Izrael zakázal Palestincům v Gaze ve vedru koupat se a lovit v moři. Také nesmějí sbírat dešťovou vodu

14. 7. 2025

 

Arabsky mluvící mluvčí IDF Avichay Adraee včera na Twitteru zopakoval toto omezení. „V pobřežní oblasti sousedící s Gazou byla zavedena přísná bezpečnostní omezení – vstup do moře je zakázán,“ napsal Adraee. „Toto je výzva rybářům, plavcům a potápěčům – nevstupujte do moře. Vstup na pláž a do vod podél celého pásma Gazy ohrožuje vaše životy.“

Tato politika byla původně zavedena 7. října 2023 a technicky platí od té doby, i když izraelská armáda zákaz nevymáhala na plavcích a koupajících se, ale pouze na rybářích. Prohlášení neupřesnilo délku trvání zákazu ani konkrétní bezpečnostní důvody, které k němu vedly, ani důvod, proč IDF nyní toto varování opakuje.

Během posledních 21 měsíců války se v důsledku pokračující izraelské vojenské kampaně a omezení humanitární pomoci postupně zhoršoval přístup k základním službám a infrastruktuře v celé Gaze. Pro mnoho obyvatel Gazy bylo Středozemní moře jedním z posledních útočišť, kde mohli najít úlevu od války, ať už se chtěli ochladit, vykoupat nebo ulovit něco k jídlu. Vzhledem k vysokým teplotám a téměř nefunkční síti pitné vody v tomto území vyvolalo uzavření pobřeží Gazy hlubokou frustraci a zoufalství.

„Doslova se mi točí hlava z hladu, žízně a horka,“ řekla Rajaa Qudeih, 31letá matka dvou dětí z Deir al-Balah. „Gaza prochází nejhorším hladomorem, nemáme co jíst a nemůžeme sehnat ani kousek chleba.“

Její rodina, stejně jako mnoho jiných, našla útočiště v provizorním táboře poblíž pláže. Moře, jak vysvětlila, bylo jejich jedinou úlevou. „Moře bylo jediné útočiště, které nám zbylo. Pokud nás zabijí za to, že tam jdeme, možná to bude snazší než tato pomalá smrt,“ řekla. „Přesto se bojím o své děti. Nejstaršímu je devět. Jak mu mám vysvětlit, že plavání v moři ho může zabít?“

Dodala: „Táboříme u moře. Kam jinam můžeme jít? Zakážou nám snad i vzduch?“

Organizace spojených národů odhaduje, že více než 90 procent obyvatel Gazy je v současné době vysídleno a mnoho z nich žije v provizorních stanech nebo přeplněných útulcích s omezeným přístupem k čisté vodě a elektřině. Mezinárodní organizace opakovaně varují před ohrožením veřejného zdraví v důsledku dehydratace, úpalů a nemocí přenášených vodou, zejména u dětí a starších osob.

Vzhledem k nefunkčním hygienickým systémům se některé rodiny uchýlily k používání moře ke koupání a mytí. Jiné se na něj spoléhaly jako na doplněk skromných zásob potravin. Nyní i tato možnost zmizela.

Anas al-Shareef, korespondent Al Jazeery v Gaze, na svém účtu na Twitteru informoval, že v neděli byli obyvatelé napadeni, když čekali u stanice na rozdělování vody. Agentura Associated Press uvedla, že bylo zabito šest dětí, a izraelská armáda prohlásila, že mířila na militanta, ale kvůli technické chybě dopadla munice „desítky metrů od cíle“.

Ve videu, které se široce šíří na Facebooku, je vidět otec nesoucí tělo svého syna, který byl zabit při pokusu sehnat jídlo pro rodinu. Muž kráčí rozbitými ulicemi a vzlyká, zatímco jeho přeživší syn běží za ním a pláče: „Proč jsi šel pro vodu? Kdo ti řekl, že to máš udělat? Jsme žízniví už tři měsíce, nechceme vodu.“

Podle pobřežních vodárenských společností, které jsou zodpovědné za vodovodní a kanalizační služby v pásmu Gazy, je více než 95 procent vody v Gaze nevhodné k lidské spotřebě a většina odsolovacích zařízení již nefunguje. Obyvatelé jsou odkázáni na drahé a nepravidelné dodávky vody v lahvích nebo cisternách. Oba tyto zdroje jsou často nedostupné na jihu, kde se shromáždila většina vysídlených osob v „bezpečných zónách“ vymezených izraelskou armádou.

Omezení tvrdě zasáhla také rybáře. Před válkou se rybolovem živilo více než 6 000 lidí v Gaze, včetně 4 200 registrovaných rybářů a majitelů lodí. Podle údajů OSN bylo od začátku války izraelskou armádou zabito více než 210 rybářů.