Ukrajina přijde o partnera nebo o svou důstojnost, varuje Zelenskyj, zatímco Trump navrhuje „termín“ pro přijetí dohody do Dne díkůvzdání

21. 11. 2025

Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky odpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščiny.

Roščina informovala o systematické politice Ruska v oblasti mimosoudního zadržování a mučení v okupovaných částech Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni ve věku 27 let po více než roce v ruském zajetí. Její tělo bylo vráceno na začátku tohoto roku s chybějícími vnitřními orgány.

Roščinina smrt ve vězení byla na začátku tohoto roku vyšetřována konsorciem Viktoria Project, jehož členy jsou Guardian, Ukrainska Pravda a další zpravodajští partneři.

Zdroje blízké oficiálnímu ukrajinskému vyšetřování sdělily Viktoria Project, že pitva Roščynina těla po jeho repatriaci na začátku tohoto roku odhalila zlomeninu jazylky v krku, což je poškození, které může nastat při škrcení. Tělo bylo také vráceno s odstraněným mozkem, očima a hrtanem.

Roščyna strávila téměř devět měsíců ve vazební věznici č. 2 ve městě Taganrog, která byla přeměněna na zadržovací centrum pro ukrajinské vězně a byla označena za jedno z nejhorších míst, kde dochází k mučení a špatnému zacházení.

Seznam sankcí zahrnuje vysoké úředníky z vězeňské služby Rostovské oblasti, kde byla Roščyna zadržována, včetně jejího vedoucího Andreje Poljakova, vedoucího vazební věznice č. 2 v Taganrogu Aleksandra Štody a jeho zástupců Andreje Michailičenkova a Andreje Sapického.

Evropští úředníci konstatují, že tito muži nesou odpovědnost za mučení a smrt 15 zadržených ve vazební věznici.


Už jsme to zažili: Trumpova administrativa oznamuje plán na dosažení míru na Ukrajině, který se zdá být dramaticky nakloněn požadavkům Moskvy; Volodymyr Zelenskyj volá znepokojeným evropským spojencům; ti rychle volají Trumpovi, aby mu sdělili, že celý nápad je neproveditelný; plán tiše umírá. A tak pořád dokola.

Tentokrát to však vypadá trochu jinak. Páteční zprávy naznačují, že USA pohrozily, že pokud Ukrajina nepodepíše narychlo sestavený mírový plán, Washington by mohl zastavit sdílení zpravodajských informací a další podporu, která je pro ukrajinské válečné úsilí zásadní.

Zelenskyj se obrátil na národ a řekl, že Ukrajina stojí před volbou „ztratit svou důstojnost nebo riskovat ztrátu svého klíčového partnera“. Hovořil o extrémně obtížném týdnu, který Ukrajinu čeká, a o nesnesitelném tlaku, který je na ni vyvíjen.

Načasování je pro Ukrajinu obzvláště nepříznivé: čtvrtá zima války se jeví jako nejtěžší, protože země čelí akutnímu nedostatku energie po ruských útocích na infrastrukturu. Morálka klesá, lidé jsou vyčerpaní a Zelenského nejbližší spolupracovníci jsou zapleteni do obrovského korupčního skandálu.


Zelenskyj varuje před „nejtěžším momentem v historii“ uprostřed tlaku na přijetí amerického plánu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země čelí „jednomu z nejtěžších momentů v historii“ poté, co jí byl předložen 28bodový mírový plán vypracovaný USA, který tlačí na Kyjev, aby ukončil válku v zemi a postoupil území Rusku.

V desetiminutovém projevu k národu Zelenskyj varoval Ukrajince, že čelí tlaku buď ztratit klíčového partnera, USA, nebo se vypořádat s „extrémně obtížnou“ zimou, která je čeká.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonoval s americkým viceprezidentem JD Vancem, uvedl v pátek zdroj obeznámený s touto záležitostí.

V dřívějších vyjádřeních se Zelenskyj zdál být opatrný, aby neodmítl plán USA ani neurazil Američany.

„Ceníme si úsilí Spojených států, prezidenta Trumpa a jeho týmu směřujícího k ukončení této války. Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ řekl.

