
Americký federální soud zabránil Trumpovi v zavedení rozsáhlých cel
29. 5. 2025
Rozhodnutí mezinárodního obchodního soudu v New Yorku přichází po sérii žalob, které argumentovaly, že Trump překročil své pravomoci
Federální obchodní soud ve středu zabránil Donaldu Trumpovi v zavedení rozsáhlých cel na dovoz na základě zákona o mimořádných pravomocích.
Rozhodnutí tříčlenného senátu mezinárodního obchodního soudu v New Yorku přišlo po několika žalobách, které konstatovaly, že Trump překročil své pravomoci, podřídil obchodní politiku USA svým rozmarům a vyvolal ekonomický chaos.
„Celosvětová a odvetná cla překračují jakékoli pravomoci udělené prezidentovi zákonem IEEPA k regulaci dovozu pomocí cel,“ napsal soud s odkazem na zákon o mimořádných ekonomických pravomocích z roku 1977.
„Soud se nevyjadřuje k moudrosti nebo pravděpodobné účinnosti použití cel prezidentem jako páky. Toto použití je nepřípustné nikoli proto, že je nemoudré nebo neúčinné, ale proto, že [federální zákon] to neumožňuje,“ uvedla tříčlenná komise v rozhodnutí.
Trumpova administrativa údajně podala odvolání a představitelé Bílého domu reagovali na rozhodnutí veřejnými prohlášeními, v nichž zpochybnili pravomoc soudu v této věci.
„Není na nevolených soudcích, aby rozhodovali o tom, jak správně řešit národní nouzový stav,“ uvedl ve svém prohlášení pro agenturu Reuters mluvčí Bílého domu Kush Desai.
Finanční trhy naopak rozhodnutí soudu uvítaly. Americký dolar po rozhodnutí soudu posílil, zejména vůči měnám jako euro, jen a švýcarský frank. Futures na Wall Street vzrostly a akcie v celé Asii také posílily.
Pokud toto rozhodnutí zůstane v platnosti, způsobí to obrovskou ránu Trumpově strategii, která spočívala v použití vysokých cel k vynucení ústupků od obchodních partnerů, návratu výrobních pracovních míst do USA a snížení deficitu obchodu se zbožím ve výši 1,2 bilionu dolarů, což patřilo k jeho klíčovým volebním slibům.
Bez okamžitého vlivu cel ve výši 10 % až 54 %, které Trump vyhlásil na základě zákona IEEPA, který má řešit „neobvyklé a mimořádné hrozby během národní nouze", by Trumpova administrativa musela zaujmout pomalejší přístup a zahájit delší obchodní vyšetřování na základě jiných obchodních zákonů, aby podpořila své hrozby zavedením cel.
Proti rozhodnutím manhattanského soudu pro mezinárodní obchod, který projednává spory týkající se mezinárodního obchodu a celních zákonů, lze podat odvolání k americkému odvolacímu soudu pro federální okruh ve Washingtonu DC a nakonec k Nejvyššímu soudu USA.
Nejméně sedm žalob napadá cla, která jsou ústředním bodem Trumpovy obchodní politiky. Cla musí být obvykle schválena Kongresem, ale Trump tvrdí, že má pravomoc jednat, protože obchodní deficit země představuje stav národní nouze. V jednu chvíli uvalil cla na většinu zemí světa, což vyvolalo otřesy na trzích.
Žalobci argumentovali, že zákon o mimořádných pravomocích neopravňuje k použití cel, a i kdyby ano, obchodní deficit nesplňuje zákonnou podmínku, že mimořádný stav může být vyhlášen pouze v případě „neobvyklé a mimořádné hrozby“. USA mají obchodní deficit se zbytkem světa již 49 let v řadě.
Trump uvalil cla na většinu zemí světa ve snaze zvrátit obrovský a dlouhodobý obchodní deficit Ameriky. Dříve uvalil cla na dovozy z Kanady, Číny a Mexika, aby bojoval proti nelegálnímu přílivu imigrantů a syntetickým opioidům přes hranice USA.
Jeho administrativa argumentuje, že soudy v roce 1971 schválily nouzové použití cel tehdejším prezidentem Richardem Nixonem a že pouze Kongres, a nikoli soudy, může rozhodnout o „politické“ otázce, zda je prezidentovo odůvodnění vyhlášení nouzového stavu v souladu se zákonem.
Trumpova cla „dne osvobození“ otřásla globálními finančními trhy a vedla mnoho ekonomů ke snížení prognóz růstu americké ekonomiky. Zatím se však zdá, že cla nemají na největší světovou ekonomiku velký dopad.
Zatímco Stephen Miller, zástupce šéfa štábu Bílého domu pro politiku, reagoval na tuto zprávu veřejným příspěvkem na sociálních sítích, v němž tvrdil, že „soudní převrat je mimo kontrolu“, Trump na Truth Social okamžitě nezareagoval. Na své platformě místo toho reagoval na to, co označil za příznivé rozhodnutí v jiné žalobě, v níž žaluje Pulitzerovu radu, která uděluje nejprestižnější americké ceny za žurnalistiku.
Žalobu ohledně cel podala skupina malých podniků, včetně dovozce vína VOS Selections, jehož majitel uvedl, že cla mají velký dopad a jeho společnost možná nepřežije.
Žalobu podalo také dvanáct států v čele s Oregonem.
Diskuse