Evropské vodní zásoby vysychají kvůli klimatickým změnám

29. 11. 2025

Vědci z londýnské univerzity UCL zjistili, že velké části jižní Evropy vysychají, což má „dalekosáhlé“ důsledky

Nová analýza založená na satelitních datech z posledních dvou desetiletí odhalila, že velké části evropských vodních zásob vysychají a zásoby pitné vody se zmenšují v jižní a střední Evropě, od Španělska a Itálie po Polsko a části Spojeného království.

Vědci z University College London (UCL) ve spolupráci s Watershed Investigations a deníkem Guardian analyzovali data z let 2002–2024 ze satelitů, které sledují změny gravitačního pole Země.

Voda je těžká, a proto se změny v podzemních vodách, řekách, jezerech, vlhkosti půdy a ledovcích projevují v signálu, což satelitům umožňuje efektivně „zvážit“, kolik vody je uloženo.

Změna zásob podzemní vody od dubna 2002 do prosince 2024, mm za rok:

 
Výsledky odhalují výraznou nerovnováhu: sever a severozápad Evropy – zejména Skandinávie, části Velké Británie a Portugalska – jsou stále vlhčí, zatímco velké části jihu a jihovýchodu, včetně částí Velké Británie, Španělska, Itálie, Francie, Švýcarska, Německa, Rumunska a Ukrajiny, vysychají.

Podle vědců lze z dat pozorovat klimatickou změnu. „Když porovnáme data o celkovém množství vody uložené na souši s klimatickými daty, trendy se do značné míry shodují,“ řekl Mohammad Shamsudduha, profesor pro vodní krizi a snižování rizik na UCL.

Mělo by to být „varovným signálem“ pro politiky, kteří jsou stále skeptičtí ohledně snižování emisí, řekl Shamsudduha. „Už nemluvíme o omezení oteplování na 1,5 °C, pravděpodobně směřujeme k 2 °C nad předindustriálními úrovněmi a nyní jsme svědky následků.“

Doktorand Arifin izoloval zásoby podzemní vody z celkových údajů o vodních zdrojích na pevnině a zjistil, že trendy v těchto odolnějších vodních útvarech odrážejí celkový obraz, což potvrzuje, že velká část skrytých zásob pitné vody v Evropě se vyčerpává.

Trendy ve Velké Británii jsou smíšené. „Celkově se západ stává vlhčím, zatímco východ je stále sušší a tento signál je stále silnější,“ řekl Shamsudduha.

„Ačkoli celkové srážky mohou být stabilní nebo dokonce mírně stoupat, vzorec se mění. Vidíme silnější lijáky a delší období sucha, zejména v létě.“

Podzemní voda je považována za odolnější vůči klimatickým změnám než povrchová voda, ale silné letní přívalové deště často znamenají větší ztráty vody v důsledku odtoku a bleskových povodní, zatímco zimní období doplňování podzemních vod se může zkracovat, uvedl.

„V jihovýchodní Anglii, kde podzemní voda pokrývá asi 70 % veřejného zásobování vodou, by tyto měnící se srážkové vzorce mohly představovat vážné problémy.“

Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí se celkové množství vody odebrané z povrchových a podzemních vod v EU v letech 2000 až 2022 snížilo, ale odběr podzemní vody se zvýšil o 6 %, což je přičítáno veřejnému zásobování vodou (18 %) a zemědělství (17 %).

Jedná se o kritický zdroj: v členských státech představovaly podzemní vody v roce 2022 62 % celkové veřejné dodávky vody a 33 % zemědělské spotřeby vody.

Mluvčí Evropské komise uvedl, že její strategie odolnosti vůči vodním zdrojům „má za cíl pomoci členským státům přizpůsobit jejich hospodaření s vodními zdroji klimatickým změnám a řešit tlaky způsobené člověkem“.

Strategie si klade za cíl vybudovat „vodně inteligentní ekonomiku“ a je spojena s doporučením Komise týkající se účinnosti využívání vody, které vyzývá ke zlepšení účinnosti „nejméně o 10 % do roku 2030“. Vzhledem k tomu, že úroveň úniků se v rámci bloku pohybuje od 8 % do 57 %, Komise uvádí, že klíčové bude snížení ztrát v potrubí a modernizace infrastruktury.

Hannah Cloke, profesorka hydrologie na Univerzitě v Readingu, uvedla: „ Je znepokojující sledovat tento dlouhodobý trend, protože v poslední době jsme zažili několik velmi silných such a neustále slýcháme, že letos v zimě by mohlo pršet méně než obvykle a že již nyní jsme v období sucha.

„Pokud na jaře a v létě nedostaneme potřebné srážky, bude to mít pro nás v Anglii vážné důsledky. Budeme čelit přísným omezením spotřeby vody, což všem velmi zkomplikuje život.“

Agentura pro životní prostředí již varovala Anglii, aby se připravila na sucho, které bude pokračovat až do roku 2026, pokud na podzim a v zimě nepřijdou významné srážky.

Britská ministryně pro vodní hospodářství Emma Hardyová uvedla, že „na naše vodní zdroje je vyvíjen stále větší tlak. Proto tato vláda přijímá rozhodná opatření, včetně výstavby devíti nových přehrad, které pomohou zajistit dlouhodobou odolnost vodních zdrojů.“

Ale pouhé „sliby velmi velkých přehrad, které nebudou uvedeny do provozu ještě několik desítek let, problém okamžitě nevyřeší,“ řekla Cloke.

„Měli bychom se zaměřit na opětovné využití vody, v první řadě na snížení spotřeby vody, oddělení pitné vody od recyklované vody, kterou bychom mohli používat, využívání přírodních řešení a přemýšlení o způsobu, jakým stavíme nové budovy,“ řekla.

„Prostě neděláme tyto věci dostatečně rychle, abychom udrželi krok s těmito dlouhodobými trendy.“

Podle Shamsudduhy bude mít trend vysychání Evropy „dalekosáhlé“ dopady, které zasáhnou potravinovou bezpečnost, zemědělství a ekosystémy závislé na vodě, zejména biotopy závislé na podzemní vodě. Uvedl, že zmenšující se zásoby Španělska by mohly přímo ovlivnit Spojené království, které je v oblasti ovoce a zeleniny silně závislé na Španělsku a dalších evropských zemích.

Dopady klimatu, které byly dlouho pozorovány v globálním jihu, od jižní Asie po Afriku a Střední východ, jsou nyní „mnohem blíže domovu“, protože změna klimatu „zřetelně ovlivňuje samotnou Evropu“.

„Musíme přijmout, že změna klimatu je skutečná, že se děje a že nás ovlivňuje,“ řekl Shamsudduha a vyzval k lepšímu hospodaření s vodou a otevřenosti vůči „novým, dokonce i nekonvenčním“ nápadům, včetně rozsáhlého sběru dešťové vody v zemích jako Velká Británie.

Celosvětově se vyskytují suchá místa na Blízkém východě, v Asii, Jižní Americe, podél západního pobřeží USA a v některých částech Kanady, přičemž dramatický trend vysychání vykazují také Grónsko, Island a Svalbard.