Bratři Wrightové bránili svůj patent na motorové letadlo natolik důsledně, že na několik dlouhých let dokonale paralyzovali vznikající letecký průmysl. V roce 1920 se zase vinou čtyř navzájem se blokujících patentů prakticky zcela zastavil vývoj a výroba rádií. Každý jednotlivý patent bránil konkurenci v tom, vyrobit nejlepší možný přijímač.

V naší době vzniká nesmírné množství tak zvaných patentových trollů, kteří, aniž by cokoliv vyráběli, produkovali, jsou držiteli levně vykoupených dříve nepoužívaných patentů a čekají na svou chvíli slávy, kdy některý z gigantů bude potřebovat právě jimi držený patent. Nejznámějším trollem je firmička NTP, která na společnosti Research in Motion vyrábějící telefony BlackBerry, vysoudila 612 milionů dolarů jen proto, že byla držitelem patentu a počkala si, až bude moci někoho zažalovat pro jeho nepovolené užití. NTP nevytvořili žádnou hodnotu, jen paraziticky čekali na chvíli, kdy budou moci zneužít vývoje a obohatit se na něm. Podobných patentových trollů je velké množství. Čekají, kdy přijde jejich chvíle.

V 18. století v Evropě hudba nebyla zahlcena patenty, přesto Mozart a další skladatelé vesele tvořili hudbu a žili z ní. Pouze v Británii došli k tomuto výdobytku a hudbu zahrnuli do autorských práv. Jak píší Boldrin a Levine, vedlo to k jedinému, k dokonalému nedostatku skladatelů v Británii a jejich utíkání do Evropy. V Americe se nyní vztahují autorská práva i na malé části písní. Doslova na útržky.

Máme tu ovšem další možnost. Sam Walton, zakladatel nechvalně proslulého Wall-Martu, nepostavil svou činnost na patentech. Vytvořil svou síť levných marketů, a jakmile jej konkurence zkopírovala, přišel rychle s dalšími inovacemi, které ceny prodávaného opět o něco srazily. Postavil své obchodování na inovacích. Podobné je to s Intelem a jeho výrobou mikročipů. Jejich produkce není ani tak postavená na patentech, jako spíše na tom, že vždy přišli s něčím novým jako první. Prostě byli vždy vepředu. A to z nich udělalo dominantu.

Problém patentů? Ten je znát často u výrobců mobilních telefonů, kteří své inovace musí prosadit skrze nesmírné množství patentů právě soudní cestou. Což vede k jedinému. Tyto společnosti pomalu docházejí k přesvědčení, že lobbování a soudní spory jsou vlastně ziskovější nežli inovace a investice. Dostáváme se tak do stavu, kdy bude výhodnější být držitelem plánu, nežli výrobcem, což jen prohloubí a prohlubuje krizový stav moderní společnosti.

Patenty zároveň popírají pověstný volný trh, který je založen na neustálém vývoji, na inovacích, na předbíhání konkurence. Držitel patentu ovšem nemusí inovovat a hnát se kupředu. Stačí mu se složenýma rukama v klíně očekávat tučné výpalné od společností, které jeho patent potřebují k výrobě. A právě patent jim v tom může zabránit, protože jej nebudou schopni uplatit. Patenty mají svůj smysl u malých firem, které se snaží prosadit mezi giganty. Bez patentu by neobstály. 

Inspirováni Racionálním optimistou Matta Ridleye říkáme: Velké společnosti by měly být ovšem patentového práva zbaveny, protože tím jen brzdí vývoj. Je to drzé prohlášení? Nikoliv. Velké firmy mají na to, aby inovovaly, aby hledaly nové cesty a tím kupředu posouvaly i lidstvo. Kvůli patentům, které mají v držení, to nedělají. Jen si chrání svůj píseček.