Fosilní lobby míří nejčastěji na Havlíčka a Červeného. Nejvíce schůzek mají fosilní lobbisté se zástupci MPO a MŽP

20. 8. 2026

čas čtení 3 minuty

Analýza registru lobbistů od organizace Re-set: platforma pro sociálně-ekologické transformace za druhé pololetí ukazuje, že fosilní firmy a jejich zájmové organizace se při prosazování svých zájmů nejčastěji obracejí na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a ministra životního prostředí Igora Červeného. Nejvíce zápisů souvisejících s fosilním lobby připadá právě na zástupce ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí.           

Karel Havlíček měl ve druhém pololetí 12 zápisů souvisejících s fosilním lobby, Igor Červený pak 10 zápisů. Na třetím místě je Filip Turek se 7 zápisy. Havlíček tak zůstává politikem, na kterého fosilní lobby cílí nejvíce – za celý rok je u něj evidováno už 16 takových zápisů. Data z prvního půl roku fungování registru lobbistů jsme shrnuli v publikaci Fosilní lobby a český stát: analýza prvních dat z registru lobbistů. [1]

Z pohledu jednotlivých ministerstev je koncentrace lobbingu ještě výraznější. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu evidují ve druhém pololetí 23 zápisů souvisejících s fosilním lobby, ti z ministerstva životního prostředí 18 a z ministerstva financí 4. Mezi fosilními lobbisty s největším počtem zápisů ve druhém pololetí vede Hospodářská komora s 12 zápisy, následovaná Svazem energetiky České republiky a Svazem průmyslu a obchodu se 7 zápisy a společností ČEZ rovněž se 7 zápisy. Orlen Unipetrol měl 6 zápisů.

„Fosilní lobby se snaží ovlivňovat pravidla tak, aby bylo možné co nejdéle pokračovat v těžbě, spalování a využívání fosilních paliv, přestože právě jejich rychlý útlum je nezbytný pro řešení klimatické krize. Potřebujeme proto mezi fosilními zájmy a politickým rozhodováním vybudovat zeď a tyto zájmy oddělit. Stejně jako jsme si Světová zdavotnická organizace nastavila jasné pravidla pro jednání státu s tabákovým průmyslem, měli bychom zajistit, aby firmy, jejichž podnikání stojí na fosilních palivech, nemohly prostřednictvím intenzivního lobbingu oslabovat klimatickou a energetickou politiku ve svůj prospěch," uvedl výzkumník organizace Re-set Radek Kubala, který je zároveň autorem analýzy.

Čísla ukazují, že fosilní lobby se nesoustředí pouze na prosazování svých zájmů u ministerstva, které má energetiku přímo v gesci. Výraznou pozornost věnuje také ministerstvu životního prostředí, které rozhoduje o řadě pravidel zásadních pro budoucnost energetiky, průmyslu a snižování emisí.

Za pozornost zároveň stojí, kdo v oficiálním registru naopak chybí. Ve druhém pololetí nejsou mezi evidovanými fosilními lobbisty například Sev.en Energy, EPH, SUAS nebo Veolia. Absence těchto firem v registru přitom neznamená, že své zájmy u politiků a úředníků neprosazují, protože jsou součástí lobbistických svazů, které v registru lobbistů jsou.

Co považujeme za fosilní lobby

Za fosilní lobby považujeme firmy, podnikatelská a profesní sdružení a další organizace, které zastupují nebo prosazují zájmy těžby, zpracování, výroby, distribuce či spalování fosilních paliv, tedy uhlí, ropy a zemního plynu. U široce zaměřených organizací, jako je Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a obchodu, započítáváme pouze zápisy, které se podle obsahu týkají energetiky a fosilních paliv.


Kontakty:

Radek Kubala, Re-set,  radek.kubala@re-set.cz


Odkazy: [1] viz https://re-set.cz/download/2022/Registr_lobby.pdf

0
Vytisknout
106

Diskuse

Obsah vydání | 20. 8. 2026