
Britský premiér označil nedávné kroky Izraele v Gaze za „otřesné a nepřijatelné“. Proč mlčí český premiér?
5. 6. 2025
Britský premiér poslancům sdělil, že zvažuje uvalení sankcí na členy izraelské vlády
Keir Starmer označil nedávné kroky Izraele v Gaze za ‚otřesné, kontraproduktivní a nepřijatelné‘, zatímco britská vláda čelí rostoucímu tlaku, aby přijala tvrdší opatření po zabití desítek civilistů v potravinových centrech v posledních dnech.
Premiér ve středu poslancům řekl, že Velká Británie zvažuje uvalení sankcí na členy izraelské vlády, ale zatím odolává rostoucím výzvám k úplnému zákazu prodeje zbraní a okamžitému uznání Palestiny.
Vzhledem k protestům před budovou Dolní sněmovny a rostoucímu neklidu poslanců uvnitř budovy Starmer řekl: „Nedávné kroky Izraele jsou otřesné a podle mého názoru kontraproduktivní a nepřijatelné.“
Dodal: „Budeme spolu s našimi spojenci zvažovat další kroky, včetně sankcí, ale chci jasně říci: musíme se vrátit k příměří, musíme dosáhnout propuštění rukojmích, kteří jsou již velmi dlouho zadržováni, a zoufale potřebujeme rychle a ve velkém množství dostat do Gazy další pomoc, protože situace je otřesná a nepřijatelná.“
Předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže Mirjana Spoljaricová uvedla, že dění v Gaze překračuje „veškeré přijatelné právní, morální a humánní normy“, že „lidstvo selhává“ a že palestinský lid byl „zbaven lidské důstojnosti“.
Organizace Oxfam UK uvedla, že podmínky v Gaze dosáhly „úrovně nelidskosti, která je v moderní době nepředstavitelná“. Uvedla, že existuje „masivní rozpor“ mezi veřejným zoufalstvím nad událostmi v Gaze a tím, co nazvala „samolibostí“ politických vůdců.
Generální ředitelka Oxfam UK Halima Begumová uvedla: „Je nepochopitelné, že místa distribuce pomoci se proměnila v místa zabíjení.“
Náměstek ministra zahraničí Hamish Falconer ve středu později uvedl, že pokud Izrael nezastaví ‚obnovenou vojenskou ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, přijmeme v této oblasti další konkrétní opatření‘. Dodal v parlamentě: “Dnes z této tribuny neřeknu, kdy to bude.“
Falconer čelil ve středu rozhořčeným poslancům z několika stran, kteří požadovali silnější britské kroky v oblasti sankcí, prodeje zbraní a uznání Palestiny. Desítky poslanců labouristické a konzervativní strany nedávno podepsaly dopis premiérovi, v němž požadují okamžité uznání Palestiny, ale dosud nedostaly odpověď.
Paula Barkerová, poslankyně labouristické strany, se zeptala: „Jaké další důkazy potřebujeme, abychom to nazvali přesně tím, čím to je – záměrnou politikou anexí a genocidy?“
Kit Malthouse, konzervativní poslanec, řekl: „Upřímně řečeno, všichni už máme trochu dost toho divadla v této sněmovně. A pokud mám být upřímný k panu náměstkovi, mám pocit, že si s námi celá sněmovna hraje. Objeví se, pronáší slova plná odsouzení a zděšení a velmi zřídka vláda schválí jen tolik sankcí, aby, upřímně řečeno, zabránila otevřené vzpouře labouristických poslanců.“
Malthouseův kolega z konzervativní strany Jeremy Wright dodal: „Nyní se domnívám, že je nutné, aby Spojené království, doufejme ve spolupráci s dalšími, uznalo stát Palestina. Proč se tak dosud nestalo?“
Bývalý lídr labouristů Jeremy Corbyn prosadil návrh zákona, který požaduje nezávislé vyšetření britské účasti na izraelské vojenské akci v Gaze. Vyšetřování se však pravděpodobně nikdy neuskuteční, protože vláda nepodpoří hlasování, které by jeho zahájení umožnilo.
Zatímco poslanci debatovali v Dolní sněmovně, před budovou se shromáždily desítky demonstrantů, z nichž jeden byl po potyčce s policistou u bran parlamentu zatčen.
Falconer potvrdil poslancům, že vláda přehodnocuje svůj postoj k palestinské státnosti a že ministři jsou otevřeni myšlence okamžitého uznání.
Vládní zdroje uvedly, že jednou z možností je oznámit to na konferenci OSN, kterou koncem tohoto měsíce pořádají Francie a Saúdská Arábie a která se bude zabývat řešením dvou států, nebo po ní. Vláda se snaží zajistit kompromisy, včetně dohody Hamásu o úplném opuštění Gazy.
Pokud jde o prodej zbraní, ministři již zrušili licence na mnoho zbraní, které Británie dříve prodávala Izraeli, s tím, že v budoucnu bude vyvážet pouze „obranné“ zbraně. List The Guardian minulý měsíc odhalil, že britským firmám se podařilo vyvézt do Izraele tisíce vojenských položek, včetně munice.
Ministři mezitím vedou soudní spor, aby mohli pokračovat ve výrobě náhradních dílů pro americké stíhačky F-35, které používá Izrael, ale také mnoho spojenců NATO. Tvrdí, že zastavení těchto prodejů by mohlo poškodit jiné neizraelské partnery.
Mezinárodní Červený kříž, který je fakticky strážcem Ženevských úmluv upravujících vedení války, je ve svých jednáních s válčícími stranami velmi diplomatický a obvykle se veřejně nevyjadřuje k porušování úmluv.
Spoljaricová však v rozhovoru pro BBC uvedla, že současné kroky Izraele v Gaze představují „vyprázdnění“ mezinárodního práva a že se nedělá dost pro ukončení války, zastavení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí.
Zdůraznila míru zničení a utrpení v Gaze a řekla, že svět „sleduje, jak je lid zcela zbaven své důstojnosti“, a že to „by mělo opravdu šokovat naše kolektivní svědomí“.
Dodala: „Státní představitelé mají povinnost jednat. Vyzývám je, aby něco udělali, aby udělali víc a aby udělali, co je v jejich silách, protože to bude mít dopad, bude je to pronásledovat, dostane se to až k nim domů.“
Diskuse