„Snaží se, aby to bylo nesnesitelné." Jeruzalémské křesťany čekají Velikonoce pod tvrdým nátlakem Izraele

18. 4. 2025

čas čtení 7 minut
 
Palestinci, kteří se snaží dostat na nejposvátnější křesťanská místa v jeruzalémském Starém městě, čelí omezením a nepřátelství

Obřad na Zelený čtvrtek, při němž jeruzalémský řecký pravoslavný patriarcha myje nohy dvanácti mnišským kněžím na památku Poslední večeře, je jedním z mnoha velikonočních rituálů, které se v jeruzalémském Starém městě konají již stovky let.

Přesto byl dav, který se ve čtvrtek ráno shromáždil před chrámem Božího hrobu, malý a nevýrazný.

Desetitisíce palestinských křesťanů žijících ve vesnicích a městech na Západním břehu Jordánu okupovaných Izraelem, jako je Ramalláh, Betlém a Taybeh, se po celé generace o Velikonocích vydávaly do jeruzalémského Starého města, aby se zúčastnily modliteb, procesí a rituálů, jako je například obřad Svatého ohně. Samotný Chrám Božího hrobu se nachází ve východním Jeruzalémě, který Izrael dobyl od Jordánska v šestidenní válce v roce 1967 a v roce 1980 jej jednostranně anektoval.

Staleté tradice však byly přerušeny stále drakoničtější izraelskou kontrolou pohybu Palestinců - což znamená, že každý Palestinec na Západním břehu Jordánu žijící mimo Jeruzalém musí získat vojenské povolení, pokud chce vstoupit do města. Po léta dostávali křesťané na palestinských územích pravidelně povolení k návštěvě Jeruzaléma o Velikonocích, ale od 7. října 2023, kdy vypukla válka s Hamásem, je téměř nemožné je získat.

 

O letošních Velikonocích vláda oznámila, že vydala 6 000 povolení, ačkoli na Západním břehu Jordánu žije mimo východní Jeruzalém 50 000 křesťanů - většinou katolíků nebo řeckých pravoslavných. Ve skutečnosti jich však podle křesťanských představitelů bylo vydáno jen 4 000, a to často jen několika členům každé rodiny, která o ně požádala.

Tato povolení jsou platná pouze jeden týden a neumožňují palestinským poutníkům zůstat v Jeruzalémě přes noc, což znamená, že každý večer musí absolvovat vyčerpávající cestu autobusem nebo taxíkem zpět na Západní břeh Jordánu - přes množství armádních kontrolních stanovišť -, což omezuje slavnosti, kterých se mohou zúčastnit. Skupina z vesnice Taybeh uvedla, že jim izraelská armáda stále nedovoluje přejít do Jeruzaléma na Květnou neděli, přestože mají platná povolení.

Těch několik málo, kterým se podařilo dostat do Starého města, se v posledních letech setkalo se zvýšenou policejní brutalitou. V dubnu 2023 byli palestinští křesťanští věřící a mezinárodní poutníci zbiti izraelskou policií a ozbrojenými silami, když se pokoušeli dostat do chrámu Božího hrobu.

„Lidé mají velký strach a mnozí už nebudou riskovat účast na velikonočních procesích,“ řekl Omar Haramy, který vede křesťanskou organizaci Sabeel se sídlem v Jeruzalémě. Uvedl, že v loňském roce bylo několik zaměstnanců zbito, když se snažili zúčastnit velikonočních oslav ve Starém městě, a křesťané ve Starém městě pravidelně čelí nepřátelství před kostely nebo při každodenním životě.

Jedním z největších zdrojů trápení křesťanské komunity je zavedení blokád a agresivních policejních opatření, které znemožnily tisícům křesťanů zúčastnit se slavností Svatého ohně, jimiž se o velikonoční sobotě odpoledne oslavuje zmrtvýchvstání, jak se to ve Starém městě děje již stovky let.

