Ledy se začaly lámat?

8. 8. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

Jsem vcelku potěšen, že se neudržitelná, chabá a zkorumpovaná "pravicová" vládní koalice rozpadla a všechny parlamentní politické strany nyní deklarují svou údajnou rozhodnost parlament rozpustit a uspořádat všeobecné volby. Zcela jasně k rozbití pochybné hegemonie tzv. "pravicových" stran přispěl svými strategickými kroky Miloš Zeman, který, ač je v pochybném zdravotním stavu v důsledku svého nezměrného kouření a pití, a v jeho věku se dá očekávat, že pokud s tím nepřestane, jeho stav se bude dále zhoršovat, prokázal naprosto brilantní postoj, který ve svém důsledku vedl k rozbití současné parazitické politické konstelace a k možnému otevření oken a k závanu čerstvého větru. Otázkou je, zda to bude česká společnost schopna využít.

Absolutně neakceptuji kňučení pravicových politiků a komentátorů, že Zeman ve sněmovně neměl vyhrožovat policejním vyšetřováním. Samozřejmě, že měl. Česká politika je prolezlá korupcí a první povinností prezidenta je zajistit, aby byla případná kriminalita v politických kruzích řádně vyšetřena, eliminována a potrestána. Kňučení postižených, že policejní vyšetřování je neférové, protože to prý znamená "politizaci policejní práce", je směšné. Jako už mnohokrát za posledních třiadvacet let, čeští politikové se snaží opíjet veřejnost rohlíkem tím, že jim tvrdí nesmysly o zcela běžných procedurách, a některá média se toho účastní, například zcela bezostyšně Bakalovy Hospodářské noviny, které se poslední dobou stávají snad nejhorším a nejotevřeněji nejmanipulativnějším a nejodpornějším českým deníkem (i když hysterií se jim velmi přibližují i Lidové noviny, konec konců, kdo viděl jejich poněkud křečovitě hysterickou "analytičku" ve středu večer v ČT, viděl, co je to za podivíny.) Ale zpět k Hospodářkám. Konec konců, jaký slušný novinář může bez výčitek svědomí pracovat pro člověka, který provádí velmi kontroverzní politiku vůči nájemníkům v jeho ostravských bytech. O tom ale Hospodářské noviny nepíší...

Opakuji to, co jsem napsal ve svém předchozím komentáři ze středy odpoledne, kdy rozpad pravicové stojedničky ještě nebyl zřejmý. Nikdo netvrdí, že je Miloš Zeman vzorem dokonalosti, ale české politické scéně nesporně prospělo, že se na ní v Zemanovi objevil JINÝ aktér, který začal bourat existující stereotypy, a představy zaprodaných politiků a médií o tom, co je údajně normální. Nevidím nic špatného na tom, pokud Zeman usiluje o moc (o tu usiluje každý politik), obrovským přínosem je jeho JINAKOST na české politické scéně. Už z toho, že vznikají konflikty mezi ním a dosavadní "pravicovou" koalicí, která, jak se zdá, tvrdě prohrála, je závan čerstvého vzduchu, pluralita. Bylo by asi příliš idealistické doufat, že někdo na české politické scéně bude úplně čistý, i když je to ideál, o nějž by se mělo usilovat. Zatím však, jak je zjevné, úplně stačí, pokud jsou zákulisní zájmy (možná zaprodaných) politiků v konfliktu. Korupce možná pokračuje dále, ale je, doufejme ve vzájemném konfliktu. To naznačuje, že by se různé aféry mohly provalit na veřejnost a že si vlastně nikdo už nemůže být stoprocentně jistý v kramflecích.

Velmi doufám, že se česká veřejnost nezblázní a nebude v nadcházejících volbách hlasovat pro nekompetentní mafiány z ODS a TOP 09. To neznamená, že sociální demokrati a komunisté jsou zrovna ideální politici. Zvlášť komunistická strana je stranou archaickou, která povětšinou nerozumí dnešnímu světu a nemá žádná řešení. U řady sociálních demokratů přitom zřejmě existují obdobné korupční vazby, jimiž byla tvrdě postižena donedávna vládnoucí "pravicová" vládní koalice.

Jenže, co naplat, dostanou-li se k moci sociální demokraté s komunisty, bude to znamenat čerstvý vítr a novou kapitolu - protože k moci přijdou jiní lidé. Je dost dobře možné, že po případném vítězství ve volbách se sociální demokraté i KSČM ve vládě během času zkompromitují - protože se ukáže, že nemají řešení, která občané očekávali. Avšak dají tak prostor a čas nyní zdegenerovaným a naprosto zkorumpovaným pravicovým stranám, aby se pokusily o obrodu a o to vrátit se k moci v dalším cyklu politického vývoje. A tak to má chodit v demokracii.

0
Vytisknout
21278

Diskuse

Obsah vydání | 9. 8. 2013