Protest učitelky

24. 9. 2012

čas čtení 4 minuty

Sociální rozdíly se prohlubují, chudí se stávají katastrofálně chudými, bezdomovců přibývá, policie se stará, aby neobsazovali polozbořené stavby, chaty, aby se nezdržovali pod veřejnými přístřešky jako jsou nádraží a třebas hypermarkety, zkrátka, aby nikde nebyli vidět. Zdravotní péče o tyto bezprávné lidi? Podle mojí zkušenosti žádná, leda když se najde člověk zhroucený na ulici, který ještě dýchá., odvezou jej, napsala Eva Dobšíková.

Přichází podzim, ze strany státu a správy měst není postaráno ani o nejzákladnější potřeby pro tisíce lidí bez domova. Bude Praha na konci zimy zase stavět na pár týdnů stanové městečko? Nebo letos až v březnu?. Zase budou nemocní a slabí umrzat na ulicích, jako tomu bylo loni i v předchozích letech., jenže letos jich bude několikanásobně víc. Přečtěte si článek v Novém Prostoru č. 30 z 9. srpna 2012, který s nejmenovanou pražskou kurátorkou napsali Zuzana Brodilová a Tomáš Havlín. Kurátorka, která informace se své praxe poskytla, musela zůstat anonymní. Letos, díky drastickému snížení příjmů těch chudých a nejchudších / viz opatření ministerstva práce a sociálních věcí/ několikanásobně přibývá lidí bez domova a to i rodin s dětmi. Od nového roku se v sociální oblasti chystají další změny, které, jak se domnívá kurátorka, ještě situaci zhorší, a to už také proto, že jsou nedostatečně připravené.. Kurátorka má na starosti asi 150 rodin.

Z dřívějška, kdy jsem učila na základních školách, do jisté míry náplň práce sociálních pracovníků znám. Kurátorka má pravdu, že kdyby ji měla vykonávat účinně, musela by spolupracovat tak s l5, nejvýš 20 rodinami. A také by muselo být kam umísťovat děti spolu s rodiči, v krajním případě alespoň děti, i když odloučení dětí od rodičů je výchovně špatné, nepřirozené a nemělo by k němu docházet. Ústavy i ubytovací zařízení jsou přeplněné. A tak, a to je děsivé, se ocitají děti s rodiči, nebo i bez rodičů na ulici. Je to k uvěření, že v Brně, ve městě, kde třebas jen nedávno pořízené "hodiny" na Náměstí Svobody, které ani čas běžným občanům neukazují, leda občas vyplivnou kuličku, stály "náct" milionů, nejsou základní potřeby pro všechny děti a jejich rodiče ? Že pro mnoho dětí vlastně není dostupné plnění základní školní docházky a alespoň poslední, předškolní rok v mateřské škole nebo přípravném ročníku? Že mnoho rodin na školní potřeby, jídlo pro své děti ve škole a družinu nemá? Že děti se nemají ani kde učit, natož aby jim rodina poskytovala potřebné zázemí a motivaci?

Tento stav společnosti cítím jako stará učitelka, která své úsilí věnovala vyrovnání handicapů znevýhodněných dětí a jejich plnohodnotnému vzdělávání, která si vroucně přála odstraňovat sociální handicapy a vychovávat práce schopné integrované sebevědomé lidi, tento stav společnosti a její řízení cítím jako zpolíčkování na závěr svého života. Jak je možné mlčet? Ani televize, ani rozhlas, ani několikeré noviny -- Lidové Noviny, Literární Noviny, Respekt, a jiné "dobré" tiskoviny na určité intelektuální úrovni o stavu společnosti a jeho příčinách neinformují?. Přesvědčila jsem se, že ani ti "šťastnější" jedinci a rodiny, jimž se vede dobře, o něm nevědí, a proto je nemůže zajímat. Domnívám se, že jde o záměr udržovat nevědomost a tím společenský smír.. Je to věc vedení obcí, státu, parlamentu, senátu a každého zastupitelstva na všech úrovních.

Ale je to také a především věc každého slušného člověka. Individuální pomoc však může vyřešit jen málo. Co můžeme dělat, aby společnost věnovala zhoršování životních podmínek občanů náležitou pozornost? Velmi uvítám názory čtenářů.

0
Vytisknout
11215

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2012