Trump tvrdí, že on a Putin budou na summitu o válce na Ukrajině diskutovat o „výměně území“

12. 8. 2025

 

Evropští diplomaté jsou zaskočeni nejasností na straně USA ohledně území, které Putin požaduje od Ukrajiny, a podmínek příměří. Rozdíly v informacích, které USA poskytují o tom, co Rusko požaduje, znepokojily evropské diplomaty a jen prohloubily obavy, že Trump, který si zveličuje své osobní vztahy s Putinem, by mohl učinit škodlivé ústupky.

Trump popsal svou vizi mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a uvedl, že dohoda bude obsahovat „dobré věci, žádné špatné věci, ale také některé špatné věci pro obě strany“. „Změníme hranice, bojové linie,“ dodal.

Trump, který je v posledních měsících vůči Putinovi stále netrpělivější, již dlouho tvrdí, že do osobního setkání s ruským prezidentem k příměří nedojde.

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí pozval Trumpa, aby se ve středu připojil k nouzovým virtuálním rozhovorům s lídry EU a Zelenským, protože Evropa stále více požaduje, aby americký prezident před pátečním summitem s Putinem souhlasil s červenými liniemi.

Ani Zelenský, ani evropští lídři nebyli pozváni na Trumpovo setkání s ruským prezidentem.

Trump v pondělí uvedl, že se bude snažit domluvit přímé rozhovory mezi Putinem a Zelenským, což ruský prezident dosud odmítá.

„Příští schůzka bude se Zelenským a Putinem, nebo se Zelenským, Putinem a mnou. Budu tam, pokud to bude potřeba, ale chci, aby se schůzka mezi oběma lídry uskutečnila,“ řekl Trump.

Uvedl, že dohoda nemusí být možná a že nadcházející summit vnímá jako „průzkumné setkání“ a že bude Zelenského a evropské lídry informovat, pokud Putin navrhne „spravedlivou dohodu“. „Zavolám mu poté a možná mu popřeji hodně štěstí, ať bojuje dál, nebo mu možná řeknu, že se můžeme dohodnout,“ uvedl.

Merzova kancelář v prohlášení uvedla, že virtuální rozhovory se zaměří na „další možnosti, jak vyvinout tlak na Rusko“ a „přípravy na možné mírové jednání a související otázky územních nároků a bezpečnosti“.

Není jasné, zda Trump pozvání k telefonátu přijal.

Ministři zahraničí EU se sešli na mimořádném zasedání, aby tuto požadavek zdůraznili. Velká Británie rovněž tlačí na širší konzultace poté, co Trump minulý týden jednostranně oznámil, že se chystá na své první setkání s Putinem od ruské invaze na Ukrajinu.

Evropští lídři tvrdí, že Rusko představuje existenční hrozbu pro kontinent a že by neměli být z procesu vyloučeni. Na virtuální schůzce s americkým prezidentem budou projednány otázky jako podmínky příměří, další sankce vůči Rusku, případné územní výměny a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Existují obavy, že nepředvídatelný Trump bude sveden k fatálním ústupkům vůči Putinovi a schůzka by pro něj mohla být příležitostí k naplánování své strategie.

Polský premiér Donald Tusk se vyjádřil optimisticky, že americký prezident před schůzkou formálně konzultuje evropské lídry, a řekl, že summit Trumpa a Putina v něm vzbuzuje naději i obavy.


Bruselská šéfka diplomacie Kaja Kallasová řekla: „Prezident Trump má pravdu, když říká, že Rusko musí ukončit válku proti Ukrajině. Spojené státy mají moc donutit Rusko k seriózním jednáním.“ Dodala však: „Jakákoli dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem musí zahrnovat Ukrajinu a EU, protože se jedná o otázku bezpečnosti Ukrajiny a celé Evropy.“

Radosław Sikorski, polský ministr zahraničí, rovněž zdůraznil význam Evropy a uvedl: „Evropa platí za obranu Ukrajiny a my podporujeme ukrajinský stát. Jedná se o otázku existenčních bezpečnostních zájmů Evropy. Oceňujeme úsilí prezidenta Trumpa, ale zde v Evropě budeme rozhodovat sami. Aby bylo možné dosáhnout spravedlivého míru, musí Rusko omezit své válečné cíle.“

Bílý dům trvá na tom, že setkání na Aljašce má posoudit, zda je Putin ochoten učinit ústupky pro mír, včetně přijetí západních bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, což by znamenalo uznání dlouhodobé legitimity kyjevské vlády vedené Zelenským.

Merz hovořil v neděli večer s Trumpem a zdůraznil, že by upřednostnil, aby USA před jednáním uvalily na Moskvu další ekonomické sankce. Rovněž uvedl, že předpokládá, že Zelenskyj se jednání zúčastní, ale pro Moskvu by bylo ústupkem, kdyby ruská delegace jednala s ukrajinským prezidentem, protože její invaze je založena na neuznání legitimity vlády.

V sobotním společném prohlášení vedoucí představitelé Francie, Německa, Itálie, Polska, Velké Británie, Finska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvali Trumpa, aby zvýšil tlak na Rusko, a zdůraznili: „O budoucnosti Ukrajiny nelze rozhodovat bez Ukrajiny.“

Putin půjde do pátečních jednání s přesvědčením, že dosahuje pokroku na bojišti, Trump zoufale touží po urovnání a ukrajinský lid je také stále více ochoten učinit ústupky pro mír. Ruský prezident však také ví, že pokud nepředloží žádnou podstatnou nabídku, Trump bude pod skutečným politickým tlakem, aby pokračoval v dlouho slibovaných širších ekonomických sankcích proti Rusku.

Lindsey Graham, republikánský senátor, který stojí za plánem Kongresu uvalit sekundární sankce na země obchodující s Ruskem, vyjádřil přesvědčení, že Trump na summitu ochrání zájmy Ukrajiny. Byl zapojen do víkendové diplomacie a ukrajinští představitelé mu důvěřují jako prostředníkovi s Trumpem.

Řekl, že pokud Putin neudělá ústupky, očekává, že Trump donutí země dovážející ruskou ropu zaplatit vysokou cenu, a dodal, že to platí nejen pro Indii, ale i pro Čínu a Brazílii. Indie již koncem tohoto měsíce čelí 50% clům.

Graham v rozhovoru pro NBC řekl: „Z vojenského hlediska musíme udržet Ukrajinu silnou, dodávat jí moderní zbraně a bezpečnostní záruky s evropskými silami na místě jako pojistku proti třetí [ruské] invazi. Chceme to ukončit suverénní, nezávislou a samosprávnou Ukrajinou a situací, kdy Putin nebude moci udělat totéž potřetí, aniž by byl rozdrcen.“

Dodal: „Chci být k vám upřímný, Ukrajina nevyhostí všechny Rusy a Rusko se nevrátí do Kyjeva, takže nakonec dojde k nějaké výměně území.“

Ukrajinské vedení již dlouho tvrdí, že de facto nezíská zpět všechna území, která Ukrajina ztratila v důsledku postupných ruských invazí, ale s evropskou podporou se tvrdě brání ruskému požadavku, aby předala území v Doněcké oblasti, které dosud neztratila na bojišti, zejména pokud nebudou poskytnuty bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nebo kompenzační výměna území ze strany Ruska.