kterého cituje BBC News, uvedl, že Rusko „provedlo raketový útok na centrum města“ a poškodilo několik výškových budov a školu.

„Děti byly v ochranné konstrukci a byly evakuovány,“ uvedl a potvrdil, že jsou všechny naživu.


Ruský útok na Sumy ukazuje, že Moskva chce „pokračovat v teroru na Ukrajině“ - premiér

Oblastní prokuratura uvedla, že po ruském útoku na obytnou čtvrť v Sumách na severovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně 65 lidí, včetně 14 dětí


Grigorij Karasin, bývalý diplomat, který vyjednával minské dohody mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 2014 a účastník pondělních rozhovorů v Rijádu, řekl agentuře Interfax, že jednání probíhají „tvůrčím způsobem“ a že delegace USA a Ruska „si vzájemně rozumí“.

Je součástí vyjednávacího týmu, jehož členem je i Sergej Beseda, poradce šéfa ruské bezpečnostní agentury FSB.

Americkou delegaci vede Andrew Peek, vrchní ředitel Rady pro národní bezpečnost Bílého domu, a Michael Anton, vysoký úředník ministerstva zahraničí.




Ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznytsia v pondělí uvedla, že provoz nebyl narušen kybernetickým útokem, který vyřadil její online systém prodeje jízdenek.

„Provozní doprava se nezastavila ani na okamžik. Cílem nepřátelského útoku bylo zastavit vlaky, ale rychle jsme přešli na záložní systémy,“ uvedl předseda představenstva Ukrzaliznytsia Oleksandr Pertsovskyi v komentáři pro státní televizi, který přinesla agentura Reuters. Výpadek byl poprvé oznámen v neděli.

Vladimir Putin minulý týden po dlouhém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil, že na 30 dní zastaví údery na ukrajinské energetické cíle. Panují však nejasnosti ohledně toho, co je energetická infrastruktura, přičemž Kyjev prosazuje, aby byly v rámci definice, kterou Kreml zúžil, chráněny železnice a přístavy.
 

Podle Kremlu zůstává v platnosti pozastavení úderů proti ukrajinské energetické infrastruktuře, které bylo dohodnuto v telefonickém rozhovoru Putina a Trumpa minulé úterý. Podle místních představitelů a záchranných služeb bylo v neděli při náletech z více než 140 bezpilotních letounů po celé Ukrajině zabito nejméně sedm lidí. Další vlna dronů byla na Ukrajinu vypálena v noci. Ruská armáda uvádí, že přes noc zachytila 28 ukrajinských dronů, zatímco Ukrajina tvrdí, že její síly zničily čtyři ruské vojenské vrtulníky. Ukrajinské státní železnice uvádějí, že jejich online systémy byly zasaženy kybernetickým útokem.


Vladimir Putin hovořil s prezidentem SAE šejkem Mohamedem bin Zayedem Al Nahyanem o dohodě OPEC+ a rusko-amerických rozhovorech o Ukrajině, uvedl v pondělí Kreml.

Putin podle agentury Reuters poděkoval prezidentovi SAE za zprostředkování výměny vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. 


Ukrajinská delegace se po skončení ruských rozhovorů plánuje setkat s představiteli USA  

Ukrajinská delegace zůstává v Saúdské Arábii kvůli dalším rozhovorům s USA, které vedla včera, řekl ukrajinské tiskové agentuře Unian Serhij Leščenko, poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta.

Leščenko uvedl: „Serhij Leščenko je v současné době v kontaktu s Ukrajinou:

    Jedná se o technická jednání. Obvykle jednání netrvají jeden den. A někdy trvají měsíce a některá jednání, jako například urovnání na Blízkém východě, trvají roky, takže nechci, abychom se s tím srovnávali.

    Musíme jen pochopit, že jednání budou zcela pravidelná a ne každé jednání končí veřejným prohlášením.

Leščenko, který uvedl, že rozhovory s americkými představiteli se týkají „infrastruktury a bezpečnosti lodní dopravy“ spolu se vzájemným příměřím, dodal:

    Jde o infrastrukturu a bezpečnost lodní dopravy. A šlo o vzájemné příměří. Neútočíme na jejich zařízení na moři, včetně říčních zařízení.

    Oni neútočí na naše zařízení a naše přístavy - Cherson, Mykolajiv a přístavy velké Oděsy.


