Vyhlásí Česká republika Norsku válku?

22. 1. 2015 / Jan Čulík

Pražská média mají zase vděčné zástupné téma, které u velkého množství českých čtenářů vyvolává libé pocity bezmocného rozhořčení. Mísí se v tom celá řada vděčných domácích stereotypů. Libé pocity u mnoha lidí vyvolává zjevně pocit "národního ohrožení" "zlým" norským úřadem na ochranu práv dětí, stejně jako potřeba potvrzovat tradiční zvyklosti českých domácností ("škoda každé rány, která padne vedle", "děti se musejí bít, jinak budou rozmazlené", "bili nás jako koně a vyrostli z nás dokonalí občané"). No a pak ještě pocit anarchie, který mají Češi důvodně z toho, že české zákony a soudy nefungují a každý je v české postkomunistické společnosti sám pro sebe. Že by mohly existovat vyspělejší společnosti, které se dohodly na společenském konsensu, jehož základem je nezpochybnitelný respekt vůči férovému zákonu, prosazovanému nezávislými soudy, to není zkušenost, kterou mají Češi.

Nepochopitelná je pro řadu Čechů také skutečnost, že děti nejsou majetkem rodičů, s nímž si rodiče mohou dělat co chtějí, ale že existují zákonná ustanovení, která hájí práva dítěte, jež jsou logicky a právem postavena nade všechno. Prvotní je přirozeně blaho dítěte, teprve až pak přicházejí k úvaze práva rodičů.

(V té souvislosti vzpomínám na řadu letáků, které vydala britská vláda pro přistěhovalce, mimo jiné i ve slovenštině a češtině, v nichž je upozorňuje, že mají právo v Británii na stejnou minimální mzdu a nikdo jim nesmí platit méně jen proto, že jsou přistěhovalci. Ve vládním letáku se tučnými písmeny zdůrazňuje: "TO JE ZÁKON - THAT'S THE LAW". V českém prostředí tento nezpochybnitelný, neoddiskutovatelný respekt před zákonem, který přijala demokratická společnost, prostě takto neexistuje.)

Třetím problémem, který může být nejspornějším, je skutečnost, že v Norsku se zjevně očekává, že se rodiče budou vůči dětem chovat poněkud jinak, než jak se běžně chovají rodiče vůči dětem v ČR. Nemusí se nám to líbit a můžeme to označovat za přehnanou politickou korektnost, ale zavedené zvyklosti v jiné zemi musíme respektovat. Netvrdím, že důvodem pro odebrání malých dětí paní Michalákové bylo, že je rodiče bili, jak přiznává sama paní Michaláková - informace o důvodech odebrání nemáme a všichni jen spekulují - avšak obávám se, že četné emaily typu "od mládí mě rodiče mlátili a nic špatného mi to nezpůsobilo, naopak mě to vychovalo ve vzorného občana" by asi opravdu jako argument pro vrácení dětí pro norské úřady nepůsobily přesvědčivě.

Nemáme podrobnosti o důvodech, proč norské úřady odebraly paní Michalákové její malé děti. I čeští státní úředníci, jako například česká ministryně sociálních věcí paní Marksová-Tominová, nebo pan Kapitán z brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, kteří byli seznámeni s důvěrnými aspekty jejího případu, přiznávají, že aspoň do určité míry jsou důvody, které norské úřady uvádějí pro odebrání dětí, přesvědčivé.

Mnozí Češi nadřazují právo biologické matky dělat si se svými potomky, co chce. Norské soudy hodnotily audiozáznamy dětí, které hovořily o obtěžování a o násilí. Důvodů, proč byly děti rodičům odebrány, prý bylo 10. Pokud má paní Michaláková dostat děti zpět, musí požádat o obnovení soudního řízení v Norsku a efektivně všech deset důvodů vyvrátit.

Paní Michaláková musí bojovat za znovuzískání svých dětí u nezávislých norských soudů. Jak zdůrazňuje prohlášení norského velvyslanectví v České republice, dostane pro to - na rozdíl od České republiky - od norského státu plné financování svého právního zástupce. Pokud se závěry norských soudů nebude spokojena, musí pohnat Norsko k soudu po vyčerpání všech soudních instancí k Evropskému soudu pro lidská práva. Existuje prostě legální a regulérní způsob, jak se efektivně bránit. Je zvláštní, že to paní Michaláková dosud neudělala. Snad ji v tom nyní pomohou čeští právníci, jenže samozřejmě, v Norsku soudy nebude zajímat, jaké je české právo, musejí to být odborníci na právo norské.

Opravdu efektivní zjevně je, dělat bezmocné emocionální vlny v českých médiích, případně publikovat norské vlajky proměněné v hákový kříž, jak to nenapodobitelně dokázal - co jiného od žumpy čekat - bulvární týdeníkReflex. To jistě povede k vrácení dětí paní Michalákové.

Jenže, obávám se, že jde opět jen o zástupný problém a o hospodské žvanění. Mnoho Čechů má libé pocity z bezmocného rozhořčení, jak jsou všichni v právu a jak jim zlý cizácký svět vůbec nerozumí. Že by třeba řešili podstatné věci, například to, že celá polovina žen v ČR trpí domácím násilím, nebo že jsou v ČR ženy v daleko horším postavení než v celé řadě islámských zemí, nebo že energetické podniky vypínají chudým důchodcům dodávky energie a odsuzují je tak k předčasné smrti, nebo problém s parazitickými exekutory, tak to ne.

Nejlepší bude zřejmě vyhlásit Norsku válku.

0
Vytisknout
8845

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2015