Přestože byla omezení zdůvodňována ve jménu bezpečnosti, mnozí křesťané je považují za další způsob, jakým izraelský stát uplatňuje nadvládu nad komunitou.

„Půjdu na oslavy na Bílou sobotu, protože moje rodina je součástí této tradice už tisíce let, ale děti s sebou nevezmu, je to teď příliš nebezpečné, když je tam policejní násilí,“ řekl Haramy.

Přízrak Gazy se vznáší i nad letošními velikonočními svátky Z 51 000 lidí zabitých Izraelem  v Gaze bylo mnoho palestinských křesťanů a na Květnou neděli zasáhla izraelská raketa jedinou křesťanskou nemocnici v pásmu Gazy V kostele Svaté rodiny, jednom z posledních dvou, které zůstaly stát, se ukrývá asi 500 křesťanů. Bojí se mluvit, protože se obávají čehokoli, co by z nich mohlo učinit terč izraelských náletů.

Přes veškerý biblický význam a množství kostelů a klášterů  se jeruzalémské Staré město stává stále nebezpečnějším pro všechny křesťany, nejen pro ty z arabského prostředí. Od nástupu židovského ultranacionalismu v Izraeli a zvolení nejpravicovější vlády v dějinách země se extremistická a osadnická židovská hnutí - která chtějí celý Izrael a území kontrolovaná Palestinci prohlásit za stát pouze pro židy - osmělila ve svých akcích proti křesťanům i muslimům.

Vztahy mezi křesťany a židy byly historicky napjaté, protože křesťanská církev se historicky podílela na antisemitismu a pronásledování židů. Trvalá přítomnost evangelikálních křesťanů, , z nichž mnozí pocházejí z USA, kteří cestují do Izraele s jediným cílem obrátit židy na křesťanskou  víru, rovněž vyvolává pohoršení, zejména mezi židovskou ortodoxní komunitou.

Náboženská nesnášenlivost a protikřesťanské nálady se však staly hlavním proudem izraelského politického vedení - ultrapravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir označil plivání Izraelců na křesťany za „starou židovskou tradici“ - a stará podezření přerostla v bezostyšné násilí se vším všudy. Stále častěji se také objevují případy, kdy se skupiny osadníků pokoušejí zabrat křesťanskou půdu v Jeruzalémě. V roce 2023 obvinil římskokatolický patriarcha Svaté země Pierbattista Pizzaballa vládu z vytváření „kulturní a politické atmosféry, která může ospravedlnit nebo tolerovat akce proti křesťanům“.

Nedávná zpráva Rossingova centra pro vzdělávání a dialog dokumentuje prudký nárůst rozsahu a závažnosti útoků na křesťany v Jeruzalémě a v celém Izraeli v roce 2024, od plivání na kněze a veřejných nenávistných projevů až po znesvěcování hrobů, žhářské útoky a demolování kostelů.

„Tyto útoky obvykle beztrestně provádějí mladí izraelští židovští muži. Čelí jen velmi malému trestu, pokud se policie vůbec zapojí,“ říká John Munayer, ředitel mezinárodní angažovanosti v Rossingově centru.

„Je to jasný pokus tvrdých sionistických osadníků judaizovat Staré město Jeruzalém a snaží se ho učinit nesnesitelným pro křesťany, kteří tam žijí po staletí.“

Otec Nikon Golovko, zástupce vedoucího ruské církevní mise v Jeruzalémě, se ve čtvrtek zúčastnil velikonoční modlitby a řekl, že „za posledních devět let viděl, jak se věci pro křesťany skutečně mění k horšímu“.

Řekl: „Ze strany židovské komunity se setkáváme s mnohem větším nepřátelstvím a dokonce i agresí. Plivou na kněze, i když procházíme křesťanskou čtvrtí. Je to signál, že město nepatří všem komunitám, ale pouze Židům. Dříve to tak nebylo.“

 

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
964

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2025