Moskva stanovila několik maximalistických podmínek pro jakékoli dlouhodobé urovnání - většina z nich je pro Kyjev a jeho evropské spojence nesplnitelná.

Patří mezi ně zastavení veškeré zahraniční vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, omezení velikosti jejích ozbrojených sil a mezinárodní uznání čtyř ukrajinských regionů, které Rusko nezákonně anektovalo po zinscenovaných referendech v roce 2022.

Kreml rovněž naznačil, že by odmítl jakoukoli přítomnost západních vojsk na Ukrajině - což Kyjev považuje za zásadní pro zajištění trvalých bezpečnostních záruk.

Ukrajina zůstává k jakékoli ruské dohodě hluboce skeptická a poukazuje na minulé případy, kdy Moskva nedodržela své závazky.


Peking odmítl zprávy o tom, že by Čína mohla na Ukrajinu vyslat mírové jednotky, které by prosazovaly jakoukoli budoucí mírovou dohodu.

„Dovolte mi zdůraznit, že tato zpráva je zcela nepravdivá. Postoj Číny k ukrajinské krizi je jasný a konzistentní,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun na každodenním brífinku.

Čína poskytla Rusku obchodní příjmy z ropy a dalších přírodních zdrojů spolu s diplomatickou podporou, ale neposkytla žádné zbraně ani nevyslala žádný personál.

Peking a Moskva vyhlásily partnerství „bez hranic“ jen několik dní předtím, než ruský prezident Vladimir Putin nařídil v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.



Při ruských útocích po celé Ukrajině byli během uplynulého dne zabiti nejméně čtyři lidé a 13 dalších bylo zraněno, informovali dnes regionální představitelé.

Podle místních představitelů byli dva lidé zabiti v Doněcké oblasti (jeden v Pokrovsku a jeden v obci Doněcké) a dva v Sumské oblasti. Tyto zprávy se nám zatím nepodařilo nezávisle ověřit.



Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na každodenním brífinku s novináři uvedl, že to byl Donald Trump, kdo navrhl, aby se na jednáních hovořilo o zkrachovalé černomořské dohodě, a že Vladimir Putin souhlasil s tím, aby byla tématem k diskusi.

„Jde především o bezpečnost plavby,“ uvedl Peskov na otázku, v čem dohoda o Černém moři spočívala.

„Ale pokud si vzpomenete na iniciativu v její předchozí podobě, tak tam byla poměrně velká část závazků vůči naší zemi, které nebyly minule splněny. Proto to bude na pořadu dne i dnes.“

OSN a Turecko v červenci 2022 zprostředkovaly černomořskou dohodu, která Ukrajině umožnila bezpečně přepravovat obilí a další potraviny ze tří černomořských přístavů. Samostatné memorandum mezi OSN a Ruskem se zavázalo překonat překážky, které Moskvě brání v dodávkách potravin a hnojiv na světové trhy.

V červenci 2023 však Rusko od černomořské iniciativy týkající se obilí odstoupilo. Vladimir Putin z odstoupení částečně obvinil západní sankce, které podle něj omezují prodej ruských zemědělských produktů do zahraničí.


Kreml tvrdí, že ruské moratorium na ukrajinské energetické útoky zůstává v platnosti i přes pokračující údery

Kreml tvrdí, že pozastavení úderů proti ukrajinské energetické infrastruktuře, dohodnuté v telefonickém rozhovoru Putina a Trumpa minulé úterý, zůstává v platnosti.

Vladimir Putin minulý týden souhlasil s návrhem Donalda Trumpa na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Krátce poté však bylo příměří zpochybněno, neboť obě strany hlásily pokračování úderů.

„Zatím žádné další příkazy od prezidenta nepřišly,“ odpověděl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda Rusko hodlá moratorium zachovat, či nikoli.

V rozhovoru s novináři na každodenním brífinku dodal:

    Naše ozbrojené síly se řídí všemi pokyny vrchního velitele, ale samozřejmě situaci velmi pečlivě sledujeme.

    Naši američtí partneři jsou rovněž schopni situaci sledovat a vyvodit příslušné závěry.

Rusko od zahájení invaze v plném rozsahu v únoru 2022 neúnavně útočí na ukrajinskou infrastrukturu, přičemž v posledních měsících se Ukrajině stále častěji daří zasahovat cíle hluboko v Rusku pomocí bezpilotních letounů dlouhého doletu.