Rusko má s Litvou vážný problém: Kaliningradskou enklávu

18. 2. 2015

V kontextu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se hodně hoří o hybridní válce. Uvažuje se, že v budoucnu Vladimir Putin zaútočí na (estonskou) Narvu, Moskva bude "zachraňovat" ruskojazyčnou část Lotyšska nebo Klajpedský kraj (jedinou část Litvy, kde žije necelá třetina etnických Rusů). Jenže válka může být konvenční a v tom případě se první obětí stane Litva, přes kterou bude velmi vhodně veden koridor z Kaliningradu do Běloruska.

Lotyšsko a Estonsko ovšem také nezůstanou netknuty, protože by koridor ohrožovaly ze severovýchodu, říká analytik Centra výzkumu Východní Evropy Marius Laurinavičius. Podle něj si Kreml vzal do hlavy, že už nyní je ve válce se Západem. A protože Kaliningrad je pro Rusko důležitý jak z hlediska obrany, tak jako možné předsunuté postavení pro případný útok, stane se v případě konvenčního vojenského konfliktu jedním z nejdůležitějších území.

Kaliningradská oblast, s níž Rusko nemá pozemní spojení, měří 8 301 čtverečních kilometrů a má zhruba milion obyvatel. Po 700 let toto území náleželo k Prusku, na konci II. světové války je obsadil SSSR. Místní obyvatelstvo bylo buď zabito, nebo repatriováno a na Postupimské konferenci území formálně zabral Sovětský svaz.

Během studené války šlo o nejmilitarizovanější zónu v Evropě, poté na nějakou dobu její význam upadl, nyní je však opět skladem zbraní. Sídlí zde Baltská flotila s 50 bojovými plavidly či ponorkami a 3 500 námořníky. Za posledních deset let je území systematicky opevňováno.

Všechna pozemní vojska zde přítomná se nacházejí v nepřetržité bojové pohotovosti. Systém protivzdušné obrany byl přezbrojen na typ S-400 s dosahem kolem 450 km a pokraje prakticky celý litevský vzdušný prostor, jižní Lotyšsko, nemalou část Polska.

Řada vojenských expertů se domnívá, že Litvě potenciálně hrozí útok právě z Kaliningradské oblasti, a to přes řeku Němen s cílem blokovat jediný přístav v Klajpedě. Druhý možný směr zahrnuje útok z Běloruska s cílem zajistit pozemní spojení kaliningradské enklávy s Ruskem a zabránit příchodu jednotek z Polska. Tomuto scénáři odpovídá průběh společných ruských cvičení Zapad s Běloruskem, upozorňuje analytik Alexandras Matonis.

V případě hybridní války by se mohla stát cílem Klajpeda se smíšeným obyvatelstvem, nicméně Matonis je přesvědčen, že v případě Litvy je taková varianta méně pravděpodobná. Anexe oblasti se smíšeným obyvatelstvem by totiž nestačila k zajištění ruských vojenských zájmů. Ty vyžadují, aby se Litva stala koridorem.

Laurinavičius se domnívá, že Kaliningrad je nyní podceňován, protože se předpokládá, že by Moskva proti Pobaltí vedla hybridní válku v ukrajinském stylu. Jenže speciálně v Litvě může podle něj Moskva použít sílu přímo, a sice k vytvoření koridoru, bez nějž podle jejího názoru nelze kaliningradskou enklávu bránit. Kreml může vůči různým zemím postupovat různě, není žádná jistota, že by se řídil jedinou rigidní doktrínou.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
12995

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2015