Jakýkoli plán pro Ukrajinu musí „dodržovat“ rezoluci OSN a respektovat „teritoriální integritu“, říká šéf OSN

Šéf OSN António Guterres také trval na tom, že jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu musí „dodržovat“ rezoluce OSN podporující „teritoriální integritu“ země, informovala agentura AFP.

„Mluvíme o něčem, co se objevilo v tisku, ale co nikdy nebylo formálně předloženo Spojenými státy ani žádnou jinou entitou,“ řekl Guterres na tiskové konferenci v Johannesburgu před summitem G20.

„Pro nás by mírové řešení pro Ukrajinu, které je v souladu s těmito zásadami, také dodržovalo rezoluce Valného shromáždění, které jasně uvádějí, že územní celistvost Ukrajiny a... územní celistvost států musí být respektována,“ řekl.

„O záležitostech týkajících se Ukrajiny rozhoduje Ukrajina,“ prohlásili finský prezident Stubb a další vysocí představitelé

Finský prezident Alexander Stubb a další vysocí představitelé finské vlády mezitím v prohlášení trvali na tom, že Ukrajina musí mít možnost sama rozhodovat o tom, jak ukončit válku s Ruskem.

„O záležitostech týkajících se Ukrajiny rozhoduje Ukrajina a rozhodnutí o Evropě nelze činit bez zapojení Evropy,“ uvedli ve svém prohlášení, o kterém informovala agentura Reuters.

Zelenského desetiminutový projev k národu, který je zde zveřejněn, velmi jasně popisuje situaci, v níž se Ukrajina nachází, zatímco USA zvyšují tlak na Kyjev, aby ukončil válku. Jaké jsou hlavní body jeho projevu?

V projevu, který byl natočen u příležitosti ukrajinského svátku Dne důstojnosti a svobody, Zelenskyj varuje Ukrajince, že „nyní je jeden z nejtěžších momentů v naší historii“ a že na Ukrajinu je vyvíjen „obtížný“ tlak, protože „může čelit velmi těžké volbě: buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera“, nebo přijetí 28 bodů, nebo čelení „extrémně těžké“ zimě, která je před námi.

Zelenskyj říká, že partneři Ukrajiny – míní tím především USA – budou očekávat, že brzy odpoví na návrh USA, a připomíná svou přísahu, že bude chránit ukrajinskou ústavu jako svůj hlavní princip při těchto úvahách.

„Nikdy ji nezradím. Je třeba brát v úvahu národní zájmy Ukrajiny,“ říká.

Říká, že se bude snažit najít „konstruktivní řešení“ a je připraven „předložit argumenty, přesvědčit a nabídnout alternativy“, ale nikdy nedopustí, aby tato situace vyvolala dojem, že „Ukrajina nechce mír nebo narušuje proces“ hledání konce války. „To se nestane,“ zdůrazňuje.

Říká, že ukrajinští představitelé budou pracovat o víkendu a příští týden „tak dlouho, jak bude třeba“, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, aby vylepšili americký plán, „aby mezi všemi body nebyly opomenuty alespoň dvě: důstojnost a svoboda Ukrajinců“.

„Protože na tom je založeno všechno ostatní – naše suverenita, naše nezávislost, naše země, náš lid. A budoucnost Ukrajiny,“ říká.

Zelenskyj také výslovně poukazuje na podporu, kterou dostává od evropských partnerů, kteří podle něj chápou, „že Rusko není daleko ... a Ukrajina je jediným štítem oddělujícím pohodlný evropský život od Putinových plánů [agrese]“.

Říká, že oceňuje chválu hrdinského ukrajinského národa, který bojuje proti ruské invazi, ale tvrdí, že Ukrajinci jsou pod neuvěřitelným tlakem, protože denní útoky pokračují.

„Jsme samozřejmě z oceli. Ale žádný kov, ani ten nejpevnější, nemusí [všemu] odolat.“

Zelenskyj připomíná začátek plnohodnotné války v roce 2022 a snaží se znovu vzbudit pocit národní jednoty, když vyzývá národ, aby se sjednotil a „ukončil politické hry“ tváří v tvář nepřízni osudu.

