Kapitulace a finlandizace a boj demokratů za Putina ždímáním chudých

21. 11. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
Tak už to tady máme. Pan Landovský, bývalý vyslanec ČR u NATO, tvrdí – na rozdíl od prestižního Institutu pro studium války – že to, co Trump diktuje Ukrajině, není kapitulace, ale finlandizace. Víte, co mě na tom už dlouho naprosto fascinuje?

Finsko, které udělalo přece se Sovětským svazem onu zkušenost „finlandizace“, Ukrajině neradí, aby do toho šla. Naopak samo reagovalo na agresi Ruska proti Ukrajině tím, že vstoupilo po tak dlouhé době neutrality do NATO. Finové asi nerozumějí své vlastní historii!

Landovského ale přece jen něco znepokojuje: součástí dohody má být i diktát Polsku, jaké stíhačky může mít na svém území. Připomeňme, že Rusko požadovalo v roce 2021 a pak stále dokola návrat východní Evropy do roku 1997, tedy před vstup ČR, Polska atd. do NATO. A samozřejmě své požadavky může měnit, nemůžeme se spolehnout na nic, co slibuje.

Jinak je opravdu mrazivé číst Landovského slova o tom, že Ukrajině de facto nic nezbývá, než přijmout podmínky té dohody, tedy já bych řekl „americko-ruský diktát“. Evropa může podle něj protestovat, ale nemá sílu něco změnit.

Jsme tedy asi po měsících intenzivního matení veřejnosti ve stavu, který jasně popsal Orbán po návštěvě Mar-a-Lago, Trumpova sídla, v březnu 2024: Trump, pokud bude zvolen prezidentem Spojených států, ukončí tu válku tím, že nedá Ukrajině ani penny. A Trump se tím chlubí, že ani penny nedal.

Chlácholili jsme se „minerální dohodou“, tomahawky, strašně moc času a energie bylo věnováno přípravě mírových sborů pro Ukrajinu, ačkoli je Rusko vždy jednoznačně odmítalo, čekali jsme zcela pitomě, až se Trump tzv. naštve, a premiér Fiala nás v létě po setkání Trump-Putin na Aljašce ujistil, že Trump usiluje o mír. Trump taky říkal, že kdyby Evropa chtěla, byl by Krym dávno zpátky ukrajinský. A strašně moc jiných pitomostí a lží.

Ale zpět do reality. V době, kdy převládal triumfalistický pocit, že Ukrajina musí vyhrát, ostatně protože je to morálně správné, jako dějiny jsou plné morálně správných výsledků (jistě bylo velmi morální, že Hitler ovládl skoro celou Evropu a spustil Auschwitz-Birkenau, no ne?), jsem se naléhavě ptal: máme na zřeteli záchranu demokracie v EU, v západní Evropě? 

Co si počneme, když USA a Evropu ovládne krajní pravice? Jak jí budeme vzdorovat? Za studené války byla na Západě demokracie silná a mohla v dlouhém horizontu vyhrát. Gorbačov obdivoval její kvalitu života. Proto jsme tady ve východní Evropě nabyli svobodu. Jen proto. Ale co dnes? Co nabízíme? Kde je ta síla, inteligence, prosperita? V nástupu krajní pravice?

Telegraph přináší fotku francouzského generála, který říká, že Francie se musí připravit na prolévání krve svých dětí ve válce s Ruskem. Zní to opravdu děsivě. Jenže Francie sama je v rozkladu, a pokud ji ovládne krajní pravice, Putin ji porazí bez boje. To platí také o Německu (podle AfD je největší nepřítel Německa Polsko, ne Rusko), Rakousko atd. Jaký realistický pohled nabízejí demokraté, aby zachránili demokracii? Ždímání chudých?



Pan Landovský komentuje americko-ruský diktát:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/landovsky-mirovy-plan-znamena-finlandizaci-ne-kapitulaci-ukrajiny-zajimava-je_2511211234_epo





p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent }a:link { color: #0563c1; text-decoration: underline }

0
Vytisknout
176

Diskuse

Obsah vydání | 21. 11. 2025