O demokracii, vědě, inovacích a antabusu v předvečer svátku svobody a demokracie

16. 11. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Představte si, že by Česko mohlo oslavovat jako svůj úspěch, že antabus (disulfiram) léčí některé jinak beznadějné případy rakoviny, téměř zadarmo, na celé planetě, v rozvojovém světě, dostupný i těm nejchudším. Představte si, že by to lidi spojovalo a vrátilo jim to víru ve společnost, vědu, člověka. Nesmějte, nezuřte, v klidu si to představte. Nebuďte hned jak paní primářka, která mému otci, tehdy mladému lékaři, v 50. letech Penzáku, prestižní tatranské léčebně lidí s tuberkulózou, tvrdila, že tato nemoc nebude nikdy léčitelná. Věda přece má přinášet přelomové, zásadní, nepředstavitelné, globální věci. Nebo má jít jen o chrlení balastu?

Co kdyby to fungovalo… co kdyby to bylo jako v případě pacientky Dr. Lewisona z Johns Hopkins University v USA. V Science (jeden ze dvou nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě) citují jeho zprávu: pacientka měla metastáze rakoviny prsu po celém těle, stala se alkoholičkou a začala brát antabus – a uzdravila se (žila deset let a zemřela pádem z okna v důsledku opilosti, onkologicky byla zdravá).

Existují dva klinické testy (1993 a 2015, Francie a Izrael), dvojitě zaslepené, randomizované, které ukazují na příkladu pokročilé rakoviny prsu a metastazující rakoviny plic, že to funguje. Od té doby nic, co by na ně navázalo, nic. Jsou to testy druhé fáze, tedy testy, na jejichž základě běžně bývají nové léky schvalovány ve zrychleném procesu (accelerated approval). Jenže na antabusu nejde vydělat prachy. Představte si navzdory tomu, že by to některým zoufalým lidem mohlo pomoci (vím o paní, která se v Česku takto vrátila z hospicu, prostě ne a ne umřít). Mohl by to být špičkový úspěch české vědy. Excelence. Já vím: v Česku je přece každý vědec excelentní a patentů na léky proti rakovině jsou desítky, stovky! Sypeme to jako z rukávů!

Ale přece… co kdyby Česko ve světě proslavilo to, že odtud vzešel účinný lék proti rakovině, který je téměř zadarmo? Zadarmo léčit rakovinu? Vím, je mnoho lepších inovací, tohle nejde patentovat, takže je to vlastně zbytečné. Představte si ale přesto, že by v Česku vznikl výzkum, který by v nejlepším vědeckém časopise na světě ukázal úplně nový, přelomový mechanismus účinku, kterým právě ten starý levný lék zabíjí rakovinu. Pak by bylo možné hned aplikovat, hned vyzkoušet v klinických testech, hned změnit svět.

Ano, ten článek v Nature vyšel před osmi lety. Osm let. Kolika lidem to mohlo pomoci! A o tom, jak to nešlo a pořád nejde, jednou bude hodně co vyprávět. Vlastně jsem rád, že jsem to téma přinesl před deseti lety na teologickou fakultu, protože jsem nikde dosud nepotkal tak silnou víru ve vědu a v pokrok (to myslím zcela vážně). Byl jsem to totiž já, kdo ten výzkum začal (moji hypotézu v letech 2007-2013 testovala na Caltechu skupina profesora Raymonda Deshaiese, a tak to celé začalo), jsem jedním ze tří korespondenčních autorů (jediný s českou afiliací) u toho článku v Nature a musím s tím vědomím žít. Musím žít s tím, že co kdyby… co kdyby to opravdu fungovalo… I to je naše demokracie. Věda, excelence, inovace.

Kdo chce vědět více, najde informace s odkazy na hesle „Boris Cvek“ na wikipedii, shrnutí v češtině přinesl Vesmír v roce 2018 (na Britské listy píšu o tematice léčby rakoviny antabusem od února 2007, už tedy téměř 20 let):

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-7/serendipity-aneb-lekce-z-dejin-antabusu.html

O našem článku v Nature informoval třeba Science, zde:

https://www.science.org/content/article/old-drug-alcoholism-finds-new-life-cancer-treatment


0
Vytisknout
374

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2025