Odolnost evropské populistické pravice je varováním pro americké demokraty

11. 11. 2025

 
Porazení pravicoví populisté jsou schopni se po neúspěchu ve volbách vrátit na politickou scénu – jak dokázal sám Trump, když vyhrál prezidentské volby v roce 2024 poté, co jeho porážka Joe Bidenem před čtyřmi lety přiměla mnoho komentátorů k mylnému závěru, že je s ním konec.
 
Trojenedávné volby ve středovýchodní Evropě svědčí o volební odolnosti populistických sil, kdy se politici nebo strany, které byly dříve po masových protestech odvolány, vrátily do úřadu.

V České republice se populistická strana ANO vedená bohatým oligarchou Andrejem Babišem chystá vrátit do vlády v koalici s krajně pravicovou protipřistěhovaleckou stranou a dříve okrajovou protiekologickou skupinou poté, co se v parlamentních volbách minulý měsíc stala největším blokem.

To bude znamenat návrat Babiše do funkce předsedy vlády čtyři roky po volební porážce způsobené skandály kolem střetu zájmů a masovými protesty proti jeho vládě, které připomínaly nedávné demonstrace No Kings v USA.

V dalším pozoruhodném comebacku zvítězil kandidát polské pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki v červnových prezidentských volbách těsným rozdílem nad liberálním centristickým kandidátem vládní Občanské platformy Rafałem Trzaskowskim, starostou Varšavy.

Nawrockiho vítězství přišlo méně než dva roky poté, co nacionalistická a sociálně konzervativní strana PiS byla v parlamentních volbách sesazena z moci koalicí vedenou Občanskou platformou.

Oživení PiS vedlo Anne Applebaumovou k napsání článku v časopise Atlantic, že „všechny volby jsou nyní existenční“.

„Malý počet voličů, kteří se přikloní na jednu nebo druhou stranu, rozhodne o povaze státu, budoucnosti demokracie a nezávislosti soudů,“ dodala.

Albin Sybera, český komentátor, uvedl, že ačkoli se místní podmínky ve všech třech zemích lišily, všechny prokázaly „odolnost populismu“.

„Odolnost se živí podobnými ingrediencemi a polarizace je jedním ze společných témat,“ řekl.

„Dalším je neschopnost liberálních nebo centristických stran najít trvalé řešení ekonomické nespokojenosti vyplývající z rychle se měnící ekonomické situace, která vedla k zániku tradičních pracovních míst ve výrobě – scénář známý v mnoha částech USA i v bývalých komunistických státech východní Evropy.

V případě České republiky a do jisté míry i Slovenska existuje rozhodně něco společného [s USA], a to nespokojenost zranitelných částí společnosti v kombinaci s neschopností liberálních politických stran tento problém řešit,“ uvedl Sybera.

„Populistické strany také selhávají v tom, že nenabízejí dlouhodobá řešení. Jsou však mnohem úspěšnější v tom, jak tuto situaci využívat k získání volební podpory.“

Tyto strany jsou dále posilovány tím, že zastávají inspirativní vizi – obvykle radikální pohled na národnost, který se vrací k údajné zlaté minulosti, jak dokládá Trumpovo heslo „Make America Great Again“ (Udělejme Ameriku znovu velkou), a často (i když ne vždy) je podpořen náboženskou vírou a sociálně konzervativními hodnotami.

„Pokud se podíváte na všechny hlavní politické síly v západních demokraciích, jedinou, která má skutečnou ideologii, skutečnou vášeň, skutečný projekt, je krajní pravice,“ řekl Steven Levitsky, profesor politiky na Harvardově univerzitě a spoluautor knihy How Democracies Die (Jak umírají demokracie).

„Krajní levice, středolevice, liberální střed, křesťanští demokraté – nikdo z nich nemá skutečný projekt. Spojí se v opozici proti krajní pravici. Ale nenapadá mě žádná sociálně demokratická strana na světě, kvůli které by lidé v sobotu ráno vstávali brzy z postele, aby pro ni pracovali.“

Eroze tradiční politické osy levice versus pravice ve většině západních demokracií poskytuje populistům další impuls. Politika se točí méně kolem tradičních argumentů o vládních výdajích a daních – i když tyto argumenty stále existují – a více kolem kosmopolitního sekularismu ve městech a tradičního nacionalismu na venkově.

„Politika ve většině západních demokracií je nyní rozdělena především podle toho, co lze nazvat kosmopolitními versus populistickými liniemi,“ řekl Levitsky. „Nazýváme to levice-pravice, ale na jedné straně jde o městské liberály, sekulární, a na druhé straně o venkovské náboženské, etno-nacionalisty.“

Tendence centristických a levicových stran upřednostňovat obranu demokracie – což je ústřední téma prezidentství Joea Bidena a které si jako volební téma zvolila Kamala Harrisová poté, co se stala demokratickou kandidátkou na prezidentku pro rok 2024 – může také nahrávat krajní pravici.

Obyvatelstvo po celém světě je možná méně motivováno demokratickými ideály a svobodou, než se dříve předpokládalo, domnívá se Eric Rubin, bývalý velvyslanec USA a bývalý prezident Americké asociace zahraniční služby.

„Jedna z věcí, kterou jsem se za 40 let jako americký diplomat naučil, je, že některé základní předpoklady, s nimiž jsme vyrůstali, nemusí být nutně pravdivé. Některé z nich byly ideologické,“ řekl.

„Předpoklad, že lidé, pokud mají na výběr, upřednostní demokracii, chtějí volit své vlastní vůdce, chtějí svobodu projevu a všechny ostatní svobody – jako výchozí nastavení je to pravděpodobně pravda, ale existují kompromisy.

„Pokud se zeptáte většiny lidí na světě, zda by se vzdali části svobody výměnou za ekonomickou bezpečnost, prosperitu nebo národní bezpečnost, myslím, že ve většině zemí bude odpověď ano a vždy tomu tak bylo. Ale myslím, že jsme se přesvědčili, podobně jako Barack Obama, že dějiny směřují k pokroku.“

Takový pragmatismus zapadá do dalšího faktoru, který vysvětluje schopnost populistů se vzchopit – růst protivládních nálad, který je obzvláště patrný po pandemii Covid-19.

„Obecná nepopularita úřadujících politiků zasahuje všechny, nejen liberály,“ řekl Levitsky. „Zasahuje krajní pravici. Ovlivnila Trumpa v roce 2020. Ovlivní republikány v letech 2026 a 2028.“

To však předpokládá, že v příštích dvou volebních cyklech budou volební podmínky i nadále rovné, což demokraté podezřívají Trumpa, že se snaží naklonit ve prospěch republikánů.

Výjimkou z tohoto trendu je maďarský premiér Viktor Orbán, který v pátek navštívil Trumpa v Bílém domě a který podle kritiků vyhrál čtyři po sobě jdoucí volby díky bezohlednému překreslování hranic volebních okrsků. Příští jaro ho však čeká těžký boj o znovuzvolení, protože průzkumy veřejného mínění ukazují, že jeho strana Fidesz zaostává za hlavní opozicí.

Trump opakovaně chválil Orbánovu neliberální filozofii – která se podle oponentů vyznačuje převzetím institucí, jako jsou soudy a univerzity, skupováním nezávislých médií premiérovými kumpány a nespravedlivými volbami – jako vzor pro svůj vlastní styl vládnutí.

Rubin se domnívá, že současný vývoj v USA má mnoho společného s Maďarskem, a varoval, že kombinace krize ve stylu roku 1929 a odhodlaného ideologického projektu na udržení moci by mohla představovat vážnou hrozbu pro demokracii.