Říká, že v roce 2022 a během této krize čelil různým tlakům, ale odolal jim, protože „cítil podporu všech za svými zády“.

„Tehdy jsme Ukrajinu nezradili a nezradíme ji ani teď,“ říká.

Připouští však, že „příští týden bude velmi obtížný“ a na Ukrajinu bude vyvíjen „velký tlak“, aby souhlasila s dalekosáhlými ústupky – trvá však na tom, že to nedopustí.

Říká, že Ukrajina bude diplomaticky usilovat o mír v zájmu „našeho míru, ... naší důstojnosti, ... naší svobody“.

Na závěr používá svůj obvyklý pozdrav „sláva Ukrajině“.

Bývalý vůdce strany Reform UK ve Walesu uvězněn za přijímání úplatků za proruské projevy jako člen Evropského parlamentu



Policie tvrdí, že Gill obdržel ekvivalent nejméně 40 000 liber a mohl získat ještě více od Olega Voloshyna, údajného ruského agenta, který je také vyšetřován, ale nyní se pravděpodobně nachází v Moskvě.

Vyšetřovatelé, které Gillovo přiznání viny v září překvapilo, tvrdí, že neposkytl žádné vysvětlení ohledně svých motivů, ale domnívají se, že ho vedly především finanční potíže.

Jeho výroky měly podpořit narativ Kremlu o Ukrajině v období před rozsáhlou invazí Ruska do sousední země v roce 2022. Gill učinil tato prohlášení v Evropském parlamentu a také na proruském ukrajinském televizním kanálu spojeném se spojencem Vladimira Putina.


Suverenita Ukrajiny je základním principem pro jakoukoli budoucí dohodu, říká britský premiér

Mezitím britský premiér Keir Starmer po dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským a dalšími evropskými lídry trval na tom, že Ukrajina „musí rozhodovat o své budoucnosti v rámci své suverenity“.

Po telefonátu Starmer prostřednictvím tiskové agentury PA sdělil televizním stanicím:

„Všichni chceme spravedlivý a trvalý mír. To chce americký prezident. To chceme všichni.

A proto musíme pracovat na tom, abychom tohoto cíle dosáhli.

Zásadou však je, že Ukrajina musí rozhodovat o své budoucnosti v rámci své suverenity.“

Mírová dohoda nesmí trestat oběť a přehlížet zločiny agresora, říká český prezident a požaduje záruky a „plné slovo“ pro Evropu

Pavel poznamenal, že „podrobnosti nejnovějšího návrhu na ukončení ruské války na Ukrajině ještě nejsou oficiální“, ale zdůraznil, že „stále platí, že krveprolití by mohlo okamžitě skončit příměřím, které Rusko nadále odmítá“.

Dodal, že pokud má mít jakákoli mírová dohoda trvalý účinek, „musí zaručovat suverenitu Ukrajiny, její schopnost určovat si vlastní směr a slušnou budoucnost“.

„Ukrajinci a Evropané znají Rusko až příliš dobře a potřebují věrohodné záruky, že se tato agrese nebude opakovat. Proto musí mít Ukrajina a Evropa plné slovo v jakémkoli urovnání,“ dodal.


Agresora nelze odměňovat, protože to vybízí k další agresi, varuje Kallasová z EU

V rámci ministerského fóra EU-Indo-Pacifik Kallasová dále zdůrazňuje, že „aby byl jakýkoli mír udržitelný, musí obsahovat určité prvky“, které splní očekávání všech stran.

„Pokud se agrese prostě poddáte, vybízíte k další agresi, a to je nebezpečné,“ říká.

„To je nebezpečné nejen pro nás v Evropě, ale i pro naše indo-pacifické partnery, protože všechny země v okolí, které by mohly mít zájem o území svých sousedů, se naučí, že to je v pořádku, že se to vyplatí. A to je pro všechny velmi nebezpečný moment,“ říká.

Dále uvádí:

„Všichni chceme, aby tato válka skončila, ale záleží na tom, jak skončí. Rusko nemá žádné zákonné právo na jakékoli ústupky ze strany země, kterou napadlo, a konečné podmínky jakékoli dohody musí rozhodnout Ukrajina.“

Zdroj v angličtině ZDE