Pokud USA podporují Ukrajinu, proč prohrává?

23. 1. 2015

čas čtení 6 minut

V úterý večer ve Zprávě o stavu Unie převážně věnované domácí politice prezident Barack Obama předložil seznam amerických úspěchů v zahraničí, o nic méně pochybný než tvrzení, že Amerika v reakci na ukrajinskou krizi předvedla svou "sílu".

"Držíme se principu, že větší státy nesmějí zastrašovat malé - oponováním ruské agresi, podporou ukrajinské demokracie a ujištěním našich spojenců v NATO [o platnosti závazků k jejich obraně]," oznámil Obama optimisticky.

Kdyby měl Obama pravdu, Putin by musel být v defenzívě a jednat stále méně válečnicky. Tak proč svou agresi jen a jen stupňuje?

V posledních 24 hodinách ukrajinská vláda ztratila klíčové pozice na frontě. Tento týden Rusko vyslalo přes hranici stovky dalších vojáků a obrněných vozidel. Ve skutečnosti zatímco Obama řečnil v Kongresu, ukrajinská armáda vedla zoufalý boj ve snaze zadržet postup ruských sil západně od Luhansku.

V neděli 11. ledna směs ruských vojáků a Ruskem podporovaných separatistů útočila na doněcké mezinárodní letiště intenzivními ddělostřeleckými a raketovými údery vzápětí následovanými útoky pěchoty. 13. ledna byla situace ukrajinské armády tak labilní, že udělala cosi, nikdy předtím: Provedla úder z raketometů Grad méně jak kilometr od pozice vlastních vojáků. Šlo o nebezpečný a zoufalý pokus odrazit postupující nepřátelské kolony.

Navzdory tomu 14. ledna se směs ruských vojáků a separatistů podporovaných Ruskem zmocnila částí nového terminálu. Příštího dne mohli ruští novináři filmovat boj zevnitř pozůstatků budovy. Přesto až do tohoto týdne Ukrajinci nakonec zvítězili téměř ve všech bojích, což je v Kyjevě postavilo takřka do legendárního světla.

Zatímco zuřila bitva o letiště, povstalci podporovaní Ruskem stříleli na okolní ukrajinské pozice, což znemožnilo účinné zásobování, přísun posil a odsun zraněných z terminálu. Vojáci hlásili, že jim dochází munice a ranění umírají na vykrvácení. Nějak dokázali provést několik protiútoků a udržet nad letištěm částečnou kontrolu, ale koncem minulého týdne to už vypadalo, že obrana skončí masakrem ve stylu Alama. Ukrajina prohrávala symbolicky nejdůležitější bitvu celé války.

Teprve poté co lidé v Kyjevě začali protestovat proti nedostatku vládní podpory prezident Petro Porošenko oznámil přípravu protiútoku. Ale mobilizace provedená tento týden toho přinesla velmi málo. Zatímco ráno 21. ledna byly ještě hlášeny boje, videa zveřejněná později ukazovala, že (pro)ruské jednotky kontrolují trosky nového terminálu. Velké části budovy byly zřícené a bylo vidět desítky těl ukrajinských vojáků. Večer ukrajinská média informovala, že letiště padlo.

Příměří dohodnuté v září nikdy nezačalo platit, s nástupem zimy se pouze přešlo od aktivních bojových operací ke statičtější opotřebovací válce. Takřka každý den docházelo k ostřelování po celé délce fronty, od Luhanska přes Doněck až k Mariupolu, což přineslo tisíce vojenských a civilních obětí. Nyní znova probíhá významná ruská ofenzíva.

Dvě ukrajinská kontrolní stanoviště západně od Luhanska, na dálnici Bachmutka, buď padla nebo jsou na pokraji dobytí bojovníky podporovanými Ruskem, které podporují významné síly dělostřelectva, tanků a obrněných vozidel.

Tato bitva má pro Ukrajinu klíčový význam a ofenzíva se připravovala po celé měsíce.

Ve městě Debalcevo, strategicky důležitém dopravním uzlu mezi Luhanskem a Doněckem, dochází k pokusům o obklíčení ukrajinských jednotek od 4. září. Jižněji separatisté v srpnu přešli ruskou hranici a zmocnili se města Novoazovsk, načež postupovali k jihu podél dálnice z Doněcku a střetli se s ukrajinskými silami v několika velkých bitvách, po nichž zůstala pole pokryta ohořelými tanky. Komunikace je nyní pod plnou kontrolou separatistů a ti pravidelně postupují na západ, kde testují obranu na křídle města Mariupol - poblíž sídel Granitnoje, Gnutovo a Čermalyk. Nyní jsou všechny zmíněné oblasti buď terčem takřka každodenních útoků, nebo těsně přiléhají k oblasti bojů.

Podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhena Pěrebyjnise separatisté od uzavření Minských dohod obsadili více než 500 km2 ukrajinského území. Ukrajina nyní hlásí, že na jejím území je 9 500 ruských vojáků, což separatistům umožňuje kontrolovat 7% Ukrajiny a 20% obyvatelstva. Mezitím dál přibývá mrtvých.

Kyjev trvá na tom, že potřebuje přesné zbraně, aby mohl účinně a humánně bránit své území a odrážet útoky separatistů. Ale jeho žádosti adresované mezinárodnímu společenství včetně USA ohledně průzkumných dronů pro lepší zaměřování dělostřelectva zůstaly oslyšeny. (Spojené státy tvrdí, že dodaly ukrajinským pohraničníkům nějaká lehce pancéřovaná vozidla, ale není jasné, jak by podle Washingtonu tato vozidla měla obstát proti tankům T-72 a dalšímu těžkému ruskému vybavení aktivně nasazenému na východní Ukrajině.) Po sestřelení mnoha bojových letounů systémy jako Strela-10 a Buk Kyjev přestal používat letectvo.

V srpnu, když shromažďování ruských sil na ukrajinských hranicích přešlo v otevřenou invazi, začala Ukrajina ztrácet významné části svého území a musela podepsat minské příměří. Spojené státy a Evropa tvrdily, že toto příměří představuje jedinou možnou cestu vpřed, ale boje nikdy neskončily.

Když se začala hroutit obrana doněckého letiště, Kyjev neměl jinou možnost než zahájit protiútok nebo sledovat, jak jeho vojáci umírají. Teď letiště padlo a Ukrajina znova souhlasila s novým "příměřím". Utichnou teď boje? Uvědomí si Západ konečně, že Ukrajina nemůže sama odolávat invazi Vladimira Putina?

Protože právě teď to nepochybně ani trochu nevypadá, že by Washington pomáhal bránit Kyjev před šikanující Moskvou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
18877

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2015